NLP II: KA 6 – Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů

Průběh projednávání

Klíčová akce (KA) 6 je jednou z celkem 17 klíčových akcí Národního lesnického programu (NLP) II, který byl schválen Vládou ČR dne 1. 10. 2008 pro období do roku 2013. Zpracování a projednání problematiky KA 6 bylo poznamenáno obdobně jako u jiných klíčových akcí velkým zpožděním celého procesu projednávání a schvalování jednotlivých témat (klíčových akcí) NLP II. To bylo čtenářům Lesnické práce částečně přiblíženo v únorovém čísle v rámci příspěvku Jiřího Svobody ke KA 1. Je evidentní, že nalezení shody mezi resorty MŽP, MZe a ostatními zainteresovanými stranami lesnického sektoru je velmi obtížné. To ale v konečném důsledku ovlivňuje další vývoj lesnictví v České republice. Konkrétně hrozí, že vlastní strategické záměry NLP II následkem úmorného hledání konsensu zůstanou v obecné, deklarativní rovině a nebudou adekvátně uvedeny do lesnické praxe. Předpokládám, že se k této obecné problematice později souhrnně vyjádří předseda Koordinační rady NLP II.

Práce expertní skupiny (ES) KA 6 byla zahájena v roce 2009. ES si úvodem vyjasnila priority jednotlivých opatření KA 6. Těch je celkem 12, ale jejich význam pro celkový záměr KA 6 je velmi rozdílný, jak je částečně rozvedeno níže. ES následně připravila společné úvodní teze k jednotlivým otázkám a v menších skupinách zpracovala podkladový materiál a návrhy konkrétních opatření. Tyto materiály byly k dispozici počátkem roku 2010, ale jejich projednávání bylo realizováno a ukončeno až v září roku 2011.

Téma KA 6

Vlastní problematika snižování dopadů globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů na lesnictví je dnes lesnickou odbornou obcí vnímána celkem jednoznačně. Lesnictví je nuceno reagovat na měnící se podmínky růstového prostředí, a to formou vhodných adaptačních a mitigačních (zmírňujících) opatření. K těm lze zahrnout většinu ze spektra 12 konkrétních opatření KA 6. Všechna by obecně měla vést k větší stabilitě lesních porostů a mobilizaci dřevní hmoty.

Opatření směřující k větší stabilitě lesních porostů mají charakter adaptace i mitigace, protože vedou k dlouhodobě intenzivnímu vázání CO2 v lesních ekosystémech s co nejnižším rizikem zpětného úniku uhlíku vlivem disturbancí spojených s degradací ekosystémů a rozpadem lesa. K této skupině lze zahrnout především Opatření 6.1, které směřuje k vytváření druhově a prostorově pestřejších porostů a uplatnění jemnějších pěstebních postupů, a Opatření 6.2 ke stabilizaci a vázání uhlíku v půdních horizontech. Zásadní je přitom především Opatření 6.1, které podmiňuje řešení několika návazných opatření v rámci KA 6 a navazuje na témata dalších klíčových akcí ekologického pilíře.

Opatření směřující k větší mobilizaci dřevní hmoty jsou ta, která podporují udržení vysoké produkce a využití dřevní hmoty všude tam, kde je to energeticky výhodnější alternativa k jiným materiálům a zdrojům. Takto se uplatňuje substituční funkce lesa a lesnictví, což je v kontextu měnícího se prostředí obdobně významné, jako vlastní akumulace uhlíku. K této skupině patří především Opatření 6.4 k optimalizaci uhlíkového cyklu a opatření 6.5 k produkci dřevní hmoty.

Další opatření KA 6 se týkají technických aspektů spojených s částečnou inovací současných postupů lesnického hospodaření, dotačních pravidel nebo možného lesnického využití území zemědělského půdního fondu.

