Na rychlá řešení bych byl v lesnictví opatrný

- Jaká je aktuální pracovní náplň a kompetence ředitele odboru lesního a vodní hospodářství Lesů ČR?

Úsek lesního a vodního hospodářství má velmi podobnou činnost a kompetence, jako původní výrobně-technický úsek. Dnes ale úsek ředitele lesního a vodního hospodářství navíc metodicky řídí prostřednictvím odboru lesnických zakázek aukce dříví na stojato a prodej těžebních zbytků. Tyto činnosti původně spadaly pod obchodního ředitele.

Do mé kompetence dále patří odbor lesního hospodářství a ochrany přírody, hospodářské úpravy lesů, lesnické inspekce, lesnických zakázek a odbor vodního hospodářství. Pod úsek ředitele lesního a vodního hospodářství dále spadají jednotlivé správy vodních toků a Semenářský závod v Týništi nad Orlicí. Také jsem z titulu své funkce odpovědný za řízení postupu LČR při řešení krizových situací jako například povodně nebo větrné kalamity.

- Po zrušeném výběrovém řízení na generálního ředitele Lesů ČR došlo na ředitelství k organizačním změnám, co bylo jejich důvodem?

Vedení Lesů ČR včetně pověřeného generálního ředitele Michala Gaubeho má jasný mandát k řízení podniku, který potvrzuje dosahovanými výsledky. Realizované organizační změny plně odpovídají potřebám podniku a principům efektivního řízení. Došlo ke vzniku výrobního úseku, který řídí lesní závody. Zrušil se obchodní úsek, protože obchod je dnes už v podstatě záležitostí pouze lesních závodů.

- Jedním z vámi řízených odborů je lesnická inspekce. Jaká je aktuální činnost a nejdůležitější výsledky tohoto odboru?

Odbor lesnické inspekce funguje od roku 2007. Jeho posláním je posoudit naplnění lesního hospodářského plánu na jednotlivých lesních hospodářských celcích, u nichž skončila platnost LHP. Jedná se o dodržování závazných ustanovení LHP nebo naplnění pěstebních cílů, realizaci těžeb, dodržování vnitropodnikových směrnic a koncepcí. Výsledky nám umožňují porovnávání jednotlivých organizačních jednotek až na úroveň revírů. Tímto porovnáním za dobu existence inspekce prošlo 557 revírů na 86 LHC. Údaje využíváme pro řízení, protože poskytují zpětnou vazbu ve vztahu k chodu jednotlivých organizačních jednotek.

V minulosti se ukázalo, že desetiletý cyklus vztažený k LHP je poměrně dlouhý, proto jsme od roku 2013 zavedli ještě prověrky po pěti letech platnosti LHP, které poskytují stejné údaje s přihlédnutím k tomu, že se jedná o průběžné informace o plnění LHP.

- A konkrétní závěry činnosti inspekce?

Inspekce má dvě části: administrativní a venkovní. Výsledkem administrativní kontroly je zhodnocení stavu evidencí. Z venkovních kontrol vyplývá diskuse na téma intenzity výchovných zásahů, dodržování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, diskuse o vlivu zvěře na stav lesa atd. Je tu řada poznatků, které se ale teritoriálně liší.

- Předseda dozorčí rady Miroslav Zámečník s oblibou mluvil o létajícím komandu. To je útvar, který patří také pod lesnickou inspekci?

Odbor bezpečnosti a kontroly spadá přímo pod generálního ředitele.

- Existuje nějaké propojení mezi lesnickou inspekcí tímto odborem?

Lesnická inspekce řeší věci zejména po odborné lesnické stránce. Odbor bezpečnosti a kontroly se zabývá spíše věcmi spojenými s naplňováním smluvních vztahů a s riziky, se kterými je to spojené. Jejich zaměření je spíše operativního charakteru, přičemž se jedná o činnost ve skrze preventivní a v rovině nakládání s majetkem.

Výběrová řízení

- Aktuálně je vyhlášeno výběrové řízení na lesnické činnosti 2014+. Jaké hlavní změny se v tomto výběrovém řízení objeví?

Jedná se o jednokolové a otevřené zadávací řízení s tím, že dnes (29. 5. 2013) byla zveřejněna kompletní dokumentace na centrální adrese a webu LČR. Základní principy dokumentace k výběrovému řízení jsou stejné a vychází z Dřevěné knihy, což je naše zadání ze strany MZe. V rámci jednání s MZe i s dozorčí radou jsme provedli některé korekce: zvyšuje se podíl aukcí na stojato z 20 % na 25 %, upustili jsme od povinnosti pro smluvního partnera dodávat dříví prostřednictvím komoditní burzy a navýšili jsme počet SÚJ vstupujících do této části výběrového řízení na 31. U některých velkých smluvních jednotek, potažmo velkých hospodářských celků jsme přistoupili k jejich rozdělení. Dále máme vylišeny 3 restituční SÚJ, které budou významným způsobem zatíženy potenciálními restitucemi církevního majetku.

- A jaké změny doznala firmami často kritizovaná smluvní dokumentace?

I letos jsme provedli veřejné připomínkové řízení, kde jsme obdrželi 77 námětů ze stran profesních svazů a dalších účastníků. Řádově jednu třetinu z nich jsme částečně nebo zcela akceptovali. Změny míří k tomu, že se precizovaly povinnosti a sankce LČR ve vztahu ke smluvním partnerům a dále byly nově zavedeny důvody pro možné požadování sankcí vůči LČR.

- Můžete uvést i konkrétní příklady?

Například: nepřevzetí soupisu pěstební činnosti ve stanoveném termínu, dodržování lhůt přebírání dokončených činností.

Další změna, ke které jsme přikročili po zhodnocení připomínek, míří ke smluvním sankcím, které nevyplývají přímo z dikce zákona o lesích nebo jiných předpisů, čili nejsou přesně definovány, ale ve smlouvě je možné udělit sankci za obecné porušení smlouvy. V tomto případě jsme zavedli institut výzvy k odstranění nedostatků a v případě, že smluvní partner nesjedná nápravu, teprve poté LČR přistoupí k udělení sankce.

- Kolik dříví již bylo letos v aukcích prodáno a jakým mechanismem bude vyčleňováno dříví pro elektronickou aukci dříví?

Plán prodeje letošního roku znamená prodat formou elektronické aukce zhruba jeden milion kubíků dříví, přičemž aktuální plnění činí téměř 600 000 kubíků dříví. Ukazuje se, že tato forma prodeje je vhodným doplňkem a strategií, kterou se LČR snaží zpřístupnit dříví ostatním účastníkům trhu, nejen držitelům komplexní zakázky.

Objem dříví pro aukce by měl odpovídat průměrnému vzorku obnovní těžby na dané SÚJ. Samozřejmě s přihlédnutím k aktuálním těžebním povinnostem.

- V historii VŘ byla kritickým bodem smluvního partnerství LČR a firem valorizace cen dříví. Chystá se nějaká změna nebo indexace resp. valorizace cen dříví použité ve výběrovém řízení?

Indexace cen dříví ale i služeb – valorizační mechanismus je nástrojem, jak zajistit stabilitu smlouvy v čase, po který má platit. Model bude stejný, jako byl v doplňkových tendrech 2013+, s využitím dat ČSÚ a s aplikací retroaktivity cen pro čtvrtletí, ve kterém těžba probíhala. Z pohledu budoucnosti indexace cen dříví lze dodat, že tento valorizační mechanismus vychází z koncepce MZe – Dřevěné knihy a v případě, že dojde k nalezení jiného způsobu valorizace, LČR změny zapracují.

- Kde je hranice změn, které může navrhovat, případně realizovat podnik a změn, u nichž musí čekat na zadání zakladatele? Není valorizační mechanismus ryze odborným tématem?

Právě s ohledem na to, co se kolem indexace dříví diskutuje, by Lesy ČR neměly být hlavním aktérem změn.

- Hodně účastníků VŘ či pozorovatelů upozorňovalo na riziko dumpingových cen a spekulativních nabídek. Myslíte si, že jsou tato rizika dostatečně zredukována?

Na začátku samozřejmě smluvní partner soutěží na základě „sumáře očekávaných činností“, které se mají realizovat, ať už se týká objemu těžby nebo objemu pěstební činnosti.

Naše nástroje se neustále zpřesňují a tím jsou také účinnější. Podklady, které tvoří zadání LČR pro smluvního partnera se tím precizují. Odbor bezpečnosti a kontroly nemíří jen na vztah LČR se smluvním partnerem, ale i na to, jak náš personál funguje, jakým způsobem definuje zadání a jak je zadání nastaveno a plněno. Kvalita zadání totiž podmiňuje kvalitu podaných nabídek.

- Jak se díváte na periodicky se objevující se návrh oddělit zakázky na pěstební a těžební činnosti?

Zakázky jsou definované jako komplexní lesnické zakázky a musím říci, že toto řešení Lesy ČR preferují, protože nám poskytuje dodávku na klíč. Máme jednoho smluvního partnera, s nímž řešíme celý komplex činností v lesním hospodářství. Myslím, že aukce na stojato jsou odpovídající reakcí na poptávku zpřístupnit dříví širšímu počtu zájemců, která může být v pozadí návrhů na oddělení pěstebních a těžebních činností.

