Zelená zpráva 2012 - Zpráva o stavu Lesa a lesního hospodářství České republiky V Roce 2012

Dne 31. 7. 2013 vláda projednala a schválila Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství v ČR v roce 2012, která byla následně v září publikována na stránkách MZe. Příspěvek nabízí výtah tohoto v pořadí již 18. shrnutí informací o stavu lesů a situace v lesním hospodářství a lesnicko-dřevařském sektoru České republiky.

Obnova lesa a zalesňování

V roce 2012 bylo obnoveno 25 464 ha lesních porostů, což je o 1 366 ha méně než v předchozím roce. Nižší plocha je způso­bena nižšími těžbami v letech 2011 a 2012. Podíl přirozené obnovy se stabilně zvyšuje, oproti roku 2011 vzrostl o 486 ha na 5 561 ha. Podíl listnatých dřevin na umělé obnově nepatrně klesl (o 0,3%) na 38,3%. Výchov­né zásahy prořezávkou byly realizovány na ploše 46,2 tis. ha (v roce 2011 47,5 tis. ha), probírky na ploše 94,4 tis. ha (oproti roku 2011 s 101,6 tis. ha).

Těžba dřeva

Vytěženo bylo 15,06 mil.m3 surového dříví, což je o 0,32 mil.m3 méněnež v před­chozím roce. Na jeden ha lesní půdy čini­la těžba 5,66 m3. Podíl těžeb listnatého dříví zůstal prakticky stejný jako v před­chozím roce – 2,01 mil. m3. Podíl nahodi­lých těžeb dosáhl 21,5 %, což představuje meziroční pokles o 3,9 %.

Ochrana lesa

Nižší nahodilé těžby korespondují s hod­nocením roku 2012 z pohledu ochrany lesa jako příznivého ve srovnání s předchozími roky. Rozdíly ovšem panují mezi Čechy na jedné straně a Moravou a Slezskem na straně druhé. Zatímco v Čechách došlo prakticky u všech škodlivých činitelů k po­klesu výskytu, na Moravě a ve Slezsku došlo jak u abiotických, tak významných biotických (kůrovci na smrku, václavka) k nárůstu poškození.

Celkově za republiku došlo k meziroč­nímu poklesu poškození abiotickými vlivy o 20 %, u biotických činitelů byl pokles významně menší (5 %).

Z abiotických škodlivých činitelů pře­vládal vítr (70 % poškození), následován poškozením mokrým sněhem (10 %). Su­chem byla zasažena především východní polovina republiky, kde bylo evidováno 80 % celkového poškození (213 tis. m3). Z biotických škodlivých činitelů tradičně hrály nejvýznamnější roli kůrovci na smrku, kdy bylo evidováno 975 tis. m3 kůrovcového dříví, ovšem 35 % tvořily lapáky. 80 % celorepublikového vykáza­ného množství kůrovcového dříví se na­cházelo v prostoru střední a severní Mo­ravy a ve Slezsku a v oblasti jižních a západních Čech. Tradičně se na většině poškození podíly čtyři druhy kůrovců – lýkožrout smrkový, l. menší, l. severský a l. lesklý. Listožravý hmyz stejně jako v minulých letech nepůsobil významnější poškození lesních porostů, registrován byl na ploše 1,8 tis. ha. Byl zaznamenán mírný nárůst (o 0,4 tis. ha) poškození vý­sadeb klikorohem borovým, který v roce 2012 poškodil 3,8 tis. ha. K mírnému sní­žení došlo naopak v případě výskytu poškození výsadeb a kultur drobnými hlodavci, kdy bylo evidováno 0,9 tis. ha oproti předchozímu roku s 1,5 tis. ha. Ško­dy zvěří byly v roce 2012 za celou Českou republiku vyčísleny na 15 887 000 Kč. Z houbových chorob jsou lesnicky vý­znamné napadení smrkových porostů václavkami (především václavkou smrko­vou) způsobující prosychání a odumírání smrkových porostů. Celkové množství evidovaného vytěženého václavkového dříví dosáhlo hodnoty 366 tis. m3 (oproti 217 tis. m3 v roce 2011).

