Kritéria a indikátory oblastních plánů rozvoje Lesů
Vratislav Mansfeld, Lubor Hruška
S přípravou na druhý cyklus oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL II) nabývá na významu otázka, zda je možné inovovat postupy, které přibližují výsledky OPRL uživatelům z řad odborné i laické veřejnosti. Při této příležitosti je vhodné zohlednit rostoucí zájem společnosti o trvale udržitelné obhospodařování lesů. OPRL II, kromě známých výstupů, poskytnou nový pohled na lesní ekosystémy z hlediska polyfunkčního pojetí lesů a indikace klíčových problémů lesního hospodářství.
Zaměření oblastních plánů rozvoje lesů
Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (§ 23 odst. 1) metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. OPRL jsou především zaměřeny na vytvoření objektivních podkladů pro rozhodovací procesy státní správy, samosprávy, pro tvorbu strategických (koncepčních) dokumentů lesního hospodářství (LH) a jsou aplikovány při volbě vhodného managementu lesních ekosystémů.
Hlavní motivací pro vypracování OPRL je formulování společenské objednávky ve smyslu § 1 zákona č. 289/1995 Sb. na základě principu deklarovaného veřejného zájmu. Veřejný zájem je v prvé řadě vyjádřen Zásadami státní lesnické politiky, které byly schváleny vládou ČR usnesením č. j. 854 ze dne 21. listopadu 2012. Tyto zásady vychází z multifunkční role lesů a jsou v souladu s Národním lesnickým programem pro období do roku 2013 (schválený usnesením vlády ČR č. 1221 dne 1. října 2008). Toto usnesení vyvolalo čtyřletou diskusi odborníků a její výsledky jsou uvedeny v dokumentu Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II.
Národní lesnický program je vhodným rámcem pro naplňování mezinárodních závazků ČR týkajících se lesů. V první řadě se jedná o Akční plán Evropské unie pro lesnictví. Posílení principů trvale udržitelného hospodaření v lesích vychází také ze strategie lesního hospodářství Evropské unie a významnou roli sehrály ministerské konference o ochraně lesů v Evropě – Ministerial Conference on the Protection of Forests in Europe (MCPFE). Na základě realizovaných ministerských konferencí byly stanoveny zdokonalené panevropské indikátory trvale udržitelného obhospodařování lesů.
Les během své existence plní současně významné funkce, které jsou společností posuzovány z hlediska třech pilířů LH – ekonomického, environmentálního a sociálního. Aby se všechny funkce lesa mohly plně rozvinout, je nezbytné les vnímat jako ekosystém. Polyfunkční pojetí lesů je klíčové pro objektivní a vyvážené hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných lesem, včetně služeb ekonomických.
Informace o lesích a oPRL
Nalezení vhodného přístupu k obhospodařování lesních majetků bylo hlavním cílem ekosystémových analýz OPRL realizovaných v letech 1996 až 2001 (Macků, 2001). Tyto analýzy byly úzce spojeny s daty lesních hospodářských plánů (LHP), protože před dvaceti lety byly LHP prakticky jediným zdrojem informací o lesích. Ovšem připravovaný koncept OPRL II poskytne podstatně větší prostor pro využití jiných datových zdrojů. Kromě výsledků ze speciálních průzkumů lze v ekosystémových analýzách aplikovat zejména data Národní inventarizace lesů, trvalých výzkumných ploch a více budou využity údaje od externích subjektů. Jeden z hlavních cílů OPRL II je zachovat jednotnou lesnickou databázi lesů v souvislém zobrazení za ČR.
Dalším logickým krokem je prostřednictvím informačního systému uživatelům nabídnout informace o lesích z pohledu ekonomického, environmentálního a sociálního pilíře LH (obr. 1 a 2). Jelikož se jedná o údaje rozdílných měřítek a významů, je nutné najít způsob, jak je zevšeobecnit a kvantifikovat. Z tohoto důvodu je navrženo výsledky ekosystémových analýz interpretovat formou kritérií a indikátorů.
Kritéria OPRL jsou objektivním měřítkem a zároveň představují charakteristická témata z pohledu daného pilíře LH (obr. 2). Prostřednictvím kritérií lze určitou oblast hodnotit nejen z hlediska vývoje (trendů), ale i v porovnání s další oblastí. V těchto případech se jedná o porovnání na vyšší – rámcové úrovni v dané struktuře pilířů LH. Pro OPRL II bylo navrženo 12 kritérií a jejich přehled je uveden v tabulce 1.
Indikátory OPRL představují soubor údajů, na jejichž základě jsou naplněna kritéria OPRL. Indikátory jsou zjištěny na základě principu snížení velkého počtu dat směrem k jejich jednodušší formě při zachování jejich podstatného smyslu a původního významu. Představují ukazatele vývoje určitého vybraného jevu a dovolují podrobnější porovnání oblastí (mezi sebou i z hlediska trendů) na nižší úrovni ve zvoleném pilíři LH. Indikátory rovněž naznačují klíčová témata a po jejich vyhodnocení i případné problémy v analyzované oblasti. Dobře zvolený soubor indikátorů umožňuje definovat významné spojitosti, např. silné a slabé stránky analyzovaného území. Determinace těchto vztahů je základním předpokladem pro minimalizaci tzv. zájmových střetů v lesích a nalezení vyvážené podpory jednotlivých funkcí lesa. V rámci pilotního ověření navrženého přístupu je kalkulováno 69 indikátorů v každé přírodní lesní oblasti. Ve vztahu ke zpřesňování pohledu na kritéria LH je možné indikátory rozšiřovat, případně stávající vyměnit za jiné.
