Jak se do lesa volá aneb s jakými lesnickými tématy a řešeními přicházejí strany před volbami?

1. Jaké nástroje hodláte využít (stát vlastní 60 % lesů v ČR) pro podporu konkurenceschopnosti lesnicko-dřevařského sektoru?

2. Jak by se podle vás mělo nakládat se zisky Lesů ČR? S jakým průměrným ziskem z tohoto státního podniku počítáte?

3. Jak hodnotíte výsledek procesu církevních restitucí, budete se snažit po volbách do tohoto výsledku nějak zasáhnout?

4. Máte ve svém volebním programu podporu venkova? Pokud ano, jakou úlohu v této oblasti hraje lesní hospodářství a jaké konkrétní kroky budete prosazovat?

5. Budete se zabývat problematikou vysoké míry exportu a nízkého procenta finálního zpracování dříví v ČR?

6. Jaký je váš postoj k záměrům vyhlašování dalších národních parků na území ČR?

7. Jak chcete řešit situaci s vysokými stavy spárkaté zvěře, které neustále narůstají?

8. Jaké budou prioritní kroky vaší politické strany ve vztahu k lesnímu hospodářství v případě, že vám volební výsledek umožní jejich prosazování?

JUDr. Michal Hašek

1. Klíčem ke zvýšení konkurenceschopnosti jakéhokoliv odvětví je dnes snižování nákla­dů, které jde ovšem ruku v ruce se zvyšováním kvality. Naší priori­tou proto musí být podpora inovací do­stupných zejména pro malé a střední spo­lečnosti. Zde chceme využít jak národní zdroje, tak finanční zdroje dostupné z fon­dů EU. Státní podnik Lesy ČR je logicky nejdůležitějším hráčem, který má zásadní vliv na trh v České republice. Obchodní politika Lesů ČR by proto měla napomoci tomu, aby byly nastaveny pokud možno rovné podmínky v přístupu relevantních subjektů k dřevní hmotě.

2. Ohledně očekávaného hospodářské­ho výsledku Lesů ČR existují různé od­hady. Obecně lze říci, že dosažitelná hodnota zisku je někde mezi 5 až 7 mld. Kč, přičemž jeho výše závisí na různých fak­torech (rozsah zalesňování, vývoj nákla­dů spojených se správou společnosti atd.). Někteří politici si bohužel myslí, že současné rekordní zisky Lesů ČR lze dlouhodobě udržet. „Perpetuum mobile“ ale skutečně sestrojit nelze. Tato teze platí dvojnásob u tak unikátního zdroje, jakým je dřevní hmota. Je možné říci, že dnes „projídáme úspory“ od našich předků, které bychom ale měli využívat velmi obezřetně. Jsem přesvědčen, že vý­znamná část zisků plynoucích z Lesů ČR by měla zůstat v resortu venkova a ze­mědělství.

3. Při respektování faktu, že historické křivdy by měly být napraveny, nesouhla­sím s tím, že lze jednu skupinu v tomto procesu „zvýhodnit“ oproti ostatním. Přesně to se bohužel stalo. Jsem ovšem přesvědčen, že selhaly nikoliv církve, ale koaliční vláda ODS a TOP 09. Je proto naší povinností se k diskusi s církvemi vrátit a hledat přijatelnější řešení. Pokud se jedná o vracení nemovitého majetku, je nutné vždy pečlivě zkoumat, zda k jeho zestátnění došlo opravdu až po únoru 1948. Mnohé konkrétní příklady napoví­dají, že zdaleka ne všem nárokům církví a jednotlivých řeholních řádů bude mož­né ve světle tohoto kritéria vyhovět.

4. Oblast venkova a jeho rozvoje je jed­nou z priorit ČSSD. Naším cílem musí být zejména boj s nezaměstnaností, která je nejpalčivějším problémem našeho ven­kova. Právě proto hodláme podporovat malé lokální zpracovatele dřeva, kteří mohou přispět k udržení a tvorbě nových pracovních míst na venkově.

5. ČSSD tento problém vnímá a akcen­tuje jej též ve svém volebním programu. Považuji za zcela zásadní optimalizovat vztah mezi produkcí dřevní hmoty a je­jím následným zpracováním. Nikoho ne­může těšit skutečnost, že často dochází k vývozu nezpracované nebo málo zpra­cované suroviny. Odstranění tohoto ne-příznivého trendu by v důsledku mohlo znamenat též vznik nemalého počtu no­vých pracovních míst.

