Podnikání v oboru se až příliš točí kolem tendru Lesů ČR

Asociace dřevozpracujících podniků

- Jaké jsou hlavní cíle Asociace dřevozpracujících podniků (ADP)?

Asociace dřevozpracujících podniků (ADP) byla v lednu 2011 založena jako profesní sdružení právnických osob podnikajících v dřevozpracujícím průmyslu, které má za hlavní cíl prosazovat oprávněné zájmy svých členů - největších zpracovatelů dříví v ČR a dále přispět ke kultivaci a pozitivnímu rozvoji podnikatelského prostředí v tomto oboru. Cesta k těmto cílům spočívá v aktivní účasti na připomínkování a oponentuře legislativních předpisů, které dopadají na náš obor, případně nelegislativních koncepcí.

- Když se na působení ADP podíváte s odstupem času, myslíte si, že se její existence ukázala jako přínosná?

Ve své činnosti vidíme pozitivní výsledky. Prvním partnerem bylo ministerstvo zemědělství při jednání o lesnických zakázkách už pro období od roku 2012 a následně pro období 2013+. Na řadu návrhů a námětů, které ADP poslala státnímu podniku Lesy ČR a MZe, je nyní nahlíženo příznivě a již byly zohledněny. Příkladem jsou tendry 2013+, kdy základem našich návrhů byla úprava způsobu valorizace cen ze střednědobých smluv - tzv. indexace. My jsme namítali řadu negativ současného modelu a metodiky. Jako pozitivní kroky vidíme ze strany managementu LČR, že přistoupil ke změně časovosti vzhledem k indexaci pro tendr 2013+, kdy se bude index započítávat zpětně pro kvartál, který se indexuje. Další posun vidíme v tom, že MZe chce vytvořit pracovní skupinu, která bude vytvářet úplně nový model systému indexace, jež by měl být pro potřeby tendrů LČR vhodnější a flexibilnější.

- Kdy se ADP profesionalizovala a co tato změna přinesla?

Asociace vznikla v lednu 2011, výkonný ředitel nastoupil v prosinci 2011. V průběhu roku jsme byli schopni omezeně reagovat v rámci času jednotlivých ředitelů firem, které jsou sdruženy v ADP.  Nástupem výkonného ředitele se mnoho změnilo. Máme jasný „tah na branku“, vysokou akceschopnost, každodenní schopnost reagovat na vývoj na trhu a vývoj na situaci kolem nás.

- V dřevařství i lesnictví figuruje několik profesních organizací s různými zájmy, které svými aktivitami často roztřišťují prezentaci lesnicko-dřevařského sektoru. Neuvažujete o znovusjednocení sektoru podobně, jako se to povedlo KLDS v době, kdy jí vedl Ivo Klimša?

Snažíme se prozatím neinstitucionálně, spíše po názorové rovině, o nalezení jakéhosi průsečíku zásadnějších témat, na kterých se shodneme s významnými subjekty a profesními sdruženími. Dosavadní roztříštěnost v lesnicko-dřevařském sektoru skutečně staví překážky v komunikaci navenek při hájení našich zájmů a při jednání se státní správou a LČR.

Začínáme nalézat shodu nad řadou témat se Sdružením podnikatelů v lesním hospodářství, Společenstvem dřevozpracujících podniků, Českou asociací podnikatelů v lesním hospodářství, případně Konfederací lesnických a dřevozpracujících svazů.

My máme jednoznačný zájem o to, abychom opět začali mluvit jednotným jazykem. Chceme, aby se lesnické a dřevozpracující firmy spojily, i když zatím nevíme přesně do jakého uskupení.

- Jaké hlavní nástroje chcete pro dosažení cílů ADP používat?

Chceme využívat aktivního lobbingu. Jdeme cestou předkládání konstruktivních návrhů k diskusi, pravidelného jednání se svazy a sdruženími v komplexu, nalézání společných klíčových zájmů a jejich vkusnou a diplomatickou prezentaci. Nechceme se omezit pouze na kritiku současné situace v sektoru prostřednictvím různých médií, naopak musíme jít cestou vlastních konstruktivních návrhů.