Stručná charakteristika a klíčová doporučení (především ve vazbě na legislativu a finance) k jednotlivým opatřením KA 6 schválená Koordinační radou NLP II jsou uvedena níže. Plné znění rozpracovaných opatření a dokument shrnující podkladová východiska jsou k dispozici na stránkách ÚHÚL (www.uhul.cz).

Charakteristika jednotlivých opatření

6.1 Pěstovat prostorově a druhově rozrůzněné porosty s co největším využitím přírodních procesů, pestré dřevinné skladby, přirozené obnovy a variability pěstebních postupů

Důsledkem pozměněné a ochuzené porostní skladby je snížená bezpečnost plnění funkcí lesa, z ekonomického hlediska je závažná zejména snížená bezpečnost produkce dřeva. Řešení problému spočívá ve zvýšení druhové, věkové, prostorové a genetické pestrosti lesa při co největším „provozně“ možném respektování přírodních procesů a uplatnění variabilních pěstebních postupů.

Doporučení:

- Zachovat legislativní zakotvení a systém podpory výsadby MZD. V odůvodněných případech výběr dřevin rozšířit o dřeviny přípravné, pionýrské, okrajové a případně i introdukované.

- Vytvořit rovnocenné podmínky pro vývoj, rozvoj a uplatnění alternativních metod hospodářské úpravy lesů, vhodných pro bohatě strukturované lesy (podrostní hospodářství až po výběrný les, odkaz na KA 9).

- Dopracování legislativních rámců pro výběry v lese pasečného typu a výběrné způsoby hospodaření.

- Prodloužit zákonné lhůty k zalesnění a zajištění obnovy porostů tak, aby umožňovaly lépe využívat přirozenou obnovou lesa – viz opatření 6.6.

- Omezit nepříznivý vliv zvěře na přirozenou obnovu lesa dosažením a dlouhodobým udržením únosných stavů zvěře, aby postupně vznikla přirozená obnova širokého spektra dřevin a vyvíjela se v závislosti na stavu porostního prostředí, aniž by bylo nutno použít prostředky celoplošné ochrany lesa (prostředek k realizaci: viz opatření KA 11).

- Úprava dotačních pravidel ve smyslu jejich centralizace a diferenciace zlepšující podmínky pro zachování MZD do stadia výchovy, podpora přirozené obnovy a šetrných způsobů hospodaření.

- Rozšířit dotace o podporu na zajištění mladého porostu ve vazbě na MZD (realizace: dotační pravidla a prováděcí předpisy k lesnímu zákonu).

- Dořešit návaznost dotací na výchovu porostů se zřetelem na podíl zachovaných MZD (realizace: dotační pravidla, diferenciace stávajících dotačních prostředků).

Pozn.: ES navrhovala konkrétní kvantitativní ukazatele doporučené dřevinné skladby ke zvýšení druhové pestrosti lesů ve vazbě na typologický systém (viz Východiska ES KA 6). Tento návrh však nebyl Koordinační radou přijat.

6.2. Zabránit degradaci půd a maximalizovat množství uhlíku vázaného v půdě

Druhově, věkově a prostorově diferencované lesní porosty s vhodným dřevinným složením (Opatření 6.1) zajistí za daných produkčních a environmentálních limitů odpovídající zásoby porostů, minimální výkyvy v zásobách nadložního humusu a stabilizaci uhlíku v půdě. Zároveň se tak podpoří druhová a funkční rozmanitost půdních organismů.

Doporučení:

- Úprava dotačních pravidel ve smyslu jejich centralizace a diferenciace zlepšující podmínky pro zachování MZD do stadia výchovy, podpora přirozené obnovy a šetrných způsobů hospodaření. (Obdobně jako pro 6.1).

- Upřesnění metodik inventarizace uhlíku v lesních půdách tak, aby byl zahrnut humus i svrchní minerální horizonty půd (referenční hloubka 30 cm) a zajištěna srovnatelnost výsledků přes velkou škálu stanovištních podmínek.