- Jedním z argumentů oddělení pěstební péče o těžební činnosti je ale i zvýšení prostoru pro lokální živnostníky.

Já tomu rozumím, ale musím poukázat na zákon o veřejných zakázkách, který nezná nástroj, který by mohl zohlednit regionální příslušnost uchazeče. Ať bude soutěž definována jakkoliv alternativně ve vztahu k zadání a velikosti zakázky, vždy se účastníkem může stát každý potenciální uchazeč, který splní kvalifikační kritéria.

- Těžební zbytky budou nadále soutěženy odděleně?

Ano, právě připravujeme novou veřejnou obchodní soutěž na dvě části, na kterých nám předčasně skončily smlouvy.

- Plní všichni partneři smluvní ceny na těžební zbytky, některé nabídky působily až nereálně?

V jednom případě smlouva nebyla plněna, proto jsme ji ukončili. Aktuální otázkou je také změna způsobu výpočtu měrného tepla při směsném spalování a vývoj cen energií. Tyto faktory mohou trh s těžebními zbytky významně ovlivnit.

Pěstování

- Připravujete nějaké změny v přístupu k pěstování lesů? Za impulsy lze považovat klimatické změny a patrně větší četnost extrémních jevů, vývoj v oblasti zpracování dřeva či jeho ekonomika.

Produkční doba v lesnictví je často delší než život několika lesnických generací, ale zejména je delší než amplituda klimatických a dalších výkyvů. Když naši předci zakládali smrkové porosty, tak o klimatic-kých změnách nikdo neměl ani tušení. Lesnictví se mimo jiné vyznačuje tím, že pracuje s předběžnou opatrností, i proto nejsou lesy tak náchylné na turbulence.

Postupně nám narůstá poměr melioračních a zpevňujících dřevin (MZD), ale je otázka jak na to odpoví budoucí generace lesníků. Jestli tím nezanecháváme našim potomkům lesy s mnohem větší biodiverzitou, vyšší ekologickou kvalitou, ale nižším ekonomickým potenciálem. Z hle-diska trhu bude zřejmě vždy s ohledem na vlastnosti dřeva nejvíce poptávanou dřevinou smrk. Zatím nemáme signály, že by tomu mělo být jinak.

Větším podílem melioračních a zpev-ňujících dřevin, využití maloplošných způsobů hospodaření dochází ke zvyšování stability a odolnosti porostů. Nechystáme tedy žádnou revoluční změnu v lesnickém hospodaření. Postupně se nám daří navyšovat podíl přirozené obnovy, udržet vysoký podíl MZD v obnově, naplňovat strategii maloplošného hospodaření s výrazným využitím podrostních způsobů.

Zásadnější kroky vyžadují spíše lokální problémy jako například situace na seve-rovýchodě Moravy, kde v souvislosti s opakovanými srážkovými deficity vzniká tlak druhotných škůdců, zejména lýkožrouta severského, který se podílí výrazným způsobem na nadprůměrném podílu nahodilých těžeb v této oblasti.

I v těchto oblastech v provádění obnovy uplatňujeme podstatně vyšší podíl melioračních a zpevňujících dřevin, abychom tento problém nepřenášeli do budoucna. Nicméně důležitá je pro obnovu lesa existence mateřského porostu, takže se snažíme zajistit jejich co nejdelší životnost.

- Má srážkový deficit na severovýchodní Moravě vliv i na další dřeviny?

Existují výrazně tolerantnější jehličnaté dřeviny, mám na mysli douglasku, která by se mohla velmi úspěšně podílet na obnově těchto porostů. Jedná se ale o introdu-kovanou dřevinu a ochrana přírody nás v těchto aktivitách výrazně tlumí. Na druhou stranu jsou zde příklady v oblastech, kde byla v minulosti douglaska vysazena a dnes už tam vzniká druhá generace porostů a porosty vykazují velmi kvalitní přírůstky. Rozhodně se nedá mluvit o degradaci stanoviště nebo o zavlečení škůdců čili je to spíše pro nás diskuse estetická než odborná.

- Obzvláště ve vztahu k některým SM porostům poškozených václavkou, ale i s ohledem na ekonomiku mluvíme stále častěji o možnosti snížení obmýtí. Myslíte si, že by snížení obmýtí alespoň pro vybrané dřeviny a typy porostů, bylo pro lesnictví přínosné?

