Lýkožrout severský a jeho vliv na chřadnutí smrkových porostů

Prezentované příspěvky

V úvodních přednáškách byla představena bionomie, rozšíření a možnosti obrany proti lýkožroutu severskému. Šíření lýkožrouta severského nahrávají tři faktory: klimatické změny nesoucí dlouhé periody sucha a extrémní výkyvy počasí, historicky velkoplošné pěstování smrku mimo areál jeho původního výskytu a více generací lýkožrouta severského, schopných dokončit svůj vývoj v daném roce. Problém lýkožrouta severského se stává problémem evropským a v České republice se již zdaleka netýká pouze oblasti severní Moravy, populace se postupně šíří směrem na západ a jihovýchod. Z dřevin byl kromě smrku zachycen již také na borovici. Přemnožení nastává v nejnižších a středních polohách, ale jsou již zaznamenány první případy napadení smrku i v horských oblastech, zatím však u nás není evidován výskyt nad 700 m. n m. Vývojový cyklus je shodný s cyklem lýkožrouta smrkového, nicméně fakt, že lýkožrout severský napadá jednotlivé stromy uvnitř porostů, kde se soustředí na koruny, a to, že nenalétává na pokácené dřevo, značně ztěžuje možnost obrany. U napadených stromů jsou navíc barevné změny jehličí patrné často až na konci vývoje lýkožrouta.

Prezentovány byly zkušenosti s chřadnu-tím smrkových porostů ve správě Vojen-ských lesů a statků ČR, Lesů ČR a lesů ve správě Střední lesnické školy Hranice. Se zkušenostmi s chřadnutím smrkových porostů seznámili účastníky lesníci z Lesů Slovenské republiky, LZ Čadca a ze Státních lesů Polské republiky z Nadlesnictwa Ustroň. Bylo konstatováno, že lýkožrout severský atakuje stále mladší stromy, evidováno bylo již napadení i 16letého porostu. Velkým problémem je rozpad první generace porostů na zemědělské půdě. Kromě možnosti obrany a přijatých opatření byly představeny zkušenosti s přestavbami chřadnoucích smrkových porostů. Na divizi Lipník nad Bečvou je personál instruován k maximálnímu využití potenciálu přirozeného zmlazení buku, který by měl na postižených lokalitách nahradit smrk. Při obnově kalamitních holin se s úspěchem pracuje se systémem dvojsadeb (cílová dřevina a smrk). Nutností u dvojsadeb je kvalitní provedení prací a včasná redukce jedinců smrku. Další pěstování smrku je nezbytné realizovat ve vztahu k lesním vegetačním stupňům.

Zajímavý byl příspěvek z Vojenských lesů a majetků Slovenské republiky, š. p., informující o výsledcích použití letecké aplikace insekticidů při kůrovcové kalamitě.

Neopomenutelným aspektem chřadnutí smrkových porostů je václavka. Náchylné na napadení jsou primárně stromy s malým kořenovým systémem oslabené suchem. Ohroženy jsou především lokality na živných stanovištích v nižších LVS. Problémy mají ale i porosty na stanovištích kyselých, kde vlivem změn ve výživě také dochází k nástupu václavky. Řešením je zajistit vitalitu prostřednictvím pěstování jedinců s velkým kořenovým systémem. Nutností je precizní výsadba, kdy nebude docházet k deformaci kořenového systému, jako prvního předpokladu pozdějšího ataku václavkou.

Exkurze

Druhý den konference byl věnován exkurzi do postižených porostů. Účastníci navštívili čtyři lokality, kde mohli sledovat všechny fáze postupného chřadnutí smrku a různých pokusů, jak usychání smrku zpomalit. Poznatky místních revírníků potvrzovaly výklad z předchozího dne, že jedině velmi aktivní diferencované způsoby hospodaření a změna druhové skladby mohou dlouhodobě a účinně chřadnutí smrku zabránit.

Shrnutí

Vzhledem k závažnosti situace a rozsa-hu odumírajících porostů byly na konci semináře formulovány závěry a navržena konkrétní opatření. Změna klimatu a s ní spojené doprovodné negativní jevy není možné ovlivnit, proto je nezbytné přizpůsobit poznatky a metody pěstování lesa novým podmínkám.

Petra Kulhanová