Lesní dopravní síť v ČR stav a budoucnost

Význam lesních cest
Nejvýznamnější součástí lesnické infrastruktury jsou lesní odvozní cesty. Lesní odvozní cesty jsou po lesních pozemcích a porostech tím nejcennějším majetkem v rámci lesního hospodářství. Pokud jsou v sousedních zemích nějaká data o lesních cestách dostupná, pochází z národních inventarizací lesů. V ČR jsou k dispozici Oblastní plány rozvoje lesů (dále jen OPRL), které poskytují poměrně kvalitní informaci o lesních odvozních cestách. Tato data jsou systematicky udržována a přístupná na mapovém serveru Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů http://geo-portal1.uhul.cz/OprlMap/, viz obr. 1.
S opatřováním těchto dat se začalo po roce 1996, kdy došlo k privatizaci lesnické taxace a k rozhodnutí, že veškeré speciální průzkumy prováděné před tvorbou LHP budou transformovány do nové podoby. V letech 1998–2001 zpracoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) dostupné informace týkající se hospodaření v lesích do elaborátu, který dostal název Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL). Vznik a obsah OPRL byl legislativně zakotven v lesním zákoně. OPRL byly zpracovány pro jednotlivé přírodní lesní oblasti a po svém dokončení sestá-
valy ze souboru map v měřítku 1 : 25 000 a z textových částí, které obsahovaly souhrny shromážděných dat, jejich vyhodnocení a komentáře. Kromě problematiky zpřístupnění řeší OPRL také ochranu a funkce lesů.

Aktuální stav lesní dopravní sítě v ČR
Aktuální informaci o lesní dopravní síti podává tabulka 1. Celková délka cest v ČR je porovnatelná se sítí veřejných komunikací; dosahuje přibližně 80 % její délky (55 752 km veřejných cest k 48 095 km cest využívaných pro potřeby LH).
Co je možné z výše uvedených čísel odvodit? Pokud by se teoreticky měla v ČR lesní dopravní síť vybudovat znovu (modelově – cesty třídy L1L by byly tvořeny bitumenovým povrchem a cesty třídy L2L štěrkovým povrchem) a náklady na výstavbu by odhadem činily 3,5 mil. Kč na 1 km asfaltu a 2 mil. Kč na 1 km štěrkové cesty, tak bychom při současné délce LDS došli k celkovým nákladům na její výstavbu ve výši cca 95,2 mld. Kč. Tuto částku lze zároveň považovat za velmi hrubé vyčíslení hodnoty stávající lesní dopravní sítě v ČR.
Rozvoj lesnické infrastruktury s využitím inventarizace lesní dopravní sítě
Výstupy inventarizace LDS lze dále minimálně dvěma způsoby využít ke stanovení nezbytných investic do lesnické infrastruktury v ČR.
Nejjednodušší je přímo použít podklady inventarizace LDS uvedené v tabulce 2, která se zabývá vyčíslením nové výstavby lesních cest a cest nedostatečně zpevněných, určených k rekonstrukci. To znamená, že pokud se bude počítat při opravách a rekonstrukcích s nejlev-nější cenou 1,5 mil. Kč za 1 km štěrkové cesty, tak celkové náklady na rekonstrukci LDS dosáhnou 9 mld. Kč. Při výstavbě nových cest se musí počítat s minimální cenou nové štěrkové cesty 2 mil. Kč za km, tj. celkové náklady na novou výstavbu činí 13 mld. Kč. Celkové náklady rekonstrukce a výstavby nových lesních cest tak dosáhnou 22 mld. Kč. Tato možnost zajistí mírné zlepšení stávajícího stavu a lze ji považovat za minimalistický cíl, kterého by se mělo v rámci LH v ČR dosáhnout.

