Kritéria a indikátory oblastních plánů rozvoje Lesů

Zaměření oblastních plánů rozvoje lesů

Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (§ 23 odst. 1) metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. OPRL jsou přede­vším zaměřeny na vytvoření objektivních podkladů pro rozhodovací procesy státní správy, samosprávy, pro tvorbu strate­gických (koncepčních) dokumentů lesní­ho hospodářství (LH) a jsou aplikovány při volbě vhodného managementu lesních ekosystémů.

Hlavní motivací pro vypracování OPRL je formulování společenské objed­návky ve smyslu § 1 zákona č. 289/1995 Sb. na základě principu deklarovaného veřejného zájmu. Veřejný zájem je v prvé řadě vyjádřen Zásadami státní lesnické politiky, které byly schváleny vládou ČR usnesením č. j. 854 ze dne 21. listopadu 2012. Tyto zásady vychází z multifunkč­ní role lesů a jsou v souladu s Národním lesnickým programem pro období do roku 2013 (schválený usnesením vlády ČR č. 1221 dne 1. října 2008). Toto usne­sení vyvolalo čtyřletou diskusi odborníků a její výsledky jsou uvedeny v doku­mentu Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II.

Národní lesnický program je vhodným rámcem pro naplňování mezinárodních závazků ČR týkajících se lesů. V první řadě se jedná o Akční plán Evropské unie pro lesnictví. Posílení principů trvale udr­žitelného hospodaření v lesích vychází také ze strategie lesního hospodářství Ev­ropské unie a významnou roli sehrály ministerské konference o ochraně lesů v Evropě – Ministerial Conference on the Protection of Forests in Europe (MCPFE). Na základě realizovaných ministerských konferencí byly stanoveny zdokonalené panevropské indikátory trvale udržitelného obhospodařování lesů.

Les během své existence plní současně významné funkce, které jsou společností posuzovány z hlediska třech pilířů LH – ekonomického, environmentálního a so­ciálního. Aby se všechny funkce lesa moh­ly plně rozvinout, je nezbytné les vnímat jako ekosystém. Polyfunkční pojetí lesů je klíčové pro objektivní a vyvážené hodno­cení ekosystémových služeb poskytova­ných lesem, včetně služeb ekonomických.

Informace o lesích a oPRL

Nalezení vhodného přístupu k obhospo­dařování lesních majetků bylo hlavním cí­lem ekosystémových analýz OPRL reali­zovaných v letech 1996 až 2001 (Macků, 2001). Tyto analýzy byly úzce spojeny s daty lesních hospodářských plánů (LHP), protože před dvaceti lety byly LHP prak­ticky jediným zdrojem informací o lesích. Ovšem připravovaný koncept OPRL II poskytne podstatně větší prostor pro vyu­žití jiných datových zdrojů. Kromě výsled­ků ze speciálních průzkumů lze v ekosys­témových analýzách aplikovat zejména data Národní inventarizace lesů, trvalých výzkumných ploch a více budou využity údaje od externích subjektů. Jeden z hlav­ních cílů OPRL II je zachovat jednotnou lesnickou databázi lesů v souvislém zobra­zení za ČR.

Dalším logickým krokem je prostřed­nictvím informačního systému uživatelům nabídnout informace o lesích z pohledu ekonomického, environmentálního a so­ciálního pilíře LH (obr. 1 a 2). Jelikož se jedná o údaje rozdílných měřítek a vý­znamů, je nutné najít způsob, jak je ze­všeobecnit a kvantifikovat. Z tohoto důvodu je navrženo výsledky ekosystémo­vých analýz interpretovat formou kritérií a indikátorů.

Kritéria OPRL jsou objektivním měřít­kem a zároveň představují charakteristic­ká témata z pohledu daného pilíře LH (obr. 2). Prostřednictvím kritérií lze urči­tou oblast hodnotit nejen z hlediska vývoje (trendů), ale i v porovnání s další oblastí. V těchto případech se jedná o porovnání na vyšší – rámcové úrovni v dané struktu­ře pilířů LH. Pro OPRL II bylo navrženo 12 kritérií a jejich přehled je uveden v ta­bulce 1.

Indikátory OPRL představují soubor údajů, na jejichž základě jsou naplněna kritéria OPRL. Indikátory jsou zjištěny na základě principu snížení velkého po­čtu dat směrem k jejich jednodušší formě při zachování jejich podstatného smyslu a původního významu. Představují uka­zatele vývoje určitého vybraného jevu a dovolují podrobnější porovnání oblastí (mezi sebou i z hlediska trendů) na nižší úrovni ve zvoleném pilíři LH. Indikátory rovněž naznačují klíčová témata a po je­jich vyhodnocení i případné problémy v analyzované oblasti. Dobře zvolený soubor indikátorů umožňuje definovat významné spojitosti, např. silné a slabé stránky analyzovaného území. Determi­nace těchto vztahů je základním předpo­kladem pro minimalizaci tzv. zájmových střetů v lesích a nalezení vyvážené pod­pory jednotlivých funkcí lesa. V rámci pilotního ověření navrženého přístupu je kalkulováno 69 indikátorů v každé pří­rodní lesní oblasti. Ve vztahu ke zpřesňo­vání pohledu na kritéria LH je možné in­dikátory rozšiřovat, případně stávající vyměnit za jiné.

