Kongres Evropské sítě lesních pedagogů

Prezentovaná témata z jednotlivých zemí
Většina prezentací byla zaměřena na učení o přírodě, přírodních ekosystémech včetně lesa. Důležitou roli hraje ve Skotsku zapojení obyvatel, komunit do vzdělávacího procesu. Dobře informovaní obyvatelé mohou zodpovědně rozhodovat o záležitostech spojených s trvale udržitelným rozvojem místa, kde žijí.

Finsko
Lesní pedagogika provozovaná lesníky na lesnická témata zazněla v příspěvku z Finska a Slovinska.
Velmi blízkou nám byla prezentace Sirpy Kärkkäinen z Finnish Forest Association, která představila akci pro děti ze základní školy. Hlavním cílem je dětem vysvětlit principy trvale udržitelného obhospodařování lesů – ekologický, sociální a ekonomický pilíř. Na přípravě a realizaci se podílí řada lesnických organizací. Akce je připravována ve spolupráci s učiteli základní školy a vychází ze školního kurikula. Ve Finsku se každoročně pořádá obdobně jako u nás „týden lesa“. Tato akce lesní pedagogiky je přímo začleněná ve školních osnovách. Děti mají možnost vidět řadu zajímavostí, protože se vybírají lokality, na kterých se zrovna těží dřevo. Děti získávají lepší představu o skutečném hospodaření v lese. Výuka je rozdělena do několika stanovišť. Mimo již zmíněné těžby dřeva jsou další stanoviště věnována výsadbě nových stromků, výchově již vzrostlých porostů, dále pak obyvatelům lesa a i produktům získávaným ze dřeva. Kromě výuky dětí je „týden v lese“ i významnou PR (Public Relation) akcí, jelikož děti, které projdou touto výukou, mají tendenci později brát svoje rodiče zpátky do lesa a vysvětlovat jim, co se v něm naučily a tím tak nepřímo dělat osvětu široké veřejnosti.

Slovinsko
Prezentace Natalije Gyorek ze Slovinska se jmenovala „Les šťastných dětí“. Jelikož má Slovinsko 60% lesnatost, mají Slovinci velice blízký vztah k lesu, a i proto došlo k značnému rozšíření lesních školek. Přes počáteční obavy  došlo k úspěšnému rozjetí výuky dětí, které každý den vycházejí do blízkého lesa, kde probíhá standardní výuka s vynikajícími výsledky. Pozitivní je i zpětná vazba rodičů. Venkovní prostředí má jisté odlišnosti od výuky ve třídách, na které si musí učitelé zvyknout. Dětem je třeba dát delší čas na absorbování vnějších vjemů. Pozitiva však výrazně převýšila negativa a i učitelé si výuku ve venkovním prostředí velice pochvalují. Výuku zde provádějí lesní pedagogové s lesnickým vzděláním.

Wales
Další referát přednesla Kirstin Manley (Wales) o lesním ekosystému v chráně-né oblasti Dify (západní Wales). Biosférická rezervace Dify je chráněná oblast zapsaná na seznamu UNESCO, která je unikátní nejen svojí nedotčenou krajinou, ale také vysokým množstvím neziskových organizací, které pracují na lokální úrovni a které se snaží o ochranu přírody, vědecké výzkumy a o výuku trvale udržitelného rozvoje na místních školách. Pracovníci těchto organizací si jsou dobře vědomi, že lidé zde žijící jsou nedílnou součástí těchto chráněných oblastí a nelze stavět bariéru mezi přírodou a lidmi. V rezervaci vznikl projekt výukového domu (postaveného převážně ze dřeva pocházející z oblasti Dyfi), ve kterém je interaktivní formou vysvětleno, jak lze dřevo využít nejen pro nesčetné množství produktů, ale i jako zdroj energie, což může dohromady zajistit finanční nezávislost bez negativních dopadů na přírodu. Děti se učí trvale udržitelnému hospodaření v lese a v chráněné oblasti.

Irsko
Další zajímavý referát přednesl Vincent Reynolds ze Severního Irska. Popsal spolupráci speciální školy pro tělesně a duševně postižené děti v Camphillu s okolními školami v prostředí, tak zvané „lesní školy“. Jednou ze součástí léčebných terapií je setkání městských dětí z Belfastu s dětmi z Camphillu. Bylo až neuvěřitelné, jak prostředí lesa dokázalo obě skupiny navzájem propojit. Městské děti byly v lesním prostředí zcela šťastné a děti z Camphillu se v domácím lese zase cítily naprosto v bezpečí. V současné době dochází již k pravidelnému setkání dětí ze státních škol, dokonce se pomalu rozbíhá spolupráce se soukromými školami, které přece jenom více upřednostňují intenzivní výuku v učebnách.

Skotsko
Další referát přednesla Claire Warden ze skotské nadace Living Classrooms, která se ve své přednášce zabývala reakcí malých dětí na podněty v přírodě, a jak okolní příroda podněcuje dětskou představivost a inspiraci. Mnohé vědecké studie prokázaly, že jakmile se děti dostanou do volné přírody či do lesa a jsou jim nabídnuty moderní hračky, ve většině případů si děti více všímají přírodních materiálů a přírodnin, se kterými dokážou zapojit představivost a inspirovat se zdánlivými drobnostmi. Tato tvrzení měla Claire Warden podložené praktickými zkušenostmi, jelikož před několika lety založila přírodní školu pro děti ve věku 4–6 let. Tyto děti mají po nástupu běžné školní docházky mnohem větší sebevědomí než děti z ostatních školek. Z části je to způsobeno tím, že děti v přírodní školce vycházejí do přírody každý den a za každého počasí. Jsou mnohem více psychicky i fyzicky odolné a později v životě mnohem lépe čelí problémům.

