Z Lesů ČR jsem udělal úspěšnou firmu

Hospodaření Lesů ČR

- Výsledek hospodaření Lesů ČR za vašeho působení prudce roste, kde vidíte hlavní důvody tohoto úspěchu? V kterých nákladových položkách došlo k nejvýznam-nějším úsporám?

Lesy ČR nebyly v době mého nástupu v dobrém stavu. Firma byla vláčena různými skupinami lidí z vnějšího okolí. Prvním úkolem bylo podívat se na to, co firma má, co dělá, co umí a co by měla umět. Potom se nastavil provozní řád, plány, jak dál, zmapovaly se kroky, které by pomohly ke zlepšení hospodaření. Naše základní motto bylo, abychom byli dobrým správcem státního majetku. Nastavili jsme plán, který jsme nazvali plán reorganizace podniku a v podstatě jsme změnili úplně všechno. Nastavili jsme jasná pravidla na všech úrovních, ta jsme vyhlásili a nastavili do různých směrnic. Následně jsme je potřebovali dostat do hlav lidí v podniku a lidí v našem okolí. Naše snaha vyústila v to, že se nám podařilo zvrátit situaci tak, aby bylo vnějšímu okolí jasné, kdo tuto firmu řídí a kdo ji skutečně spravuje.

My si myslíme, že výsledky, které máme, by měly být standardem pro fungování této firmy. Myslím si, že se nám podařilo také změnit trochu pohled na Lesy ČR. Na začátku jsme říkali, že jsme otloukánkem. To jsme změnili a věřím, že se naši zaměstnanci dnes cítí mnohem lépe.

- Koho jste myslel těmi skupinami z vnějšího okolí?

To nechci definovat, ale vlivy z vnějšího okolí jsme zaznamenávali z tolika stran, že se firma potácela mezi různými přáními a možnostmi. Snažit se vyhovět úplně všem, to nikdy nejde, ať jsou přání jakkoliv legitimní nebo nelegitimní. Navíc lze často špatně rozlišit, co je a co není legitimní.

- Znamená to, že se dnes cítíte suverénní a samostatný ve svém rozhodování a řízení podniku?

Každý má své nadřízené. Našim nejvyšším „šéfem“ je premiér, následně ministr zemědělství. To jsou naši „bossové“, jejichž zadání plníme. Zároveň ale přinášíme i vlastní podněty.

- Můžete uvést nákladové položky, u nichž došlo k nejvýznamnějším úsporám?

Já si myslím, že se nám podařilo ušetřit všechny administrativní nákladové položky, které existují, ale i ostatní od osobních nákladů až po náklady na reklamu a PR. Tam všude se nám podařilo nastavit jasná pravidla, která vedou ke snížení těchto položek. Samozřejmě, že my jsme tu i od toho, abychom v některých věcech – nákladových položkách, na něž stát nemá, pomohli.

- Jsou nákladové položky, kde se vám úspor nepodařilo dosáhnout?

Náklady lze snižovat stále, ale musíme posuzovat podle efektu, nemá smysl jít do extrému – a ani to neplánujeme. Ale vím, že prostor ještě existuje.

- A jsou náklady, které za vašeho působení vzrostly?

Ano, jsou to potřebné „náklady“ – na péči o les, do lesní infrastruktury nebo třeba do veřejně prospěšných funkcí lesa. Praxe nám ukazuje, že zvýšení těchto nákladů je správné.

- Jaký je odhad výsledku hospodaření LČR za rok 2011?

Za minulý rok očekáváme hospodářský výsledek kolem 5,2 miliardy před zdaněním.

- Jaký je celkový výnos z prodeje nepotřebného majetku, zejména nepotřebných nemovitostí za vašeho působení a jaké měl podnik s tímto prodejem náklady?

V roce 2010 činil HV z prodeje majetku 19 %. Ekonomické ukazatele za rok 2011 budou známy až po ověření a schválení účetní závěrky auditorem, ale HV z prodeje majetku bude na úrovni kolem 10 %.

- V této souvislosti se hodně mluvilo o prodeji nemovitostí, kde byli v nájmu zaměstnanci Lesů ČR. Jaký je podíl prodeje těchto nemovitostí na celkovém prodeji?

My neprodáváme lidem střechu nad hlavou. Já si nepamatuji, že bychom prodali nemovitost pronajatou naším zaměstnancem někomu jinému. My našim zaměstnancům tohle rozhodně neděláme. Ale je možné, že jsme prodali nemovitosti, z nichž zaměstnanci chtěli odejít nebo ji nechtěli koupit, nebo prodali objekty, které jsme pronajímali lidem, kteří s námi neměli nic společného.

