Novinky v legislativě ve vztahu k ochraně lesa III. možnosti rozšíření registrací

Marie Zahradníková

Novely zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v platném znění, přinesly za poslední rok řadu změn, které se váží k nestandardnímu používání přípravků na ochranu rostlin, (a to ve veřejném zájmu), přípravků s menšinovým použitím a zjednodušenou registrací přípravků na ochranu rostlin. Tyto změny mohou mít značný význam i pro lesní hospodářství, a to např. při zásazích proti méně závažným škodlivým činitelům, kteří se vyskytují buď lokálně na malém území, nebo v dlouhých časových intervalech, nebo proti invazivním škodlivým činitelům. Zásadní význam však mohou sehrát v lesních školkách. Jisté změny zaznamenalo i používání přípravků po ukončení jejich registrace.

Menšinové použití
Menšinové použití přípravků na ochranu rostlin v souladu s § 37 upravuje vyhláška č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění. Za menšinové použití je dle § 3 zmiňované vyhlášky chápáno:
- Jestliže pěstební plocha plodiny v ČR je menší než 10 000 ha v roce, ve kterém byla podána žádost o rozšíření povolení – toto ustanovení by šlo využít hlavně v případě školek, kde by ani u jedné dřeviny nemělo dojít k překročení uvedeného limitu, a to jak u konkrétní dřeviny, tak zřejmě ani z pohledu celkové produkční plochy školek, nehledě na časové rozlišení semenáčků a školkovaných sazenic (celková produkční plocha školek v ČR činí cca 1,8 tis. ha, jejich produkční plocha je pak cca 1,4 tis. ha).
- Jestliže ošetřená plocha v posledních třech letech nepřekročila před podáním žádosti o rozšíření povolení 10 000 ha ročně – toto ustanovení lze využít bez problémů ve školkách proti prakticky libovolnému škodlivému činiteli, ale často i v porostech mimo školky, zejména proti překvapivým škůdcům, ale i škůdcům vyskytujícím se běžně. Využití by bylo diskutabilní snad pouze v případě asanace kůrovcového dříví, při ošetřování sazenic proti klikorohu borovému; využít by ve většině případů nešlo při použití herbicidů, repelentů a atraktantů podkorního hmyzu, ovšem i zde by se toto vymezení dalo ve výjimečných případech uplatnit.
- Jestliže výskyt škodlivého činitele je nepravidelný a ošetření je potřebné méně než jednou za tři roky – rovněž toto ustanovení lze často využít jak v lesních školkách, tak i v lesních porostech.
Toto ustanovení vzniklo vzhledem k tomu, že SRS si je vědoma toho, že v našich podmínkách je mnoho plodin (rostlin, tedy i lesních dřevin), škůdců a oblastí, které nejsou pokryty dostupnými přípravky na ochranu rostlin, protože celé registrační řízení je velice náročné a drahé (náklady na kompletní registrační spis se všemi potřebnými posudky a laborator-ními zkouškami vychází i na stovky milionů korun) a registrant si proto velmi dobře spočítá, do čeho se mu vyplatí investovat. V případě menšinového použití je dána možnost, aby o rozšíření registrace požádal jakýkoliv uživatel přípravků na ochranu rostlin, který ví, jaké má v praxi problémy a jakého přípravku se mu nedostává. Současně je přesvědčen, na základě různých poznatků, že daný přípravek je v dané oblasti účinný, bez negativních vedlejších účinků. Je však potřebné, aby byl přípravek v ČR registrován, i když proti libovolnému škodlivému činiteli nebo do libovolné oblasti. Není třeba vyplňovat žádnou žádost, ani procházet dlouhým registračním řízením. Stačí pouze zaslat podnět SRS, a to ve formě obyčejného dopisu, ve kterém bude navržen konkrétní přípra-
vek (nelze napsat pouze „Potřebujeme něco na hlodavce…“), oblast použití a konkrétní dávka. SRS pak již vyřídí všechny potřebné záležitosti týkající se zejména vyjádření dalších institucí (např. Státní zdravotní ústav). Žadatel, který zasílá podnět, neplatí žádné poplatky, celé rozšíření registrace v rámci menšinového použití je prováděno zdarma na náklady SRS (a SZÚ).

Mimořádný stav při ochraně rostlin
Toto ustanovení § 37a se vztahuje rovněž na lesy, i když jeho uplatnění bude jistě zcela výjimečné. Lze ho využít v případě nenadálého výskytu škodlivého činitele, např. karanténního organismu apod. V tomto případě může být použit i v ČR neregistrovaný přípravek. Jeho použití však musí být nařízeno SRS. Ta zařizuje i povolení přípravku, a to ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, které posuzuje vliv na zdraví lidí.

