Úvodník

Současný systém dotací bohužel žene zemědělce k obdělávání co největších půdních celků plodinami, které jsou momentálně dotačně nejvýhodnější. Střídání obilí, řepky a kukuřice, které dohromady tvoří více než 85 % (!) pěstovaných plodin, však představuje dlouhodobě devastační osevní postup podporující erozi, snížení úrodnosti a celkovou degradaci zemědělské krajiny. Půda se nehnojí organickými hnojivy, jichž je nedostatek, protože stavy hospodářských zvířat jsou nižší než v 19. století. To podstatně snižuje její úrodnost, schopnost zadržovat vodu a poskytovat životní prostředí důležitým půdním organismům. V intenzivně obdělávaných úrodných nížinách dnes téměř neexistují louky, a druhové bohatství planých rostlin je velmi malé. Pesticidy dokáží na polích, ale i na přilehlých polních cestách vyhubit veškeré rostliny mimo pěstovanou plodinu. Drobná zvěř nenachází útočiště, kam by se uchýlila po sklizni, kdy se pole proměňují v hladové a žíznivé pouště obrovských rozloh. Nikde není voda, nikde mez či alespoň travnatý pruh, kde by se mohl udržet hmyz či alespoň kousek nezemědělské vegetace. Pokud se vám zdá mé líčení našich úrodných nížin poněkud pesimistické, mohu je doplnit několika čísly: úlovek a stavy zajíce poklesly od 70. let minulého století na 10 %. Stejné je to s bažanty. Koroptve v podstatě zmizely, jsou na 5 % předválečných stavů. Za posledních deset let jsme ztratili 20 % polního ptactva a v rychlosti vymírání motýlů jsme na prvním místě v Evropě ...

Přesto je nyní šance tento stav alespoň částečně napravit. Pro období od r. 2014 se v Evropské unii připravuje změna zemědělské politiky, v níž má mít důležité místo zlepšení ekologických podmínek. Míra devastace zemědělské krajiny je totiž vysoká v mnoha státech EU. Zlepšení by měl přinést program zvaný „Greening“, do češtiny ošklivě přeloženo jako „ozelenění“ zemědělské krajiny. Měl by zavázat příjemce zemědělských dotací (tedy všechny, kteří dnes komerčně hospodaří) k tomu, aby nejméně na 7 % rozlohy zemědělské půdy založili meze, plochy rozptýlené zeleně, mokřady, remízky, ale vybudovali též protierozní opatření. Měla by tak být znovu dána šance zajícům, koroptvím, strnadům, motýlům, dalším živočichům a též polnímu rostlinstvu.

Na popud skupiny myslivců z Polabí, kteří jsou současnou situací velmi znepokojeni, jsme se v redakci Světa myslivosti rozhodli podpořit snahu o vyjednání co nejlepší pozice pro zemědělskou krajinu peticí s názvem „Za obnovu zemědělské krajiny“. Petice je jedna z možností jak může občan apelovat na Parlament ČR a příslušné orgány, v tomto případě Ministerstvo zemědělství, aby při vyjednávání podmínek ozelenění dostatečně přihlédli k názoru občanů ČR a ne pouze k názorům profesních sdružení a lobbystických skupin. Při sepisování petice se ukázalo, že tristní stav zemědělské krajiny trápí i mnoho jiných skupin občanů, ne pouze myslivce. Po konzultacích nad textem petice se postupně připojili ornitologové, ochránci přírody, ale i někteří zemědělci. Je tedy naděje, že petice splní svůj účel a že do podzimu letošního roku, kdy mají probíhat rozhodující jednání o ozelenění naší zemědělské krajiny, bude podpořena alespoň deseti tisíci podpisy, které jsou nutné pro slyšení v Parlamentu ČR a pro efektivní vyjednávání podmínek, za nichž bude předpokládaná klíčová změna zemědělské krajiny probíhat.

Svět myslivosti je první, který znění petice, petiční arch a její doprovodný text uveřejňuje. Dovolujeme si požádat čtenáře, aby text petice dále šířili mezi své kolegy myslivce, ale i mezi všechny, jimž není stav naší zemědělské krajiny lhostejný. Podpis každého může přispět ke zlepšení současného tristního stavu. O průběhu sbírání podpisů, podporovatelích a vůbec o výsledcích naší snahy budeme informovat v příštích číslech Světa myslivosti.