Při syntéze výsledků ekosystémových analýz dat OPRL formou kritérií a indi­kátorů je aplikována Hruškova metoda (Hruška–Tvrdý, 2012), kterou sestavili experti ze společnosti PROCES – Cent­rum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hruškova metoda je multikriteriální ana­lýza zohledňující podmíněnost v území, doplněna o sociální rozměr (člověk a pro­stor). V tomto případě byla aplikována metoda REDIF (REgionalDIFferential­method – podrobněji Tvrdý et al., 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN (5. rámcový výzkumný program EU). Zvolený vědecký postup je založen na matematicko-statistickém zpracování dat a je určen k porovnání prostorových útvarů (v tomto případě přírodních lesních oblastí) s jednodu­chou vizualizací prostřednictvím paprs­kovitých grafů (obr. 3). Metoda kombinuje kvantitativní přístup založený na speci­fických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístu­pem založeným na expertní znalosti a lépe tak vystihuje skutečný stav proce­su v území. Efektivita zvoleného postupu mimo jiné spočívá ve schopnosti promě­nit data o území ve znalost a poskytnout tímto klíčové podklady pro management regionů.

Aplikace kritérií a indikátorů v OPRL

Připravovaný koncept OPRL II zohled­ní Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického pro­gramu II, ve kterém jsou formulovány požadavky na realizaci zvolené strategie – obhospodařování lesů trvale udržitel­ným způsobem. Kromě použití indikátorů při zpracování rámcových směrnic hospo­daření, formulování základních hospo­dářských doporučení, lze princip kritérií a indikátorů aplikovat při řešení rozhodu­jících problémů lesního hospodářství.

Nároky kladené na věcný obsah OPRL II jsou značně širokého záběru – od odbor­ných lesnických analýz a studií až k poža­davkům na zohlednění vlivu cyklostezek, jezdeckých tras apod. Podobně vlastníci lesů musí často řešit protichůdné poža­davky spojené s naplněním poptávky po ekosystémových službách poskytovaných lesem a služeb ekonomických. V těchto situacích je klíčové, aby environmentální externality vyplývající z využívání pří­rodních zdrojů a služeb byly zřetelněji signalizovány.

Existují selhání trhu spojená například s odebráním vody „zdarma“. Vlastník lesa má výnosy z těžby a prodeje dřeva. Jeho les také pročišťuje spodní vodu a brání erozi půdy. Tyto externality mají význam především pro obyvatele daného regionu. Voda v jejich studních by byla horší kvality a půda na jejich polích by byla méně úrodná, kdyby okolní les nee­xistoval. Les poskytuje nejen výnosy z těžby dřeva, ale také pozitivně ovlivňuje kvalitu vody a půdu na přilehlých polích. Pokud vlastník lesa nemůže přimět oby­vatele okolních obcí, aby mu zaplatili za to, že jim jeho les přináší užitek, pak nezískává plné výnosy z lesa, respek­tive část těchto výnosů si přisvojují jiní.

Napravit selhání trhu lze řešit věcným posouzením ekosystémových služeb po­skytovaných lesy a v podpoře vhodného managementu lesa. Současně veřejný sektor (reprezentovaný hlavně veřejnou správou a lesy ve vlastnictví státu) a další vlastníci lesů musí podněcovat řádné oceňování ekosystémových služeb v po­litických a plánovacích procesech. V nich budou rozhodující roli sehrávat objektiv­ní informace, které jsou požadovány v konceptech EU, sledovány v panevrop­ském procesu (MCPFE) a jako společen­ská objednávka formulovány v národních lesnických programech. Na základě pozná­ní konkrétních dějů v zájmovém území lze prostřednictvím indikátorů harmonizovat požadavky společnosti na plnění funkcí lesů. V tomto procesu je nutné definovat momenty, kdy bude jedna funkce nadmíru protežována na úkor zbylých funkcí lesa. Zjištěné poznatky významně ovlivní způ­sob obhospodařování lesů a naplnění po­ptávky po ekosystémových službách lesů.

Nový pohled na lesní ekosystémy pro­střednictvím indikátorů dovolí zpřístup­nit výsledky OPRL, respektive informace o lesích, i za jinou územní jednotku, než je přírodní lesní oblast. Z pohledu uživa­telů je využití OPRL omezeno rámcem přírodní lesní oblasti. Mnohem žádanější jsou informace za územní jednotky krajů a obcí s rozšířenou působností, ve kterých jsou zakotveny rozhodovací a plánovací procesy. Tento záměr již přesahuje pů­vodní zadání OPRL a ke slovu se dostává lesnický informační systém jako aplika­ce OPRL.

Závěrem

Doporučení formulovaná v OPRL mají vytvořit předpoklady pro harmonizaci veřejných a vlastnických zájmů v lesích, včetně minimalizace střetů jednotlivých požadavků na plnění funkcí lesa. Systém kritérií a indikátorů v OPRL umožní po­soudit relace a vyváženost jednotlivých pilířů LH. Má významnou vypovídací schopnost a reflektuje reálnou situaci jako důsledek hospodaření v lesích. In­formace tohoto druhu mohou být pod­kladem pro definování a naplnění principů státní lesnické politiky. Také posílí roli OPRL jako plánovacího dokumentu. Indikátory uplatňované v důležitých plá­novacích procesech (například v rámci strategických plánů rozvoje regionu) lze aplikovat jako kontrolní nástroj pro vyhod­nocení účinnosti a úspěšnosti realizova­ných opatření.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Autoři:

Ing. Vratislav Mansfeld , Ph.D.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Brandýs nad Labem,

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Lubor Hruška, Ph.D.

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.,