6. Můj osobní postoj je spíše rezervo­vaný. A priori proti vyhlašování nových národních parků nejsem. Je však nutné respektovat názory dotčených krajů, obcí a zejména jejich obyvatel, na které by měl takový krok zcela zásadní vliv. Nelze opomíjet ani případné restrikce v hospodaření v lesích, které by ležely na území parku.

7. Faktorů, které ovlivňují nekontrolo­vatelný nárůst spárkaté a černé zvěře, a tedy i způsobených škod, je více. Ideál­ní a jednoduché řešení bohužel neexistuje. Tato premisa platí v přírodě dvojnásob. Kdyby takové řešení existovalo, jistě by je využili např. v Německu, Rakousku či na Slovensku, kde jsou totožné problémy také na pořadu dne. Každý z těchto států se pokouší s tímto problémem vyrovnat po svém, ale univerzální jednoduchý re­cept neexistuje. Je vždy nutné vycházet z konkrétní situace a přizpůsobit tomu též případná opatření.

8. Asi nikoho nepřekvapí, že pro stát představuje nejpalčivější problém situace ve státním podniku Lesy ČR. Není mož­né se rozhodovat bez detailní znalosti skutečného stavu věcí, a proto musí být prvním krokem jakéhokoliv ministra zemědělství provedení forenzního audi­tu, který dá odpověď na řadu spekulací, jež kolem hospodaření Lesů ČR panují. Nepochybně je také nezbytné provést ve spolupráci s odbornou veřejností revizi všech strategických dokumentů v oblasti lesnictví a dřevařství.

Ing. Jiří Papež

1. Jsem přesvědčený, že lesnicko-dřevařský sektor je konkurence­schopný již dnes. Zisk Lesů ČR a výsledky fi­rem neukazují, že by sektor nebyl konku­renceschopný, vzhledem k podílům ex­portu dříví a dosahovaným cenám spíše naopak. Problém je především v tom, že nejsou konkurenceschopné regionální fir-my a nástrojem státu vzhledem k podílu lesů ve státním vlastnictví je právě veřejná zakázka a její charakter. Jsem přesvědčen, že stát musí regionální firmy v lesnictví více podpořit například rozdělením zakáz­ky na menší části a nastavením pravidel výběrových řízení.

2. Zisky Lesů ČR stejně jako zisky všech státních podniků jsou příjmem stát­ního rozpočtu a jako takové by měly být každoročně odváděny do příslušných polo­žek státního rozpočtu. V parlamentu jsme zákon, který to umožní, schválili letos. Vysoké zisky Lesů ČR vychází z cha­rakteru veřejné zakázky. Veškerý zisk v oboru se stěhuje na stranu státního pod­niku, zatímco soukromé firmy se potácí v problémech a na hraně konkurzu nebo za ní – viz například situace holdingu LESS. Podpora zaměstnanosti a regio­nálních firem bude pochopitelně vyžado­vat částečné snížení míry zisku na straně státu, zisk LČR by ale neměl klesat pod 3 mld. Kč ročně.

3. Jsme rozhodně zastánci názoru, aby vše co bylo ukradeno, bylo také vráceno. Ale proces církevních restitucí je v podstatě teprve na začátku. Všechny žádosti dosud nebyly ani podány, takže je předčasné hodnotit. Je známo, že Lesy ČR a Státní pozemkový úřad mohou mít výhrady k vy­dání částí církevního majetku, pokud nebude ze strany církevních subjektů do­statečně doloženo, že žádaný majetek v rozhodném období skutečně vlastnily. To může být otázka i pro renomované právníky a případně pro soudy. Otázka finančních náhrad církvím byla důkladně projednána a standardně schválena parlamentem, pro-to nečekám, že do nich po volbách budeme chtít zasahovat.