6.3. Podporovat druhy a ekotypy lesních dřevin lépe snášejících klimatickou změnu

V podmínkách hospodářského lesa a rychlých změn růstového prostředí jsou nezbytná aktivní opatření podporující přirozený výběr a zvýšení druhové diverzity lesa (vazba na Opatření 6.1).

Doporučení:

- Za specifických podmínek (zejména na kalamitních plochách a při zalesňování zemědělských půd) akceptovat využití přípravných a pionýrských dřevin při obnově s cílem připravit podmínky pro úspěšnou obnovu cílové dřevinné skladby.

- Změna vyhlášky č.83/96 Sb. – zařazení modřínu opadavého a douglasky tisolisté mezi meliorační a zpevňující dřeviny v 2.–4. LVS u DG a ve 2.–6. LVS u MD.

- Odstranit omezení pro využívání přípravných dřevin při obnově lesa na kalamitních plochách a při zalesňování zemědělských půd (viz Opatření 9.3).

- Průběžně aktualizovat a zajistit uznání porostů nebo rodičovských stromů ohrožených populací jako zdrojů reprodukčního materiálu.

- Podporovat stabilizaci zejména ohrožených populací zakládáním semenných porostů, případně reprodukci vegetativní cestou.

6.4. Optimalizovat uhlíkový cyklus v půdních horizontech, zásobách dřeva stojících porostů a výrobcích ze dřeva

Z hlediska uhlíkového cyklu jsou zásadně významné zdravé a stabilní lesní ekosystémy s trvale udržitelnou produkcí dříví. Odpovídající cílový stav je proto vázán na Opatření 6.1, tj. les s vhodnou druhovou, věkovou a prostorovou strukturou. Produkce dřeva je adekvátně diferencována se zřetelem na dřeviny, sortimenty i intenzitu hospodaření, od téměř bezzásahových oblastí až po intenzivní lignikultury. Předpokládá se obecně širší využití dřevní hmoty, zejména v produktech dlouhodobé spotřeby.

Doporučení:

- Odstranit legislativní překážky pro využívání dřeva jako stavebního materiálu.

- Široká osvěta za účelem zvýšeného uplatnění dřeva ve výrobcích dlouhodobé spotřeby, osvěta o uplatnění lesa a lesnictví z hlediska zmírnění postupu klimatických změn (uhlíkový cyklus, substituční efekt dřeva, voda v lese).

6.5. Uplatňovat opatření udržující vysokou a stabilní produkci dřevní hmoty

Přírůst současných lesních porostů se zvyšuje, avšak neadekvátní výživa a kalamitní škody představují reálná rizika ohrožující trvalost produkce. Také tato problematika je spjata s řešením Opatření 6.1.

Doporučení:

- Udržet podporu pro výchovné zásahy v mladých lesních porostech (zpřísnit ukazatele pro poskytnutí dotace o kvalitativní ukazatele provedeného zásahu – viz Opatření 6.1).

- Podpořit širší používání modřínu a douglasky jako stabilizačních dřevin s vyso-kým produkčním potenciálem do porostních směsí na stanovištích ohrožených klimatickými stresy.

6.6. Prodloužit zákonné lhůty k zalesnění a zajištění porostů ve vazbě na přirozenou obnovu lesa

Současné striktní uplatňování zákonné doby zalesnění (do dvou let) a zajištění lesa (do sedmi let od vzniku holiny) neumožňuje plně využít potenciálu stanoviště k přirozené obnově.

Doporučení:

n Prodloužit zákonnou lhůtu zalesnění holiny a lhůtu k zajištění kultury (nárostu) v souladu s návrhem KA 9 na 3+7 let (výjimky možné v rámci LHP) a upravit § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. takto: „Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna do tří let a lesní porosty na ní zajištěny do deseti let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa stanovit lhůtu jinou, a to rozhodnutím ve správním řízení.“

6.7. V rámci lesnické typologie posoudit možné změny lesních vegetačních stupňů

Lesnická typologie byla vytvořena pro horizont mnoha desetiletí, a nemůže současnou relativně rychlou dynamiku změn klimatu adekvátně reflektovat.