- Jak se vyvíjí investice do lesní infrastruktury?

Investujeme více do lesních cest a Programu 2020, stoupají také náklady na vodní toky. Tento trend je patrný z grafu.

- Od roku 2011 převzaly Lesy ČR část drobných vodních toků včetně 116 zaměstnanců ZVHS. Jak podnik tuto transformaci zvládl?

My jsme ten úkol dostali od ministra zemědělství a věděli jsme, že nás to ekonomicky zatíží. Snažili jsme se dopad do hospodaření minimalizovat.

Tato transformace byla samozřejmě spojena s vícenáklady – zhruba 90 milionů korun ročně, ale důležité je, že jsme státu ušetřili do budoucna stovky milionů.

Aktuálně spravujeme 39 tis. km převážně drobných vodních toků, často v územích s potenciálem přívalových srážek a bleskových povodní.

- Podnik díky velmi dobrým výsledkům hospodaří s poměrně vysokou sumou volných finančních prostředků. O jakou sumu se aktuálně jedná a jak je s nimi nakládáno?

Máme zhruba 13 miliard finančního majetku na účtech. Nové prostředky máme fixovány maximálně na tři až 12 měsíců na běžných účtech a termínovaných vkladech, abychom je mohli operativně použít pro potřeby státu.

- A zbytek prostředků?

Dlouhodobější produkty převádíme hned, jak je to možné, do režimu krátkodobých termínovaných vkladů.

- Máte již nějaké zadání od premiéra, od zakladatele, jak by měly být tyto prostředky využity?

Zadání nemáme žádné. Jediné zadání je, aby tyto prostředky byly v případě potřeby v krátké době k dispozici.

- Rezerva pro případ kalamity je v uvedené částce započítána?

Tato rezerva je mimo rámec disponibilních finančních prostředků.

- Jaká je výše této rezervy?

Pro případ kalamity musíme počítat s rezervou ve výši 3–4 mld. korun.

- Pokud by došlo k tomu, že by volné finanční prostředky byly využity mimo obor, nebylo by vám to líto? Jedná se přece o prostředky vygenerované lesem.

Vlastníkem těchto peněz je stát, který si s nimi může udělat, co chce. Na druhé straně si myslím, že naši zaměstnanci se pro jejich získání nadřeli a byli bychom rádi, kdyby byly použity, když ne přímo u nás v podniku, tak alespoň v resortu zemědělství.

- Máte představu kde v resortu?

Stát musí vědět nejlíp, kam tyto peníze nasměrovat.

- Nevystavujete se riziku toho, že když nákladové položky ořežete a většinu zisku odvedete jinam, budou vám prostředky chybět např. v situaci, kdy budou klesat ceny dříví?

My jsme přesvědčeni, že si podnik na sebe peníze nějak vydělá. Rezerva by nám ale měla vždy zůstat.

- Zmínil jste, že jste snížili i náklady na marketing a propagaci. Můžete uvést částku, která byla do této sféry investovaná v minulém roce a stručně zmínit strategii, jak propagujete podnik případně jeho hlavní produkt?

Za loňský rok šlo na marketing kolem 80 milionů a tato částka obsahuje všechno – lesní pedagogiku včetně pomůcek, reklamní spolupráci, propagační předměty, akce Dny s LČR, účast na výstavách. Hodně se věnujeme lesní pedagogice a akcím pro veřejnost.

Strategie je jasná – jednak propagovat les především pro mládež. Realizovat reklamní spolupráci u sportů, které se týkají nějakým způsobem lesa, např. orientační běh. A v některých případech je naše role v tom, že suplujeme stát, který tím na některé akce nemusí dávat peníze. Příkladem jsou významné společenské, kulturní a sportovní akce, na kterých se podílíme.

- To, jaké akce se státním zájmem podpoříte, je na rozhodnutí premiéra, nebo ministra?

Podniku je účast na významných akcích doporučována a my naši účast vždy ještě posoudíme.

Podpora akademické oblasti a vědy a výzkumu

- Ze strany akademické sféry a vědy a výzkumu jste kritizováni za téměř nulovou podporu těchto oblastí. Proč podnik prakticky upustil od podpory této oblasti?

My necítíme podporu od akademiků. Spolupráce musí být oboustranně výhodná.

- Na druhou stranu, kdo jiný než největší firma v oboru, by měl podporovat školství a dávat mu potřebné impulsy?

