Archiv časopisu Svět myslivosti

Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D.

Autor příspěvku Ing. Adam Jirsa seznamuje čtenáře s velmi zajímavým způsobem managementu jelení zvěře v Národním parku Šumava, jehož výsledkem jsou jedinci vysokého věku ve volné přírodě. Autor také předkládá výčet odborných otázek, k jejichž postupnému zodpovězení může tento – u nás do značné míry ojedinělý – přístup přispět.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Jak vznikla myšlenka chovat v oboře Židlov zubry? Tuto a další dvě otázky jsme položili Ing. Jiřímu Janotovi, generálnímu řediteli Vojenských lesů a statků ČR, s. p.

Ing. David Vaca, Ph.D.

V lednu t. r. přivítala obora Židlov (Vojenské lesy a statky ČR, s. p., divize Mimoň) nové obyvatele – pětičlennou tlupu zubrů. Zubři dovezení z Polska byli na čas umístěni do aklimatizační obůrky, odkud by měli být vypuštěni do židlovské obory. Hlavním cílem tuzemských chovatelů zubra evropského je obnova populace původního druhu zvěře v ČR formou polodivokého chovu.

Ing. Jana Šťastná

Aujeszkyho choroba (ACH, pseudorabies) je infekční virové onemocnění, které poprvé popsal v r. 1902 maďarský veterinární lékař Aladár Aujeszky u skotu. V seznamu Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) je ACH zařazena mezi nákazy společné více druhům zvířat. Z pohledu myslivosti je významná tím, že jejím přirozeným hostitelem a rezervoárem jsou prasata (i divoká), a pokud se jí nakazí lovecký pes, znamená to pro něj smrt.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Informace o výskytu Aujezskyho choroby v Rakousku a její nebezpečnosti pro lovecké psy zneklidnila mnohé domácí vůdce psů, kteří intenzívně využívají své psy na naháňkách a při dosledech černé zvěře. Jednoho z nich – Jana Konvičku z jižních Čech – jsme oslovili a položili mu několik otázek.

Ing. Petr Ziegrosser

V Dolním Rakousku byly v uplynulých měsících zaznamenány čtyři případy úhynu loveckých psů na Aujeszkyho chorobu (ACH), virové onemocnění přenosné z černé zvěře. Dva psi uhynuli po naháňce na černou, dva po kontaktu s divočáky ulovenými na individuálním lovu.

Redakce

Uživatelé honiteb vykazují každoročně kromě jiného odstřel lončáků, přičemž jejich celkový úlovek je uveden v myslivecké statistice zveřejňované Českým statistickým úřadem a jeho podíl z celkového odstřelu černé zvěře se používá jako jeden z ukazatelů o hospodaření s tímto druhem zvěře. V souvislosti se současnou situací v populaci černé zvěře, kdy metání selat probíhá v průběhu celého roku, přičemž část bachyněk ve věku selete již vodí svá selata, se podstatně ztěžuje posouzení věku živé mladé černé zvěře jak na osamělých, tak především na společných lovech. Kontrole vývinu chrupu u ulovené zvěře za účelem přesného stanovení věku se věnuje jen část myslivců, takže je zřejmé, že statistické údaje podléhají významnému zkreslení. V této souvislosti se logicky nabízí otázka, zda kategorie lončák již neztratila v myslivecké praxi význam. O názor na uvedenou problematiku jsme požádali pět respondentů.

Ladislav Holeš

V návaznosti na článek Ing. Ctirada Rakušana o chrutí černé zvěře v Německu (Svět myslivosti č. 2/2011) bych rád zveřejnil závěry ze sledování doby metání selat prasete divokého v honitbách okresu Žďár nad Sázavou v letech 2008–2010.

RNDr. Pavel Benda a Ing. Marek Klitsch

Počátkem letošního roku vzbudila pozornost laické i odborné veřejnosti zpráva o vyfotografování rysa ostrovida v Národním parku České Švýcarsko. Je to první přímý fotografický doklad jedince, který má Správa Národního parku České Švýcarsko k dispozici. V této souvislosti je třeba konstatovat, že téměř každý rok se objeví několik více či méně věrohodných dokladů o přítomnosti této kočkovité šelmy. Je však mnohdy velmi těžké oddělit skutečná zjištění se záměnami či omyly. Je také nutno zdůraznit, že počet dokladů o přítomnosti neodráží nárůst či pokles velikosti populace či její distribuci, ale spíše rozmístění pozorovatelů a také faktor náhody. Jak to tedy s rysem ostrovidem v Českém Švýcarsku je?

Mgr. Zdeňka Chmelová

Ve dnech 25. a 26. února t. r. se v Olšině u Horní Plané konalo mezinárodní sympózium na téma rys ostrovid. Pozvání přijali odborníci z ČR, Německa a Rakouska, kteří se problematikou této šelmy zabývají. Pořadatelem akce byla Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost (JISOPM), o. p. s., jež setkání uspořádala v rámci přeshraničního projektu „Síť biodiverzita/lov“.