Úvodník 3/2011

Provedený monitoring má přinášet odpovědi podle zadání poskytovatele prostředků, tedy Ministerstva zemědělství ČR. Mě při přečtení ovšem napadlo hned několik otázek. První je, jaký má smysl platit takový monitoring ze státních peněz, když máme kvalifikované odborníky na úřadech a škody jsou povinní sledovat všichni vlastníci a správci lesů. Smysl to podle mého názoru může mít za určitých podmínek, především tehdy, pokud výsledky budou dále využity a přinesou zlepšení v dané oblasti. Bohužel si nejsem jistý, že právě výsledky tohoto monitoringu jsou nějak využívány při hospodaření v honitbách. Přínos by se mohl hledat i v kontrole, zda jsou data ostatních subjektů objektivní. To by ovšem toto nezávislé hodnocení škod muselo být objektivnější než jiné metody a muselo by být srovnatelné. V této souvislosti mi ve zprávě chybí právě porovnání s údaji např. Lesů České republiky, s. p., či Vojenských lesů a statků ČR, s. p., alespoň tam, kde lokality tohoto monitoringu ležely na státním majetku. V tomto ohledu vyznívá celé šetření tak trochu do prázdna, neboť ve výsledku je pouze konstatováno, kolik procent letorostů bylo zvěří poškozeno a jaké mělo vývoj v posledních letech. Tím nechci smysl monitoringu zcela zpochybňovat, ale upozornit na to, že takto náročná akce, a to jak z hlediska personálního zajištění, tak finančních nákladů, by zasloužila patřičné „dotažení“ k využitelnosti.

Další otázky napadnou asi každého v souvislosti s metodikou, výsledky a jejich interpretací. Je např. 250 navštívených lokalit dost pro zjištění škod působených zvěří na území celé ČR? Co vůbec znamená údaj o intenzitě okusu a jak jej interpretovat, pokud z něj chceme získat informaci o tom, jak zvěř ovlivňuje lesní ekosystémy? Proč se okus některých dřevin snižuje, zatímco u jiných narůstá? Asi nejvýznamnější jsou výsledky u okusu letorostů, neboť jsou z hlediska tlaku zvěře na les nejobjektivnější. Vyplývá z nich, že celková intenzita tlaku zvěře na lesní kultury se v posledních pěti letech snížila. Tento výsledek je z pohledu myslivosti potěšitelný. Může souviset se snížením početnosti zvěře v některých oblastech, se zlepšením péče o ni, s budováním a využíváním přezimovacích obůrek, s převážně mírnými zimami v posledních letech a také např. s tím, že v lesích se objevuje čím dál více přirozené obnovy atraktivních dřevin, jimž zvěř dává při hledání potravy přednost, takže se snižuje její tlak na cílové dřeviny. Tomu by odpovídalo i zvyšující se poškození melioračních a zpevňujících dřevin, které jsou při velkém tlaku zvěře často zcela eliminovány a jejich okus se ani nedá zjišťovat.