Anglie
Tim Gill z Anglie se ve svém referátu soustředil na statistickou průkaznost pozitivních účinků lesní nebo přírodní pedagogiky na organismus člověka. Uvedl, že ačkoliv všichni přítomní v sále nepochybují o pozitivním účinku venkovního prostředí na schopnost dítěte se soustředit, existuje mnoho skeptiků, kteří z různých důvodů tvrdí, že dítě je v přírodě naopak více rozptylováno a není schopné plně vnímat přednášenou látku. Ve svých výzkumech se snažil dokázat, že pozitivní vliv lesní či přírodní pedagogiky je statisticky prokazatelný, a tudíž nezpochybnitelný.

Workshopy
Součástí každého kongresu jsou doprovodné workshopy zaměřené na zajímavá témata. I ve Skotsku měli účastníci možnost si vybrat z řady odborných dílen. Na workshopu „Moderní lidé na cestě k trvale udržitelnému rozvoji“ Anny Leny Albertson z Norska byla představena nová učební metoda využívající obrázky a objekty při výuce trvale udržitelného rozvoje. Princip spočíval v tom, že určité fotografie či objekty vyvolávají v dětech podvědomé asociace. Děti pak mají diskutovat, která situace je šetrnější k životnímu prostředí a na základě toho se rozhodnout, jaké chování lépe podporuje trvale udržitelné hospodaření. Naším úkolem bylo otestovat tuto učební metodu a popřípadě navrhnout změny tak, aby se dala použít i v jiných zemích EU. Tato aktivita se snaží inspirovat děti k pro-ekologickému chování prostřednictvím nejmodernější techniky – prací s videokamerou, fotoaparátem a zpracováním prezentací ve vyučování.
Český workshop (Palacká, Vašičková) byl zaměřen na výuku témat jako šíření semen, odvoz dříví z lesa, bionomie kůrovce. Devadesátiminutový workshop (který byl dvakrát opakován) jsme pojaly jako interaktivní vzdělávání. Účastníkům jsme nabídly inspiraci, jak pracovat s odbornými lesnickými tématy v rámci lesní pedagogiky – pro různé věkové úrovně. Účastníci měli k dispozici řadu pracovních listů a dalších pomůcek. Na závěr proběhla diskuze k jednotlivým aktivitám – jak lze s jednotlivými materiály pracovat, modifikace pracovních listů, úloha lesního pedagoga a učitele při akci lesní pedagogiky.

Odborná exkurze
Poslední den kongresu byl ve znamení odborné exkurze. Účastníkům byly představeny dva projekty, které pracují s místními komunitami. První z nich se snažil obnovit vztah dětí ze znevýhodněného sociálního prostředí a jejich rodičů k přírodě. Komunitní centrum, které realizuje tento projekt, se nachází v okrajové části Edinburghu a pracuje v oblasti, kde existuje řada sociálních problémů (např. velká nezaměstnanost). Ve venkovním prostředí jsou pro ně připraveny výukové polygony, na kterých se realizují různé programy podle školního kurikula. Druhý projekt představil komunitu v centru Edinburghu, která vytvořila v podstatě obdobu našeho mateřského centra se zaměřením na budování kladného vztahu k přírodě od nejranějšího věku dětí. Důraz je kladen na nenásilné učení na bázi vlastního prožitku, zkušenosti. Děti jsou převážně venku na zahradě školky, kde mají k dispozici celou řadu herních prvků a také v blízkém parku, který není udržován, takže imituje autentické přírodní prostředí.
Venkovní workshop Richarda Irvina o učení v lese a sociálních vazbách byl věnován aktivní přípravě dřevěného uhlí z vrbových proutků a výrobě drobných předmětů z přírodnin, ale také povídání o historii využívání dřeva jako obnovitelné suroviny na příkladu dřevěného uhlí. Na otevřeném ohni si pak účastníci vyrobili vlastní dřevěné uhlí, kterým si pak měli možnost namalovat originální obrázek.

Shrnutí
Účastníci konference se shodli na tom, že lesní pedagogika může úspěšně fungovat ve spojenectví a spolupráci mezi lesními pedagogy a učiteli. Nezastupitelné místo má výměna zkušeností a úspěšných aktivit na mezinárodní úrovni. Lesní pedagogika má rozhodně místo v rámci učení a předávání poznatků o trvale udržitelném rozvoji. Pro její další rozvoj bude užitečné doplnit koncept lesní pedagogiky o definici lesního pedagoga a stanovení jeho přínosů pro výukový proces včetně volnočasových aktivit dětí a mládeže.

Autorky:
Ing. Lenka Chudobová, KÚ Olomouc
Ing. Alice Palacká, SLŠ Hranice
Ing. Pavlína Vašičková, MZe
Foto: Alice Palacká