Při syntéze výsledků ekosystémových analýz dat OPRL formou kritérií a indikátorů je aplikována Hruškova metoda (Hruška–Tvrdý, 2012), kterou sestavili experti ze společnosti PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hruškova metoda je multikriteriální analýza zohledňující podmíněnost v území, doplněna o sociální rozměr (člověk a prostor). V tomto případě byla aplikována metoda REDIF (REgionalDIFferentialmethod – podrobněji Tvrdý et al., 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN (5. rámcový výzkumný program EU). Zvolený vědecký postup je založen na matematicko-statistickém zpracování dat a je určen k porovnání prostorových útvarů (v tomto případě přírodních lesních oblastí) s jednoduchou vizualizací prostřednictvím paprskovitých grafů (obr. 3). Metoda kombinuje kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti a lépe tak vystihuje skutečný stav procesu v území. Efektivita zvoleného postupu mimo jiné spočívá ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tímto klíčové podklady pro management regionů.
Aplikace kritérií a indikátorů v OPRL
Připravovaný koncept OPRL II zohlední Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II, ve kterém jsou formulovány požadavky na realizaci zvolené strategie – obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem. Kromě použití indikátorů při zpracování rámcových směrnic hospodaření, formulování základních hospodářských doporučení, lze princip kritérií a indikátorů aplikovat při řešení rozhodujících problémů lesního hospodářství.
Nároky kladené na věcný obsah OPRL II jsou značně širokého záběru – od odborných lesnických analýz a studií až k požadavkům na zohlednění vlivu cyklostezek, jezdeckých tras apod. Podobně vlastníci lesů musí často řešit protichůdné požadavky spojené s naplněním poptávky po ekosystémových službách poskytovaných lesem a služeb ekonomických. V těchto situacích je klíčové, aby environmentální externality vyplývající z využívání přírodních zdrojů a služeb byly zřetelněji signalizovány.
Existují selhání trhu spojená například s odebráním vody „zdarma“. Vlastník lesa má výnosy z těžby a prodeje dřeva. Jeho les také pročišťuje spodní vodu a brání erozi půdy. Tyto externality mají význam především pro obyvatele daného regionu. Voda v jejich studních by byla horší kvality a půda na jejich polích by byla méně úrodná, kdyby okolní les neexistoval. Les poskytuje nejen výnosy z těžby dřeva, ale také pozitivně ovlivňuje kvalitu vody a půdu na přilehlých polích. Pokud vlastník lesa nemůže přimět obyvatele okolních obcí, aby mu zaplatili za to, že jim jeho les přináší užitek, pak nezískává plné výnosy z lesa, respektive část těchto výnosů si přisvojují jiní.
Napravit selhání trhu lze řešit věcným posouzením ekosystémových služeb poskytovaných lesy a v podpoře vhodného managementu lesa. Současně veřejný sektor (reprezentovaný hlavně veřejnou správou a lesy ve vlastnictví státu) a další vlastníci lesů musí podněcovat řádné oceňování ekosystémových služeb v politických a plánovacích procesech. V nich budou rozhodující roli sehrávat objektivní informace, které jsou požadovány v konceptech EU, sledovány v panevropském procesu (MCPFE) a jako společenská objednávka formulovány v národních lesnických programech. Na základě poznání konkrétních dějů v zájmovém území lze prostřednictvím indikátorů harmonizovat požadavky společnosti na plnění funkcí lesů. V tomto procesu je nutné definovat momenty, kdy bude jedna funkce nadmíru protežována na úkor zbylých funkcí lesa. Zjištěné poznatky významně ovlivní způsob obhospodařování lesů a naplnění poptávky po ekosystémových službách lesů.
Nový pohled na lesní ekosystémy prostřednictvím indikátorů dovolí zpřístupnit výsledky OPRL, respektive informace o lesích, i za jinou územní jednotku, než je přírodní lesní oblast. Z pohledu uživatelů je využití OPRL omezeno rámcem přírodní lesní oblasti. Mnohem žádanější jsou informace za územní jednotky krajů a obcí s rozšířenou působností, ve kterých jsou zakotveny rozhodovací a plánovací procesy. Tento záměr již přesahuje původní zadání OPRL a ke slovu se dostává lesnický informační systém jako aplikace OPRL.
Závěrem
Doporučení formulovaná v OPRL mají vytvořit předpoklady pro harmonizaci veřejných a vlastnických zájmů v lesích, včetně minimalizace střetů jednotlivých požadavků na plnění funkcí lesa. Systém kritérií a indikátorů v OPRL umožní posoudit relace a vyváženost jednotlivých pilířů LH. Má významnou vypovídací schopnost a reflektuje reálnou situaci jako důsledek hospodaření v lesích. Informace tohoto druhu mohou být podkladem pro definování a naplnění principů státní lesnické politiky. Také posílí roli OPRL jako plánovacího dokumentu. Indikátory uplatňované v důležitých plánovacích procesech (například v rámci strategických plánů rozvoje regionu) lze aplikovat jako kontrolní nástroj pro vyhodnocení účinnosti a úspěšnosti realizovaných opatření.
Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.
Autoři:
Ing. Vratislav Mansfeld , Ph.D.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Brandýs nad Labem,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Lubor Hruška, Ph.D.
PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.