Požárovost v LH

V roce 2012 bylo evidováno 1 549 les­ních požárů, u kterých zasahovaly jednot­ky požární ochrany. Zničeno nebo poško­zeno bylo téměř 634 ha lesních porostů, téměř dvojnásobek předchozího roku, na čemž měl významný podíl lesní požár v oblasti Moravské Sahary u Bzence, kdy bylo zničeno cca 174 ha lesa.

Netržní produkce lesa a návštěvnost

Údaje o sběru lesních plodin se sledují od roku 1994. V roce 2012 připadalo na jednu domácnost 11,75kg nasbíraných hlavních lesních plodin a celkově bylo na­sbíráno 48,8 tis. tun lesních plodin. Peněžní vyjádření za nasbírané plody 7 074 mil. Kč představuje nejvyšší hodnotu od roku 1994 (při průměru 3 582 mil. Kč za celé sledované období). Na vyšší hodnotu měl vliv vývoj cenové úrovně a aktualizovaný počet domácností. Návštěvnost lesa byla nadprůměrná – 24 návštěv lesa na obyva­tele a 102 návštěv na ha oproti dlouhodo­bému průměru 20 návštěv na obyvatele a 85 návštěv na ha lesa za celé sledované období. Návštěvnost lesa, stejně jako sběr lesních plodin, je nejvyšší ve Středočes­kém kraji.

Vývoj výměry lesů

V roce 2012 bylo evidováno 2 661 889 ha lesních pozemků, což představuje meziroč­ní nárůst o 2 052 ha. Mezi kraje s nejvyšší lesnatostí patří Liberecký, Karlovarský, Zlínský a Plzeňský kraj.

Kategorie lesů

Dle kategorií lesa z hlediska jeho funkcí bylo evidováno 74,6 % lesů hospodář­ských, 2,5% lesů ochranných a 22,9 lesů zvláštního určení. Od roku 1995, kdy byly přesunuty lesy pod vlivem imisí dříve za­řazené do lesů zvláštního určení do lesů hospodářských, lze sledovat soustavný nárůst podílu lesů zvláštního určení.

Druhové složení

Nadále dochází k zvyšování podílu list­natých dřevin, především buku a dubu. Jehličnaté dřeviny tvoří 73,2 % s nejvyš­ším podílem smrku (51,4 %), borovice (16,7%) a modřínu (3,9 %). Jedle tvoří 1%. Z listnatých dřevin je významně za­stoupen buk (7,7%), dub (7 %), bříza (2,7 %), olše (1,6 %), jasan (1,4%) a habr s javorem (oba po 1,3 %). Podle druhu smíšení bylo v roce 2012 evidované 64,8 % porostů pře­vážně jehličnatých (s méně než 25 % list­náčů), 9,8% porostů převážně listnatých (s méně než 25% jehličnanů) a 25,4% po­rostů smíšených.

Věkové složení

Věková struktura lesů je nerovnoměrná, rozloha porostů mladších 60 let je podnor­mální, dlouhodobě narůstá výměra poros­tů přestárlých (starších 120 let). S nárůs­tem plochy přestárlých porostů souvisí nárůst průměrného věku dřevin s výjim­kou jedle, u které dochází pravděpodobně díky opětovnému zavádění do porostů po poklesu imisního zatížení k snížení průměrného věku.

Porostní zásoby dřeva a přírůsty

Celková zásoba dřeva byla v roce 2012 vyčíslena na 685,6 mil. m3, průměrná zá­soba na 1 ha porostní půdy je 264 m3 (prů­měrná zásoba počítaná na plochu porostní půdy i s holinami). Průměrné obmýtí bylo 115 let, přičemž v lese hospodářském bylo 110,8 let, v lese ochranném 150,2 let a v lese zvláštního určení 124,5 let.