4. Máme a lesní hospodářství hraje v našem programu důležitou úlohu, zejmé­na podpora zaměstnanosti a regionálního podnikání, které jsem již zmínil. Konkrét­ními kroky jsou zase úpravy lesnické za­kázky směrem k regionu a zaměstnanosti v něm. Je nutno vidět, že podíl státu v ně­kterých regionech dosahuje v LH až 80% a zaměstnanost je vyloženě závislá na za­kázkách od Lesů ČR nebo jiných státních subjektů (Jeseníky, Beskydy, Krkonoše, Šumava, Brdy). Za prospěšnou považuji také regionalizaci zakázek – požadovat vlastní zaměstnance a sídlo v regionu, zmenšovat zakázky na dostupnou velikost pro malé firmy (aukce dříví) a podobně.

5. To souvisí s předchozími odpověď­mi. Pokud chceme podporovat malé a střední podnikání a zaměstnanost regio­nů, nemůžeme současně připustit dum­pingové ceny v lesnických zakázkách kompenzované velkými finančními sku­pinami za účelem ovládnutí trhu, které jsou navíc často kryté především pro­střednictvím masivního exportu dříví jako suroviny za ceny pro regionální od­běratele nedosažitelné. Připouštím, že podpora regionu přinese částečné snížení dosahovaných zisků, které se skryjí právě do rozvoje regionu. Toto se nyní vůbec v lesnictví neděje a proces, který probíhá, má přesně opačné důsledky – maximali­zaci zisku a úpadek regionů.

6. Jsem spíše proti. Problematika národ­ních parků není otázkou ochrany přírody a krajiny, ale v ČR jde o zpolitizovanou zá­ležitost a především o boj o vliv na legisla­tivní proces a přerozdělování dotačních prostředků. Nekonečný příběh Šumavy je toho zářným příkladem. Problémem ne­jsou národní parky, ale úprava hospodaře­ní v nich a vliv ekoteroristických aktivit na život obyvatel regionu. Pokud by napří­klad chráněné oblasti a národní parky ob­hospodařovaly organizace ministerstva zemědělství a ministerstvo životního pro­středí vykonávalo státní dozor (jak se mimo­chodem plánovalo v devadesátých letech), pak počet těchto chráněných území není problémem.

7. Problém přemnožení zvěře spárkaté i černé je důsledkem nesprávných postupů jak při mysliveckém hospodaření, tak na straně zemědělců. Při mysliveckém hospodaření se opakují chyby v selektiv­ním odstřelu. U zemědělského hospodaření stále nejsou v dostatečné míře uplatňovány biopásy, dělení kukuřičných lánů, neexis­tence odváděcích lovných políček apod. Bez potřebných opatření v oblasti země­dělského hospodaření ale žádná řešení v oblasti lovu nebudou účinná. Pokud by se měla některá opatření zavést, pak si myslím, že je vhodné diskutovat například o celoplošném povolení lovu černé zvěře pomocí zdrojů světla a pomocí přístrojů nočního vidění, povolení celonočního lovu spárkaté zvěře mimo zvěř srnčí, povolení lovu černé zvěře na naháňkách bez rozdílu věku zvěře apod.

8. To bude určitě záležitost koalice. U LČR jde například o podobu Dřevěné knihy a veřejných zakázek, ale jsou tu i jiné problémy – Národní lesnický pro­gram, úpravy lesního zákona, otázka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a další. Rozhodně v případě volebního úspěchu nebudeme o lesích rozhodovat sami. Les roste 100 let a všechny prioritní kroky je proto třeba pečlivě uvážit. Přál bych si, aby Česká republika ve třetím de­setiletí po obnovení demokracie konečně měla ucelenou vládní koncepci lesního hospodářství.

Ing. Jiří Oliva Ph.D.

1. Konkurenceschop­nost lze zajistit jednak motivačními nástroji, které pomohou vlastní­kovi lesa financovat činnosti, které jsou pro les nutné a nepři­náší výnos. Jedná se zejména o výchovné zásahy do 40 let, zalesnění MZD i melio­rační opatření. Stejně tak je důležité, aby legislativa ochránila vlastníka před zby­tečnou byrokracií a dalšími břemeny, např. omezování hospodaření bez náhrady, ob­tížně vymahatelnými škodami zvěří apod.

2. V dlouhodobém průměru se zisk LČR může pohybovat kolem 2 mld. Kč, za předpokladu, že hospodaření se bude řídit potřebou lesa, nikoliv potřebou ma­nagementu. Samozřejmě to záleží i na míře veřejného zájmu, kterým může být pod­nik společností zatížen.

