Archiv časopisu Svět myslivosti

MVDr. Jaroslav Švec a Petr Cink

Jezevčík je všestranným pomocníkem myslivce nejen při lovu menších šelem pod zemí i na jejím povrchu, ale také při lovu veškeré spárkaté zvěře, a v neposlední řadě i při lovu drobné a vodní zvěře. Rozsahem využití v lovecké praxi nemá kromě některých plemen teriérů mezi ostatními loveckými psy konkurenci. Je vynikající honič, barvář, dokonce i aportér, a to jak na suchu, tak ve vodě. Práce v norách je mu vlastní, stejně jako hlasitost na stopě zvěře. Jen je nutné tyto vlohy vhodnou výchovou a výcvikem upevňovat.

PhDr. Vladimír Dolínek

Z hlediska technického vývoje palných zbraní je 18. století klidným obdobím bez zásadních změn. U zámkových mechanismů dochází jen k drobným úpravám a zlepšením. U kolečkových zámků je kolečko již plně zapuštěno za zámkovou desku, kohouty mají dlouhý palečník nebo prstenec usnadňující manipulaci s kohoutem a z boku má kohout ochranný kryt sloužící současně jako další prostor pro výzdobu. U křesadlových zámků se mění podoba kohoutu, střídají se období plochých a zaoblených tvarů zámkové desky, drobné úpravy nastaly i u vnitřních součástek zámkového mechanismu, ale k podstatnější změně nedošlo.

Ing. Petr Ziegrosser

Dostanete-li se – buď jako lovci, nebo turisté – do rumunských Karpat v oblasti Brašova, nezapomeňte navštívit Lovecké muzeum v městečku Posada. Cesta autem z Brašova do Posady trvá asi hodinu. Na muzeum vás upozorní několik nepřehlédnutelných informačních tabulí.

Jaromír Zumr st.

Puštík bělavý patří k původním druhům sov Šumavy. Od počátku 20. století bylo zaznamenáváno snižování jeho početnosti, poslední údaje o hnízdění pocházejí z 20. let a od konce 30. let minulého století byl již tento druh považován na obou stranách Šumavy za vyhynulý.

Prof. RNDr. Karel Šťastný

V dalším pokračování seriálu o naší pernaté zvěři navážeme na díl uveřejněný ve Světě myslivosti č. 5/2011, v němž byla pozornost věnována hrabavým ptákům, žijícím v zemědělské krajině. V aktuálním článku popíšeme situaci druhů, jejichž životním prostředím jsou lesy.

Jindřich Machala

Jaro a začátek léta před hlavní loveckou sezónou jsou příhodným časem ke stavbě, opravám a rekonstrukcím mysliveckých zařízení v honitbě. V červnovém vydání Světa myslivosti přinášíme popis jednoduchého a osvědčeného posedu spolu s návodem na jeho stavbu. Podobným způsobem nabídneme čtenářům v následujících číslech návody ke stavbě dalších mysliveckých zařízení.

Redakce

S červnovým číslem Světa myslivosti bylo v uplynulých čtyřech letech spojeno vyhlášení výsledků I. kola soutěže Rarita roku o nejzajímavější abnormální srnčí trofej, pořádané redakcí Světa myslivosti. Nejinak je tomu i letos, kdy v I. kole bojovalo o postup do Velkého finále 13 trofejí. Stejně jako v předchozích ročnících budou fotografie desítky nejlepších trofejí z každého kola zveřejněny ve Světě myslivosti a na konci soutěže též finálové trofeje.

Doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc., prof. RNDr. Hynek Burda, CSc., prof. RNDr. Petr Koubek, CSc., Ing. Petra Nováková, Ph.D.

O tom, že u živočichů může existovat kromě zraku, sluchu, čichu, hmatu a chuti i šestý smysl, se začalo uvažovat v druhé polovině 20. století. Tímto smyslem je magnetorecepce, což představuje – zjednodušeně řešeno – vnímání magnetického pole Země a má za následek orientaci živých organismů podle magnetických siločar Země.

Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.

V sobotu 16. dubna t. r. se v útulném prostředí lovecké chaty v Horce nad Moravou konal seminář „Zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře“. Uspořádala jej společnost VVS Verměřovice ve spolupráci s Mysliveckou a Ekologickou komisí ČMMJ a redakcí časopisu Myslivost.

Roman Opat, Ing. Jana Šťastná a doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.

Prase divoké působí v současnosti nejen v ČR, ale i v ostatních státech téměř celé Evropy velké škody v zemědělství. Většina autorů zabývajících se touto problematikou se shoduje, že za vznikem škod jsou hlavně vysoké stavy zvěře. Pokud nahlédneme do statistiky odstřelu v posledních 20 letech, není co dodat. A. Charvát a J. Mikulka zjišťovali škody působené zvěří na zemědělských kulturách a v metodické příručce vydané v r. 2003 uvádějí, že největší škody na zemědělských plodinách působí černá zvěř, která se na celkovém rozsahu škod podílí téměř z 90 %.