Seminář: Jeřáb – dřevina roku 2013

Dopolední část
V prvním příspěvku Jiřího Stonawského, LČR, zazněly informace, proč byl dřevinou roku 2013 vybrán právě jeřáb. Lesy ČR v rámci svých osvětových a vzdělávacích aktivit vyhlašují dřevinu roku již od roku 1999. V letošním roce byl jeřáb vyhlášen v pořadí již patnáctou dřevinou roku. Není bez zajímavosti, že mezi domácí druhy jeřábu patří cca 20 druhů dřevin stromovitého nebo keřovitého vzrůstu, z nichž nejznámější, nejrozšířenější a lesnicky nejvýznamnější je jeřáb ptačí (Sorbus acuparia).
Referát Markéty Kavkové, Krajské ředitelství LČR Liberec, se zabýval problematikou jeřábu v Jizerských horách, kde je zastoupen v druhové skladbě 1 %. Jeřáb ptačí zde poměrně snadno odolává mrazovým stresům, a proto se nyní používá v tzv. prosadbových a podsadbových centrech (PPC). Cílem je stabilizace a druhová rozrůzněnost smrkových monokultur na náhorním platu Jizerských hor. Dále se využívá jako meliorační a zpevňující dřevina, zvyšuje biodiverzitu lesních ekosystémů. Nově vysázené jeřábové aleje jsou významným krajinotvorným prvkem, jeřabiny jsou také důležitou složkou potravy pro avifaunu Jizerských hor.
Příspěvek Václava Jansy ze Správy KRNAP nazvaný „Jeřáb ptačí, malý zastoupením, nikoli významem“ se věnoval významu jeřábu v Krkonoších z různých hledisek. Současná strategie Správy KRNAP podporuje příměs jeřábu v porostech v zastoupení vyšším, než je stanoveno přirozenou skladbou. Jeřáb je právem nazýván dřevinou meliorační, zejména díky rychle se rozkládajícímu kvalitnímu listovému opadu i dřevní hmotě. Jeřáb je zastoupen téměř v celých Krkonoších. Význam jeřábu v Krkonoších je i z hlediska potravinové nabídky pro nejrůznější druhy ptáků, protože Krkonoše jsou vyhlášeny ptačí oblastí mj. pro tetřívka obecného.
Předposlední příspěvek Pavla Mouchy z CHKO Křivoklát se věnoval pěstování jeřábu břeku – Sorbus Torminalis (L.) Crantz na Křivoklátsku. Břek, i když jen vtroušeně se vyskytující dřevina, vyniká vitalitou a přizpůsobivostí. Na Křivoklátsku jej nacházíme snad na všech stanovištích (mimo lokality, kde jsou půdy kyselé nebo trvale podmáčené). Jde o dřevinu s často se opakujícími semennými roky se silnou úrodou plodů. Potenciál širokého spektra použití a významu této dřeviny si zaslouží naši pozornost i odbornou péči.
Jeřáby památné a významné ve svém odborném referátu představil Pavel Kyzlík. Jeho příspěvek zahrnoval informace o všech význačných druzích jeřábu napříč Českou republikou. Představil např. i méně známý jeřáb prostřední (S. intermeia), který pochází ze Skandinávie. Na zbytek aleje jeřábu prostředního se můžeme zajet podívat na Českomoravskou vrchovinu. Směrem od Sázavy na Rosičku najdeme stromy s obvodem kmene přes 200 cm.

Terénní exkurze
Odpoledne pokračoval seminář terénní pochůzkou. Zahájení exkurze se konalo na lokalitě Dolní Malá Úpa u kostela. I přes nepřízeň počasí se účastníkům odhalily pohledy na Pomezní hřeben. Zde byl po imisích v hojné míře využíván jeřáb, v jehož krytu následně zdárně odrůstal smrk.
Následovala zastávka v oddělení 301 A2. O tento porost zdárně pečovali studenti dřívější SLTŠ Trutnov. V nadmořské výšce 1060 m nad mořem je zřetelné, jak „jeřábový kryt“ posloužil ke zdárnému odrůstání smrku. Existuje několik odborných studií, které se zabývaly porostotvornou funkcí jeřábu v oblastech ohrožených imisemi, a které prokázaly význam této „pionýrské“ dřeviny. Trasa dále pokračovala kolem Jelení hory s výhledem na Prostřední horu, Sněžku a dále do Lvího dolu. Závěr exkurze a diskuse proběhly na Sokolí boudě.

Shrnutí
Odborné referáty jsou zpracovány do sborníku referátů, který lze zakoupit i přes webové stránky www.cesles.cz.
Akce se zúčastnilo 55 účastníků z celé republiky. Venkovní pochůzka musela být přizpůsobena deštivé variantě počasí, ale ani tento handicap nepokazil skvělou atmosféru akce.

Autorka:
Ing. Alena Tondrová
ČLS, o. s., pobočka Krkonošská
lesnická společnost
E-mail:  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autorka