Na volný trh uvádíme do dvaceti procent naší produkce

Činnost školek

- V minulosti měla každá divize vlastní školky. Jaké důvody stály za rozhodnutím oddělit školkařskou činnost a kdy k tomu došlo?

Správa lesních školek byla zřízena k 1. září 2006 a já bych to nenazýval oddělením školkařské činnosti. Určitě tím hlavním důvodem bylo sjednocení školkařské výroby, její zlepšení a využití veškerého potenciálu jednotlivých školkařských středisek. Sdružování školkařské činnosti je dnes běžné u všech velkých lesnických firem.

- Jsou Vojenské lesy a statky v produkci sadebního materiálu zcela soběstačné? Jak se řeší případné nedostatky, či naopak přebytky sadebního materiálu?

Jádrové části lesních divizí jsou zařazeny do přírodních lesních oblastí, pro které pěstujeme reprodukční materiál v množství dle potřeb podniku. Součástí divizí jsou však také odloučené lesnické úseky, které leží mimo hlavní přírodní lesní oblast dané divize, kam se sadební materiál nakupuje standardně podle zákona o veřejných zakázkách, ale jedná se řádově o procenta.

- Pěstujete i okrasný sadební materiál?

Ne, touto oblastí se nezabýváme a osobně se domnívám, že tato oblast školkařské výroby je určena především pro podnikání privátních firem.

- Jak je zajištěn sběr semenného materiálu?

Sběr semenného materiálu probíhá v uznaných porostech VLS ČR, s.p., kde část osiva sbíráme ve vlastní režii a část si necháváme sbírat službově, kdy pro výběr dodavatele této služby využíváme dynamický nákupní systém. Veřejné zakázky vypisuje Správa lesních školek po jednotlivých oblastech, např. pro letošní rok jsme vypsali zakázku na Čechy a na Moravu, abychom dali možnost účasti více dodavatelům. Pokud není dostatečná úroda v uznaných porostech našeho podniku, je potřebné osivo nakupováno.

- Luštění a skladování semenného materiálu si zajištujete ve vlastní režii?

Listnaté osivo a osivo jedle je většinou vyséváno ihned po provedení sběru, takže jsme je doposud dlouhodobě neskladovali. Na samotné luštění a skladování nemáme vlastní kapacity, takže to řešíme službou. U jehličnatého osiva využíváme služeb Semenářského závodu Týniště, u listnatých osiv je to poměrně komplikovaná záležitost. Momentálně řešíme, jak naložit se skladováním listnatého osiva vzhledem k provozu foliových krytů, kdy ho potřebujeme mít k dispozici na začátku jara, abychom mohli provést síje. Uvažujeme o tom, jestli to budeme dělat ve vlastní režii, nebo službou, a pokud službou, tak se zabýváme tím, se kterým partnerem navázat dlouhodobější spolupráci.

Plánování, ekonomika, logistika

- Školkaři musí množství a sortiment sadebního materiálu na každý rok odhadovat, což vede k tomu, že se často zaměřují na sortiment, který s jistotou uplatní. Jaká je praxe u VLS, spolupracují střediska s jednotlivými divizemi při plánování množství a druhu sadebního materiálu?

U VLS je zpracováván výhled spotřeby sadebního materiálu na 5 let dopředu a ten se každým rokem aktualizuje, což je pro nás základním vodítkem, jaké dřeviny pěstovat, v jakých vegetačních stupních a přírodních lesních oblastech. Samozřejmě spolupracujeme s jednotlivými divizemi, snažíme se, aby divize, která má nejblíž školkařské středisko, využívala sadební materiál, který je napěstován přímo pro ně v dané oblasti, abychom ušetřili náklady na přesun sadebního materiálu. Nezaměřujeme se na sortiment, který by byl prodejný na volném trhu, naším úkolem je zajistit sadební materiál pro vlastní podnik a vlastní potřebu, takže pěstujeme to, co je v dlouhodobém výhledu požadováno jednotlivými lesními divizemi. Málo požadované druhy dřevin, jako například některé druhy javorů, jilm nebo sazenice pro karpatskou oblast, nakupujeme.

- Jak jsou řešeny nestandardní situace, kdy je potřeba dodat větší množství sadebního materiálu v průběhu krátké doby, jako se stalo po orkánu Kyrill?

Po kalamitě Kyrill, která VLS postihla nejvíce na divizi Horní Planá, došlo k přesunu části sadebního materiálu z jiných školkařských středisek, samozřejmě v souladu s vyhláškou č. 139/2004., čímž byla pokryta celá zvýšená spotřeba. Zároveň byla plně využita nadprodukce ve výši cca 20 % standardní potřeby, která má za úkol pokrýt tyto zmíněné náhlé přírodní události.