Neznám přesně počty absolventů lesnických fakult, ale ptám se, jestli jich neprodukují víc, než je pro lesnictví potřeba, i když třeba ví, že se jich v lesnictví může umístit jen určitá část a ostatní hledají uplatnění kdekoliv jinde.

- Důsledek systému platby za žáka... Ale vaším zájmem by měli být kvalitní absolventi a zájmem fakult mít pro ně uplatnění.

My nejsme jediným zaměstnavatelem absolventů, ale určitě největším. Jsme připraveni do vzdělání a vzdělávání investovat, ale musí to mít opravdu hlavu a patu a jasné a praktické programy. Klidně se budeme podílet na výuce, pořádat workshopy nebo externí výuku.

Když nám někdo nabídne ruku a bude to záměr s hlavou a patou, potom jsme připraveni takový projekt případně podpořit.

Trh s dřívím

- Můžete ve stručnosti zhodnotit efektivitu (výsledky) jednotlivých obchodních kanálů Lesů ČR?

Náš hlavní kanál prodeje dřeva je komplexní zakázka, která dnes obsahuje téměř 90 % dříví. V jejím rámci prodává dříví smluvní partner. Jak vyplývá z Dřevěné knihy, 10 % z celkového objemu těžby prodáváme prostřednictvím aukcí na stojato.

Samostatnou entitou jsou lesní závody se zhruba 500 tisíci kubíky dřeva, které je z 60 % prodáváno formou komoditní burzy, z 30 % prostřednictvím elektronických aukcí a 10 % tvoří ostatní prodej, tzn. prodej za hotové, samovýroba apod.

Takovým „pseudokanálem“ je povinnost smluvních partnerů nabídnout 20 % dříví přes burzu.

- Je objem obchodů smluvních partnerů přes veřejné trhy naplňován?

Prodej dříví přes veřejné trhy – komoditní burzu byl politicko-manažerským rozhodnutím, jímž jsme se snažili zajistit regionálním zpracovatelům lepší přístup ke dříví.

Přes komoditní burzu, kde naši partneři dříví nabídli v objemu 20 % ze svých těžeb, se ale prodalo minimum, pouze kolem 11 %, tzn. jedna desetina. Záměr tedy z daleka naplňován nebyl.

- A jak hodnotíte výsledky elektronických aukcí dříví?

Aukce je pro nás nový produkt, který jsme si museli vytvořit od smluv až po software a nakoupit k tomu měřící prostředky. Na konci minulého roku jsme pro zkušební model použili dřevo z lesních závodů. Systém se zkouší od 1. ledna, proto je na vyhodnocení příliš brzy, i když se zdá, že většina nedostatků je již vyřešena a dnes se pohybuje úspěšnost aukcí kolem 55 %.

Rozpory byly v tom, že požadujeme platbu dopředu. To jsme se snažili kupujícím vysvětlit. My se staráme o státní majetek a chceme předejít tomu, aby někdo vytěžil dřevo a následně nám nezaplatil.

- Součástí trhu dříví jsou i těžební zbytky. Průměrná cena nejvýhodnějších nabídek z tendru na těžební zbytky činí 28 Kč/m3 těžby. Jakého zpeněžení dosahujete v rámci spolupráce s firmou LST?

Všichni se dnes zaměřují na LST Trhanov a nikoho nezajímá, že první smlouva vznikla ještě za ředitelování Jiřího Nováka, který uzavřel smlouvu s Lesy Hluboká. Na jejím základě se vytvořila smlouva s LST Trhanov, protože oni byli druzí, kteří o těžební zbytky projevili zájem. Dříve jsme za úklid těžebních zbytků jenom platili, a to až 250 milionů korun ročně. Díky existenci smluv s Lesy Hluboká a LST Trhanov se nám za úklid těžebních zbytků podařilo ušetřit až 90 milionů korun a ještě jsme na tom začali poprvé vydělávat. Podle mého osobního názoru ale těžebních zbytků není tolik, a pokud nebudou nějak dotovány, potom z toho žádný byznys nebude.

Průměrná cena, kterou uvádíte, vznikla z nejvyšších nabídek po otevírání obálek, ale nejvyšší nabídky dnes padají. Rozumná průměrná cena se pohybovala kolem ceny LST Trhanov. V letech 2010 a 2011 se ceny pohybovaly v rozmezí 17 až 29 Kč/m3.

- Proč jste nezařadili těžební zbytky do komplexní zakázky?

