Úvodník 5/2010
Ing. David Vaca, Ph.D.
Vážení čtenáři,
v tomto čísle našeho časopisu věnujeme poměrně dost prostoru tématu veletrhů a výstav, jejichž frekvence bývá na jaře pravidelně vyšší než v jiných ročních obdobích. Kromě článku o novinkách z veletrhu IWA v Norimberku, reportáže z veletrhu Fehova pořádaného v Budapešti či informací z přehlídek trofejí z různých míst ČR přinášíme rozsáhlejší materiál o tzv. Světové výstavě vývoje myslivosti a lovectví, která proběhla v druhé polovině března v Brně a též vzpomínku na I. mezinárodní loveckou výstavu zorganizovanou ve Vídni v r. 1910. Poslední dvě akce spojil záměr organizátorů první z nich – uspořádat po sto letech od konání vídeňské výstavy jako vzpomínku důstojnou akci stejných, ne-li lepších parametrů.
Pořádání akce typu světové výstavy myslivosti je pro každý stát velmi významná událost a pro jeho mysliveckou populaci svátek. Potenciální návštěvníci sledují z médií průběh příprav, těší se na výstavu a jsou zvědaví na její podobu, kterou následně hodnotí. Jak z tohoto pohledu vyšla výstava v Brně? Možná vám to bude připadat trochu schizofrenní, ale jako propadák a současně jako vcelku příjemná akce, která se u nás již dlouho nekonala. Záleží na úhlu pohledu.
Z hlediska světovosti nelze akci nazvat jinak než fraškou. Namátkou lze jmenovat nezvládnutou propagaci akce doma i v zahraničí, téměř nulovou účast zahraničních přednášejících na „světovém“ kongresu „Vztah společnosti k lovectví a myslivosti“ a navazujících seminářích, více než velmi chabou účast zahraničních delegací se slibovanými expozicemi, nízký počet vystavených trofejí a úroveň jejich prezentace, narychlo „spíchnutou“ publikaci o výstavě s řadou chyb, úroveň některých expozic, organizační zmatky při přípravách, které veřejnost naštěstí nemusela vidět atd. Říká se, že po bitvě je každý generál, ale nic naplat, nelze než konstatovat, že přívlastek „světová“ zůstal v případě brněnské výstavy jen ve snech výstavního výboru. Přitom stačilo relativně málo, aby se předešlo přinejmenším části kritiky: v průběhu dvouletých příprav vyhodnotit možnosti finančního a organizačního zajištění celé akce, analyzovat reálnost scénáře a vzešlým závěrům přizpůsobit další postup příprav a podobu propagace. Jestliže však ještě měsíc před zahájením výstavy lákají pořadatelé návštěvníky na program, o němž vědí, že je v mnoha bodech nerealizovatelný, hraničí to s podvodem.
Na druhou stranu část návštěvníků odjížděla z Brna spokojená a měla z výstavy dobrý pocit. Je totiž pravda, že některé z expozic byly skutečně reprezentativní, v prostředí nádherného pavilónu „Z“ vynikly a je obtížné si představit, že by mohly být obdobně prezentovány na jiné naší myslivecké výstavě. Mezi ně bezesporu patřila především Sallačova sbírka paroží jelenovitých, expozice Africké stezky dr. Adolfa Schwarzenberga, expozice našich státních lesních podniků, firmy Silvajagd a jejich spřátelených podnikatelských subjektů, univerzit v Brně a Praze. Za pozornost stála též prezentace Lesů Slovenské republiky, muzea ve Svatém Antonu, stánky klubů chovatelů plemen loveckých psů. Výstava obrazů Jiřího Židlického na druhé galerii zůstala bohužel poněkud „skrytá“.
Je také pravda, že tolik prostoru jako letos myslivost na minulých ročnících veletrhu Silva Regina nikdy nedostala. V r. 2008 obsadili lesníci a myslivci společně přibližně polovinu plochy v přízemí pavilónu „Z“, a v předchozích letech to bylo podobné. I z tohoto pohledu mohli být věrní návštěvníci veletrhu Silva Regina spokojeni.
Hodnocení úrovně výstavy je závislé na tom, s jakými očekáváními do Brna jednotliví návštěvníci přicestovali. Kdo očekával to, co slibovali pořadatelé, musel být v mnoha ohledech zklamán. Řadu pravidelných návštěvníků našich mysliveckých výstav a veletrhů v posledních letech však výstava potěšila – především zajímavými nekomerčními expozicemi a prostředím. Opět se tak potvrdil potenciál brněnského výstaviště pro pořádání velkých výstav, v našem případě mysliveckých. O zorganizování národní přehlídky trofejí v Brně jsme již ve Světě myslivosti v minulosti opakovaně psali, ale tato varianta se zdá být z různých důvodů bohužel nerealizovatelná. Proč však někdy v budoucnu neuspořádat v moravské metropoli akci rozsahem podobnou letošní „světové výstavě“, poučit se z chyb a neříkat jí „světová“?