- Liší se cena sadebního materiálu v rámci jednotlivých středisek?

Neliší, každoročně vydáváme ceník sadebního materiálu, který se odvozuje od předpokládaného vývoje cen na trhu, ze kterého je potom vedením podniku stanoven vnitroceník sadebního materiálu, který platí pro každý druh dřeviny a způsob pěstování v rámci správy lesních školek a je shodný pro všechny lesní divize.

- Jak se jednotlivým střediskům daří po ekonomické stránce?

Tím, že jsou školkařská střediska v různých částech republiky a mají rozdílné pedologické podmínky, tak se některým daří více, mají zároveň větší produkční plochy, mají větší objem pěstovaných sazenic. Máme také menší střediska, která jsou ekonomicky v plusu, ale nemají takový hospodářský výsledek, protože jejich výměra a množství pěstovaného sadebního materiálu jsou menší. Režijní náklady jsou samozřejmě stále stejné, ale důležité je, že všechna střediska vycházejí s kladným hospodářským výsledkem.

- Jak je vyřešena logistika sadebního materiálu?

V rámci střediska si divize odebírají sadební materiál průběžně tak, jak je sadba vyzvedávána. Případně sadbu dáváme do klimatizovaných skladů. Pokud je potřeba někde vyřešit přesun sadebního materiálu mezi středisky, řešíme to spoluprací s divizí, objednáme dopravu a zajistíme přesun a uskladnění, popřípadě si materiál divize převezme rovnou sama.

Škodliví činitelé

- Jaký byl rok 2012 ve školkách z pohledu abiotických a biotických škodlivých činitelů?

Na začátku roku 2012 byl dramatický průběh zimy, kdy dubové síje utrpěly výrazné škody hraničící se 100% ztrátou celých síjí. V noci na 18. května výrazně poklesly teploty a utrpěli jsme škody na sazenicích, které jsme nestačili z kapacitních důvodů zavlažovat, zvláště sazenice jedle, kde nás už druhý rok tyto škody jarním mrazem velice trápí. Velký pokles teplot jsme měli na divizi Horní Planá ve školkařském středisku Nová Pec, kde došlo k poškození sazenic smrku. Ve školce Lhota se čas od času objeví problém s žírem chrousta, kde podnik zaznamenává škody na lesních kulturách v okolních porostech místní lesní správy Lipník. V poslední době jsou velké problémy s pěstováním jasanu, kde se nám už dlouhodobě projevují škody houbou Chalara fraxinea, způsobující nekrózu jasanů. V tomto iniciujeme spolupráci s VÚLHM, protože se nám jasan nedaří dopěstovat do výsadby schopného stavu, tak jak bychom si představovali. Museli jsme upustit od pěstování jasanu na středisku Lhota a zkoušíme jeho pěstování přesunout na středisko Bukovina.

Šlechtitelský program

- Vojenské lesy a statky zahájily šlechtitelský program s cílem získání testovaného reprodukčního materiálu. V čem je tento program unikátní?

Program běží v rámci Technologické agentury ČR a je unikátní tím, že je první, který se zabývá dlouhodobějším konceptem semenářství. Myslím, že je správné, když se do programu zapojily VLS ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Ne každý rok se podaří získat osivo sběrem v lesních porostech. Od projektu si slibujeme dostatek zdrojů geneticky kvalitního osiva pro vlastní potřebu. Projekt je unikátní také tím, že spolupracuje zástupce venkovního provozu s vědec-ko-výzkumným pracovištěm v dlouhodobém horizontu. V rámci tohoto projektu bude založeno osm zcela nových semenných sadů smrku ztepilého, borovice lesní a jedle bělokoré. Jednotlivé sady budou průběžně zakládány až do roku 2016. V současnosti máme založeny dva semenné sady, v příštím roce plánujeme založení dalších dvou. Celý proces počínající od výběru rodičovských stromů, pokračující přes sběr roubů, roubování, výsadbu roubovanců, sběr osiva pro vypěstování sazenic určených k testování potomstev, výsadbu testů potomstev až po jejich vyhodnocování probíhá podle metodiky připravené pracovníky katedry dendrologie a šlechtění lesních dřevin FLD ČZU Praha. Významným specifikem projektu je využití nových metod při testování potomstev, kdy probíhá rekonstrukce rodokmenu polosesterských potomstev s využitím mikrosatelitů DNA. Využití polosesterských potomstev výrazně (až několikanásobně) zkrátí a zlevní přechod od využívání kvalifikovaných na testované zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin.

- Jak je zajištěn sběr roubů?

