Třetí inventarizace lesů v Německu

Základní údaje
Spolková inventarizace lesů (Bundeswald-inventur – BWI) poskytuje základní informace, které jsou podkladem pro rozhodovací řízení a plánování v lesnické a obchodní politice, v oblasti ochrany lesa a životního prostředí, v dřevařském průmyslu, ve výzkumu lesa. Hlavním cílem BWI je získání aktuálních, přesných a statisticky spolehlivých údajů o stavu, vývoji a změnách ekosystému lesa v Německu a jeho produkčních možnostech. Výsledky inventarizace slouží ke kontrole a optimalizaci obhospodařování lesů na celostátní i regionální úrovni, současně s ohledem na nové specifické potřeby lesa v ekologických souvislostech jeho vývoje. Údaje o inventarizaci lesů jsou veřejně přístupné nejen na internetu (www.bundeswaldinventur.de), ale také v tiskové podobě.
BWI je společným projektem státu a jednotlivých spolkových zemí. Provádění BWI nařizuje spolkový lesní zákon z května 1975, v aktuálním znění z července 2010: „Na území Německé spolkové republiky se provádí každých deset let celoplošná inventarizace lesů na základě venkovního náhodného zjišťování údajů, které spolkové země poskytují ministerstvu výživy, zemědělství a ochrany spotřebitelů, pověřenému jejich vyhodnocením. Inventarizace proběhne v rozmezí od 1. dubna 2011 do 31. prosince 2012, rozhodným dnem pro ukončení sběru dat k inventarizaci je 1. říjen 2012.“
Zatímco dřívější zákon určoval provádět šetření v lesích „podle potřeby“, hovoří aktuální znění zákona o inventarizaci každých 10 let.

Systém třetí BWI
Koordinací venkovního sběru dat v průběhu třetí BWI byl Spolkovým ministerstvem výživy, zemědělství a ochrany spotřebitelů (BMELV) pověřen jemu podřízený Institut pro lesní ekologii a inventarizaci lesů v brandenburském Eberswalde. Tento úřad je součástí Spolkového výzkumného ústavu pro venkovský prostor, lesy a rybolov Johanna Heinricha von Thünena. Institut přímo spolupracuje se všemi zemskými orgány lesní správy a regionálními centry inventarizace a funguje jako celostátní koordinační centrála pro jednotné provedení BWI a kontrolu shromážděných dat ve všech spolkových zemích, přezkoušení a prověření dat ohledně jejich věrohodnosti, vyhodnocení sebraných dat, řešení sporných otázek nadregionálního významu a poskytuje zemským správám BWI potřebný software a mapové podklady pro venkovské šetření údajů.

Zemské správy BWI plní tyto funkce:
- plánování a koordinaci prací terénních pracovních oddílů při sběru dat,
- přípravu podkladů a poskytování materiálního vybavení pracovním oddílům v terénu,
- zajištění správného sběru dat,
- kontrolu a případné korektury shromážděných dat,
- poskytování ověřených dat centrálnímu vedení BWI.

Venkovní sběr dat
Všechny potřebné údaje a programy ke shromažďování dat poskytuje centrální server pro třetí spolkovou inventarizaci v Eberswalde, ke kterému mají zemské správy BWI volný přístup. V terénu je vyznačeno zhruba 60 000 permanentních zkusných bodů a pozorováno je více než 400 000 stromů. Zjištěná data jsou průběžně ukládána pomocí terénních počítačů a speciálního softwaru a postupně se prověřuje a kontroluje jejich platnost. V případě potřeby se data přímo na místě korigují. Definitivní údaje od zemských správ BWI jsou shromažďovány v centrální databance BWI, kde probíhá jejich synchronizace.
Venkovní sběr dat v jednotlivých regionech provádí dvoučlenné skupiny, v nichž jedna z osob musí mít vyšší lesnické odborné vzdělání. Jejich hlavními úkoly jsou měření a popis stavu a změn lesů podle pokynů jejich zemského vedení BWI. Určené pracovní skupiny mají v rámci šetření právo vstupu na státní i soukromé lesní pozemky, ve vojenských uzavřených prostorech zajišťuje příslušné armádní velitelství bezpečnost pracovních skupin při provádění výzkumu (§ 41 Spolkového zákona o lesích).
K vybavení pracovních skupin patří odborné příručky k určování druhů dřevin, keřů a trav, technické pomůcky jako relaskop, výškoměr, ultrazvukový dálkoměr, terénní počítač s jednotným (pro třetí BWI nově programovaným) softwarem a s GPS navigací, přístroj na hledání kovů, měřicí pásmo, kompas, souprava průměrek, úhlové profily a další pomůcky.