3. Zákon byl přijat jako dvacetiletý dluh a jakkoliv není dokonalý, jsem pře­svědčen, že věc řeší ku prospěchu státu i občanů. Myslím však, že po volbách můžeme očekávat mnoho administrativ­ních bariér, komplikujících jeho naplnění. První vlaštovkou jsou již prováděcí poky­ny LČR, které mají včetně příloh stovky stran a obsahují těžko realizovatelné po­žadavky. Když k tomu připočteme názory předpokládaných vítězů voleb, máme se všichni na co „těšit“.

4. Podpora venkova je mantrou všech politických stran, včetně TOP 09, jejíž pro­gram se týká lesů v jedné obecné větě o stabilizaci lesů v ČR, což je spíše myšle­no jako reakce na stav u Lesů ČR. Myslím, že velkým problémem LH ve vztahu k ven­kovu je úpadek odbornosti u dělnických lesnických profesí a diskriminace malých firem ze strany především Lesů ČR, způ­sobená obřími výrobními jednotkami a podmínkami soutěže. Je to pro venkov důležitá věc, které bych se věnoval, byť je to více otázka exekutivy než legislativy.

5. Vysoká míra exportu je důsledkem množství dřeva, které je schopen český trh přijmout a také výsledkem vztahu společnosti k dřevěným výrobkům a sta­vebním technologiím na bázi dřeva. Zdá se však, že v tomto směru k určitému zlepšení dochází. Cestu však vidím zejména v osvětě a propagaci ekologicky čistých materiálů, umím si představit i podporu ze strany Fondu pro životní prostředí i fondů evropských.

6. Oproti zahraničí je v ČR zvykem vy­hlašovat NP na územích, která mají daleko k přirozeným ekosystémům, navíc po stov­ky let obhospodařovaných člověkem. Měli bychom se držet mezinárodně uznávané definice IUCN o národních parcích, která říká jasně, co národní park je a není. V ČR to připomíná spíše snahu o ovládnutí rozsáhlých ploch hospodářského lesa pod záminkou výskytu několika chráně­ných lokalit. Snahy o vyhlášení NP Křivo­klát jsou typickým příkladem.

7. Nelze paušálně říci, že na celém úze­mí neustále narůstají stavy spárkaté zvě­ře. Problémy, které se akutně musí řešit, se vyskytují především v určitých oblas­tech u jelena siky a divokých prasat. Obecně je třeba požadovat, aby stavy veš­keré zvěře korespondovaly s úživností prostředí a mysliveckou péčí a nedochá­zelo tak k výrazným škodám na polích ani v lese. Mít přezvěřené honitby je stej­ně krátkozraké jako pozemky bez zvěře. (Pozn. red: převzato z časopisu Svět Mys­livosti, autor odpovědi: Bohumil Straka, TOP 09.)

8. Bez ohledu na volební výsledek může každý poslanec ovlivnit prosazení legisla­tivních opatření, pro které může získat podporu jak vládní koalice, tak opozice. Pokud bych měl tuto možnost, zaměřil bych se zejména na navrácení distribuce podpor do LH na MZe, protože kraje ne­poskytují ani zdaleka prostředky, které stát kalkuloval v jejich příjmech. Rovněž bych se zaměřil na problematiku škod zvěří a náhrad za omezení hospodaření. Pozor­nost by zasloužil i zákon o lesích, který je v porovnání s jinými zeměmi více repre­sivní, než regulační.

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D.

1. V KDU-ČSL máme řadu významných od­borníků zabývajících se tímto odvětvím. Vytvo­řili jsme speciální tým pro lesy a ten začal zpracovávat kompletní koncepci tohoto pro nás velmi významné­ho rezortu. Našim cílem je odbornost, pod­pora regionálních zpracovatelů a regionál­ního zaměstnávání, podpora lesnického školství a výzkumu na všech úrovních. Je důležité nastolit stabilitu a narovnat vztahy mezi státem a soukromými firmami. Po­drobně zpracovat politiku státního podni­ku. Věnovat se celému odvětví až po ten po­slední zpracovatelský uzel. Pokusit se zvýšit množství zpracovávané hmoty na území ČR ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Tím vytvořit vznik nových pra­covních míst.