Důležité je, aby se diskuze neomezovala pouze na kritiku LČR, i když je mnohdy legitimní, protože např. na problematické záležitosti, které se dnes řeší u kulatého stolu ministra zemědělství, jsme upozorňovali již v průběhu minulého roku. Na druhé straně situace u nás je taková a my musíme být rádi za to, že se problémy řeší s přispěním a za účasti naší asociace.

- Sdružujete největší dřevozpracovatele v ČR, mohou do ADP vstoupit i menší dřevozpracovatelé?

Dveře ADP jsou otevřeny každému a doufáme, že členů bude s rostoucím významem ADP přibývat.

Situace lesnicko-dřevařského sektoru

- Jak hodnotíte aktuální situaci našeho sektoru i s ohledem na tendr Lesů ČR a hospodářskou krizi?

Na počátku krize zhruba od roku 2008 měl pokles výroby za následek úplné zastavení některých provozů. To byly základní znaky finanční a hospodářské krize. Po těchto propadech v průběhu krize se už delší dobu držíme na vysokých cenách kulatiny. Tento stav je ale dlouhodobě neudržitelný. Směřování a vývoj dřevozpracujícího průmyslu v současné evropské politicko-hospodářské nebo finanční krizi nelze dobře odhadovat. Jisté je, že nás nečeká lehké období.

- A situace sektoru v kontextu tendru Lesů ČR?

Sektor je v posledních letech ovlivněn nestabilním prostředím zejména v oblasti správy státních lesů. Až příliš se naše energie a podnikání točí jen kolem tendru. Ztrácíme čas a finanční prostředky namísto toho, abychom je vložili do nových produktů, do moderních konceptů, které postaví sektor na nohy. Stabilizace výběrového řízení a přizpůsobení cenovým tržním podmínkám by měly být hlavními cíli sektoru pro tento rok. Je třeba být objektivní a přiznat si, že spoustu chyb udělaly LČR i samotní účastníci tendru. Bohužel pro některé společnosti může znamenat úspěch v tendrech poslední možnost, jak dlouhodobě uspět v podnikatelské činnosti. A podle toho často nastavují svou cenovou strategii a v případě vítězství stahují sebe a partnery do červených čísel.

Zde musí nastoupit zodpovědnost jednotlivých firem a jejich manažerů. Jsou firmy, které drží svůj postoj, svou cenu bez ohledu na to, jaká je situace i po několika měsících, prostě stojí si za svým. To znamená, že nastavení jejich nabídek asi odpovídá tržní logice.

- Jaká by měla být protikrizová strategie sektoru?

Nejdůležitější strategií je schopnost ovlivnit podobu výběrového řízení a jeho podmínky co nejvíce přiblížit tržním podmínkám.

S odbytem výrobků ze dřeva souvisí i propagace dřeva a dřevěných výrobků, kterou je třeba zlepšit a přispět tak k lepšímu celospolečenskému vnímání dříví.

- Jak vnímáte pozici Lesů ČR? Považujete státní podnik za dominantní subjekt?

Z obchodního hlediska je zřejmé, že pokud se v lesích spravovaných LČR vytěží zhruba polovina etátu České republiky, potom jsou dominantním subjektem na trhu.

- Jak se díváte na možnou transformaci LČR na akciovou společnost a případnou privatizaci?

Pro ADP není tato otázka prioritou. Také proto, že neznáme politický rozsah takového zadání. Určitě je nutné diskutovat, zda je správné nechávat 50–60 % lesů ve správě státu, a zda by se část lesů neměla privatizovat; už jen vzhledem k potížím, které má státní rozpočet. Vyřešili bychom dominantní postavení státního podniku a v budoucnu bychom se vyhnuli části výběrových řízením podle zákona o veřejných zakázkách. Myslím, že diskuse by měla směřovat k podílu státních lesů v rozmezí 35-50 %.

- Dokážete si představit korektní mechanismus, který by k „odstátnění“ lesů vedl?

To si v současné době nedokážeme představit. Vnímavost veřejnosti v takovéto záležitosti bude daleko výraznější, než tomu bylo v minulých letech při jiných privatizacích státního majetku. Proto je nutné vymyslet naprosto transparentní formu.

