Na cestách necestách Po zakarpatské Ukrajině aneb nahlédnutí pod pokličku ukrajinského lesnictví

Exkurze proběhla ve dnech 25.–31. srpna 2013 za účasti členů SVOL ze všech regio­nů republiky. Cestu do prvního cílového bodu naší trasy – Užhorodu – jsme zahájili v Olomouci a již od slovensko-ukrajinské hranice nás doprovázeli zástupci územního odboru ministerstva pro lesnicví a mysli­vost Zakarpatské oblasti.

Seznámení s lesním hospodářstvím Ukrajiny

Druhý den jsme měli první příležitost získat základní informace o organizační struktuře LH Ukrajiny a aktuální situaci lesního hospodářství na Ukrajině v podání ředitele územního odboru ministerstva pro lesnictví a myslivost pana Igora Fizyka. V následné obsáhlejší diskusi se hovořilo nejen o objemu těžeb a zalesňování, aktuál­ních cenách kulatiny a vlákniny, ale i o sys­tému certifikace hospodaření v lesích a jejich očekávaných benefitech, managementu chráněných území i systému financování jednotlivých státních lesních podniků. Otevřeně se ukrajinští kolegové vyjadřo­vali k problému dostupnosti moderních těžebních technologií, situaci v oblasti následného zpracování dřeva a výhledech i plánech do budoucna.

Poté následovala zajímavá prezentace přizvaných zástupců nevládní neziskové organizace FORZA (Agentury pro trvale udržitelný rozvoj karpatské oblasti). Dynamická ředitelka této agentury paní Lesya Loyko nám představila výsledky víceleté spolupráce s lesníky Zakarpatského regionu při ukázkové implementaci příro­dě blízkého lesa. Spolu se svým kolegou nám představili také projekt „Celoživotní vzdělávání lesníků pro lepší hospodaření v lesích“. Ten je realizován ve spolupráci s Národním lesnickým centrem ve Zvolenu a je spolufinancován z Evropského fondu pro přeshraniční spolupráci a partnerství.

Program exkurze pokračoval seznáme­ním se s hospodařením státního podniku Mukačevské lesy a návštěvou lesnického arboreta Berezynka. To bylo založeno před více než 70 lety s cílem prověřit vhodné in­trodukované dřeviny a jejich provenience v místních podmínkách. Místními výzkum­níky byla poněkud netradičně zvolena forma zčásti alejové výsadby, později se další získané druhy vysazovaly vtroušeně do porostů a posuzovala se jejich vitalita a odolnost v místních podmínkách. Arbo­retum má i svoji lesní školku, je přístupné veřejnosti a jednou z plánovaných ko­merčních aktivit je i prodej vypěstova­ných sazenic.

V závěru dne jsme měli příležitost pro­hlédnout si v doprovodu pana Gerbuta Feli­xe, vedoucího výzkumu Výzkumného ústavu pro horské lesnictví Zakarpatského regionu, historické centrum Užhorodu.

Na lesní správě státního podniku Mizh­girské lesy, kde jsme se sešli následujícího dne s panem Ivanem Barnou, ředitelem státního podniku, jsme po krátké prezen­taci diskutovali o společných odborných tématech a vyměňovali si zkušenosti jak z oblasti pěstebních postupů, tak i ekono­mických podmínkách v obou zemích. Také ukrajinští lesníci stojí před úkolem, jak nejlépe a v největší možné míře využít přírodní procesy v lese pro dosažení hos­podářských cílů nebo užitků očekávaných vlastníkem a vyžadovaných společností. Následoval přejezd do Národního přírod­ního parku Sinevir. Zde proběhla zajímavá diskuse, kterou otevřely dotazy našich kolegů k dynamice usychání smrkových porostů v České republice, zejména v NP Šumava, kde se rozloha suchých porostů v posled­ních 5–7 letech více než zdvojnásobila.

Problém četnějšího výskytu kůrovce jsme zaregistrovali při všech našich ven­kovních pochůzkách, razantnější postup při jeho potírání však zatím na navštíve­ných lokalitách neuplatňují.