Je řada věcí, které podle zákonů nepůsobí moc logicky. My je tam nemůžeme dát, protože neumíme přesně definovat množství, které soutěžíme z důvodů zájmů ochrany přírody a lesnického hospodaření.

- Ale když je soutěžíte zvlášť, také není objem přesně znám, resp. je uveden přes objem těžby...

Soutěž na těžební zbytky ale není v režimu zákona 137, jedná se o jiný druh soutěže, která není upravena tímto zákonem. Tam, kde platíme, jsme pod zákonem č. 137. Tam kde peníze inkasujeme, nejsme vázáni zákonem.

- Proč tedy soutěžíte pod zákonem č. 137 komplexní zakázku, kde také inkasujete?

Pokud zakázka obsahuje nákup, musíme soutěžit podle zákona č. 137. Když zkombinujeme s nákupem i prodej, jak je to v komplexní zakázce, musíme postupovat také podle zákona č. 137, to znamená, je-li sebemenší položka výdajová, musí to být veřejná zakázka podle zákona.

Tendr na lesnické práce

- V rámci letošní části tendru 2012+ jste letos opět využili jednacího řízení bez uveřejnění. Jaký je důvod využití tohoto „nouzového“ řešení a jakých výsledků na jakých objemech jste dosáhli?

Bylo zrušeno 23 SÚJ, z nichž dnes máme již všechny s uzavřenou smlouvou na základě JŘBU. Tyto smlouvy budou platit do konce června 2012. Souběžně s tím dnes běží otevřené zadávací řízení, které nahrazuje původní zakázku, to znamená, že bude soutěžena na stejnou dobu mínus půl roku JŘBU.

Od 1. 7. 2012 budou uzavřeny smlouvy na dobu od půl roku až 4 a půl roku. V současné době se tedy pracuje na všech SÚJ.

- Kdy a v jaké podobě vypíšete části tendru od roku 2013?

Dvoukolový tendr vypíšeme do konce března. V souvislosti s lesními hospodářskými celky, se nám navýšil počet SÚJ pro toto období o tři. I v dalších letech se bude navyšovat počet LHC, pro období 2014 v tendru o 2 a v 2015 o 5. V roce 2015 bude již 127 SÚJ.

- Souvisí termín vypsání s počátkem platnosti novely zákona o veřejných zakázkách?

Nesouvisí. Vypsat musíme tendr do konce března tak, abychom stihli uzavřít všechny smlouvy včas. Kdybychom ale používali novelu, začali bychom soutěžit nejdříve v květnu.

- Jaké zásadní změny v tendru (ve smlouvě) pro období od roku 2013+ připravujete a jakým způsobem se budete snažit zabránit prodlevě v uzavírání smluv?

Po zkušenostech z minulých let víme, že jak se to komu hodilo, tak tvrdil, že jsme tendr vypsali pozdě a špatně. Máme jednoznačný harmonogram, podle kterého do konce března vypíšeme tendr 2013+, který bude dvoukolový, bude to jedna soutěž o 31 částech a my předpokládáme, že jediným hodnotícím kritériem bude cena. Nějaké úpravy chystáme, hovořili jsme o nich u kulatého stolu ministra Bendla, kdy jsme se sešli s hlavními zástupci oboru a jednali o tom, co a jak by se mohlo změnit.

- Můžete být konkrétní?

Obávám se, že bohužel nemohu.

- Chcete například měnit zastoupení komoditní burzy nebo elektronických aukcí?

Ano. Rádi bychom navýšili podíl aukcí a snížili objemy obchodované přes burzu.

- Uvažujete v této souvislosti např. o opčním právu, které by nahradilo kritizované JŘBU?

To nepředpokládáme.

- Uvažujete o změnách posouzení dumpingových cen?

Toto probíhá. Každá komise při svém zasedání posuzuje přiměřenost ceny. V řadě případů se komise ptá toho, kdo dal nejvyšší nabídku, a on na to odpovídá.

- A jaké procento nabídek bylo v části 2012+ osloveno?

Lesy ČR vyzvaly uchazeče k vysvětlení ve všech případech, kdy hodnotící komise posoudila nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou.

- Připravujete změny v klíčové otázce tendru, kterou je valorizace cen dříví?

Na indexaci je málo času. Ministerstvo zemědělství se pokusí sestavit skupinu složenou z odborníků, která se tomuto tématu bude věnovat. Předpokládáme, že nějak zásadně se ale indexace měnit nebude. Už nyní se snažíme, aby se nám podařilo do tendrů dostat „retroaktivitu“. Proběhne čtvrtletí, 20. dne v měsíci obvykle vychází index a my ho budeme aplikovat na předcházející čtvrtletí formou tzv. opravného daňového dokladu.

