Aktuální ekonomické a politické problémy lesnicko-dřevařského sektoru (DOPLNIT)

Téma konference

Organizátoři pojali konferenci v mnoha ohledech inovativně. Protože lesní hospo­dářství a dřevařský průmysl tvoří neoddě­litelný celek, byla hlavní témata zaměřena na lesnicko-dřevařský komplex. Dvouden­ní konference byla rozdělena do čtyř blo­ků: Státní správa a samospráva; Školství, věda a výzkum; Lesní majetky a dodava­telé prací a Profesní sdružení v lesnickém a dřevozpracujícím sektoru. Po prezenta­cích jednotlivých příspěvků probíhala mo­derovaná panelová diskuze, do níž se moh­li účastníci anonymně přihlásit se svými písemnými dotazy. Tato forma se ukázala jako velmi efektivní a na rozdíl od mnoha jiných konferencí se opravdu diskutovalo a účastníci panelové diskuze odpovídali na velký počet věcných dotazů.

Státní správa a samospráva

Patrně nejpodstatnější informací z ob­lasti státní správy bylo konstatování ná­městka pro LH Martina Žižky o výsled­cích jednání mezi MZe a MPO o snaze o převedení lesnicko-dřevařského sektoru pod jedno ministerstvo. Podle jeho slov nedošlo mezi dotčenými ministerstvy ke shodě a nadále bude lesnictví spadat do gesce MZe a dřevařství do gesce MPO. K tématu Lesů ČR Martin Žižka uvedl, že MZe hodlá podpořit diskuzi o změnách v Dřevěné knize (např.: navýšení SÚJ nebo rozšíření aukcí nastojato). Zástupce MZe také deklaroval záměr zachovat v no­vém Programu rozvoje venkova 2014-2020 většinu lesnických opatření a navrhnout několik nových.

V prvním bloku vzbudilo velkou ode­zvu také vystoupení bývalého náměstka ministerstva financí Radka Šnábla, který se pokusil o pohled na lesnicko-dřevař­ský sektor „zvenku“. Upozornil na to, že se sektoru u politiků a úředníků zdaleka nedostává odpovídající váhy a odezvy. Podle jeho názoru nám zcela chybí kvan­tifikace hodnoty lesního majetku, myšle­no hodnoty lesních pozemků a zásob dříví. Tato informace by měla být podle Radka Šnábla jasně a pravidelně prezentována. Za další problém oboru označil také ne­dostatečnou komunikaci a názorovou roz­tříštěnost.

Školství, věda a výzkum

Na konferenci vystoupili také děkani obou lesnických fakult. I přes současné principy nastavení vědy a výzkumu je pa­trná snaha akademické sféry spolupraco­vat s praxí. Je ovšem třeba překonat urči­tou bariéru mezi světem praxe, požadujícím výstupy v intervalu dní, a světem vědy a výzkumu, nabízející výstupy v intervalu týdnů až měsíců.

Děkan LDF MENDELU ve svém pří­spěvku analyzoval výskyt pojmů dříví, dřevo ve státních strategických doku­mentech. Zatímco v Zásadách státní les­nické politiky se dříví objevuje velmi často, v dalším strategickém dokumentu – Surovinové politice ČR – se dříví prak­ticky neobjevuje. „Proč stát nepočítá ve své surovinové strategii s jediným skutečně významným obnovitelným zdrojem?“ položil dotaz k zamyšlení dě­kan Petr Horáček.

Lesní majetky a dodavatelé prací

Třetího bloku se zúčastnili také zástupci státního podniku Lesy ČR. Výrobně tech­nický ředitel LČR Pavel Indra ve stručnos­ti připomněl výsledky hospodaření Lesů ČR a upozornil na rostoucí investice do lesní infrastruktury. Pozornost věnoval problematice stavu lesních porostů na se­verní Moravě, kde dochází k plošnému od­umírání porostů. K řešení této situace by do budoucna mělo přispět i zalesňování douglaskou tisolistou. Podle slov Pavla In-dry toto řešení zvažují Lesy ČR i na zákla­dě pozitivních zkušeností s douglaskou v Německu a Rakousku.

Zdeněk Mocek, ekonomický náměstek ředitele VLS ČR, upozornil na rizika za­mýšlené privatizace 7 tis. ha lesů VLS ČR.

Vojtěch Macek, tajemník vedoucího Správy majetku Arcibiskupství Pražského, vysvětlil aktuální stav církevních restitucí a zopakoval, že církve neuvažují o prodeji ani pronájmu lesů. K obhospodařování církevních lesů vzniknou buď samostatné organizační složky, nebo církvemi vlast­něné společnosti s ručením omezeným.