Rozvoj lesnické infrastruktury s využitím transportních segmentů
Jako druhé řešení se nabízí porovnat skutečnou hustotu LDS s vrstvou transportních segmentů v OPRL. Transportní segmenty představují modelovou nebo optimální hustotu LDS v daném území.
Transportní segment je definován jako soubor porostů, které gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Vycházelo se z prací profesora Beneše (1989). Jde o kancelářsky zpracované téma OPRL. V současné době se v rámci aktualizace dat OPRL pouze kontroluje, zda jejich zařazení do tříd A, B, C, D, E, 0 odpovídá skutečnosti. Transportní segmenty rozdělují území ČR do tříd na základě celkového posouzení geomorfologie a lokalizace území:
A – roviny a náhorní plošiny – ideální hustota 15 bm/ha a více,
B – odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové porosty, převažuje antigravitační přibližování, ideální hustota více než 17,5 bm/ha,
C – odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách, po hřebenech a údolních polohách, jednostranně i obou-stranně gravitující hmo-ta, ideální hustota více než 22,5 bm/ha,
D – odvozní síť v lu-hu, v inundačních ob-lastech, v terénech s krátkými svahy a za-říznutou údolnicí, ideální hustota 25,0 bm/ha,
E – odvozní síť v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, ideální hustota více než 27,5 bm/ha,
0 – oblast bez odvozních cest.
Z výsledků analýz vyplývá, že rozdíl mezi skutečnou a modelovou hustotou podle použitého členění (PLO, kraj, ORP) se pohybuje od 4,66 do 4,95 bm/ha, tzn. je zapotřebí zvýšit hustotu LDS v ČR průměrně o 4,80 bm/ha. Po propočítání na délku LDS to znamená dobudovat cca 12 500 km cest. Náklady na vybudování se pohybují na úrovni 25 mld. Kč. Grafické zobrazení výsledků analýz je na obrázku 2. Rudě zbarvené lokality jsou ty, kde je rozdíl mezi skutečnou a modelovou hustotou největší, tmavě zeleně ty, kde je tento rozdíl nejmenší. Tato možnost zajistí optimální zpřístupnění v ČR a lze ji považovat za realistický cíl, jehož by se mělo dosáhnout.
Rozvoj lesnické infrastruktury na základě porovnání hustoty lesní dopravní sítě
Hustota se jeví jako velmi dobrá výchozí hodnota pro porovnání lesnické struktury mezi regiony nebo státy a lze ji využít jako třetí možnost pro stanovení cílů, kterých by lesnická infrastruktura v ČR měla dosáhnout. Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 4.  
Ve Švýcarsku dosahuje průměrná hustota lesní dopravní sítě 26,2 bm/ha, přičemž tato hustota vykazuje velké regionální rozdíly (58,1 bm/ha–7,8 bm/ha).
Podle Winklera (WINKLER, HAUK 1997) dosahuje průměrná hustota lesní dopravní sítě v Rakousku 35,4 bm/ha.
Významně vyšší hustotu lesní dopravní sítě vykazuje na základě výsledků inventarizace lesů také Německo. V rámci porovnávaných zemí (viz tab. 4) má proti ČR nižší hustotu LDS pouze Slovensko.
Z uvedených dat, přestože nejsou k dispozici aktuálnější podklady, je zřejmé, že by v ČR bylo zapotřebí zvýšit hustotu lesní dopravní sítě o cca 10 bm/ha, aby bylo v tomto ohledu dosaženo alespoň úrovně Švýcarska. To by znamenalo postavit více než 27 000 km nových cest a celková délka lesní dopravní sítě by tím vzrostla o více než 60 %. Náklady na tuto výstavbu by činily cca 54 mld. Kč. Tyto hodnoty lze považovat za maximalistický cíl pro lesní infrastrukturu ČR.

Závěrem
Všechny výše uvedené parametry hustoty a nákladů mají i celkem praktický důsledek z hlediska úspor v LH. Při současné hodnotě hustoty lesních cest je teoretická přibližovací vzdálenost cca 180 m. Jestliže se v ČR postaví cca 27 000 km cest a její hustota se zvýší na cca 25 bm/ha, teoretická přibližovací vzdálenost klesne na 100 m a celková úspora na nákladech bude 837 mil. Kč ročně jenom při přibližo-vání. Přitom nejsou zohledněny další pozitivní efekty z hlediska obhospodařování lesů. Podrobnosti jsou v ta-bulce 5.
Zpřístupnění lesů v ČR je všeobecně považováno za dostatečné a je nutné ho pouze doplňovat. Toto platí v porovnání se Slovenskem, srovnáme-li však situaci v Rakousku, Švýcarsku nebo v Německu, dojdeme k závěru, že hustota a potažmo ani délka lesní dopravní sítě v ČR není dostatečná a vyžaduje další výstavbu a doplnění.
Předkládaný materiál poukazuje na to, že data OPRL je možné využívat pro objektivní stanovení cílů, které má české lesnictví v rámci výstavby lesnické infrastruktury dosáhnout. Je možné stanovit nejen chybějící délku LDS, ale také odhad celkových nákladů a úspor, které realizací jedné ze tří výše uvedených možností vzniknou.   
Pokud se využijí dostupné podklady, tak maximalistický cíl vyžaduje postavit cca 27 000 km cest, což jsou náklady v objemu 54 mld. Kč. Pro dosažení optimální situace je nutná výstavba v rozsahu 12 500 km, což by přišlo na minimálně 25 mld. Kč. Pokud se uspokojíme s minimalistickými cíli, tak se nová výstavba realizuje v rozsahu 6 400 km cest a zrekonstruuje se cca 6 100 km a celkové náklady dosáhnou 22 mld. Kč.
Výstavba lesních cest má i přímý dopad na náklady LH a roční úspora by za předpokladu realizace maximální varianty,
tj. výstavby 27 000 km nových cest, byla jenom na přibližování kolem 837 mil. Kč. Kromě toho, jemnější způsoby obhospodařování vyžadují hustější síť lesních cest. Pokud se chceme i nadále označovat za moderní lesnickou zemi, je tedy nutné se intenzivněji zabývat údržbou a další výstavbou lesnické infrastruktury. Podkla-dy pro rozhodování odpovědných jsou k dispozici.  

Ing. Roman Bystrický, Ph.D.
ÚHÚL Brandýs nad Labem
pobočka Jablonec n. Nisou
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Ivo Sirota
ÚHÚL Brandýs nad Labem
pobočka Olomouc
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.