Bezpečnost práce a kvalifikace pracovníků v lesním hospodářství

Dne 2. 4. 2013 se uskutečnila na Střední lesnické škole v Hranicích od-borná konference s názvem Bezpečnost práce a kvalifikace pracovníků v lesním hospodářství. Konferenci pořádaly v rámci spolupráce Česká lesnická společnost, Střední lesnická škola Hranice a Česká zemědělská univerzita v Praze. Snahou pořadatelů bylo, aby se konference zúčastnilo co nejvíce dotčených subjektů, a to jak ze strany státních kontrolních institucí, vzdělávacích subjektů, tak ze strany zaměstnavatelů a vlastníků lesů, ale i samotných pracovníků dělnických profesí (OSVČ). S lítostí lze konstatovat, že z pozvaných chyběli pouze zástupci Lesů ČR.

Bezpečnost práce a státní kontrolní orgány

První příspěvek přednesl Miroslav Radouš z odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství MZe. Ve svém příspěvku se zabýval právními předpisy vztahujícími se k BOZP, kvalifikačními předpoklady jednotlivých dělnických profesí pro práci v lesním hospodářství, zdůraznil obecně rizikové faktory práce v LH a v závěru se zaměřil na BOZP při práci s přenosnou řetězovou pilou (PŘP). Zdůraznil, že v rámci sledované problematiky jednoznačně vyplývá nutnost kvalifikačních požadavků na některé činnosti v LH a na změnu souvisejících právních předpisů.

V dalším příspěvku se Jiří Harazim ze Státního úřadu inspekce práce v Opavě zabýval rozborem pracovní úrazovosti v ČR při práci v lese za období 2010–2012. Úvodem zdůraznil, že vysokou četnost pracovních úrazů, zejména při manuální těžbě dřeva, způsobuje nevhodná organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Dále se zabýval přehledem úrazovosti za roky 2010 až 2012, kde sledoval problematiku počtu a poměru usmrcených zaměstnanců a OSVČ, pracovněprávní stav postiženého, věk v době úrazu, délku odborné praxe a kvalifikaci pro výkon práce. Závěrem zdůraznil, že způsob řešení bude vyžadovat komplexní přístup, tedy osvětu, opakování a zdůrazňování rizik při manuální těžbě dřeva, všech zainteresovaných složek.

Miroslav Šustek z Oblastního inspektorátu práce v Ostravě ve svém příspěvku rozebral příčiny a okolnosti úrazů při práci v lese, nastínil způsob kontroly, a vše dokládal fotodokumentací z místa úrazů. Zmínil se také o tom, že příčina pracovních úrazů v lese je často těžko odhadnutelnou událostí, a že důvodem k práci s řetězovou pilou je často představa o její nenáročnosti, možnosti výdělku, a také nedostatku pracovních příležitostí.

Bezpečnost práce a vzdělávací instituce

Václav Kupčák z České zemědělské univerzity, FLD se ve svém příspěvku „Specifika ekonomiky práce v lesním hospodářství ČR“ zabýval strategickými přístupy EU k lesnictví. Uvedl, že mezi klíčové úkoly v panevropském prostředí patří rozvoj lesnictví jako příspěvek k rozvoji venkova, zejména pak k vytváření a zachování pracovních míst ve venkovském prostředí. V další části své přednášky se dotknul problematiky Evropské sociální charty, Národního lesnického programu a také rozebral specifika ekonomiky práce a sociální situace v LH ČR. Závěrem uvedl, že ve věci strategických přístupů EU v této oblasti, i uvedených odkazů na Evropskou sociální chartu existují v LH ČR významné rezervy, a nepříznivou situaci lze konstatovat i u naplňování Národního lesnického programu ČR, jež obsahuje řadu opatření k řešení uvedených problémů.

Další referát na téma „Bezpečnost práce jako součást výchovně vzdělávacího procesu při výuce odborných předmětů na lesnických školách“ přednesl Luboš Bartoš ze Střední lesnické školy v Hranicích. Poznamenal, že bezpečnost práce jako prvek výchovně vzdělávacího procesu při výuce odborných předmětů je nesmírně důležitou součástí celkové profesní přípravy na budoucí povolání dřevorubce, neboť přirozenou složkou jeho práce je vysoké množství závažných rizik způsobujících těžká poranění nebo smrtelné úrazy. V závěru uvedl, že ti absolventi, kteří odchází ze škol do provozu pracovat jako dřevorubci, jsou dostatečně vybaveni jak teoretickými vědomostmi, tak i částečnými praktickými dovednostmi a návyky. Problémy mohou nastat v okamžiku, kdy je nový dřevorubec postaven před tvrdou realitu života. Převážná část pracovníků v těžbě dřeva v současné době funguje jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), a pracovní vztah je řešen smlouvou o dílo. Tím se většina povinností vyplývajících z dodržování BOZP přesunuje „jednou větou ve smlouvě“ na samotného pracovníka.

Závěrečný příspěvek přednesl Radomír Klvač z Mendelovy univerzity v Brně, LDF, který se zabýval BOZP z pohledu techniky používané při těžebních technologiích. Zmínil se o nemocích z povolání, o pracovních režimech a ochranných pomůckách. Zdůraznil, že důležitou součástí BOZP pro pracovníka je i samotná používaná bezpečná technika, tj. např. bezpečnostní kabiny a rámy strojů, případně ovladatelnost techniky v náročných terénech. Přednášku zakončil přehledem legislativy hygieny a bezpečnosti práce a konstatoval, že vzhledem k významnosti BOZP v LH je nařízení vlády 28/2002 Sb. velmi významným dokumentem, a přestože je dosti podrobné, a ještě doplněné přílohou, je vhodné zásady bezpečné práce pro vybrané činnosti ještě rozšířit.

Jak dále v BOZP v LH

Z diskuze, která se následně rozvinula, vyplynuly různé názory, případně návrhy na řešení současné situace. Bylo konstatováno, že samotná legislativa, případně některé její části je třeba pozměnit, ale na druhé straně se ozývaly názory, že to samo složitou situaci v BOZP v LH nevyřeší. Dalším řešením stavu v oblasti bezpečnosti práce v LH by se měly začít intenzivně zabývat kompetentní orgány. Zdraví člověka je totiž to nejcennější co má, a nelze s ním hazardovat, zejména z důvodů nezájmu nebo neznalosti.

Autor: Ing. Luboš Bartoš, Ph.D.

Střední lesnická škola, Hranice

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.