2. Tyto finanční prostředky musí z větší části zůstat v oboru. Použili bychom je zejména pro rozvoj lesnicko-dřevařského rezortu, školství, výzkumu, osvětě lesnictví a vztahu člověka k přírodě. Jsme připra­veni založit grantovou službu LČR a z ní financovat výzkum a školství pomocí za­jímavých projektů. Jsme připraveni se za­bývat investičními pobídkami a podpořit je. Celé odvětví je v investičním deficitu, který je nutné zasanovat. Od lesních cest po vzdělání.

3. Církevní restituce mají jistě naši pod­poru. Průběh procesu však vyvolává několik otazníků, kterými se budeme zabývat. Samotné vydávání majetku je důležité urychlit, a to z důvodů toho, aby se na těchto celcích začalo řádně lesnicky hos­podařit. Podpoříme také delimitaci kvalit­ních zaměstnanců z LČR. Myslíme si také, že se na těchto církevních majetcích bude hospodařit lépe a dlouhodobě. Věřím, že poctiví pracovníci LČR najdou zaměstná­ní u nových majitelů.

4. Podpora venkova je samozřejmě jed­ním z našich hlavních témat. Chceme podpořit regionální firmy a regionální za­městnávání. Do smluv se smluvními part­nery je nutné zapracovat odbornost jejich zaměstnanců a v některých regionech sní­žit velikost jednotlivých SÚJ (smluvních územních jednotek) tak, aby se o ně mohly úspěšně ucházet malé a střední firmy. Zvý­šit podíl prodeje menšího množství dříví na odvozním místě či aukcí nastojato.

5. Na tuto otázku jsem již více méně od­pověděl výše. Samozřejmě. Toto je velmi důležitá otázka. Přibližně 50% vytěženého dříví v ČR je exportováno tzv. v kulatém stavu. Toto je nutné změnit a maximálně podpořit zpracování dříví v ČR. Dříví je nutné přidat hodnotu. Vzniknou nová pra­covní místa a dojde ke zpětnému pozitiv­nímu efektu do celého rezortu zejména v regionech. Zpracování dříví bude jed­ním z významných hospodářských odvět­ví vČR.

6. Naše republika patří mezi území s největší ochranou přírody v Evropě vztaže­nou k počtu obyvatel i rozloze. V této chvíli je důležité si uvědomit, že žijeme v hospo­dářské krajině a že je hospodaření na těch­to místech ekonomicky i technicky velmi náročné. Na některých chráněných úze­mích není dokonale zajištěna jejich účelo­vost ani jejich správa. Nejdříve by se na těchto územích měl udělat pořádek a po­tom možná přemýšlet o dalších územích. Je nutné si také uvědomit, jak tato krajina, kterou chceme chránit, vznikla. Většinou se jedná o uměle založenou krajinu, o kterou pečují po staletí lesníci.

7. Neexistují žádná jednoduchá řešení. A kdo tvrdí opak, neříká pravdu. Vysoké stavy spárkaté zvěře jsou způsobeny pře­devším způsobem hospodaření. Svádět současný stav na myslivce je laciný popu­lismus. Myslivci jsou naopak ti, kteří se ve svém volném čase a při vynaložení sou­kromých prostředků pokouší vzniklý pro­blém řešit. Takže prvním opatřením je zlepšit podmínky pro myslivce, zvýšit je­jich právní ochranu. Uvedu příklad: ze­jména v hustěji osídlených oblastech téměř u všech druhů spárkaté zvěře začíná pře­važovat noční aktivita. A tady myslivci na­ráží na neřešitelný problém – zákon nám (kromě černé) nepovoluje noční lov, ne­smíme používat zařízení umožňující bez­pečnou střelbu za tmy atd. Ale jen samotný lov nevyřeší problém, pokud nebudou ná­sledovat opatření vůči zemědělcům, vlast­níkům lesů apod. A tak se znovu dostávám k tomu, že v přírodě všechno souvisí se vším a jednorázová nebo nahodilá řešení nemají žádnou cenu.

