Dřevo tisu

Stavba dřeva

Dřevo tisu je z hlediska stavby, ve srovnání s našimi ostatními běžnými jehličnany, nápadné především velmi úzkými letokruhy. Navíc často zvlněnými. Je to dřevina jádrová, s bělí ostře ohraničenou od jádra. Běl je úzká a nažloutlá, jádro je mohutné, tmavě červenohnědé. Podobně jako jedle nebo jalovec patří k našim domácím jehličnatým dřevinám, u kterých se ve dřevě nevyskytují pryskyřičné kanálky.

Zajímavosti ve stavbě dřeva můžeme najít i na úrovni mikroskopické struktury. Cévice neboli tracheidy, tedy typ buněk, které tvoří převážnou část dřeva jehličnanů, jsou v případě tisu charakteristické přítomností spirálních ztluštěnin. Předpokládá se, že se jedná v podstatě o jakousi lokální výztuž buněčné stěny, a tedy mechanismus, který dává buňce dřeva vyšší pevnost. Naše zbývající domácí jehličnaté dřeviny podobnou vymožeností nedisponují.

Vlastnosti dřeva

Jak již bylo v dřívějších příspěvcích uvedeno, patří tis k dřevinám s poměrně vysokou hustotou. V závislosti na literatuře se pro tis uvádí hodnota hustoty (při 12% vlhkosti dřeva) v rozpětí 670 až 840 kg.m-3. To dává tisu mezi jehličnany unikátní postavení. Pro představu, z našich domácích hospodářsky využívaných jehličnatých dřevin dosahuje obvykle nejvyšší hustoty modřín, okolo 590 kg.m-3. Hustota pak velice těsně koreluje s tvrdostí a mechanickou pevností. Ve výsledku tak získáváme dřevo výjimečných vlastností, převyšující značnou část listnatých dřev. To pak bylo v historii důvodem, proč byl natolik vyhledávaný.

Je zajímavé si povšimnout, že termín „softwood“, používaný v anglicky mluvících zemích pro označení jehličnatého dřeva, a evokující dojem, že se jedná o dřevo měkké, a tedy i lehké, což je v případě většiny jehličnanů pravda, může být v případě tisu zavádějící.

Určitě se ale nejedná o naši dřevinu s nejvyšší hustotou, jak se někdy uvádí. Je možné se u nás setkat s dřevinami, a jsou to především keře, které v této vlastnosti tis převyšují. Ponechme stranou původnost některých z uvedených druhů, ale šeřík (850–1 010 kg.m-3), dřišťál obecný (855 kg.m-3), dřín obecný (970 kg.m-3) nebo zimostráz obecný (900–1 030 kg.m-3) se svou hodnotou hustoty tisu vyrovnají, nebo ho budou i pře-vyšovat.

Využití dřeva

Využití dřeva tisu bylo v minulosti, a je i v současnosti, velmi omezené. Pokud pomineme skutečnost, že většina evropských přírodních porostů této dřeviny je chráněna, jsou důvodem zpravidla rozměrově malé nebo tvarově nevhodné dimenze výřezů pro průmyslové zpracování. Další z příčin je také samozřejmě velmi sporý a roztroušený výskyt.

V literatuře často zmiňované používání tisu na luky a kuše, kdy se pravděpodobně jednalo o využívání tvarově upravených větví nebo štěpin z větví, je opravdu již historická záležitost. Nicméně využití tisu na uvedené výrobky je stále předmětem diskuzí českých i zahra-ničních internetových stránek, především zájmových organizací zabývajících se historií lukostřelby nebo výrobou historických kopií. Je možné se i setkat s informacemi o využití tisu v materiálech o soustružení dřeva a o výrobě některých kopií historických typů nábytku.

V současné době je těžiště využití tisového dřeva na výrobu dýh. Na tisovém dřevě se cení zejména jeho medová barva. Nejcennější při použití na dýhy je dřevo s očkovou texturou. Objemově nepříliš významnou oblastí využití je dále řezbářství, soustružení, používá se také na intarzie.

Z výše uvedených důvodů se tisové dřevo na trhu u nás i v  zahraničí vyskytuje velmi málo. Podle našich zjištění není v  současnosti na trhu v České republice možné koupit tisové řezivo. Na americkém trhu se nabízí netříděné tisové řezivo anglického původu v tloušťce 25 mm, šířce 10 až 38 cm a délce 180 až 255 cm za 110 000 Kč/m3. Totéž řezivo v tloušťce 50 mm je nabízeno za 118 000 Kč/m3.

Hlavní využití tisu tak představuje výroba dýh, které se dále zpracovávají na exkluzivní nábytek. Jediná dýhárna v České republice, firma Danzer u Mělníka, velmi nepravidelně zpracovává zpravidla malé množství tisové dýhárenské kulatiny dovezené z Anglie. Kulatina se nakupuje od délky 100 cm, nejdelší kusy bývají do 250 cm, nejvíce jsou ceněny výřezy s  očkovou texturou. Nákupní cena se řídí rozměry a kvalitou, případně výskytem očkovitosti. U výřezů s běžnou strukturou je nákupní cena od 1 400 do 2 000 eur/m3, cena výřezů s  očkovou texturou může být 3 500 až 5 000 eur/m3. Dýha se vyrábí převážně v  tloušťce 0,6 mm, stejně jako ostatní nábytkové dýhy. Ve většině případů se dýha prodává s ostříhanými okraji, část světlé běle je ponechána. Nejnižší prodejní cena této dýhy u krátkých a úzkých kusů je 3 až 4 eura/m2. Listy dýhy širší než 15 cm s  kvalitní kresbou mají cenu od 8 do 10 eur/m2. Kvalitní listy, delší než 210 cm, vhodné pro použití na výrobu bytových dveří, se prodávají za 15 až 20 eur/m2. Nejvyšší je cena u dýhy s očkovou texturou, m2 se prodává okolo 35 eur.

Příkladem využití tisové dýhy jsou historické repliky. Prodejní firma Barrington v Praze se od roku 1997 zabývá prodejem nábytku vyráběného v klasickém anglickém stylu zejména v 19. století. Dlouhá léta prodává výrobky, zejména kožené sedací soupravy, dovezené z Anglie, a stylový skříňkový a stolový nábytek většinou české výroby. Část těchto výrobků je vyráběna podle ceněného anglického tradičního vzoru Sheraton, kde na některé plochy tohoto dýhovaného nábytku je použita tisová dýha, z větší části dovážená z Anglie. Ojediněle s tisovou dýhou pracují i další výrobci nábytku, ve většině případu ji využívají opět pro výrobu stylového nábytku.

Se zajímavým moderním použitím tisu se bylo možno letos setkat na veletrhu Holz-handwerk – Fenster – Frontale 2012 v Norim-berku, kdy v celoskleněných dveřních křídlech byly mezi skla vlepeny šířkově neupravené listy tisové dýhy (obr. 3).

Autoři:

Ing. Aleš Zeidler, Ph.D.

Katedra zpracování dřeva

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Jan Reisner, Ph.D.

Katedra zpracování dřeva

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze