Lesy v datech a číslech

Nutnost analýzy statistických dat

Odpor ke shromažďování a vyhodnoco-vání dat je tedy odklonem od objektivních metod řízení a preferováním řízení intuitivního. Porovnáním vývoje i zdánlivě nesouvisejících jevů lze objevit závislosti, které při provozní slepotě unikají. Proto je úloha výkaznictví (statistiky) nezastupitelná, a chybějící data, či narušení časových řad změnami metodik působí potíže. Je zřejmé, že shromažďování dat (výkaznictví) je jen prvním krokem, po kterém je nezbytná jejich analýza. Pokud základní data shromažďuje Český statistický úřad (souhrnná data o ČR a data mezinárodních srovnání) a Minister-stvo zemědělství (údaje za lesnictví v Zelených zprávách), je zásadní otázkou, kdo by měl provádět analýzu těchto dat? Odpověď asi neuspokojí, ale analýzu si musí provést ten, v čím zájmu to je. Neznamená to, že by nikdo na vládní či resortní úrovni žádnou analýzu neprováděl, ale její výsledky bývají dány veřejnosti k dispozici po politickém přefiltrování, které může být tak důkladné, že odfiltruje podstatu jevu.

Příkladem je současná krize, největší od roku 1930, která začala v nejúspěšnějším období světové ekonomiky po roce 1960, v době, kdy pátým rokem přesahovalo tempo růstu 3 %. Přestože signály nástupu krize byly nepřehlédnutelné, evropští politici je „přehlédli“ v naději, že to nějak dopadne. Dopadlo to špatně, což potvrzuje, že spoléhat na informace od politiků není rozumné, protože uvolňují informace pozitivní, a nezveřejňují „poplašné zprávy“, které by mohly iniciovat obranná opatření na úrovni podniků. Zvrácená logika spočívá v tom, že pozitiva se deklarují jako výsledek moudrého a prozíravého politického vedení, a negativní informace by takovou „imidž“ narušila, a také by mohla být zneužita opozicí. Proto podnikům nezbývá než hledat vlastní zdroje informací v materiálech nezávislých mezinárodních institucí a oborových a zájmo-vých sdružení. Při turbulentním vývoji globalizované ekonomiky se sice stává, že se údaje z různých zdrojů neshodují, nebo se interpretace téže skutečnosti liší, ale při komplexním pohledu lze i z protichůdných informací a chaotického vývoje vysledovat trendy a detaily. Pravidelným zdrojem informací pro lesníky a zpracovatele dřeva může být Forest Products Annual Market Review, zpracovávaný Timber Section Ekonomické komise pro Evropu (UNECE – United Nations Economic Commision for Europe), www.unece.org/trade/timber.

Tradice výkaznictví

Na našem území má výkaznictví dlouhou tradici. Každý vládce chtěl vědět, jaký má majetek, kolik má k dispozici mužů do vojska, a od kolika poddaných lze vymáhat daně. Nejstarším dochovaným soupisem majetku je soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II. Nejstarší šetření o zdraví populace proběhlo za Rudolfa II., kdy v roce 1583 vypukla v českých zemích epidemie moru, a šetření mělo zmapovat vznik a rozvoj epidemie a umožnit přijímání včasných opatření. Patent Marie Terezie o každoročním sčítání lidu byl vydán v roce 1753, a v násle-dujícím roce proběhlo v habsburské monarchii poprvé současné a jednotné sčítání lidu na celém území, při kterém se uskutečnil i soupis domů a hospodářská charakteristika jejich majitelů. Za téže císařovny proběhla i reforma evidence narozených a zemřelých. V roce 1777 byl vydán konskripční patent, který byl s mírnými změnami a odchylkami platný do roku 1851. Sčítáno bylo veškeré obyvatelstvo, ale podle věku a sociálního postavení byli tříděni jen muži. Od 80. let 18. století byly zakládány na panstvích a městech populační knihy, v nichž byla každá rodina zachycena se všemi členy domácnosti, a úmrtí a narození byly do nich zanášeny na základě ohlašovací povinnosti hlavy rodiny.

