Archiv časopisu Svět myslivosti

Ing. David Vaca, Ph.D.

V 70. a 80. letech minulého století, kdy u nás byla nouze o literaturu popisující lovecké zážitky v zahraničí, působily jako malá zjevení knihy brněnského rodáka Vladimíra Paulišty. Svěží poutavou formou psal o svých zkušenostech loveckého průvodce u francouzské lovecké kanceláře z lovů v cizině, ale i o doprovázení nejčastěji francouzských lovců na lovech u nás. Ve svých literárních aktivitách nepolevil ani v 90. letech, celkem připravil pro naše čtenáře sedm knih. Pokud bychom spočítali jejich souhrnný náklad, dostali bychom se k dnes těžko pochopitelnému číslu 250 000 výtisků! Psal a stále ještě píše též do našich a zahraničních mysliveckých periodik. Dne 27. března vstoupí Vladimír Paulišta do „klubu devadesátníků“…

Ing. Dalibor Pačes

Úspěšného 48letého brokového střelce v disciplíně skeet Leoše Hlaváčka z Pardubic netřeba podrobně představovat. Rozhovor s ním jsme přinesli v příloze Světa myslivosti Skeet&Trap II/2005 – na vrcholu jeho střelecké kariéry. Někdejší úspěšný dlouholetý reprezentant ČR nedávno ukončil aktivní kariéru a začal se profesionálně věnovat výchově mladých střelců. S odstupem šesti let jsme ho opět požádali o rozhovor.

Redakce

Před dvěma lety obohatila díky tišnovské firmě Expal nabídku loveckých zbraní na našem trhu netradiční kulová zbraň. Jde o jednorannou kulovnici Pfeifer SR2, kterou zcela jistě nepřehlédnete díky její celkové délce (pouhých 70–73 cm – podle varianty zbraně) a netradičnímu vzhledu. Její výrobce, firma Pfeifer z tyrolského Feldkirchu, ji na veřejnosti prezentuje jako „nejkratší loveckou kulovnici na světě“.

Mgr. Jaroslav Rataj

Lovecké kynologii se aktivně věnuji od r. 1993, kdy jsem si pořídil prvního českého fouska jménem Viki z Votického vrchu. Od té doby jsem vycvičil nebo pomohl vycvičit řadu loveckých psů různých plemen, převážně však českých fousků, s nimiž je můj život pevně spojen již téměř 20 let. Jako rozhodčí z výkonu se při posuzování práce psů na zkouškách často setkávám s tím, že mnozí – zejména mladí – vůdci nevědí, jak má vypadat plnění některých disciplín. Proto jsem se rozhodl připravit malý seriál o výcviku ohaře. Instrukce v něm obsažené by měly pomoci začínajícím kynologům v přípravě ohaře nejen na zkoušky lovecké upotřebitelnosti, ale i pro lov.

Ing. Miloš Ježek, Ing. Tomáš Kušta, Ph.D.

Na světě najdeme v různých formách mnoho volně žijících druhů a poddruhů prasete a též populace ferálních (zdivočelých) prasat. Téměř ve všech zeměpisných šířkách se černá zvěř přizpůsobila mnoha rozličným typům prostředí. Posledními místy, kde se nevyskytovala, byly hustě obydlené městské aglomerace, které se výrazně liší od jejího přirozeného prostředí. V uplynulých deseti letech však začala černá tato místa úspěšně osídlovat.

Ing. Adam Jirsa

Opakovaně jsem zaznamenal ohlas na informace z cyklu článků Mgr. Pavla Šustra, Ph. D., „Rok v životě šumavské jelení zvěře“, především na únorové pokračování (Svět myslivosti č. 2/2012), ve smyslu „proč máte přezimovací obůrky a jak je to s jelení zvěří?“ Jako pracovník Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava si dovolím s podporou kolegů, kteří provoz obůrek zajišťují, stručně reagovat.

Mgr. Pavel Šustr, Ph.D.

Březen – za kamna vlezem, říká stará pranostika. Březnové povětrnostní podmínky na Šumavě tomu zcela odpovídají – zpravidla převládá nemilosrdně zimní a studené počasí, s velkým množstvím sněhu, který většinou ještě nezačíná příliš tát, spíše naopak – může ho i přibývat. Pro jelení zvěř představuje březen další měsíc charakteristický nedostatkem potravy, omezenými možnostmi jejího výběru a též ztěžující pohyb.

Doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc., a RNDr. Miloš Anděra, CSc.

V předchozích dvou dílech seriálu o vývoji populací spárkaté zvěře v ČR (Svět myslivosti č. 1 a 2/2012), jsme věnovali pozornost zvěři srnčí, černé, jelení a sičí. V tomto pokračování se zaměříme na daňka evropského, losa evropského a jelence běloocasého.

Ing. Ivo Březina

Zanedbání péče o keřové patro je jednou z příčin zvýšených škod působených spárkatou zvěří v nárostech a kulturách lesních dřevin. Pokud chybí keřové patro, je vhodné zakládat lesní remízy – plochy keřů a stromových dřevin vhodně umístěné do porostů. Na příhodných lokalitách je možné vysazovat rozmanité keře, které v našich plně zapojených porostech chybí.

Doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D., Mgr. Jana Rádrová, Mgr. Zdeňka Galková, doc. MVDr. Pavel Barták, Ph.D., prof. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

Krevsající tiplíci (obr. 1) na sebe strhli značnou pozornost zvláště v posledních šesti letech, kdy byla významná část evropských chovů domácích přežvýkavců postižena katarální horečkou ovcí (bluetongue, v textu dále KHO). Tiplíci jsou přitom jediní přenašeči této nákazy ve středoevropských podmínkách. Dosud však není plně vyhodnocen jejich význam pro chovy ostatních citlivých druhů přežvýkavců (volně a divoce žijící), které u nás patří mezi zvěř. Cílem našeho výzkumu proto bylo poznat vazbu tiplíků na chovy přežvýkavé spárkaté zvěře v tuzemských podmínkách.