8. Budeme se snažit okamžitě zasáhnout do hospodaření státního podniku LČR, zajistit to, aby byl tento podnik řízen od­borníky a nedocházelo k další devastaci tohoto odvětví. Podpoříme lesnické škol­ství. Budeme se snažit v co nejkratší době zajistit církevní restituce a nastartování odpovědného lesnického hospodaření na těchto pozemcích. Ve spolupráci s MPO podpořit zpracování dřevní hmoty na území ČR, a to investičními pobídkami. Pro tuto činnost se budeme snažit získat také evrop­ské peníze. Rozvinout diskuzi rezortní i mi­morezortní a snažit se v co nejkratší době stabilizovat a nastartovat toto odvětví.

JUDr. Zuzka Bebarová – Rujbrová

1. Stát by měl hledat účinné nástroje podpory tohoto sektoru přede­vším z pohledu schop­nosti vytvářet pracovní místa. Mám na mysli podporu zaměstná­vání obyvatel daného regionu a podporu místního zpracovatelského průmyslu. Určitě by pomohlo i to, kdyby LČR tuzem­ským zpracovatelům prodávaly českou dřevní surovinu bez dalších prostředníků, alespoň v omezeném rozsahu, a kdyby LČR disponovaly vlastními kapacitami na operativní práce.

2. I při realizaci všech nákladů souvise­jících s podporou ostatních funkcí lesa pokládám za reálný průměrný roční zisk 2 až 3 miliardy ročně. Část zisku by měla být investována zpět do lesa, a to včetně nákupu lesních pozemků, a po ponechání části zisku v rezervním fondu (např. pro řešení kalamit), lze zbytek převést do stát­ního rozpočtu.

3. KSČM se nevzdává snahy o revizi církevní restituční legislativy po podzim­ních volbách. Do té doby je zapotřebí řešit jen jednoznačně doložené nároky.

4. S programy podpory venkova počítá­me jak z pohledu ochrany přírody a krajiny, tak i z hlediska rozvoje místního zpraco­vatelského průmyslu a vytváření pracov­ních míst.

5. Nechceme vyvážet dříví nastojato, i když si uvědomujeme, že je obtížné pro­dat dříví vytěžené v ČR místním zpraco­vatelům při cenách určovaných výsledky výběrových řízení LČR. Pokládáme za po­třebný rozvoj místních zpracovatelských kapacit orientovaných např. na dřevo­stavby. Právě zde by LČR mohly sehrát klíčovou roli.

6. NP máme dost a jejich další rozšiřo­vání není nutné. Při dodržování zákonů lze v lesích zodpovědně a kvalifikovaně hos­podařit při dodržování zásad ochrany příro­dy. Je třeba zohlednit i ekonomické aspekty: odkornění kůrovcového stromu s použitím horolezecké techniky přijde až na 7 000Kč, ačkoliv to je možné za desetinu této částky. Vyskytnou-li se lokality, které je potřeba chránit zvláštním režimem, mělo by se tak dít pouze maloplošně.

7. Je to o odpovědnosti hospodáře a účinnosti nástrojů realizovaných v dané honitbě ke snižování stavu spárkaté zvě­ře. V oblastech s větším rekreačním vyu­žitím lesů by pomohlo v době lovu částeč­né omezení pohybu osob. Doporučit lze i zvýšení odlovu holé. U zvěře jelení a daňčí usilovat o obnovu chovatelských oblastí. U zvěře černé povolit celoroční odlov dospělé zvěře a vést zemědělce k přijímání opatření umožňující odlov v polních honitbách.

8. Mezi nejbližší kroky by mělo patřit omezení exportu surového dříví (jsme 4. největším vývozcem na světě!), perso­nální stabilizace u LČR a zvýšení odbor­nosti na úrovni některých krajských ředi­telství. Bude třeba dokončit audity včetně inventarizace zásob dříví nastojato. To by mělo být provázeno zkvalitněním kontrol­ní činnosti státní správy při obhospodařo­vání soukromých a obecních lesů, kde bude třeba se zaměřit na dodržování LHP stanovené výše těžeb.

Ing. Miroslav Toman

1. Rád bych, aby­chom v rámci podpory konkurenceschopnosti lesnicko-dřevařského sektoru navázali na ně­které závěry, projednané v rámci Národní­ho lesnického programu II. Na těchto zá­věrech si vážím toho, že byly přijaty ve shodě subjektů, které zastupovaly les­nicko-dřevařský sektor. Za všechny návr­hy bych zmínil například změnu struktu­ry lesních majetků. Mám na mysli scelování lesů, které by nepochybně při­spělo k vyšší konkurenceschopnosti celé­ho sektoru. Jsem si vědom toho, že jde o úkol na desetiletí.