Počátek shromažďování údajů je spojen s Josefem Antonínem rytířem Rieggerem (1742–1795), zakladatelem statistické služby, který s podporou Josefa II. koncipoval a organizoval statistická šetření a tvořil pro ně metodiky. Od roku 1787 vydával Materialien zur alten und neueren Statistik von Böhmen. První zasedání Ústředního výboru pro statistiku polního a lesního hospodářství Čech, jako orgánu c. k. Vlastenecko-hospodářské společnosti, se konalo v roce 1856, a je považováno za počátek státem organizované statistiky v Českých zemích.

Významná etapa ve sčítání lidu začala v roce 1869 zákonem, podle kterého bylo provedeno sčítání lidu k 31. 12. 1869, a který určil, že další sčítání budou v desetiletých intervalech, vždy k 31. prosinci roku, končícímu 0. Sčítání zajišťovaly obce a sčítací jednotkou byla domácnost. Bylo to první sčítání lidu v moderním pojetí, které vytvořilo podmínky pro porovnávání demografických údajů od té doby do současnosti. S výsledky sčítání byla poprvé seznámena veřejnost šestidílnou publikací. (Do 40. let 19. století byly výsledky sčítání tajné. V roce 1829 byl vydán ve 100 výtiscích Versuch einer Dar-stellung der österreichischen Monarchie in statistischen Tafeln 1828, ale pouze šest výtisků, určených pro císaře a jeho nejbližší okolí, obsahovalo i údaje o vojsku, státním rozpočtu a přehle-dy podle jednotlivých zemí).

Ustavující schůze „Obecní komise statistické královského hlavního města Prahy“ v roce 1870 byla zahájením systematické statistické činnosti. V roce 1897 byl zřízen Zemský statistický úřad Království českého, který byl prvním statistickým úřadem na území dnešní ČR, do kterého byla soustředěna všechna statistická pracoviště, působící do té doby v rámci ministerstev a dalších institucí. V roce 1909 vyšla první Statistická příručka království Českého, a další následovala v roce 1913. Zemský statistický úřad v nich prezentoval data o Čechách, často s několikaletou retrospektivou a v porovnání s údaji z Moravy, Slezska a celé monarchie. V roce 1914 byl přijat Statistický zákon pro Moravu, týkající se ale jen obcí a okresních silničních výborů, který poprvé definoval zpravodajskou povinnost – subjekt musel ze zákona povinně poskytnout požadovaná data. Devatenácté století bylo dobou rozvoje průmyslu, což kladlo větší nároky na rozsah a kvalitu statistického zjišťování a zpracování dat, a tehdy se tvořila současná náplň statistiky, která je z velké části zjišťováním makroekonomických ukazatelů. O rozmachu průmyslové výroby včetně těžkého průmyslu a železniční sítě vypovídají tabulky Statistické příručky království Českého.

Český statistický úřad

Český statistický úřad (ČSÚ) je ústředním orgánem státní správy ČR, zřízeným 8. ledna 1969 zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy; a jeho činnost je dána zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. ČSÚ získává údaje; vytváří   informace o sociál-ním, ekonomickém a ekologickém a vývoji; poskytuje statistické informace a zveřejňuje je. Součástí státní statistické služby je i zajišťování srovnatelnosti statistických informací a plnění závazků z mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána. V lesnictví bylo prováděno s různou periodicitou více zjišťování. Nejvýz-namnějším výkazem byl roční Výkaz o zalesňování, pěstebních pracích a těžbě dřeva. Od roku 1993 se data sbírají Ročním výkazem odvětvových ukazatelů v lesnictví (od roku 2000 zkratka Les 8-01).

Tolik k historii statistických přehledů na území nynější ČR. Další okénka už se budou věnovat jednotlivostem českého lesního hospodářství.

Zpracováno s použitím materiálů ČSÚ.

Autor:

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.