Otázka zkrácení obmýtí má v řadě případů pragmatické jádro spojené s před-časným odumíráním porostů z různých důvodů – sucho, poškození zvěří, porosty na zemědělských půdách. Opačným směrem je tlak na prodlužování obmýtí ze strany ochrany přírody.

Osobně bych byl v lesnictví na rychlá řešení opatrný. V mnoha případech bychom sami sobě uškodili, kdybychom přijali generální rozhodnutí, že porosty poškozené zvěří je třeba začít obnovovat v 60 letech, protože bychom se připravili o část produkce a navíc by vznikl problém s velkou výměrou uměle obnovovaných porostů. Ty by navíc v budoucnosti vykazovaly opět rysy stejnověkosti. Myslím, že je dobré na situaci reagovat v čase i místě individuálně než k tomu přistupovat plošně.

- Moderní lesnictví se stále více přiklání k podrostním principům hospodaření. Jak je tomu u Lesů ČR?

Podíl přirozené obnovy narůstá a v průměru přesahuje 20 %. V roce 2013 dosahoval 23 %. Pravidelně posuzujeme využívání potenciálu přirozené obnovy na jednotlivých LHC a vyhodnocujeme jeho využití.

Jsou oblasti, kde se bez holosečného hospodaření nikdy neobejdeme z důvodů ekologických požadavků nebo nároků jednotlivých dřevin, které se na obnově podílejí, např. borové hospodářství, ale i v některých oblastech smrkového hospodářství či inicializačních fázích.

Ochrana lesa

- Po orkánu Kyrill se většina lesníků obávala rizika plošné kůrovcové kalamity. Toto riziko se podařilo odvrátit. Jaká je současná situace v ochraně státních lesů? Co považujete za hlavní problémy, za hlavní škůdce?

Situace v ochraně lesa by se dala nazvat jako stabilizovaná. Podíl nahodilých těžeb každoročně klesá s výjimkou některých lokalit. Např. na severovýchodní Moravě nahodilá těžba neklesá a chřadnutí porostů se bohužel šíří. V posledních letech můžeme také říci, že nám byly meteorologické podmínky nakloněny a nemuseli jsme řešit následky žádné velké kalamity.

- Používáte v souvislosti s ochranou lesa nějaké nové metody?

Na severovýchodní Moravě se snažíme hledat účinná opatření proti lýkožroutu severskému. Potvrzuje se nám efektivita kombinace stojících lapáků a hromadných lapáků, kterými usměrňujeme nálet lýkožrouta severského do vybraných lokalit se snadnějším vyhledáváním a asanací napadených stromů.

- Jak se daří obnova lesů po rozsáhlém požáru v oblasti Moravské Sahary na Bzenecku?

Prakticky kompletně se zrealizovala těžba poškozeného dříví a plánovaná výsadba je hotová. Jarní období je letos až netypické dostatkem vláhy, proto věřím, že ujímavost výsadby i na požářišti bude výborná a podaří se nám co nejrychleji poškozené porosty obnovit. Bohužel se ukazuje, že ponravy chrousta, který je zde dlouhodobě přemnožen, požár přežily a lze tedy očekávat vznik škod na sazenicích. Řešení budeme hledat ve spolupráci s výzkumnými institucemi a státní správou, neboť možnosti řešení jsou velmi omezené.

Myslivost

- Máte za sebou první vlnu pronájmu honiteb. Lze na základě nově uzavřených smluv pozorovat již nějaký trend?

Aktuálně máme zahájeno 599 výběrových řízení na pronájem honiteb, z nichž vzešlo více než 250 smluv. Na začátku června budeme vyhlašovat poslední větší balík výběrových řízení na obnovu nájemních smluv. Na trendy a celkové vyhodnocení je možná brzy, i když je uzavřena více než třetina honiteb. Lze říci, že v průměru se dnes pohybujeme na úrovni 150 % požadovaných minimálních cen, které vycházely ze stávajícího nájemného. Cena nájemného jde tedy nahoru, ale nejsou zde zohledněny honitby, které se nepodařilo pronajmout, velmi často právě z důvodu vysoké minimální ceny.

V celkovém množství výběrových řízení na pronájem honiteb jsme zaznamenali zatím minimum případů námitek proti našemu postupu.

Zajímavou informací z dosavadních výsledků je, že z podepsaných smluv tvoří přibližně tři čtvrtiny stávající nájemci.

- Škody zvěří patří v poslední době k často skloňovanému tématu. Vzhledem k tomu, že se jedná o plošný problém minimálně České republiky, určitě se dotýká i Lesů ČR. Jak tento problém vnímáte a kde vidíte hlavní obrysy řešení současné situace?