Metody BWI
Data BWI se zjišťují náhodně na průsečících pravidelné čtvercové sítě, pokrývající celé území Německa včetně vnitrozemských vodních ploch. Síť je tvořena čtverci o rozměrech 4x4 km, 2,83x2,83 km (křížový průsečík 4x4 km) a 2x2 km (souřadnicový systém Gauss-Krügera). V závislosti na stupni zalesnění spolkových zemí je síť více nebo méně zhuštěna:
- Bádensko-Württembersko: 2x2 km
- Bavorsko: 2,83x2,83 km – v okresech Švábsko a Franky
- Braniborsko a Berlín: 4x4 km
- Dolní Sasko: 2,83x2,83 km – v růstních oblastech Dolnosaského pobřežního pásma a Středozápadní Dolnosaské nížiny
- Hamburk a Brémy: 4x4 km
- Durynsko: 2,83x2,83 km
- Hesensko: 4x4 km
- Meklenbursko-Přední Pomořansko: 2x2 km
- Porýní-Falcko: 2x2 km
- Sársko: 4x4 km
- Sasko: 2,83x2,83 km
- Sasko-Anhaltsko: 2x2 km
- Severní Porýní-Vestfálsko: 4x4 km
- Šlesvicko-Holštýnsko: 2x2 km
Některá šetření třetí inventarizace jsou prováděna již opakovaně, takže jsou k dispozici údaje z předchozích výzkumů (charakter terénu, druh vlastnictví lesa atd.), čili není třeba je znovu zjišťovat. Také z hlediska nákladovosti inventarizace se pracovním týmům doporučuje podle možnosti využít stávající informace a porovnat data s výsledky dřívějších šetření. Ale i tyto údaje se kontrolují, aby byly zaznamenány případné změny. Zvláštní důraz se klade na dodržování práv majitelů lesů.

Sběr dat na zkusných plochách
Zkusná čtvercová plocha („podplocha”) má strany o délce 150 m, orientované ve směru sever-jih, resp. západ-východ. Výběr objektů a sběr dat se provádí v rozích zkusných ploch na základě relaskopického měření v kruzích o průměru:
- 1 m (mladé stromy do výšky 20 až 50 cm),
- 2 m (stromy nad 50 cm s výčetní tloušťkou méně než 7 cm),
- 5 m (odumřelé stromy),
- 10 m (stromy do výšky 4 m),  
- 25 m (reliéf terénu na ploše a v okolí, charakter okraje lesa, soubor lesních typů, popř. jeho narušení).
Sběr dat je prováděn na živých stromech a stromech, které odumřely prokazatelně před méně než 12 měsíci (výčetní tloušťka min. 7 cm).
Pro každou zkusnou plochu poskytují příslušné regionální lesní správy informace o:
- druhu vlastnictví (spolkový nebo zemský les, les korporací, obcí, církve, soukromý les, les v poručenství),
- těžbě dříví a jejím omezení,
- výskytu černé, jelení, daňčí, srnčí, kamzičí a mufloní zvěře.
Na zkusných plochách se zjišťuje více než 250 různých údajů, jako například:
- druh lesa (vysokokmenný, výběrný, střední, výmladkový les),
- aktuální fáze vývoje lesa,
- druh lesní společnosti a typ lesního biotopu,
- stromová třída jednotlivých druhů (nadúrovňové, úrovňové a podúrovňové stromy podle Krafta),
- stáří jednotlivých druhů stromů v porostu podle věkových tříd,
- výška stromů v hlavním a vedlejším porostu,
- charakter větvení stromů,
- horizontální a vertikální struktura lesního porostu,
- typ a stupeň zmlazení,
- rozsah a stav umělé obnovy,
- kapacita pohlcování CO2 lesem (výpočet),
- výškový stupeň plochy (planární, kolinní, submontánní, montánní, subalpínský, alpínský),
- užívání půdy – na rozích zkusných ploch, nacházejících se mimo les (průmyslové plochy, dopravní komunikace, městské zelené plochy, deponie, orná půda, vodní plochy atd.),
- odumřelé stromy podle druhů a stupně rozkladu dřevní hmoty,
- stupeň poškození stromů (těžbou a přibližováním dříví, loupáním, okusem a ohryzem zvěří, hnilobou, napadením houbami, dřevokazným hmyzem atd.),
- druhy půdní vegetace,
- převládající znaky terénu (rovina, údolí, svah, expozice),
- poloha hranic porostů a charakter lesního okraje,
- a mnoho dalších, pro úspěšné provedení BWI nezbytných dat.
V rámci třetí BWI byla nově prováděna šetření např. stavu půd na celém území Německa, vitality lesních porostů a vzájemně se ovlivňujících ekologických a jiných souvislostí v lesních ekosystémech. Kromě toho se poprvé sbírají data o stromech do 7 cm výčetní tloušťky (v rozšířeném poloměru zkušebního kruhu) a také údaje o odumřelých stromech již od 10 cm výčetní tloušťky (dříve od 20 cm). Nově není nutné shromažďovat typografická data o lesních cestách, tyto údaje se získávají pomocí softwaru BWI v rámci integrované satelitní navigace, která monitoruje jednotlivé body zkusných ploch.
Sebraná data jsou pomocí terénních počítačů předávána online centrále BWI, která je automaticky a s vysokým stupněm přesnosti kontroluje. Numerický objem základních dat přesahuje 1 GB, seskupené soubory dat zabírají dalších asi 160 GB. Tato diference je zapříčiněna především jak vysokými nároky, tak i rozdílnými zornými úhly pohledu uživatelů na výsledky BWI, tzn. politiků, lesních odborníků, zástupců dřevařského průmyslu, ochránců přírody a dalších skupin. Z těchto důvodů budou poznatky a závěry inventarizace prezentovány v mnoha kombinacích výsledků tak, aby v konečné fázi uspokojily požadavky většiny uživatelů nejrůznějšího zaměření.

