Pěstování lesa ve vyšších horských polohách

Přednesené příspěvky
Dopoledne bylo po úvodním slovu lesního správce Jiřího Pňáčka předneseno pět přednášek pracovníky Výzkumné stanice Opočno.
Antonín Jurásek informoval v příspěvku „Specifika pěstování a využití sadebního materiálu smrku ztepilého pro horské oblasti“ o skutečnosti, že vzhledem k odlišné dynamice růstu a větší variabilitě semenáčků horských populací smrku ztepilého je nutné pozornost zaměřit na specifické požadavky třídění tohoto sadebního materiálu, kdy je cílem dopěstovat v lesní školce celé růstové spektrum z vysetého oddílu semen. Pro úspěšnou obnovu horských lokalit je také vhodné vymezit přírodní podmínky (nadmořská výška) lesních školek vhodných pro pěstování sadebního materiálu pro horské lokality a možnosti použití jednotlivých typů sadebního materiálu.
Jan Leugner upozornil v příspěvku „Pěstební péče v mladých porostech smrku vyšších horských poloh“ na výsledky výzkumu, ze kterých vyplývá, že pro usměrnění pěstební péče v mladých porostech horského smrku (8. LVS) s cílem udržení stability a prosperity je důležité definovat rozdíly v kvalitě a zdravotním stavu jedinců horského smrku s klimaxovou a pionýrskou strategií růstu ve věkové fázi mlazin až tyčkovin. Tyto parametry potom slouží k výběru jedinců při provádění prvních výchovných zásahů.
Jiří Novák v příspěvku „Pěstební péče v mladých porostech smrku ve vyšších horských polohách“ prezentoval modely výchovy porostů smrku ztepilého na stanovištích vyšších horských poloh, která tvoří významnou část LS Jeseník (LČR, s.p.) v PLO 27 Hrubý Jeseník. Pěstební péče je založena především na prvním silném podúrovňovém zásahu ve fázi zapojujících se mlazin, kdy u smrku kulminuje tloušťkový a výškový přírůst. Na stanovištích živných a ovlivněných vodou, kde je smrk více ohrožován abiotickými škodlivými činiteli, jsou doporučovány první zásahy dříve a s větší intenzitou. Díky zvýšenému tloušťkovému přírůstu po zásazích se zvýší individuální stabilita ponechaných stromů, což umožňuje v pozdějším věku zmírnit intenzitu výchovy a minimalizovat tak periodické poškozování porostů při předmýtní těžbě. Modely jsou doplněny o pěstební doporučení pro porosty s opožděnou výchovou a porosty poškozené zvěří.
Marian Slodičák v příspěvku „Zásady rozčleňování lesních porostů“ shrnul dosavadní zkušenosti a poznatky v této problematice. Pozornost byla věnována hlavně šířce linek. Na příkladu dlouhodobě sledovaného experimentu IUFRO Vítkov (severní Morava) byly uvedeny výsledky srovnání produkce porostů s klasickými linkami o šířce 3 m a linkami vhodnými pro větší mechanizaci o šířce 5 m. Výsledky více než 30 let trvajícího pokusu potvrzují, že i při šířce linek 5 m nedochází ke ztrátám na produkci.
Dušan Kacálek prezentoval příspěvek na téma „Pěstební postupy k biologické melioraci narušených lesních půd“. Prezentovaná studie shromažďuje poznatky o konkrétních účincích dřevin na vlastnosti humusu a půdy, navrhuje melioračně účinnější druhové skladby pro cílové hospodářské soubory a rámcově stanovuje pěstební opatření k podpoře požadované druhové skladby lesních porostů.

Odpolední exkurze
V odpolední části proběhla exkurze ve dvou porostech spravovaných LČR, s.p., Lesní správou Jeseník. Na první ukázce byl prezentován výběr jedinců s různou strategii růstu při prvních výchovných zásazích. Ukázka byla zaměřena na demonstraci výběru perspektivních jedinců před provedením výchovných zásahů v mladých smrkových porostech v horských polohách. Navrhovaný výběr by měl zabránit eliminaci jedinců s klimaxovou strategií růstu, o které mohou být mladé smrkové porosty již ochuzeny z důvodu nevhodných postupů třídění semenáčků v lesních školkách v 80. letech, kdy nebyla respektována specifika růstu horských populací.
Na druhé ukázce byly prezentovány první výchovné zásahy ve smrkových porostech na stanovištích horských poloh. Navrhované postupy spočívající v silném prvním výchovném zásahu nejpozději při horní porostní výšce 7 m mají za cíl stabilizaci porostů a zvýšení jejich odolnosti vůči námraze a škodám sněhem a větrem. Dalším nezbytným opatřením je včasné rozčlenění porostů sítí přibližovacích linek, jejichž šířka může dosahovat až 5 m bez rizika ohrožení produkce porostů.
Účastníkům semináře byly poskytnuty související publikace (zejména certifikované metodiky vydané v edici Lesnického průvodce – volně dostupné na www.vulhm.cz) a také sborník přednášek, který je plně dostupný v elektronické verzi na http://vulhm.opocno.cz /download/sbornik_Bela_2012.pdf.

Autor: Ing. Jiří Novák, Ph.D.
VÚLHM, v.v.i., VS Opočno
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: J. Pňáček