Ekonomická situace vlastníků lesa

Ekonomická situace se u všech kategorií vlastníků zlepšila. Nejvyšší zisk (včetně poskytovaných příspěvků a dotací) vyká­zaly lesy ve vlastnictví státu (3 907 Kč/ha, meziroční nárůst o 193 Kč), následovány lesy soukromými (2 103 Kč/ha, meziroční nárůst o 77 Kč), nejméně vykázaly lesy ve vlastnictví měst a obcí (1 452 Kč/ha, meziroční nárůst o 171 Kč). Na výši zisku u měst a obcí má vliv nákladová položka nájemné – 60,2 % výměry těchto lesů bylo pronajato s průměrným ročním nájemným 1 930 Kč/ha lesa. U soukromých lesů bylo pronajímáno cca 39,3% s průměrným ročním nájemným 1 844 Kč/ha. Finanční příspěvky a dotace od krajů, státu a EU na 1 ha lesa u státních lesů činily v roce 2012 134 Kč, 451 Kč u lesů soukromých a 468 Kč u lesů v majetku měst a obcí. Me­ziročně se tato podpora zvýšila pro lesy soukromé (o 19 Kč), naopak pro lesy stát­ní, a především lesy v majetku měst a obcí poklesla (o 8 Kč, resp. o 274 Kč). Pozitivně se na výnosech a tvorbě zisku projevil především meziroční nárůst průměrného zpeněžení surového dříví – to dosáhlo výše 1 391 Kč u lesů státních, 1 496 Kč u lesů obecních a 1 507 Kč u lesů soukromých.

Na hospodářský výsledek vlastníků lesa měl příznivý vliv meziroční pokles celkových nákladů. U všech kategorií vlastníků lesa došlo k nepatrnému poklesu v celkovém ob­jemu pěstební činnosti (celkově průměrný pokles o 2Kč na ha). Na poklesu průměrných nákladů na pěstební činnost se podílely ze­jména obecní lesy (238 Kč), státní lesy (o 67 Kč), u lesů soukromých došlo k meziročnímu nárůstu o 311Kč. Na pěstební činnost celkem vztaženou na 1 ha lesa vynakládali nejvíce fi­nančních prostředků vlastníci soukromých lesů (1 913 Kč), státní lesy (1 829Kč) a nej­méně vlastníci obecních a městských lesů (1 636 Kč). V těžební činnosti byl zazname­nán u všech vlastníků pokles průměrných ná­kladů u rozhodujících výkonů – v těžbě dřeva (o 9 Kč/m3), přibližování dřeva (o 1 Kč/m3) a odvozu dřeva (o 7 Kč/m3). Naopak ke zvý­šení průměrných nákladů došlo v případě oprav a údržeb lesních cest o 6Kč na 1 ha.

Ekonomická situace podnikatelů v lesním hospodářství

Ze statistického šetření zahrnujícího 44 ekonomických subjektů poskytujících  služby vlastníkům lesa na 317 tis. ha lesa vyplývá, že v roce 2012 vykázalo zisk 35 subjektů (v celkové výši 86,290 mil. Kč), ztrátu vykázalo 9 subjektů ve výši 17,76 mil. Kč a celkový zisk za všechny sledované subjekty činil 68,528 mil. Kč (216 Kč/ha). Jedná se o výrazné zlepšení v porovnání s předchozím rokem, kdy byla vykázána průměrná ztráta ve výši 168 Kč/ha lesa.

Stav na trhu práce

Počet zaměstnanců v lesnických činnos­tech trvale klesá (především v důsledku nárůstu zaměstnání OSVČ). Oproti roku 2011 došlo k poklesu počtu zaměstnanců v lesnických činnostech o 2,4 %, když ve státním sektoru došlo k nárůstu o 0,6 % a v soukromém a obecním sektoru k pokle­su o 4,7 %, resp. o 1,8 %.

Vývoj průměrných mezd

Přestože v minulém roce došlo u mezd zaměstnanců fyzických osob v lesnictví a souvisejících činnostech k nárůstu o 4 %, kdy tempo růstu průměrných mezd před­stihlo růst mezd v národním hospodářství (2,7 %), průměrná mzda v lesnictví nadále zaostává ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství o 1 225Kč. V rám­ci odvětví lesnictví je nejvyšší průměrná mzda ve státním sektoru, která významně převyšuje průměrnou mzdu v soukromém sektoru (o 7 311 Kč) i v sektoru obecních lesů (7 178 Kč).