V rámci dynamického nákupního systému. V říjnu budeme připravovat vyhlášení soutěže DNS na sběr roubů na první kvartál roku 2013, kdy se chystáme sbírat rouby z borovice na divizi Mimoň pro realizaci semenného sadu v roce 2016.

Produkce krytokořenného sadebního materiálu

- Ve školce Lhota byly postaveny dva fóliovníky na produkci krytokořenného sadebního materiálu. Co bylo impulsem projektu pěstování krytokořenného sadebního materiálu a jak dlouho trvala jeho realizace?

Impulsem bylo zajištění sadebního materiálu v dostatečném množství a kvalitě, s výhledem ekonomické výhodnosti pro státní podnik. Zvolená technologie je dnes trendem v rámci lesnicky vyspělých evropských zemí. O realizaci se začalo uvažovat v roce 2009 a samotná výstavba započala v roce 2011. V letošním roce jsme fóliovníky uvedli do zkušebního provozu, takže realizace trvala 3 roky. Státní podnik musel veškeré činnosti kolem projektu vysoutěžit se všemi zákonnými lhůtami, takže ta doba realizace je přiměřená.

- O jak velkou investici se jednalo?

Celá realizace včetně venkovních ploch, fóliových krytů, závlahové technologie a stavebních prací stála přibližně 18 milionů Kč.

- Jaké technologie budou nově s tímto projektem součástí školky?

Jsou to technologie, které jsou spojeny s provozem fóliových krytů, přičemž celá technologie nejsou jen foliové kryty, jedná se i o venkovní plochy se závlahami. Další technologií je secí linka, uvažujeme o balicí lince, případně o mycí lince na sadbovače. Do budoucna lze uvažovat o chladicích a mrazicích zařízeních, která budou nezbytná k provozu fóliovníků.

- Můžete na technické či technologické vybavení žádat dotace z evropských peněz?

Jako státní podnik můžeme čerpat peníze ze strukturálních fondů, což jsou většinou stabilizace lesních porostů, dále to jsou to různé projekty na vnášení chybějících dřevin do lesních porostů za účelem zlepšení jejich stavu a druhové rozmanitosti. Samozřejmě se snažíme o spolupráci s Technologickou agenturou ČR. Nepředpokládám, že by státní podnik měl mít možnost zakoupit některé technologie z dotačních titulů, velikost firmy a forma státního podniku to asi vylučuje a myslím, že by to ani nebylo správné.

- Jaká je doba vypěstování výsadby schopných sazenic?

Počítáme, že listnaté sazenice se nám bude dařit vypěstovat za jedno vegetační období – od jara do podzimu. A u jehličnatých sazenic – převážně smrku, předpokládáme, že to bude jeden až jeden a půl roku.

- Foliovníky jsou vyhřívány?

Pouze sluncem, takže spíše se zabýváme jejich dostatečným odvětráváním, což je řízeno počítači, ale ani technika nezajistí 100 % jistotu. Jsou určeny na provedení síje, kdy dojde ke vzejití semenáčků a nastartování růstu. Dále už jsou semenáčky umísťovány na venkovní plochy, kde se pak na vzduchovém polštáři, který přirozenou cestou redukuje kořenový systém, dále dopěstovávají.

- S jakým objemem produkce počítáte?

Prozatím počítáme s objemem do 2 milionů ks sazenic.

- Jaký je to podíl z celkové produkce?

VLS měly spotřebu zhruba 1 milion kusů obalovaných sazenic, pokud bychom začali produkovat zhruba dalších 1,5 až dva milióny, tak celková produkce obalované sadby by byla cca 2,5 milionů včetně sadbovačů QUICK POT, kde budeme nadále pěstovat bukové sazenice. Celkově by měly obalované sazenice tvořit zhruba 25–30 % potřeby VLS.

- Kolik procent celkové produkce se uplatní přímo ve VLS?

Po projednání s vedením státního podniku uvádíme na volný trh do 20 % naší produkce prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu. V rámci pěstování krytokořenného sadebního materiálu na vzduchovém polštáři není naším hlavním záměrem, abychom produkci dali na trh mimo podnik. Hlavním zájmem bude dodávat kvalitní sadbu pro lesní divize VLS, ale je třeba korektně říci, že určité omezené množství se bude prodávat podle zájmu na trhu se sadebním materiálem v rámci ČR.

- V čem spatřujete hlavní výhody KSM a na jaká stanoviště jsou sazenice primárně určeny?