Na zhoršující se situaci lesnických firem upozornil ředitel společnosti UNILES, Libor Vaněček. Podle jeho slov se hospo­daření lesnických společností plynule zhoršuje od roku 2008. Hlavní problémy vidí v použitém systému valorizace cen dříví, neznalosti porostů určených pro elektronické aukce dříví před podáváním nabídek do výběrových řízení LČR nebo nedostatku kvalitní pracovní síly. Za po­zitivní označil stabilitu generovanou se­nátním systémem, kdy se činnosti u Lesů ČR soutěží po jedné pětině každý rok.

V následující panelové diskuzi došlo k výměně názorů mezi zástupcem církví a Lesů ČR, kdy zástupce Arcibiskupství Pražského obvinil Lesy ČR z obstrukcí při vydávání majetku. Naopak Lesy ČR ústy Pavla Indry oponovaly složitostí procesu a jasnou zodpovědností managementu za správné provedení restitucí, při nichž je třeba pečlivě posuzovat nároky církve až 65 let zpětně.

Profesní sdružení v lesnickém a dřevozpra­cujícím sektoru

V závěrečném bloku odprezentovali zástupci jednotlivých profesních svazů problémy jednotlivých částí sektoru. Asi nejčastěji zmiňovaným tématem byla in­dexace cen dříví v zakázkách Lesů ČR a nevhodnost použití tohoto instrumentu ve smluvních vztazích Lesů ČR a lesnických firem. Zástupce Asociace dřevozpracu­jících podniků Patrik Mlynář představil snahu ADP řešit tuto problematiku ve spolupráci s lesnickými firmami jed­náním s Lesy ČR a dalšími zainteresova­nými subjekty.

Na závěr konference vystoupil zástupce společnosti Lesnická práce Jan Příhoda a upozornil na dlouhodobá negativa mini­mální komunikace oboru. Představil ně­které kroky, které by mohly vést ke zno­vuzískání odborného vlivu lesníků a dřevařů na dění v lesnicko-dřevařském sektoru. Jedním z kroků by mělo být podle jeho slov nalezení společného „symbolu“ lesnicko-dřevařského sekto­ru, prostřednictvím kterého by se sektor prezentoval k laické veřejnosti a politické reprezentaci.

Cíle konference

Cílem konference bylo identifikovat problémy a pomoci při hledání cest pro je­jich řešení. První cíl konference byl jistě splněn, i když v některých příspěvcích možná trochu chyběl komplexnější pohled na situaci. Na návrhy řešení ovšem došlo spíše zřídka, což je ale bezpochyby vý­zvou pro organizátory, aby na konferenci úspěšně definující problémy lesnicko­dřevařského sektoru navázali setkáním hledající jejich řešení.

Hodnocení konference

prof. Dr. Ing. Petr Horáček děkan LDF MENDELU

Při zahájení kon­ference jsem vzpo­menul veletrh Silva Regina v roce 2012 a tehdejší seminář k církevním restitu­cím organizovaným Lesnickou a dřevař­skou fakultou Men­delovy univerzity v Brně. Jednalo se tehdy o vysoce aktu­ální téma, přesto se nikomu do podobné­ho semináře nechtělo. Domnívám se, že se seminář povedl a že od té doby se věci pohnuly.

V roce 2013 jsme pořádali tuto konfe­renci, která se měla zabývat zejména systé­movými problémy takzvaného lesnicko­dřevařského sektoru. Problematika jistě všechny zajímá a všichni se k ní vyjadřu­jí. Za poslední dva roky byla vypracována řada analytických materiálů, memorand, otevřených dopisů s problematickým vý­sledkem. Ambicí konference tedy bylo vytvořit otevřenou platformu pro svobod­né vyjádření názorů a stanovisek všech klíčových aktérů, definování problémů a návrh řešení.

Dobrou zprávou je, že se do konference aktivně zúčastnili všichni klíčoví aktéři a vystoupili. Horší zprávou je, že se do­mnívám, že ambice konference zcela na­plněny nebyly. O skutečně podstatných problémech lesnicko-dřevařského sektoru se podle mého názoru na konferenci ne­mluvilo. Respektive jsem o nich na otevře­ném fóru neslyšel. Přesto musím pozitivně hodnotit, že všichni vystupovali korektně, prokázali schopnost diskutovat, sdělovat své názory a navzájem se poslouchat a v neposlední řadě deklarovali snahu sou­časnou situaci řešit.

Jedno společné poučení si ale účastníci konference odnesli – nutnost sjednocení a společné komunikace ve vztahu k veřej­nosti. Problémy sektoru jsou podobné jako těžba a doprava dříví...