Archiv časopisu Svět myslivosti

Ing. Petr Ziegrosser

Dne 31. března 2013 skončí smlouvy o nájmu většiny honiteb v ČR (§ 33 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů). Připravují se nové nájemní smlouvy, vedou se předběžná jednání s vlastníky pozemků. Ač se to zatím nezdá a ani se o tom moc nemluví, lze počítat s tím, že dojde ke změnám v pronájmu honiteb. Jistě se vytvoří honitby nové, vlastní, honitby o menší výměře, ale i honitby několikatisícihektarové. Vznikne nová šance – pro myslivce i pro zvěř. Tam, kde se přestane hlasovat a začne se poroučet, budou šance nejvyšší. Před námi bude nových deset let hospodaření. Co dělat, abychom zvrátili nepříznivou situaci charakterizovanou vysokými stavy spárkaté zvěře, špatným poměrem pohlaví, nedostatkem trofejové zvěře vyšších věkových tříd? Jakou cestou se vydat?

Ing. Milan Slavinger

Tak jako každý rok vyhlásil náš krajský úřad – v souladu se zákonem o myslivosti – v lednu termíny pro sčítání zvěře. Poslední termín připadl letos na 3. březen. Hlášení o sčítání jsou do pěti dnů zasílána orgánu státní správy myslivosti obcí s rozšířenou působností. Výsledky sčítání by měly být podkladem pro myslivecké plánování a jsou rovněž uváděny ve statistickém výkazu MYSL 1-01. Je zajímavé, že čísla v těchto dvou výkazech se dost často liší, přestože se další sčítání neprovádí. Rád bych se s čtenáři Světa myslivosti podělil o některé zkušenosti se sčítáním zvěře, získané za roky praxe ve státní správě. Mnohé z níže uvedeného vám možná bude důvěrně známé.

Marek Drha

Na první pohled to byl úplně obyčejný tříletý jelen s trofejí typického průběrného šesteráka. V rámci telemetrického projektu, s jehož pomocí se v Národním parku Šumava sleduje pohybová aktivita a chování rysa ostrovida, jelena evropského a srnce obecného, byl 13. dubna 2005 náhodně vybrán a vybaven obojkem. Od té doby je sledován a díky tomu můžeme pozorovat změnu jeho paroží, která by před sedmi lety asi málokoho napadla.

Mgr. Pavel Šustr, Ph.D., Ing. Milan Suk

V květnu se Šumava konečně probouzí z dlouhé zimy. V hřebenových partiích pohoří zpravidla sice ještě leží značná vrstva sněhu, ale stále častěji se mozaikovitě objevují místa bez sněhové pokrývky. Ve středních polohách již však sníh zmizel a začíná rašit nová vegetace. Jelení zvěř uzavřená v průběhu zimy v přezimovacích obůrkách je již ve volnosti – obůrky se obvykle otevírají v průběhu dubna.

MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc.

Moták pochop (Circus aeruginosus) je středně velký dravec, který na území ČR hnízdí od r. 1943. Ačkoliv je relativně nedávným osídlencem, patří k druhům, které jsou dobře známy jak odborné, tak laické veřejnosti. Jde o dravce, který se relativně rychle a úspěšně přizpůsobil našim přírodním podmínkám a jeho početnost díky tomu dramaticky narůstá. To neuniklo pozornosti veřejnosti: jedna strana ho obhajuje a chrání, zatímco strana druhá by jeho počty nejraději výrazně redukovala. Motáku pochopovi se klade za vinu, že je jednou z příčin snížení početnosti menších druhů lovné zvěře v naší zemědělské krajině. Nechci o tomto názoru polemizovat. Rád bych naprosto nezaujatě naši mysliveckou veřejnost blíže seznámil s životem zajímavého dravce, jímž pochop bezesporu je.

Mgr. Roman Leontovyč, Bc. Jan Pankrác, Bc. Veronika Siegelová, RNDr. Martin Kašný, Ph.D.

Každý jistě zná lidové rčení: „Vyhodíš ho dveřmi, vrátí se oknem.“ I tak by se dal parafrázovat marný boj jednoho nadšeného chovatele daňků se závažným parazitem volně žijících i domácích zvířat – motolicí obrovskou (Fascioloides magna), který se odehrává na daňčí farmě v Obecnici na Příbramsku. V našem článku se na konkrétním případu pokusíme popsat možné komplikace spojené s vymýcením fascioloidózy, této u nás běžně se vyskytující parazitózy.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Motoličnatost spárkaté zvěře (původcem choroby jsou motolice, Trematoda) je detailně popsané a z hlediska biologie parazita dobře prozkoumané onemocnění. Popis vývojového cyklu a vlivu parazita na hostitele je obsažen téměř v každé učebnici myslivosti a chorobě je čas od času věnována pozornost v mysliveckých časopisech. Přesto se mezi myslivci v honitbách pravidelně objevují dotazy ohledně výskytu a rozšíření tohoto onemocnění a diskutuje se především o možnostech pomoci zvěři a snížit vliv jeho původců na populace zvěře. Nejen o tom jsme hovořili s RNDr. Martinem Kašným, Ph.D., z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

doc. Ing. Jaroslav Slamečka, CSc.

Tak byla nazvána konference, která se uskutečnila 31. března t. r. jako součást 17. Levických poľovníckych dní. Z podnadpisu vyplývalo, že hlavním tématem bude obnova nájemních smluv na honitby, myslivost a ochrana přírody a především problematika černé zvěře.

Ing. Dušan Krajniak, Ing. Ján Štrajcher

Dne 30. března t. r. se v Centru kultury Junior v Levicích konalo v rámci 17. ročníku Levických poľovníckych dní hodnocení trofejí „ad hoc“ komisí Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře (CIC). Komise pracovala pod vedením předsedy Ing. Karla Maierhofera z Rakouska ve složení prof. Ing. Roman Dziedzic (Polsko), doc. Ing. Josef Feuereisel, Ph.D., (ČR), prof. Ing. Juraj Ciberej, CSc., Ing. Dušan Krajniak a Ing. Tibor Lebocký (všichni Slovensko). Hodnocené trofeje pocházely převážně ze Slovenska, ale též z ČR, Maďarska a Polska.

Prof. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Moderní molekulárně genetické metody používané v posledním desetiletí přinesly řadu změn v systematickém postavení mnoha druhů savců. Některé dosavadní poddruhy povýšily na nové druhy a pomíchaly také jejich postavením v rodech, čeledích a dalších systematických jednotkách. Ne vždy jsou tyto změny přijímány s porozuměním a bez výhrad. Sami zoologové pracující těmito metodami přiznávají, že získané poznatky nejsou pokaždé zcela srozumitelné a velmi často si odporují.