Výhody KSM jsou v mnoha učebnicích popsány. Pro nás je to omezení vlivu klimatické změny, která nás trápí u vojenských lesů, hlavně na divizích Karlovy Vary, Plumlov a Lipník nad Bečvou začíná být zřetelný úbytek dešťových srážek. KSM pomůže tomu, že dojde ke snížení nezdaru zalesnění a obnova lesa se rozloží na delší časové období, nejen do jara, a bude možné lépe využít potenciál místních podnikatelů. Krytokořenný sadební materiál z fóliových krytů ale nebudeme expedovat na extrémně suchá stanoviště. Tam určitě půjdeme nadále cestou odrostků a poloodrost-ků ve větších obalech.

- Neobáváte se, že v důsledku vyšší ceny o tyto sazenice nebude zájem?

Naším cílem bude vypěstovat krytokořenný materiál, který se bude blížit ceně prostokořenného sadebního materiálu, proto jsme zvolili intenzivní technologii a pěstování na vzduchovém polštáři v tak velkém rozsahu. V rámci stanovení ceníku držíme tržně přijatelné ceny, nepředpokládáme, že by se ceny sazenic výrazně zvýšily, protože divize by nám zcela oprávněně vytýkaly, že pěstujeme drahý sadební materiál, a že by bylo jednodušší a ekonomicky výhodnější ho nakoupit.

- Nedojde k navýšení ceny pěstební práce například v důsledku dražší přepravy KSM?

Navýšení přepravních nákladů je nezvratitelné, protože se samozřejmě na dopravním prostředku bude přepravovat podstatně méně sazenic. Na druhou stranu má sazenice lepší ujímavost, takže dojde k ušetření nákladů na další vylepšování, rychlejšímu odrůstání sazenic z buřeně, následně zkrácení doby ožínání a snížení veškerých dalších pěstebních nákladů a opatření.

- Spolupracujete v rámci projektu pěstování krytokořenného sadebního materiálu s VÚLHM v Opočně?

Co se týká obalů, tak je vydaná norma, v tomto s VÚLHM komunikujeme. V současné době řešíme, jak zjišťovat a prokazovat kvalitu substrátů, protože celá úspěšnost technologie záleží na tom, jaký substrát se plní do sadbovačů. Ve spolupráci s VÚLHM chceme zjistit, jestli je možné nastavit nějaký parametr, kterým bude zjistitelná kvalita substrátu. S výzkumným ústavem, stanicí Kunovice, spolupracujeme při určení kvality osiva, parametrů od klíčivosti, energie klíčení až po čistotu, protože si nemůžeme dovolit, abychom měli půlku buněk ve fóliovníku prázdných.

Pohled na současné lesní školkařství

- Obecně jedním z problémů školkařů je zastaralá technická a technologická vybavenost školek, jak jsou na tom střediska VLS?

VLS mají technickou vybavenost na velmi dobré úrovni. Vlastníme moderní stroje, které jsou využívány intenzivně, jsou bezporuchové, a pokud je jim věnovaná řádná péče, tak fungují výborně.

- V čem vidíte hlavní problémy a výzvy současného lesního školkařství?

Lesní hospodářství se dostává velmi výrazně na okraj zájmu, začíná se mluvit o tom, že možná už nebude v rámci národního hospodářství jako vlastní sledovaný obor. Lesní školkařství samozřejmě odráží problémy celého lesního hospodářství. Sazenice nejdou napěstovat během jednoho roku, pokud nevlastníte technologii, jakou máme my, musí se dlouhodobě plánovat a taková dlouhodobost školkařství chybí. Uvidíme, jak se v současné době projeví určité změny vlastnických struktur privátních firem a kolik se bude pěstovat lesního sadebního materiálu. Vždycky je to otázka nabídky a poptávky, a pokud lesní školkařství nevybalancuje parametricky, kolik je potřeba sadebního materiálu, tak tlak na snížení ceny bude stále silný. Velké objemy sazenic nejde dlouhodobě skladovat, je to živý materiál, který se musí prodat v daném místě a v danou chvíli.

Akce pro veřejnost

- Jak školkařská střediska spolupracují s odbornou i laickou veřejností?

Jako všechny velké školky pořádáme standardně školkařské dny. Letos už připravujeme šestý ročník, který se bude konat ve školkách na střediscích Osina a Lhota. Na školce Osina to bude 4. října a ve Lhotě 16. října. Spolupracujeme s divizí Mimoň v oblasti lesní pedagogiky, máme školeného lesního pedagoga, ale v rámci správy školek se standardně lesní pedagogice nevěnujeme, zapojujeme se do akcí divize Mimoň. Do budoucna uvažujeme, že školám ve Staré Boleslavi a Brandýse nad Labem nabídneme v rámci výuky návštěvu lesní školky.

Děkuji za rozhovor (10. 9. 2012)

Petra Kulhanová