Jiná opatření ve veřejném zájmu
Toto ustanovení § 38b najde v lesním hospodářství možná největší uplatnění. Přitom jeho naplňování bude do jisté míry v rukách vlastníků nebo uživatelů lesa, kteří na základě tohoto ustanovení budou moci sami požádat o registraci nebo rozšíření registrace nového přípravku. To vše i bez souhlasu výrobce či dovozce, ovšem za podmínky, že ponesou určitou garanci toho, že přípravek je proti danému škodlivému činiteli účinný a nemůže způsobit předvídatelné poškození. Prakticky je postupováno stejně jako při zasílání podnětu u menšinového použití. Ustanovení výše uvedeného paragrafu lze využít v násle-dujících případech:
- pro dané použití je povoleno 5 nebo méně účinných látek ve formě samostatných přípravků – toto ustanovení lze použít v naprosté většině případů v lesním hospodářství; zde je třeba vycházet z konkrétní situace a aktuálního stavu povolených přípravků na ochranu rostlin on-line zveřejňovaném na webových stránkách SRS;
- povolené přípravky nejsou v důsledku výskytu rezistence dostatečně účinné – toto v lesním hospodářství zatím naštěstí nebylo u žádného přípravku na ochranu rostlin pozorováno a následně oficiálně SRS deklarováno, takže využít nelze;
- povolené přípravky nelze použít s ohledem na specifické požadavky k ochraně zdraví nebo životního prostředí – ani toto nebude v lesním hospodářství zřejmě využíváno, i když určité možnosti by se mohly nabízet ve zvláště chráněných územích;
- použití přípravku požaduje integrovaná ochrana rostlin (tedy i lesa) v souladu s § 5 – zde teprve čas ukáže, jak se to bude týkat i lesního hospodářství; zde by šlo využít při povolování biologických přípravků apod.

Použitelnost přípravků
Použitelnost přípravků po skončení registrace byla v posledních letech několikrát legislativně změněna. V současné době podle § 47 přípravky, u nichž prošla doba použitelnosti, lze uvádět na trh po dobu 1 roku, jestliže se prokáže na základě analýzy odpovídajícího vzorku, že jejich chemické a fyzikální vlastnosti se shodují s vlastnostmi, na jejichž základě bylo uděleno povolení. Laboratorní rozbory přípravku pro tento účel zajistí vlastník přípravku u akreditované laboratoře a pro-dlouženou dobu použitelnosti je povinen vyznačit na obalu přípravku.
V této oblasti lze očekávat v dohledné době ještě jednu změnu, která by měla sjednotit lhůty pro používání přípravků na ochranu rostlin v celé EU. U přípravků, jimž byla ukončena registrace, bude možnost dokončení prodeje 6 měsíců po ukončení registrace a používání max. dalších 12 měsíců (ovšem v závislosti na době expirace uvedené na konkrétní šarži). Jak to bude nakonec provedeno, ukáže čas. V současné době je třeba se řídit tím, co je platné.

Souběžné dovozy
U souběžně dovážených přípravků k žádné změně po novelizaci zákona nedošlo. Jen je dobré připomenout, že každý souběžně dovážený přípravek musí mít v ČR zaregistrovaný přípravek referenční. To je přípravek, který se shoduje účinnou látkou, formulací, oblastí použití a dávko-váním. Neplatí proto, co si mnoho uživatelů myslelo, že si kdekoliv v Evropě koupím přípravek na ochranu rostlin a mohu jej oficiálně v ČR používat. Souběžně dovážené přípravky rozhodně nevedou k rozšíření nabídky nových přípravků. Bohužel nabízí prostor k obchodu s padělanými výrobky, čehož by si měli být uživatelé vědomi a kupovat zboží u stálých, osvědčených distributorů, nebo přinejmenším kontrolovat, zda má balení přípravku všechny povinné náležitosti (etiketu s datem expirace, návod k použití, ochranné prvky apod.).

Závěrem
Změny v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin byly v uplynulém období značně rozsáhlé. V mnoha případech však pozitivně ovlivní možnosti jejich používání, a to i v lesním hospodářství. Doufejme, že budou v platnosti delší dobu a nebudou každoročně měněny. Drobných změn se jistě dočkáme, teprve čas vždy ukáže, zda je reálné naplňování všech ustanovení, či zda se musí nějakým způsobem upravit. Doufejme však, že půjde spíše o změny kosmetické, a ne zásadní. Domnívám se však, že současná legislativa přispěje ke zkvalitnění ochrany lesa, a to zejména při využití přípravků na ochranu lesa, bez kterých se stále nejsme schopni obejít. Současně bude kladen větší důraz na rozšíření vzdělanosti pracovníků v ochraně rostlin (lesa), protože jedině při správné aplikaci přípravků můžeme zamezit negativním účinkům na přírodní prostředí a současně ji i ekonomicky zefektivnit.

Autor:
Ing. Marie Zahradníková
VÚLHM, v.v.i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto:autorka

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.