2. Mým záměrem je zachovat součas­nou úroveň hospodářského výsledku LČR. Pro vedení podniku uvažuji o uplat­nění manažerských smluv na dobu urči­tou vázaných na splnění parametrů, kde výše hospodářského výsledku bude jed­ním z kritérií. Mechanismus převodu fi­nančních prostředků pocházejících z LČR již řeší novela zákona o státním podniku. O konkrétním použití těchto pe­něz bude rozhodovat vláda. Osobně budu podporovat financování prorůstových opat­ření, a nikoliv pouhé spotřebování těchto peněz.

3. Církevní restituce vnímám jako poli­tické rozhodnutí, které řeší nápravu křivd způsobených v minulosti a odluku církve od státu. Na jejich podobě se shodly všech­ny strany, které toto politické rozhodnutí vyjednávaly. To je princip, který musí všechny následující vlády respektovat, má-li stát být důvěryhodným partnerem. Fyzické vydání majetků již není možné zpochybňovat. V případě zásadních obtíží státního rozpočtu nevylučuji možnost dal­šího jednání s církvemi se žádostí o řešení nastalé situace.

4. Podpora rozvoje venkova je úzce spo­jena se zemědělstvím a lesním hospodář­stvím. Zemědělství je vlivem Společné zemědělské politiky EU komplikované a postavení malých států je v ní diskrimi­nační. Součástí připravované národní ze­mědělské koncepce, která bude akcentovat živočišnou výrobu, bude i rozvoj venkova, především podpora podnikatelských a za­městnaneckých příležitostí v zemědělství a lesnictví, zachování kulturní krajiny obývané lidmi. To je směr změny, který budu osobně podporovat.

5. Z makroekonomického hlediska ČR není vývoz surového dříví příznivým jevem. Vítat bychom ho mohli pouze v případě vysokého objemu kalamitního dříví, které se nedá zpracovat domácími kapacitami a dlouhodobě skladovat. V tomto případě jsme naopak rádi, že ho je schopen v Evropě vůbec někdo koupit. Na Společném evropském trhu nelze zavádět limity vývozu ani jiné celní ba­riéry. Jedinou možností je posílení zpra­covatelských kapacit a stát, resp. MPO zde může pomoci některými z investič­ních pobídek.

6. Nejsem příznivcem vyhlašování dalších chráněných území. Mám za to, že jejich podíl je přiměřený. Nelíbí se mi ani to, že se na jednom místě nachází ně­kolik režimů ochrany přírody, ale praxe je často taková, že na tomto místě se té­měř žádná ochrana neuskutečňuje. Měli bychom ustupovat od administrativních extenzívních postupů k řádné praktické venkovní péči o místní vzácné prvky přírody.

7. Současné problémy s rostoucí popu­lací především černé zvěře, jelena siky a tomu odpovídající škody v zemědělství a lesnictví v celé střední Evropě jsou dů­sledkem řady okolností. Zemědělská činnost ovlivněná dotačními pobídkami, příklon zájmu myslivecké veřejnosti k chovu spárkaté zvěře místo chovu zvěře drobné, intenzivní zemědělství s orienta­cí na plodiny určené převážně jako obno­vitelné energetické zdroje, demografický vývoj myslivecké komunity a odliv oby­vatelstva z venkova jsou jen některé z hlavních vlivů. Střety nastávají všude, kde není dostatečná ochota problémy skutečně řešit. Bez komunikace a vzá­jemné spolupráce se bude situace pouze vyostřovat.

8. Přes všechny obtíže, kterými lesní hos­podářství prošlo od roku 1990, se pohybuje v černých číslech. To je nesporný úspěch. Lesnické subjekty podnikaly ve velmi pro­blematickém prostředí zatížené častými změnami hospodářské politiky státu, resp. státního podniku. To, co chybí, je dlouhodo­bá koncepce a stabilizace sektoru. Prioritní­mi kroky bude tedy vymezení dlouhodobých cílů a předvídatelné chování největšího správce státních lesů. První kroky se již při­pravují a věřím, že se je podaří i realizovat.