Koločava

Nedaleko Siněvirského národního par­ku se nachází Koločava, jejíž návštěvou jsme zakončili třetí den našeho putování. Tato podhorská obec je u nás známá pře­devším díky dílu Ivana Olbrachta, který tady v době první Československé republiky řadu let pobýval a vyučoval. Jemu samot­nému i jeho nejznámějšímu dílu – Nikolu Šuhaji loupežníkovi – je věnována míst­nost v místní škole, plná fotografií i dobo­vých rekvizit. Koločava je vyhledávána především českými návštěvníky a turisty. Nejen pro svou minulost, ale zejména pro-to, že je vynikajícím nástupním místem k velké řadě túr a hřebenových přechodů.

Další lesní majetky

Další den jsme absolvovali menší pochůz­ku v Schaulských lesích státního lesního podniku Rakhivské experimentální lesy a navštívili Karpatskou biosférickou rezer­vaci. V druhé polovině naší exkurze byl naším skvělým průvodcem pan Vladimír Korzhov, první náměstek ředitele Vý­zkumného ústavu pro horské lesnictví Zakarpatského regionu. Poskytl nám za­svěcený výklad nejen z odborného hlediska, ale při našich přejezdech mezi jednotlivými stanovišti se nám snažil poodhalit součas­né poměry a život na Ukrajině.

V jeho doprovodu jsme se následující den přesunuli do vesnice Polyanytsya a při návštěvě státního podniku Vorocktynské lesy jsme byli seznámeni s formami lesnic­kého hospodaření v oblasti turistických středisek Yaremcha a Bukovel. Turistický rozvoj v této oblasti nás všechny velmi pře­kvapil, úroveň nově vybudovaných hotelo­vých komplexů i lyžařské areály, myslím, nikdo z nás nečekal. Mnohé z ubytovacích kapacit mají podobu vícepodlažních sru­bových domů a jsou architektonicky i ře­meslně velmi vydařené. Jedinou neznámou je doprava klientely do těchto středisek, neboť přístupové silnice do oblasti jsou, diplo­maticky řečeno, ve špatném technickém stavu. Poslední den našeho pobytu jsme strávili ve městě Lvov. Po příjezdu jsme byli oficiálně přijati na ředitelství státního podniku Lvovské lesy a parky, kde po pre­zentaci ředitele pana Yuriye Synyavského následovala opět odborná diskuse ve vel-mi otevřeném a přátelském duchu. Exkur­zi zakončila prohlídka města Lvov.

Charakteristika a dojmy

Obecně lze ukrajinské Karpaty charak­terizovat jako divokou a nádhernou krajinu oblých zelených kopců s velkými pastvina­mi, hlubokých lesů i rozlehlých obilných lánů lemovaných prašnými silnicemi a ma­lými vesničkami. Ostře v nich kontrastují velkoryse stavěné a vzorně udržované pravo­slavné kostely i množství novostaveb, taktéž velkého půdorysu. Velkým rozvojem v po­sledních letech prošla i industriální krajina s rozrůstajícími se městy s řadou architekto­nických skvostů, rušnou dopravou a boha­tým kulturním a společenským životem.

Vedle odborného a kulturně-historické­ho programu jsme si jistě všichni odvezli i příjemné zážitky spojené s pohostinností našich kolegů. Na všech navštívených mís­tech jsme byli vždy přijati velmi srdečně a naši ukrajinští přátelé se upřímně snažili, abychom si odvezli jen ty nejlepší vzpomín­ky a dojmy. Věřím, že na tato setkání bude­me nejen rádi vzpomínat, ale někteří z nás se po stopách této exkurze znovu vydají.

Na závěr bych ráda poděkovala za skvě­lou přípravu a organizaci celé exkurze, kterou pečlivě a s nezbytným předstihem připravoval Stanislav Jánský. Všichni účastníci taktéž ocenili jeho výbornou znalost ruštiny, zejména v situacích, kdy dokázal profesionálně nahradit či doplnit přítomnou tlumočnici, zejména v odborné lesnické terminologii.

Doufám, že malou ochutnávkou zážitků a dojmů z této cesty podpořím zájem těch, kteří o podobné akci uvažují. Osobně ji mohu vřele doporučit, ať již se vydáte do Zakarpatí jako turisté, či k poznání les­nických zajímavostí tohoto regionu.

Andrea Pondělíčková

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.