Novinky v legislativě ve vztahu k ochraně lesa II.
Marie Zahradníková
Novela zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v platném znění, přinesla vedle zásadní změny v oblasti získávání odborné způsobilosti i řadu dalších, neméně významných změn. Je to zejména povinné zavedení integrované ochrany rostlin (tzn. i lesa) a s tím souvisejícího odborného poradenství, omezení letecké aplikace, zvláštní opatření k minimalizaci rizik při používání přípravků na ochranu rostlin a změny v oblasti aplikační techniky.
Integrovaná ochrana rostlin
Integrovaná ochrana rostlin (IOR), včetně integrované ochrany lesa, je v § 2 definována jako „souhrn opatření, která po zvážení veškerých dostupných metod ochrany rostlin potlačují rozvoj populací škodlivých organismů, podporují přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy a snižují rizika pro lidské zdraví a životní prostředí“. Toto se více či méně konkrétně promítá i do dalších paragrafů zákona a váže se na to i vydání dalších prováděcích předpisů.
V § 5, který se IOR podrobně zabývá, jsou tyto povinnosti vztaženy na profesionální uživatele (§ 2, odst. 2, písm. h), tj. na všechny, kteří se v rámci svého profesního zaměření zabývají na jakékoliv úrovni aplikací přípravků na ochranu rostlin včetně dodržování zásad IOR. Konkrétnější informace obsahuje Národ-ní akční plán ke snížení používání pesticidů v České republice, který byl zpracován a schválen vládou v září letošního roku v souladu s § 48a. Profesionálním uživatelům ukládá sledovat výskyt škodlivých činitelů, provádět preventivní a kurativní opatření s co nejnižšími riziky, omezit možnost vzniku rezistence škodlivých organismů a zajistit sledování úspěšnosti obranných opatření v IOR. Zabezpečení monitoringu škodlivých činitelů, informací o jejich výskytu, údajů o riziku vzniku rezistence, zajišťování dostupnosti přípravků pro IOR a zveřejňování metodik IOR zabezpečuje Státní rostlinolékařská správa (SRS). Je otázkou, kdo bude tuto činnost v praxi prakticky vykonávat, zda pouze SRS, nebo zda bude pověřovat i jiná pracoviště a ta budou předávat SRS výsledky (tak to do jisté míry funguje i v současnosti, ovšem IOR spojená s monitoringem zatím nebyla takto striktně nařízena zákonem). Konečně to umožňuje i § 6a, kde SRS může pověřit právnické osoby provozováním referenčních laboratoří pro výkon různých činností, za podmínek stanovených vyhláškou č. 204/2012 Sb., o technic-kých požadavcích pro pověření referenční laboratoře.
Letecká aplikace přípravků
Letecká aplikace přípravků je touto novelou v souladu s předpisy EU zakázána; přesto je možné získat výjimku, kterou uděluje SRS (§ 52), a to na základě schváleného plánu a následné žádosti (někdy stačí pouze žádost). Z žádosti o povolení jednotlivé aplikace musí jasně vyplynout, že neexistují žádné jiné přijatelné alternativy, anebo má v konkrétním případě letecká aplikace nižší dopady na lidské zdraví a životní prostředí než pozemní aplikace přípravků. Současně musí obsahovat základní údaje, jako je doba a lokalizace zásahu, druh přípravku, kdo zásah bude provádět a některé další údaje (viz § 52); obdobné údaje obsahuje i plán. SRS na základě žádosti povolí mimořádnou leteckou aplikaci také v případě, kdy hrozí závažné hospodářské škody, je ohroženo zdraví lidí nebo zvířat, nebo hrozí závažná újma životnímu prostředí. Z praktického pohledu lesního hospodářství by bylo možné toto využít např. v lesních porostech s přemnoženou bekyní velkohlavou – Lymantria dispar (L.), jejíž housenky jsou schopné svými uvolňovanými chloupky z těla vyvolat alergické reakce řady návštěvníků lesa.
Osoba provádějící leteckou aplikaci musí být držitelem povolení k provozování leteckých prací, použité zařízení pro leteckou aplikaci přípravků musí splňovat požadavky stanovené tímto zákonem a aplikace musí být provedena fyzickou osobou, která je odborně způsobilou pro nakládání s přípravky. Území, které má být ošetřeno, nesmí být v těsné blízkosti trvale obydlených oblastí.
