Úvodník
prof. MVDr. Dagmar Zendulková, CSc.
Vážení čtenáři,
ještě před několika lety, když jsem při výuce nákaz hospodářských a zájmově chovaných zvířat studentům vysvětlovala, že katarální horečka ovcí – bluetongue je pro nás, vzhledem k zeměpisné poloze naší republiky a povaze této nákazy, skutečně exotickým onemocněním, ani ve snu by mě nenapadlo, že brzy bude vše jinak. Hrozba globálního oteplování se sice skloňovala ve všech pádech již tehdy, ale jeho možné důsledky byly vnímány jako velmi vzdálené.
Katarální horečka ovcí (KHO), západo-, severo- a středoevropany zkrátka tak trochu zaskočila. V r. 2006 jsme najednou stáli tváří v tvář novému původci, neznámému zdroji nákazy i způsobu zavlečení. Spektrum vnímavých hostitelů bylo široké, včetně volně žijících přežvýkavců. Ve snaze zabránit vzniku nových případů a dalšímu šíření nákazy bylo třeba formou mezinárodní spolupráce urychleně utřídit velké množství informací, ale hlavně účinně jednat. V evropských státech, ČR nevyjímaje, byla zavedena ochranná protinákazová opatření a připraveny inaktivované vakcíny proti KHO, sérotypu 8. Povinnou plošnou nouzovou vakcinací všech domácích přežvýkavců – skotu, ovcí a koz se během čtyř let podařilo situaci zvládnout a nákazu utlumit. Nové případy hlášeny nebyly. Proto u nás od 31. ledna t. r. platí zákaz vakcinace proti uvedené nákaze.
Protinákazovému systému opatření však z pochopitelných důvodů unikli volně žijící přežvýkavci, kteří mohou být, v různém rozsahu a v závislosti na živočišném druhu, přírodním rezervoárem KHO. Považovali jsme proto za nezbytné zaměřit pozornost při studiu KHO na našem pracovišti i na ně. Rozšíření nákazy na našem území je, narozdíl od jiných evropských států, zatím zanedbatelné. Situace je tedy velmi příznivá a lze si jen přát, aby taková i zůstala. V této chvíli je však velmi obtížné odhadnout, nakolik může ukončená vakcinace domácích přežvýkavců ovlivnit případné nové vzplanutí, a to i u přežvýkavců volně žijících.
Nečekaný výskyt KHO, sérotypu 8 na evropském kontinentu podle mého názoru neměl jen negativní ekonomický a zdravotní dopad. Z epidemiologického hlediska pomohl vytvořit modelovou situaci a rychle se orientovat v problému. Jak cenné tyto zkušenosti jsou, se dnes ukazuje při analýze výskytu dalšího nového onemocnění v Evropě (léto a podzim 2011), vyvolaného tzv. „Schmallenberg“ virem z čeledi Bunyaviridae. I v tomto případě jde, podobně jako u KHO, o sezónní onemocnění, za jehož přenos jsou zodpovědní tiplíci a komáři. Postihuje skot, ovce a kozy a pravděpodobně i volně žijící přežvýkavce. Informací je prozatím jen velmi málo a výzkumná činnost teprve na začátku. I v této oblasti bychom se rádi zapojili do řešení a přispěli tak svými výsledky k objasnění bližších epidemiologických souvislostí.
Zima se již pomalu, doufejme, chýlí ke konci a snad co nevidět přijde jaro. Nejen my lidé, ale i volně žijící zvířata včetně zvěře si jistě ulehčeně oddechnou a budou se těšit, až se venku oteplí a vše zazelená. Na to však toužebně čekají i noví tiplíci...
Závěrem mi ještě dovolte reagovat na nedávno zveřejněnou zprávu v tisku, že česká myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví ČR. Ráda bych na tomto místě všem myslivcům k tak významnému ocenění poblahopřála. Je zasloužené. Do dalších let vaší činnosti vám proto přeji řadu podobných úspěchů, a to nejen na poli domácím, ale i mezinárodním. Ze všeho nejvíce však přeji uspokojení ze smysluplné a dobře odvedené práce.