Taxační studie z roku 2008
Rozhodnutím spolkové vlády v prosinci 2006 bylo obhospodařování lesů zahrnuto do závazků v rámci dohody Spojených národů o snižování emisí skleníkových plynů (Kjóto 1997, Spolkový zákon z dubna 2002). Z důvodů potřeby informací a dokumentace tohoto kroku bylo v roce 2008 provedeno dodatečné šetření na náhodných bodech čtvercové sítě 8x8 km (12 % sběru dat v rámci druhé BWI). Tato studie obsahovala poprvé údaje o přírůstu a těžbě dříví pro celé území Německa, výsledky se ale na základě velmi omezeného množství dat nedají v žádném případě srovnat s výsledky regulérní BWI.

Druhá BWI v roce 2002
Po první inventarizaci v roce 1987, která proběhla těsně před znovusjednocením Německa (3. 10. 1990), byla provedena druhá BWI pro období 2001–2002. Tato inventarizace poprvé shromažďovala data o lesích na celém území Německa a v souvislosti s tím se vyznačovala některými zvláštnostmi. Ve „starých“ spolkových zemích západní části Německa se mohly výsledky již opakovaného šetření opírat o údaje první inventarizace z roku 1987. Na území východní části Německa, tedy v současných spolkových zemích Braniborsko, Durynsko, Meklenbur-sko-Přední Pomořansko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, byla prováděna teprve první základní šetření rozlohy a stavu lesů. Z metodických důvodů tak nebylo možné v těchto zemích vyhodnotit a porovnat některé údaje jako například změny lesních ploch nebo zastoupení dřevin, přírůst dřevní hmoty, některé informace o těžbě a zpracování dříví. Tyto údaje, uvedené ve výsledcích druhé BWI, se týkaly především „západních“ spolkových zemí. Chybějící důležité informace a také relativně dlouhý časový úsek mezi první a druhou inventarizací (15 let) vedly nakonec k tomu, že se spolková vláda a jednotlivé spolkové země poměrně rychle shodly na provedení třetí BWI v letech 2011 a 2012.