ANO - politické hnutí

1. Budeme prosazovat řádné obhospo­dařování majetku v držení státu, což zname­ná především změnu ve způsobu zadávání veřejných zakázek u Lesů ČR. Zakázky Lesů ČR typu IT nebo na právní služby by se již neměly opakovat. Základní principy lesnických zakázek Lesů ČR jsou funkční, ale je třeba upravit obsah smluv, aby nedocházelo k podezření ze zneužívání dominantního postavení Lesů ČR na trhu. Napravit se musí také způsob úpravy cen dříví (indexace), protože sou­časný způsob valorizace není vyhovující. Konkurenceschopný sektor musí tvořit silné a stabilní firmy a sebevědomá, ade­kvátně ohodnocená živnostenská sféra. Proto se budeme maximálně snažit vytvo­řit pro podnikání v lesnicko-dřevařském sektoru příznivé a stabilní podmínky.

2. Zisk z každého majetku má sloužit jeho vlastníkovi, a to platí i pro stát. V sou­časnosti leží zisky Lesů ČR v bankách, což je špatně, protože tyto finance slouží pouze těm, kteří je spravují. Budeme prosazovat, aby významná část zisku Lesů ČR sloužila k rozvoji lesního hospodářství v ČR a část zůstala k dispozici státnímu rozpočtu. Po­dobný přístup by měl být zvolen i u dalších správců lesů v držení státu. Po vydání lesů církvím považujeme za dlouhodobě udržitelný průměrný roční zisk Lesů ČR ve výši zhruba 2 mld. Kč.

3. Měnit něco, co je obsahem platného zá­kona, považujeme za nesystémové. Budeme se snažit podpořit církve v tom, aby část vý­nosů využily pro obecně prospěšné činnosti.

4. My na venkov přímo cílíme, chceme vrátit zemi potravinovou soběstačnost, chce­me, aby se u nás pěstovaly a vyráběly kvalitní a bezpečné potraviny. Touto cestou lze pro venkov získat 120 tisíc pracovních míst. Naší snahou bude vrátit prosperitu i podnikatelům a živnostníkům v lesním hospodářství, což by mělo venkovu také významně pomoci.

5. To je komplexní věc – my musíme hlavně podpořit ekonomický růst a za­městnanost, což bude mít pozitivní dopa­dy i na firmy, které u nás zpracovávají dřevo. Pokud se to podaří a prostředí pro podnikání bude v pořádku a stabilní, po­tom lze dosáhnout otočení situace, kdy české firmy začnou zpracovávat dříví ze zahraničí.

6. Vzhledem k tradičnímu obhospodařo­vání zemědělských půd a lesních pozemků nejsme pro zřizování dalších národních parků. Zřizování nových národních parků nevidíme jako racionální také s ohledem na jejich finanční nároky.

7. Myslíme si, že současný legislativní stav umožňuje situaci řešit, ale je třeba vý­razně posílit kontrolu dodržování zákona a ostatních pravidel provozování myslivos­ti. Dále je třeba zamezit střetu zájmů při výkonu státní správy myslivosti. Model, kdy často myslivec kontroluje myslivce, nemůže být zcela funkční.

8.

- Vytvořit jasná, vymahatelná a obor nedevastující pravidla zadávání veřejných zakázek a stanovit efektivní dohled nad následným dodržováním těchto pravidel.

- Zaručit, aby ministerstvo zemědělství, úsek pro lesní hospodářství nebo Lesy ČR, vedli lidé s vysokým morálním kreditem, nezpochybnitelnou odborností a respektem.

- Zrušení zbytečných, duplicitních a nic nepřinášejících institucí a procesů ve státní správě.

- Vyvolat odbornou diskuzi na téma strategie lesnicko-dřevařského sektoru a kon­sensuální výstupy zapracovat do Zásad státní lesnické politiky, které by měly napo­moci dlouhodobější stabilizaci sektoru.

- Jednat s kraji o plném vyplácení les­nických dotací, v případě neúspěchu pod-pořit jejich převod zpět pod MZe.

- Snížení administrativní zátěže firem a živnostníků, ale to samozřejmě neplatí jen pro lesnictví.

Odpovědi jsou řazeny dle pořadí v jakém byly zaslány do redakce.

Děkujeme za odpovědi (24. 9. 2013), Jan Příhoda, David Vaca Ilustrační foto: Jan Příhoda