Trh se surovým dřívím

Celkové dodávky surového dříví zazna­menaly oproti předchozímu roku pokles o 320 tis. m3 (z toho u jehličnatého dříví pokles o 284 tis. m3, u listnatého o 36 tis. m3) a dosáhly výše 15 061 tis. m3. Podíl listna­tého dříví na celkových dodávkách byl 2 005 tis. m3. Komplikaci pro malé a střední firmy přestavuje pokles v tuzemském sta­vebnictví. Právě kvůli recesi především ve stavebnictví se v období let 2008–2012 snížila poptávka po výrobcích ze dřeva až o 30 % a podniky jsou nuceny exportovat část produkce na zahraniční trhy často na hranici rentability. V exportu dřevní suroviny bez další přidané hodnoty patří­me dlouhodobě mezi největší vývozce su­rového dříví v poměru k realizovaným domácím těžbám na světě.

Ceny dříví

Průměrné ceny dříví za rok 2012 se meziročně navýšily u jehličnatých výřezů smrku III. A/B, C a D třídy jakosti, kde došlo k navýšení cen od 2,9 % (III. C) do 6,2 % (III. D) a obdobný nárůst byl i v dřevinách borovice a modřín; u listna­tých výřezů III. A/B, C a D třídy jakosti v dřevinách dub a buk průměrné ceny prakticky stagnovaly. Dílčí pokles prů­měrných cen se projevil u jehličnatého dříví V. třídy jakosti – tj. u dříví pro vý­robu buničiny, a to u smrkové vlákniny o 4,0 % a u borové vlákniny o 5,8 %. U listnaté vlákniny byl naopak nárůst – v dřevině buk o 3,9 % a v dřevině dub o 6,9 %. Významný nárůst průměrných cen byl u jehličnatého paliva (o 9,5 %) a listnatého paliva (o 10,3 %), kdy prů­měrná cena dosáhla výše 747 Kč/m3, resp. 1 000 Kč/m3.

Vývoz a dovoz surového dříví

Vývoz surového dříví se meziročně snížil o 1 456 tis. m3 na celkovou výši 5 316 tis. m3. K poklesu došlo zejména u vývozu jehlič­naté kulatiny (o 529 tis. m3), jehličnaté vlákniny (o 524 tis. m3) a listnaté kulatiny (o 154 tis. m3).

Meziročně se snížil také dovoz surové­ho dříví – o 838 tis. m3 na celkovou výši 2 580 tis. m3, když pokles byl zejména u jehličnaté kulatiny (o 670 tis. m3).

Aktivní saldo zahraničního obchodu se meziročně snížilo u surového dříví o 13 mil. Kč na hodnotu 4 425 mil. Kč. Do zemí EU-27 se přitom vyvezlo 99,3% z hodnoty celkového vývozu – nejvíce do Rakouska (52,7%) a Německa (36,9 %). Také dovoz surového dříví byl realizován převážně ze zemí EU-27, a to ve výši 86 % z hodnoty celkového dovozu – nejvíce ze Slovenska (34,8 %), Polska (29,9 %) a Ně­mecka (13,9 %).

Ve srovnání s rokem 2011 došlo k cel­kovému poklesu vývozu surového dříví (o 1 456 tis. m3) při současném navýšení hod- noty vývozu (o 516 mil. Kč) a rovněž k cel­kovému poklesu dovozu surového dříví (o 838 tis. m3) při současném navýšení hod­noty dovozu (o 529 mil. Kč). Stálá poptáv­ka po surovém dříví má tak příznivý vliv na růst průměrné ceny, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.

Výroba a dovoz lesnické techniky

Podle Zelené zprávy 2012 bylo v pro­vozu celkem 400 těžebních strojů, z toho 376 kolových harvestorů, přičemž 24 bylo již na hranici životnosti. 282 těžebních strojů bylo zakoupeno po roce 2000.

Forwarderů (vyvážecích traktorů) bylo v provozu 620 strojů a vyvážecích traktoro­vých souprav, tažených univerzálním trak­torem s taženým poháněným nebo nepohá­něným přívěsem s hydraulickým jeřábem, umístěným na jeho předním okraji bylo 88.

Zastoupení technologií těžby dřeva

Z celkového množství těžby dřeva v ČR 15 061 tis. m3 bylo provedeno v předmýtních a obnovních těžbách 4 704 tis. m3 sortimen­tovou technologií a 10 357 tis. m3 kmenovou technologií. Na celkové těžbě se sortimento­vá technologie podílela 31%. Podíllanovko­vého soustřeďování byl jen 118 tis. m3.

Podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2012 zpracovala Petra Kulhanová

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.