Vážení čtenáři,
v tomto čísle našeho časopisu věnujeme poměrně dost prostoru tématu veletrhů a výstav, jejichž frekvence bývá na jaře pravidelně vyšší než v jiných ročních obdobích. Kromě článku o novinkách z veletrhu IWA v Norimberku, reportáže z veletrhu Fehova pořádaného v Budapešti či informací z přehlídek trofejí z různých míst ČR přinášíme rozsáhlejší materiál o tzv. Světové výstavě vývoje myslivosti a lovectví, která proběhla v druhé polovině března v Brně a též vzpomínku na I. mezinárodní loveckou výstavu zorganizovanou ve Vídni v r. 1910. Poslední dvě akce spojil záměr organizátorů první z nich – uspořádat po sto letech od konání vídeňské výstavy jako vzpomínku důstojnou akci stejných, ne-li lepších parametrů.
Pořádání akce typu světové výstavy myslivosti je pro každý stát velmi významná událost a pro jeho mysliveckou populaci svátek. Potenciální návštěvníci sledují z médií průběh příprav, těší se na výstavu a jsou zvědaví na její podobu, kterou následně hodnotí. Jak z tohoto pohledu vyšla výstava v Brně? Možná vám to bude připadat trochu schizofrenní, ale jako propadák a současně jako vcelku příjemná akce, která se u nás již dlouho nekonala. Záleží na úhlu pohledu.
Z hlediska světovosti nelze akci nazvat jinak než fraškou. Namátkou lze jmenovat nezvládnutou propagaci akce doma i v zahraničí, téměř nulovou účast zahraničních přednášejících na „světovém“ kongresu „Vztah společnosti k lovectví a myslivosti“ a navazujících seminářích, více než velmi chabou účast zahraničních delegací se slibovanými expozicemi, nízký počet vystavených trofejí a úroveň jejich prezentace, narychlo „spíchnutou“ publikaci o výstavě s řadou chyb, úroveň některých expozic, organizační zmatky při přípravách, které veřejnost naštěstí nemusela vidět atd. Říká se, že po bitvě je každý generál, ale nic naplat, nelze než konstatovat, že přívlastek „světová“ zůstal v případě brněnské výstavy jen ve snech výstavního výboru. Přitom stačilo relativně málo, aby se předešlo přinejmenším části kritiky: v průběhu dvouletých příprav vyhodnotit možnosti finančního a organizačního zajištění celé akce, analyzovat reálnost scénáře a vzešlým závěrům přizpůsobit další postup příprav a podobu propagace. Jestliže však ještě měsíc před zahájením výstavy lákají pořadatelé návštěvníky na program, o němž vědí, že je v mnoha bodech nerealizovatelný, hraničí to s podvodem.
Na druhou stranu část návštěvníků odjížděla z Brna spokojená a měla z výstavy dobrý pocit. Je totiž pravda, že některé z expozic byly skutečně reprezentativní, v prostředí nádherného pavilónu „Z“ vynikly a je obtížné si představit, že by mohly být obdobně prezentovány na jiné naší myslivecké výstavě. Mezi ně bezesporu patřila především Sallačova sbírka paroží jelenovitých, expozice Africké stezky dr. Adolfa Schwarzenberga, expozice našich státních lesních podniků, firmy Silvajagd a jejich spřátelených podnikatelských subjektů, univerzit v Brně a Praze. Za pozornost stála též prezentace Lesů Slovenské republiky, muzea ve Svatém Antonu, stánky klubů chovatelů plemen loveckých psů. Výstava obrazů Jiřího Židlického na druhé galerii zůstala bohužel poněkud „skrytá“.
Je také pravda, že tolik prostoru jako letos myslivost na minulých ročnících veletrhu Silva Regina nikdy nedostala. V r. 2008 obsadili lesníci a myslivci společně přibližně polovinu plochy v přízemí pavilónu „Z“, a v předchozích letech to bylo podobné. I z tohoto pohledu mohli být věrní návštěvníci veletrhu Silva Regina spokojeni.
Hodnocení úrovně výstavy je závislé na tom, s jakými očekáváními do Brna jednotliví návštěvníci přicestovali. Kdo očekával to, co slibovali pořadatelé, musel být v mnoha ohledech zklamán. Řadu pravidelných návštěvníků našich mysliveckých výstav a veletrhů v posledních letech však výstava potěšila – především zajímavými nekomerčními expozicemi a prostředím. Opět se tak potvrdil potenciál brněnského výstaviště pro pořádání velkých výstav, v našem případě mysliveckých. O zorganizování národní přehlídky trofejí v Brně jsme již ve Světě myslivosti v minulosti opakovaně psali, ale tato varianta se zdá být z různých důvodů bohužel nerealizovatelná. Proč však někdy v budoucnu neuspořádat v moravské metropoli akci rozsahem podobnou letošní „světové výstavě“, poučit se z chyb a neříkat jí „světová“?