Přirozená obnova cedru libanonského v Turecku
Cedr libanonský (Cedrus libani var. stenocoma) patří spolu s borovicí černou (Pinus nigra Arnold) a borovicí kalábrijskou (Pinus brutia Tenore) k nejvýznamnějším hospodářským dřevinám Turecka. Vysoká poptávka po kvalitním cedrovém dřevě a tradiční chov ovcí a koz, spojený s rozšiřováním pastevních ploch na úkor lesa, zapříčinily zánik většiny původních porostů. Veškeré zmlazení je decimováno kozami. Generální ředitelství lesního hospodářství v Ankaře podniklo v posledním desetiletí významné kroky k obnově tohoto endemického druhu. Turečtí lesníci se snaží podpořit přirozenou obnovu cedru na jihu země a šířit jej z refugií na erodované svahy kamenných sutí, které v minulosti pokrývaly rozsáhlé cedrové monocenózy.
Typická vegetace středomořského pobřeží na příkladu Yukarı Gökdere
Původní výskyt cedrů v Turecku je vázán na pohoří Taurus, které tvoří souvislý pás podél středomořského pobřeží. Převažuje zde vegetační typ mediteránní makchie, složený ze vždyzelených křovin a zakrslých stromů (hlavně jalovců a dubů). S vyšší nadmořskou výškou lze pozorovat tzv. fryganu, řídkou vegetaci nižších keřů a bylin (např. skalníků a pryšců). Od nadmořské výšky 500 metrů přibývá stromových forem dubů, jalovců a borovic. Cedrové porosty tvoří nepatrnou část lesů v krasových oblastech a pokrývají horské hřebeny a příkré svahy nejčastěji ve výšce 800 až 2 100 metrů nad mořem.
Obec Yukarı Gökdere v okrese Isparta se nachází v jihozápadním Turecku. Tamní lesní správa obhospodařuje 10 899 ha lesů a 3 768 ha bezlesí. Za zmínku stojí místní chráněné území Kasnak s endemickým druhem dubu (Quercus vulcanica (Boiss et Heldr. ex) Kotschy) a původní porosty cedru libanonského, které jsou vlivem konkurenčně silnějších jalovců (Juniperus foetidissima Willd.) vytlačeny do hřebenových partií vápencových hor.
Stav cedrů v okolí Yukarı Gökdere v roce 2008
Při první návštěvě v roce 2008 nebyl stav cedrových porostů dobrý. Většina stromů o průměrném věku 106 let jevila známky mírného až středního poškození. Nejčastěji se jednalo o mačetami záměrně poraněné a opálené kmeny nebo vylámané větve. Pastevci z nedaleké osady dřeviny poškozovali za účelem rozšíření pastevních ploch a získání palivového dřeva. Přirozená sukcese pod mateřským porostem byla minimální, zmlazení dosahovalo maximálního stáří dvou let a intenzivně ho spásaly kozy. Druh se neobnovoval ani v porostním plášti. Na bezlesých plochách se dařilo pouze jalovcům a trnitým druhům vegetace – např. ježourku pochybkovitému (Acantholimon androsaceum Jaub. et Spach nebo druhům rodu ostnatec (Scolymus sp.)).
Stav cedrů v okolí Yukarı Gökdere v roce 2010
Během následujících dvou let se vedení Lesní správy Yukarı Gökdere, podpořené generálním ředitelstvím, zasloužilo o výrazné zlepšení stavu lesních porostů v oblasti. Pod pohrůžkou vysokých pokut zakázalo místním pastevcům chov koz a vynaložilo nemalé náklady na oplocení erodovaných svahů a tříhektarového dospělého porostu. Bezprostředně po ukončení preventivních opatření se objevilo první zmlazení, které nejlépe odrůstalo na osluněných volných plochách. V roce 2010 byla plocha pokryta hustým kobercem semenáčů. Přirozenou obnovu pod mateřským porostem limitoval zástin širokých korun, noví jedinci vyklíčili zejména na prosvětlených plochách po vytěžených stromech a v porostním okraji.
Stav cedrů v okolí Yukarı Gökdere v roce 2012
V roce 2011 byla na ploše bez mateřského porostu provedena prostřihávka. Pěstebním zásahem silné intenzity se výrazně snížila hustota. Lesníci tak připravili vhodné podmínky pro růst nárostu, jehož roční přírůsty dosahují i 30 cm a většina stromků má pravidelné přesleny a kuželovitý habitus. Oplocení je stále funkční a místní pastevci se vyvarují chovu koz a ničení stromů v porostech. Jiným již započatým záměrem je zalesnění degradovaných stanovišť dalšími dřevinami přirozené druhové skladby.
Opakovaná měření cedrů na lokalitě bez mateřského porostu (viz obr. 1–4 a grafy 1–3) pomohou při studiu populační dynamiky druhu.
Generální ředitelství lesního hospodářství v Ankaře nadále podporuje Lesní správu v Yukarı Gökdere a nabádá ji k optimalizaci technických a pěstebních opatření, která povedou k trvale udržitelnému využívání přírodního bohatství v oblasti. Cílem do budoucna zůstává zajištění přirozené obnovy cedru libanonského, který je významnou meliorační a zpevňující dřevinou. Cedrové porosty plní estetickou a krajinotvornou funkci a v nepos-lední řadě jsou součástí kulturního bohatství země.
Autoři:
Bc. Ing. Irena Hubálková
Ing. Josef Pohořalý
doc. Dr. Ing. Jindřich Pavliš
Lesnická a dřevařská fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Irena Hubálková