Archiv časopisu Svět myslivosti

MVDr. Adéla Šperlová, prof. MVDr. Dagmar Zendulková, CSc., prof. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

V listopadu loňského roku u nás byla zrušena ochranná protinákazová opatření přijatá v důsledku výskytu katarální horečky ovcí (KHO) na území ČR v předchozích letech. Mezi druhy vnímavými k nákaze figurují i volně a divoce žijící přežvýkavci. Jaké byly důvody vyhlášení výše zmíněných opatření v ČR? Jaká je aktuální nákazová situace v populacích volně a divoce žijících přežvýkavců postižených evropských států? A jaké jsou výsledky našich šetření v populacích těchto přežvýkavců z území ČR?

MVDr. Zuzana Návělková, prof. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

Málokterá nákaza, prokázaná v posledních letech na našem území v chovech zvěře, vzbudila u myslivecké veřejnosti takovou pozornost jako Aujezskyho choroba (ACH). Výskyt ACH je u nás v současnosti spojován hlavně s černou zvěří, z čehož plynou obavy majitelů loveckých psů o jejich čtyřnohé pomocníky. Pes patří mezi vysoce vnímavé zvíře na ACH. Pokud se nakazí, nelze ho léčit a onemocnění vždy končí úhynem. Oprávněné obavy vůdců loveckých psů ze ztráty jejich svěřenců výrazně omezují využitelnost psů při lovu přemnožené černé zvěře. Jak je to s výskytem ACH v Evropě u domácích prasat a černé zvěře? Jak postupuje Státní veterinární správa ČR v monitoringu ACH u černé zvěře u nás? S jakými nálezy? To jsou jen některé otázky, jimž v našem příspěvku věnujeme pozornost.

C. R.

Řekne-li myslivec sluka, myslí tím vždy jen sluku lesní. I když se již neloví, protože náleží mezi zvlášť chráněné živočichy, stále pro nás zůstává symbolem jara a začátku mysliveckého roku. Sluka k nám přitahuje nejčastěji v druhé dekádě března, ale někdy se objeví i dříve.

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

Žije velmi skrytým způsobem života a díky ochrannému zbarvení je v terénu velmi nenápadná. Však ji také mnoho myslivců ani nespatřilo. Poměrně málo se toho ví o jejím způsobu života, chování, migraci … Řeč je o sluce lesní, o níž jsme stručně informovali v loňském roce v seriálu o naší pernaté zvěři a její početnosti (Svět myslivosti č. 4/2011). Tajemný pták našich lesů jistě stojí za podrobnější představení.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Úvahy o novelizaci zákona o myslivosti z úst ministra zemědělství jistě překvapí nejednoho čtenáře stejně jako zápis myslivosti na seznam nehmotného kulturního dědictví ČR. Jak tyto zprávy hodnotit?

Redakce

Jen pět položek obsahuje Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR. Vedle slováckého verbuňku nebo Jízdy králů na něj nově přibyla i myslivost (na seznam byla zapsána na základě rozhodnutí ministryně kultury Mgr. Aleny Hanákové ze dne 23. prosince 2011 – pozn. red.). „To, že myslivost byla připsána na seznam nehmotného kulturního dědictví, považujeme za potvrzení, že kulturní a společenský přínos naší myslivosti je skutečně mimořádný,“ uvedl jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Ministr zemědělství Ing. Petr Bendl je ve funkci teprve od října loňského roku, ale již stihl do médií naznačit, že hodlá změnit poměry v myslivosti novelizací mysliveckého zákona. Tak silné prohlášení z Ministerstva zemědělství v uplynulých letech nezaznělo. Ministra jsme v této souvislosti požádali o rozhovor.

prof. MVDr. Dagmar Zendulková, CSc.

Vážení čtenáři,

ještě před několika lety, když jsem při výuce nákaz hospodářských a zájmově chovaných zvířat studentům vysvětlovala, že katarální horečka ovcí – bluetongue je pro nás, vzhledem k zeměpisné poloze naší republiky a povaze této nákazy, skutečně exotickým onemocněním, ani ve snu by mě nenapadlo, že brzy bude vše jinak. Hrozba globálního oteplování se sice skloňovala ve všech pádech již tehdy, ale jeho možné důsledky byly vnímány jako velmi vzdálené.