- Stát uvažuje o využití volných finančních prostředků Lesů ČR, které aktuálně dosahují částky téměř 15 miliard korun např. pro stavbu dálnic nebo financování důchodového systému. Jak vnímáte tento transfer zisků z oboru?

Je to škoda. Tyto prostředky byly zaplaceny lesnickým a dřevozpracujícím sektorem a minimálně část by se měla refinancovat zpět. Lesy ČR by část těchto prostředků měly věnovat na propagaci dřeva.

- Dotační tituly EU dobíhají a jejich výše se bude snižovat. I přesto, že podobná opatření mají často sporný přínos, dokážete si představit, že by část zisku LČR byla použita pro podporu určitých částí lesnicko-dřevařského sektoru?

Cestou by mohlo být zřízení fondu na podporu lesnického hospodaření. Základem musí být ale jasná koncepce všech dotčených ústředních orgánů státní správy – MPO, MZe, MF.

Tendr Lesů ČR a indexace

- I v letošním roce hodlají LČR umožnit připomínkování smlouvy tendru 2013+. Jaké budou vaše hlavní připomínky v této části?

Na jednání u kulatého stolu ministra zemědělství ohlásil generální ředitel LČR některé změny k tendru 2013+ a dále uvedl, že vytvoří odbornou pracovní skupinu, kde budeme moci komunikovat jednotlivé parametry smlouvy. My jsme navrhovali změny v oblasti indexování, v oblasti prodeje dříví přes jednotlivé veřejné trhy. Podařilo se nám vykomunikovat již uvedenou změnu časovosti indexace a otevřenost k vytvoření nového indexu. Z naší strany zazněla také kritika obchodu dříví přes komoditní burzu. Na tom se shodla všechna uskupení v lesnicko-dřevařském sektoru. Zá-sadní negativa vidíme ve velké nákladovosti, minimální efektivitě a jednoznačném nenaplnění toho účelu, pro který museli smluvní partneři LČR prodávat dříví přes komoditní burzu, tzn. podpora malých a středních podniků.

Bylo spočítáno, že v případě, že by smluvní partneři museli tento rok opět prodávat 20 % vytěženého dříví přes komoditní burzu, jednalo by se až o 8 000 obchodů s náklady okolo 50–60 milionů korun.

- Navrhujete tedy snížení objemu prodeje na komoditní burze?

Navrhujeme omezení nebo úplné zrušení povinnosti prodávat přes komoditní burzu a ponechat rozhodnutí o způsobu prodeje dříví na smluvních partnerech LČR.

Generální ředitel LČR přistoupil na snížení objemu dříví prodávaného přes komoditní burzu na 5–10 %, takže zde vidíme alespoň částečné vyhovění našemu požadavku. Následně jsme navrhovali, aby se objem dříví navýšil ve prospěch aukcí na stojato, i když i ty mají svá problematická místa. Dosud např. chyběla jasná pravidla pro vyčlenění bloku porostu, který se soutěží nebo byla nezřídka překročena akceptovatelná odchylka v objemu soutěženého dříví, a to v některých případech až o 15 %. Dalším problémem aukcí na stojato je finanční zátěž spojená s platbou předem či osobním ručením.

Jsme pro to, aby se zmírnily požadavky směrem k zájemcům o aukce dříví a prostor trošku více otevřel a byla jasně nastavena pravidla výběru soutěžených porostů.

- Jak konkrétně by se požadavky mohly zmírnit?

Pokud bude státní podnik požadovat zaplacení dopředu, nemuselo by se jednat o částku za celý těžební blok najednou. Firmy pak nebudou v nevýhodě, že musí zaplatit obrovskou částku na počátku a čekat na finální vyúčtování 3–4 měsíce.

- Myslíte si, že senátní systém tendru dokáže dostatečně eliminovat výkyvy v dodávkách dříví na přelomu roku?

Teoreticky ano, v praxi se zatím ukazuje, že se to nepodařilo z prostého důvodu – LČR se dlouhodobě nedaří dokončit tendry včas tak, aby se od 1. ledna mohlo pracovat v lesích. Například v loňském roce byla prodleva způsobena také neodůvodněným zdržením mezi prvním a druhým kolem výběrového řízení.

