Archiv časopisu Svět myslivosti

Dalibor Pačes

Daňka evropského si většina myslivců spojuje spíše s oborními chovy. Únikem z obor nebo vysazováním se dostal do volnosti, kde jeho stavy postupně narůstají. Na některých místech naší republiky je snaha řídit chov daňčí zvěře na větších územních celcích – v oblastech chovu (OCH). Jak jsme informovali ve Světě myslivosti č. 7/2012, v současné době jich u nás funguje devět. Rozlohou největší OCH daňka evropského leží v Olomouckém kraji a nese název Klopinská.

Pavel Šustr

Prosinec bývá na Šumavě již typicky zimním měsícem – teploty klesají pod bod mrazu a minimálně na hřebenech leží sníh. Migrující jelení zvěř hledá ve vyšších partiích poslední zbytky potravy, nebo již sešla do středních poloh za zvěří nemigrující – do okolí přezimovacích obůrek. Z hřebenů odchází zpravidla s první větší sněhovou nadílkou, kdy již potrava není tak dobře dostupná. Zvěř dobře ví, že v přezimovacích obůrkách jí najde dost. Jak jsme slíbili v minulém díle seriálu, v tomto čísle se budeme věnovat migraci zvěře do přezimovacích obůrek, resp. do jejich okolí.

Petr Koubek

Na bruntálském zámku se ve dnech 11. a 12. října t. r. sešla téměř stovka nadšenců, kteří si chtěli připomenout výročí uvedené v nadpisu článku. Možná by jich ani nebylo tolik, kdyby se jesenický kamzík nestal nechtěným symbolem rozepře mezi laickou veřejností na jedné straně a odborníky na straně druhé. Ty první zastupovali především myslivci a milovníci jesenické přírody, ty druhé botanici a zoologové Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky.

Redakce

Pouze o jediný den dříve než vloni, tedy 15. listopadu, bylo uzavřeno čtenářské hlasování o vítěznou trofej soutěže Rarita roku, pořádané redakcí Světa myslivosti. Do šesti základních kol letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 134 trofejí, z nichž se deset dostalo do Velkého finále.

Jakub Hruška

Více než 20 000 lidí se během necelých pěti měsíců podepsalo pod petici „Za obnovu zemědělské krajiny“ (Svět myslivosti č. 7/2012). Nejsou spokojení s tím, jak dnešní krajina vypadá a požadují po vládě, Parlamentu ČR a příslušných ministerstvech, aby veřejnými prostředky ze Společné zemědělské politiky byly zajištěny veřejné hodnoty – tedy krajina, v níž budou moci přežívat nejen motýli, koroptve nebo zajíci, ale která bude současně přístupná lidem a jejíž ekonomická hodnota zůstane zachovaná pro budoucí generace.

Jaroslav Slamečka, Vladimír Parkányi, Ľubomír Ondruška, Dušan Vašíček

První světová konference o zajícovcích byla uspořádána v r. 1979 v kanadském Guelphu. Poté nastala přestávka trvající 25 let, na jejímž konci se organizátoři premiérového ročníku rozhodli pořádat konference pravidelně – jednou za čtyři roky. Čtvrtstoletí po první konferenci zorganizovalo portugalské Výzkumné centrum pro biodiverzitu a genetické zdroje Univerzity v Portu ve svém zařízení ve Vairao druhý ročník, další se konal v mexické Morelii a dosud poslední, jenž proběhl letos v červenci, hostila Vídeň.

Jiří Staněk

Při pořádání společných lovů na spárkatou zvěř se téměř nikde neřeší eventualita srážky zvěře vyhnané během lovu na pozemní komunikaci. Je uživatel honitby při pořádání společného lovu v blízkosti pozemní komunikace odpovědný za případné škody, které způsobí vyhnaná zvěř?

Jiří Staněk

Většina současných uživatelů honiteb, jejichž držitelem je státní podnik Lesy České republiky (Lesy ČR), by si zřejmě ráda pronajala „své“ honitby i v příštím mysliveckém období, k čemuž jim zákon o myslivosti vychází vstříc v § 33 odst. 3, který formuluje tzv. opční právo. Současně se však obávají zvýšení nájemného od roku 2013. Co jim tedy vlastně opční právo obsažené v zákoně o myslivosti i ve smlouvách o nájmu honiteb garantuje?

Redakce

V červencovém čísle Světa myslivosti jsme přinesli informaci o úmyslu Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) založit samostatnou mysliveckou organizaci. Na ustavující schůzi v Plzni byla v létě založena Asociace myslivosti ČR při ASZ, která má statut občanského sdružení. Cílem asociace bude prosazování účinného systému při naplňování práv vlastníků honebních pozemků při řízení myslivosti, tvorbě a využívání honiteb.

David Vaca

Poslanecká sněmovna přehlasovala 8. listopadu t. r. veto Senátu a schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který počítá s navracením jak nemovitého majetku ve vlastnictví státu (až téměř 200 000 ha lesní a zemědělské půdy), tak s finanční náhradou za majetek, který již vrátit nelze (vyčísleno na 59 miliard Kč). Prezident Václav Klaus nechal návrh zákona projít, takže nová právní norma vstoupí 1. ledna 2013 v platnost. S nemovitým majetkem získají církve i právo myslivosti. Co to přinese? O rozhovor na toto téma jsme požádali Ing. Karla Štíchu, vedoucího správy majetku Arcibiskupství pražského.