Samozřejmě to je problém, protože každému lesníkovi je jasné, že jedním z limitujících faktorů úspěšnosti obnovy porostů, a zejména přirozené obnovy, je přiměřený vliv zvěře.

Z našeho pohledu jsou největší problémy tam, kde se kromě původních druhů zvěře vyskytuje i zvěř nepůvodní a nenormovaná jako je jelen sika nebo muflon. Tady podporujeme iniciativu ministerstva zemědělství týkající se úpravy vyhlášky či zákona o myslivosti a navr-hující umožnit celoroční odlov této zvěře a noční lov. V oblastech, kde je ve vyšších stavech nenormovaná nepůvodní zvěř se budeme snažit intenzivně jednat o přijetí opatřeních vedoucích k redukci zvěře.

Přechod na jemnější maloplošné formy hospodaření s sebou nese také vyšší biodiverzitu a věkovou rozrůzněnost porostů a zvěř tak má nepoměrně lepší místa úkrytu než v čistě holosečném porostu, což může mít ale za následek zhoršené možnosti odlovu zvěře.

Hledání rovnováhy mezi stavem lesa a počty zvěře je dlouhodobý problém a vyžaduje mnoho umu a schopnost vyjednávat.

- Značná míra zodpovědnosti za přemnožení zejména černé zvěře je připisována také zemědělskému hospodaření. Ovlivňuje razantní nárůst pěstování kukuřice a řepky i situaci v lesích?

Pokud mají rozsáhlé kultury kukuřice ještě zdroj vody, potom z nich nemusí zvěř celou sezónu vůbec vytáhnout. Když je kukuřičné pole navíc založeno až k lesu, je s lovem zvěře velký problém. A to neříkám proto, že jako lesníci se chceme čehokoliv zříkat. To je prostě fakt, stejně jako to, že zvěř se velmi špatně loví v oblastech, kde existuje dostatečné množství krytu. Myslivci musí přijímat další a další opatření, aby plán dokázali naplnit.

Křivoklátsko

- Jaké jsou výsledky kontroly stavu lesních ekosystémů na Křivoklátsku?

Na Křivoklátsku přemnožená nepůvodní zvěř působí škody, které jsou většího rozsahu. Vedeme diskuzi i se státní správou myslivosti, jakým způsobem dál a snažíme se v plánech lovů věnovat maximální pozornost eliminaci tlaku zejména nenormované, nepůvodní zvěře – siky a muflona.

V minulosti byly porosty na Křivoklátsku významně negativně ovlivňovány zvěří, ale opatření, která se  přijímala v posledních minimálně třech letech, a která budeme dále posilovat, potvrzují správný směr, jak úspěšně čelit negativnímu vlivu zvěře. Je to o zvýšených nákladech na pěstební činnost (ochranné nátěry, oplocování apod.) která ale přináší zřetelný efekt.

n Věřím, že žijeme v době, kdy můžeme svobodně prezentovat své osobní názory a zeptám se tedy na čistě váš osobní názor na snahu vyhlásit na Křivoklátsku národní park.

V odpovědi na takto položenou otázku se člověk těžko oprostí od současné profese. Jsem zaměstnancem LČR a ty jsou správcem lesů v majetku ČR. V případě, že politická reprezentace naší republiky rozhodne o zřízení NP na části námi spravovaného území, budou Lesy ČR toto rozhodnutí respektovat.

Církevní restituce

- Jaký je aktuální stav církevních restitucí z pohledu Lesů ČR?

Pro LČR je zásadní, že veškerý proces navracení majetku oprávněným osobám musí probíhat v souladu s platnou legislativou. V tomto ohledu registrujeme výzvy oprávněných osob, které v současné době prověřujeme. V této chvíli jsme ještě žádnou dohodu o vydání s oprávněnou osobou neuzavřeli. Nad rámec legislativy jednáme se zástupci některých oprávněných osob, s ČBK o režimu hospodaření na potenciálním církevním majetku, kde byla podána výzva. Jednání v tuto chvíli ještě stále probíhají, nicméně vůle obou jednacích stran je najít oboustranně přijatelné řešení v režimu hospodaření.

- Ve vaší profesní kariéře jste působil jak v managementu soukromých firem, tak i státního podniku. Byl jste v čele asociace podnikatelů, dnes vás můžeme vnímat jako nejvlivnějšího lesníka ve služ-bách státu. Jak hodnotíte současný stav českého lesnictví, možná celého lesnicko-dřevařského sektoru a v čem vidíte možnosti posunu k lepšímu?

Já bych řekl, že toto je téma na samostatnou diskuzi.

Děkuji za rozhovor (29. 5. 2013),

Jan Příhoda