Souhrnné výsledky druhé BWI v krátkém přehledu
Německo mělo v roce 2002 více než 11 mil. ha lesů (téměř třetina plochy Německa), z toho
99 % vysokokmenných lesů. 59 % tvořily jehličnaté lesy (28 % smrk, 24 % borovice, 7 % ostatní jehličnany) a 41 % lesy listnaté (15 % buk, 10 % dub, 16 % ostatní listnáče). K nejvíce zalesněným zemím patřily Porýní-Falcko (42,1 %), Hesensko (41,7 %) a Sársko (38,3 %), nejméně zalesněny byly Sasko (27,8 %) a Šlesvicko-Holštýnsko (10,3 %). V soukro-mém vlastnictví se nacházelo 44 % všech lesů. Rozlohy listnatých a jehličnatých lesů podle spolkových zemí jsou uvedeny v tabulce 1.
K datu 1. října 2002 byla v německých lesích zásoba stojícího dříví o objemu 3,4 mld. m3, což představovalo evropský rekord. Německo mělo (spolu s Rakouskem) také nejvyšší celkové zásoby dříví na hektar v Evropě: v průměru 320 m3 (Bavorsko 403 m3/ha, Sasko-Anhaltsko 237 m3/ha). V soukromých lesích se nacházelo 47 %, ve státních lesích
28 % a v lesích různých korporací 20 % celkové zásoby dříví. Zásoby smrkového dříví se pohybovaly kolem 37 %, což byl objem srovnatelný s celkovým objemem zásob všech listnatých lesů (tab. 2).
Na výsledky druhé BWI navazují šetření současné třetí BWI, která má za úkol prověřit a aktualizovat údaje druhé inventarizace, do kterých budou poprvé začleněny shrnující informace o stavu a především o změnách lesů na východě Německa. Inventarizací pověřené ministerstvo vychází z toho, že vlivem hospodářských a ekologických aktivit se výše uvedené údaje během posledních deseti let mohly výrazně změnit. Zvláště důležité pro celostátní plánování v různých oborech budou údaje o změnách lesních poměrů v hustě zalesněných oblastech.
Výsledky třetí BWI poskytnou také podklady pro mezinárodní jednání a dohody o zachování lesů, biologické diverzitě, vývoji sekvestrace uhlíku v lesních ekosystémech, možnostech využívání trvale udržitelných surovin, ochraně klimatu nebo obnovitelných zdrojích energie.

BWI a Národní inventarizace lesů v České republice
NIL probíhá podle nařízení české vlády z července 2009 v období 2011 až 2015 a také její výsledky budou zveřejněny do konce roku 2015, ve stejném roce jako výsledky BWI. Třetí BWI a česká Národní inventarizace lesů (NIL) vykazují na první pohled paralely, při bližším rozboru jsou ale v mnohém směru rozdílné. Venkovní šetření v rámci NIL se konají v inventarizačních čtvercích pravidelné, ve srovnání s BWI ale již zhuštěné sítě o rozměru 2x2 km. Další rozdíly se týkají velikosti inventarizačních kruhových ploch a celkového složení a počtu jednotlivých šetření na inventarizačních plochách. Oběma inventarizačním systémům je společné ukládání zjištěných dat do terénních počítačů přímo na místě šetření. Podrobné porovnání BWI a NIL by zde ale neznamenalo přínos – oba inventarizační systémy jsou přizpůsobeny specifickým požadavkům Německa a České republiky.

Snahy o evropskou harmonizaci inventarizací lesů
Podobná šetření v rámci inventarizace lesů jako v Německu se provádí ve většině evropských i mimoevropských států. Jejich výsledky však nejsou ve všech případech srovnatelné, nejen z důvodu rozdílných pojmů a definic, ale částečně také kvůli rozdílnému systému sběru a vyhodnocení dat. Ve všech zemích nejsou sjednoceny názory na posuzování některých kritérií, není například jasně definováno, které plochy patří k lesním porostům nebo které části stromu tvoří zásobu dřeva a podobně.
Za účelem jednotné použitelnosti výsledků inventarizací na evropské a mezinárodní úrovni byla v roce 2004 založena evropská organizace „European National Forest Inventory Network“ (ENFIN), jejímž cílem je zřízení evropské databáze, která bude shromažďovat a pozvolna harmonizovat údaje národních inventarizací jednotlivých zemí. Prvním úspěchem v tomto směru je rámcová smlouva o vzájemném poskytování dat a služeb pro European Forest Data Centre mezi Evropským výzkumným centrem IRS a francouzským institutem Inventair Forestier National, na které se kromě Německa podílí i řada dalších států.
Cesta k úspěchu bude ale ještě zdlouhavá. Všechny požadavky a očekávání nebude zatím moci splnit ani třetí inventarizace lesů v Německu.

Seznam použité a doporučené literatury je k dispozici u autorů.

Autoři:
Stan Cejchan
Ex Johann Heinrich von Thünen-Bundesforschungsinstitut
für ländliche Räume, Wald und Fischerei
(vormals Bundesforschungsanstalt
für Forst- und Holzwirtschaft), Hamburg
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Hana Nováková
Střední lesnická škola, Hranice
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.