Minimalizace rizik
Minimalizace rizik při používání přípravků na ochranu rostlin je spojena s ochranou přírody a lidského zdraví. Nově se zavádí zákaz aplikace těchto přípravků ve vzdálenosti 10 m od povrchového nebo podzemního zdroje pitné vody tam, kde není stanoveno příslušné ochranné pásmo (§ 52a). Dále je třeba ve zvláště chráněných územích provést veškerá opatření k minimalizaci rizik dopadů na životní prostředí, necílové organismy a biodiverzitu. Je nutné přednostně používat přípravky představující nízké riziko, resp. taková opatření, která vedou ke snížení rizika (§ 52b). Podrobnosti tohoto více méně obecného znění upřesňuje opět již výše zmíněný Národní akční plán.
Aplikační technika
Legislativní změny v této oblasti se netýkají ručních zařízení pro aplikaci přípravků a zádových postřikovačů (§ 61), s výjimkou toho, že každý, kdo pracuje s jakýmkoliv zařízením pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin, musí být držitelem osvědčení odborné způsobilosti minimálně I. stupně. Další změny se týkají pouze nesených, tažených, stacionárních a leteckých aplikačních zařízení, značný význam mají tedy zejména v lesních školkách, zatímco v lesních porostech se budou uplatňovat spíše výjimečně (letecké aplikace, speciální aplikace nesenými zařízeními ve výsadbách a kulturách apod.).
Pro výše uvedenou techniku (s výjimkou ručních zařízení a zádových postřikovačů) vyplývá dle § 64 a následně § 4 vyhlášky č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředích na ochranu rostlin, že interval kontrol nesmí překročit dobu tří let, a to včetně od doby uvedení zařízení do činnosti. Zároveň musí být provedena kontrola vždy po opravě, úpravě či přestavbě, která by mohla ovlivnit činnost zařízení. Ovšem v § 8 citované vyhlášky je uvedeno, že až do 1. 1. 2020 platí přechodné ustanovení z minulé novely a interval kontrol je proti původnímu znění sjednocen na 5 let (ovšem v případě oprav apod. musí kontrola proběhnout neprodleně).
Nově se zavádí ustanovení, které omezuje nežádoucí úlety (§ 62). V souladu s § 3 vyhlášky a přílohy č. 4 této vyhlášky je možné dle zařazení do tří tříd snížit bezpečnostní vzdálenosti. To se však týká hlavně vazby na sousední pozemky (porosty), nemá to vliv na bezpečnostní vzdálenost ve vztahu ke zdrojům povrchové nebo podzemní pitné vody, takže z pohledu lesního hospodářství je význam minimální, protože se jedná prakticky pouze o omezení ochranné vzdálenosti určené v rozhodnutí o povolení přípravku.
Příloha č. 3 výše citované vyhlášky uvádí v souladu s § 61 informace o přípravě aplikační kapaliny, čištění aplikační techniky. I když se opět netýká ručních zařízení a zádových postřikovačů, lze zde najít dobrou inspiraci, aby nám všechna postřikovací zařízení déle vydržela a lépe fungovala.
Podle tohoto zákona se také vede centrální evidence (obdobně jako u osob s odbornou způsobilostí) zařízení pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin, která je založena na výsledcích kontrolního testování. Mimo jiné se uvádí typ a vybrané parametry zařízení, vlastník zařízení a vybrané údaje z kontroly (datum kontroly, kdo kontrolu prováděl, zjištěné závady, informace o provozovně kontroly apod.) – viz § 63.
Závěrem
S ohledem na složitost problematiky není tento článek zcela vyčerpávajícím přehledem a návodem, jak postupovat; nepostihuje všechny možnosti. Proto je vždy nutné se seznámit s platnou legislativou (zákonem a příslušnými vyhláškami), kde lze najít podrobné informace, aplikovat je na konkrétní situaci a podle toho jednat. Zde poskytnutý přehled má pouze nastínit, čemu je třeba věnovat pozornost a co nelze v současné době podcenit.
Autor:
Ing. Marie Zahradníková
VÚLHM, v.v.i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: archiv LOS