Existoval návrh, aby v prvním kvartále platila nabídková cena, ale tento systém byl odmítnut i profesními sdruženími u kulatého stolu, protože odhadnout ceny půl roku před vlastním plněním je velmi těžké. Proto považuji indexování od počátku za oboustranně výhodné a objektivní.

- Co uděláte pro to, aby se podnikání v lesnictví stalo rentabilní, aby vaši smluvní partneři byli schopní čerpat bankovní úvěry, nekrachovali a nový investor v oboru Andrej Babiš nemusel říkat, že lesnictví je hrozný obor, že skoro lituje svého vstupu do něj a projevuje zvědavost, zda Lesy ČR většinu firem zničí nebo nastane stabilizace?

Já proto neudělám nic. Vy máte pocit, že bych měl pomáhat soukromým firmám v oboru?

- Nemám pocit, že byste měl pomáhat firmám, ale přispět ke stabilizaci oboru. Když použiji slov pana Babiše: směřujete spíše k likvidaci firem, nebo stabilizaci sektoru?

Máte snad pocit, že naším záměrem může být likvidace firem v oboru a jeho destabilizace?

Nevím, proč to Andrej Babiš říká, a je mi to i jedno. Nevím, proč říká, že lituje vstupu do oboru, když kupuje lesnické firmy a ještě teď se snaží o nákup další. Nechápu to.

My netvoříme cenu dříví. Cenu dříví tvoří podnikatelské subjekty, které pro nás jako vítězové zakázky pracují. To ovlivnit nemohu. Jestliže mají špatný podnikatelský záměr, špatnou kalkulačku, počítač, nebo mají špatné lidi anebo se přeceňují – s tím já neudělám vůbec nic.

- Na druhou stranu máte poloviční podíl na trhu. U firem je logické, že snaha o získání zakázky je snahou existenční.

Musí převážit zdravý rozum. Když jsem sem nastoupil, tak všichni chtěli všechno, ale potom zjistili, že to nejde. Zdá se mi, že rozumným způsobem se začínají chovat i profesní svazy, které dříve chtěly povídat do toho, jak má být zakázka nastavená a jaké má mít parametry. Dnes konečně pochopily, že je to veřejná zakázka a naše. Samozřejmě, že o některých parametrech můžeme diskutovat.

- Co byste jako úspěšný manažer poradil manažerům lesnických firem, aby dokázaly prosperovat? Může ale státní manažer radit soukromým firmám?

Věděl bych, co mají firmy dělat, ale neřeknu vám to, protože je to hodně drahá rada, kterou, až tu jednou skončím, někomu prodám...

To samozřejmě nikdy neudělám, protože firmu, pro kterou pracuji, mám rád a nechci, aby stát přišel o zajímavé peníze. Soukromé firmy by měly samy vědět, co mají dělat. Když v něčem podnikám, tak bych měl podle obchodního zákoníku tvořit zisk. Z logiky věci když něco dělám, tak bych za to měl mít peníze a ne je do firmy nosit. To znamená, že oni se musejí snažit. Prostředí je tržní a velice rozkolísané, ale opravdu nevím, jak tomu pomoci. Nemohu přerozdělovat zisky jako RVHP.

- Jednou z variant by bylo prodloužení splatnosti faktur.

Pokud je náš smluvní partner v prodlení se zaplacením, posuzujeme to jako pohledávku po lhůtě splatnosti a uplatňujeme řádně úrok z prodlení. Někteří smluvní partneři žádali o prodloužení lhůty splatnosti, tomu jsme sice nevyhověli, ale dobrou vůli jsme projevili – 30 dnů jsme pohledávku nečerpali z bankovní záruky. Alfa a omega tohoto problému je v ale nabídkové ceně. Řada firem to zkrátka přežene, aniž si uvědomí, že to nemůže přežít.

Bilancování a výhledy

- Jak ve stručnosti hodnotíte své dosavadní působení v čele podniku Lesy ČR? Co považujete za své hlavní úspěchy, které způsobily, že jste ředitel s druhou nejdelší dobou působení u Lesů ČR?