My věříme, že tato zkušenost z minulých tendrů je natolik zásadní, že při dalších tendrech se toto již nebude opakovat.

- A jak hodnotíte využití jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu prodlevy ve výběrovém řízení?

Jedná se o zákonný a patrně jediný možný způsob řešení. Zpracovatelé jej ale hodnotí jak nedostatečné řešení, protože se na trh dostane pouze 25–30 % dříví v odlišné struktuře oproti běžnému výběrovému řízení dříví.

- Jak byste shrnuli aktuální stav dříve kritizované komunikace státního podniku s jeho partnery?

Od začátku letošního roku vnímáme určitý pozitivní posun. Po více než roce jsme na naši žádost byli přijati u vedení LČR, kde jsme mohli diskutovat témata k lesnické zakázce a kde jsme byli vybídnuti k podání námětů a návrhů pro tendr 2013+. Od tohoto jednání se naše komunikace rozvíjí, ale stále od LČR očekáváme trochu vstřícnější a konstruktivnější diskusi vedoucí k systémovým změnám ku prospěchu celého sektoru.  Pozitivním signálem je také jednání u kulatého stolu ministra zemědělství.

Komunikace směrem k LČR nebo uvnitř celého lesnicko-dřevařského sektoru je klíčová záležitost, která se musí zlepšit. Snažíme se o takovou komunikaci, která by vedla ke sjednocení názorů, a to se nám postupně daří.

Propagace dřeva

- Jaká je vaše představa o propagaci dřeva?

V tomto máme co dohánět. Nadace dřevo pro život hospodařila od svého vzniku v roce 2005 zhruba s 25 miliony korun, které poskytli zejména zakladatelé nadace. Rozpočet obdobné organizace v Rakousku s názvem Pro Holz je ročně až trojnásobně vyšší než sedmiletý rozpočet Nadace dřevo pro život. I z tohoto důvodu ztrácíme v centrální Evropě svou pozici, protože nejsme schopni dostatečně propagovat výrobky ze dřeva.

Cílem nadace byla již při jejím vzniku propagace dřeva. Bylo a je zapotřebí veřejnost objektivně informovat a snažit se odbourávat falešné mýty kolem spotřeby dřeva, využitelnosti dřeva, drancování lesů těžbou atp.

Dnes se situace posouvá k tomu zásadnímu – k propagaci výrobků ze dřeva, aby propagace pomáhala našemu sektoru, tzn. dřevozpracujícímu průmyslu. Propagace by se měla stát záležitostí všech, tzn. maximálního počtu společností, které na trhu působí. Společnosti si musí uvědomit, že takto investované prostředky se do sektoru vrací.

- Podle čeho se řídí výše příspěvku, kterým firmy podporují Nadaci dřevo pro život?

Největší díl na sebe berou nadnárodní koncerny, které přispívají ročně částkami 300–500 tisíc korun.

Roční rozpočet nadace se pohybuje mezi 4–6 miliony korun. Tyto prostředky jsou vydávány na granty, na projekty, které jsou schváleny správní radou. Nadace pracuje také se strukturálními fondy EU např. v oblasti výchovy, školení, a pedagogiky.  Hodně záleží na tom, jak silnou pozici si nadace vybuduje např. na půdě příslušných ministerstev.

- Z několika materiálů publikovaných v Lesnické práci vyplývá, že lidé chtějí sice používat přírodní materiály - dřevo, ale nechtějí, aby se u toho kácely stromy a vozilo dříví z lesa. Neměla by se nadace zaměřit také na vysvětlování produkční role lesů?

S tímto souhlasíme. Nadace od počátku velmi významně spolupracovala s LČR, které by měly být hlavním nositelem tohoto směru propagace a osvěty. V posledních dvou třech letech je ale jejich působení v nadaci trochu utlumeno. Rádi bychom, aby role státního podniku, který spravuje 50 % lesů v ČR, byla v tomto ohledu významnější.

Děkuji za rozhovor (19. 3. 2012),

Jan Příhoda

Ilustrační foto: Jan Příhoda