Doporučení:

- Průběžně analyzovat současný typologický systém a zejména zvážit rozvolnění a aktualizaci vylišení lesních vegetačních stupňů. Vzhledem k probíhajícím změnám by lesnická typologie neměla být využívána jako determinant, ale spíše jako vodítko.

- Řešit vazbu změny klimatu na typologické jednotky a vylišit rizikové lokality.

6.8. Zaměřit dotační pravidla k podpoře adaptačních opatření snižujících dopad klimatické změny

Dotační politika pro adaptační a mitigační opatření realizovaná v lesnictví je aktuálním tématem, kterému je nutno věnovat pozornost. Je to především proto, že tato opatření se shodují s obecnými cíli lesnictví v České republice a získání další podpory (především z Evropských zdrojů) je tudíž v zájmu celého lesnického sektoru. Dotační politika by měla vést k i) diferenciaci druhového složení a věkové struktury porostů v rámci lesnicko-pěstební činnosti, využívání šetrnějších forem hospodaření a redukci přemnožené zvěře (Vazba na Opatření 6.1 a KA 11) a ii) k provádění protierozních opatření a optimalizaci vodního režimu lesů. Konkrétní doporučení k dotační politice jsou uvedena v dokumentu o rozpracovaných opatřeních KA 6 a příslušné podkladové zprávě (www.uhul.cz).

6.9. Podporovat ekologicky vhodné zalesňování zemědělských půd

Zalesnění nevyužívané (marginální) a/nebo erozí ohrožené zemědělské půdy a převod na lesní půdní fond je jednou z alternativních možností zvýšení zásob uhlíku a využití dalších funkcí lesa.

Doporučení:

- Legislativně a administrativně zjednodušit převod ZPF do PUPFL.

n V podzákonných normách definovat vhodnou cílovou druhovou skladbu pro zalesnění půd převáděných ze ZPF.

V Programu rozvoje venkova upravit titul „Platby pro rámcovou směrnici o vodách“ tak, aby podporovaly zalesnění orné půdy v záplavových územích, územích CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod) a zranitelných územích.

- Navrhnout metody finanční podpory zalesňování s využitím přípravných dřevin.

- Umožnit zavádění systémů Agroforestry.

6.10. Snížit obmýtí u dřevin nejvíce ohrožených klimatickou změnou

Snížení obmýtí bylo uvažováno jako jedna z možností rychlejší rekonstrukce poškozených nebo nevhodných lesních porostů.

Doporučení:

- Legislativní změna se nenavrhuje – Příloha č. 3 vyhlášky č. 83/1996 Sb. dává dostatečnou legislativní volnost a v tomto ohledu není nutná její novelizace.

- Zajistit osvětu pro odborné lesní hospodáře a odpovídající orgány statní správy lesního hospodářství s cílem využití možností uplatnění sníženého obmýtí a vhodné obnovní doby v rámci současné legislativy.

6. 11. Podpořit pěstování porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě

Opatření je jednou z možností produkce biomasy na marginálních zemědělských půdách.

Doporučení:

- Otevřít dotační titul Programu rozvoje venkova pro podporu rychle rostoucích dřevin na zemědělském půdním fondu.

6. 12. Umožnit obhospodařování lesů ve tvaru lesa nízkého a středního

Význam pěstování lesů ve tvaru nízkého a středního lesa je především v oblasti biodiverzity.

Doporučení:

- Upravit omezující ustanovení zákona o lesích tak, aby nízký a střední les nebyl v rozporu s platnou legislativou (počátek obnovy, velikost a šířka seče).

- Vytvořit do vyhlášky č. 83/1996 Sb. cílové hospodářské soubory lesa nízkého a středního se základními hospodářskými doporučeními.

Autor:

Doc. Ing. Emil Cienciala, Ph.D.

IFER - Ústav pro výzkum lesních eskosystémů

produkční ekologie lesa a lesnická politika

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.