Při svém nástupu do funkce generálního ředitele Lesů jsem řekl: „Dejte mi tři až pět let a udělám ze státních lesů úspěšnou firmu.“ Po třech letech můžu říci, že se to podařilo. Za dobu působení současného managementu se podnik přeměnil na moderně řízený, stabilizovaný a ekonomicky velmi úspěšný podnik. Stát nemá v současné době mnoho tak ekonomicky prosperujících podniků jako jsou Lesy ČR. Obrovskou roli hraje i to, že i naši lidé poznali, že to co děláme, je dobře pro firmu.

- Označil byste některé vaše kroky jako neúspěchy?

Jako neúspěchy bych označil spíš věci, které jsem nebyl schopen dotáhnout z důvodu vnějších podmínek.

- Rok 2011 se nesl v duchu posílení kontrolních mechanismů Lesů ČR, na něž by mělo být vyčleněno 100 mil. Kč. Jaké jsou hlavní konkrétní výsledky této kontrolní činnosti?

Vytvořili jsme Odbor bezpečnosti a kontroly, který je pověřen interními audity a kontrolami. Významně to zapůsobilo na naše zaměstnance, kteří si nyní dávají větší pozor. Naši partneři již také vědí, že se z ničeho nic mohou v lese objevit inspektoři. A řada případů končí ukončením pracovního procesu u nás, či ukončením smlouvy s partnerem, výjimečně i trestním oznámením na našeho partnera. Výsledky jsou hmatatelné a zavedení odboru bezpečnosti a kontroly se nám osvědčilo. Náklady na kontrolu ale rozhodně nedosahují 100 milionů Kč ročně!

- Můžete uvést nejvýznamnější výsledky této kontroly?

Cílem není uplatnění škody, ale prevence, aby ke škodám nedocházelo. Za nejdůležitější považuji zvýšení náročnosti kontroly tzv. v prvním sledu, tedy u revírníků a lesních správců. V uplynulém roce byly na základě zjištění provozních inspektorů uplatněny náhrady škody a smluvní sankce v celkové hodnotě přes 13 mil. Kč, ale škody, kterým jsme předešli, nelze vyčíslit.

- V jaké fázi je umisťování GPS zařízení do vozidel a strojů smluvních partnerů?

Právně není jasné, zda máme na tento krok nárok. Není jasné, jak řešit situaci, kdy stroj bude mimo naše porosty a bude plnit jiné zakázky atd.

Máme varianty řešení, které spočívají v posílení kontrolní činnosti našimi lidmi.

- Jaké jsou výsledky pilotního projektu čipování dříví?

V současnosti běží zkušební provoz na jednom z našich LZ. Ukončen bude v červnu tohoto roku a následně bude vyhodnocen. Osobně si myslím, že je to budoucnost hlídání dříví.

- Uvažujete o zavedení nějakých dalších moderních technologií?

Uvažujeme o vizi čipování až po využívání různých elektronických a družicových map. Na příklad od Googlu jsme si nechali předvést velmi přesné metody, z nichž lze spočítat neuvěřitelné věci včetně pařezů. Nyní se rozhodujeme, co z toho budeme aplikovat, a co ne.

- Petr Bendl stejně jako jeho předchůdci avizoval možnost transformace podniku na akciovou společnost. Máte k tomu nějaké zadání?

Jakmile dostaneme takové zadání, lze to udělat ve velmi krátké době.

- Připravujete se nějak na církevní restituce?

My jsme na ně už několik let připraveni.

- Je něco, co byste chtěl do oboru vzkázat?

Možná aby se tolik nevysiloval honem na LČR a za našimi tendry a zaměřil se spíš na řešení svých vlastních záležitostí a stabilizoval se. Každý obor se nějakým způsobem vyvíjí a koncentruje nebo atomizuje podle toho, co je v dané chvíli výhodnější. V současnosti je obor ustálený a moc se nehýbá. To, co proběhlo v řadě oborů před několika lety, se v lesnictví děje v této době. Já bych si přál, aby to dopadlo dobře a firmy z toho měly konečně dobrý pocit. Tak to má být.

- Můžete konkrétně zmínit kroky, které jste měl na mysli?

Mám na mysli kroky od vstupu strategických investorů a partnerů a až po třídění zrna od plev. Když analyzuji lesnické zakázky a vidím, kolik firem se přihlásí, jaké vyvinou úsilí, a potom předloží nekonkurenční nabídku nebo nesmyslně odstupují od smluv a utrácí na tom obrovské peníze, připadá mi to trochu nepromyšlené. Já bych si přál, aby firmy skutečně šly za tím, co chtějí, ale rozumně.

Děkuji za rozhovor (16. 3. 2012),

Jan Příhoda