Archiv časopisu Svět myslivosti

Rš a redakce

V letech 1999–2004 byl v Dánsku podrobně sledován a vyhodnocován lov srnčí zvěře lukem. Akce uspořádaná Dánským lukostřeleckým svazem a Národním úřadem pro les a přírodu s cílem vyhodnotit efektivitu luku jako nástroje k lovu srnčí zvěře přinesla zajímavé poznatky a její výsledky se staly podkladem pro legalizaci lovu lukem v Dánsku v r. 2005.

David Vaca

V propagačních materiálech řady loveckých kanceláří a též v zahraničních mysliveckých a loveckých časopisech není nouze o informace o lovu zvěře lukem. Lovci samozřejmě dávno nepoužívají primitivní loveckou výzbroj, ale vysoce výkonné luky a velmi účinné šípy. U nás stál lov lukem dosud stranou, byť počet jeho příznivců narůstá. Lovit jezdí do států, kde je tento způsob lovu povolen. O podrobnostech jsme hovořili s Alexandrem Vrágou, předsedou nedávno založeného Českého Sdružení Lovecké Lukostřelby (ČSLL).

Karel Šťastný

Na loňském evropském sympoziu o kachnách (Svět myslivosti č. 7/2012) byla věnována pozornost kromě jiného i mořským kachnám. Výskyt některých druhů lze na tahu a v zimním období zaznamenat i u nás. Neméně zajímavé byly příspěvky týkající se vlivu probíhajících klimatických změn na migrující kachny.

Petr Koubek

Dlouho jsem přemýšlel, zda má význam reagovat na diskusní příspěvek Ing. Josefa Nováka o tom, co skutečně ovlivňuje početnost zajíce polního. Jeho článek byl reakcí na některé části textu, který jsme připravili s MVDr. Pavlem Forejtkem, CSc., a byl zveřejněn ve Světě myslivosti č. 8/2012. Nejsem příznivcem takových diskusí, nicméně zrovna v tomto případě byla v plné šíři uplatněna klasická myslivecká argumentace. Bez čísel, věrohodných dat, jen pouhá empirie, podložená „dlouholetou mysliveckou praxí“.

Jiří Staněk

Honební společenstva (HS) jsou právnické osoby založené podle zákona o myslivosti (§ 19 odst. 1 zákona). V praxi jde o často velmi nesourodá uskupení vlastníků honebních pozemků, tedy jak fyzických, tak právnických osob, jejichž členství v HS je motivováno různými hledisky. Zákon o myslivosti upravuje zásady činnosti HS a jeho orgánů (honební výbor a honební starosta) poměrně podrobně, ale přesto se v praxi stále objevují aplikační problémy, na jejichž řešení zákon nedává jednoznačné odpovědi. Nejčastěji se opakující dotazy a odpovědi na ně by měly přispět k odstranění alespoň některých nejasností.

Robert Rakušan

Zimní období je čas, kdy je možné získat hodnotnou hustou zimní kožešinu dravé zvěře. Její lov, a hlavně zástřelné, vyplácené myslivcům z povolání, bylo vítaným příspěvkem k pravidelnému platu. Není proto divu, že existovaly různé způsoby, jak lákat dravou zvěř na místa, kde ji bylo možné snadno lovit. Cílem nebylo jen získat cenný kožíšek, ale také upravit početní stav predátorů.

Jan Šíma

Šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů je obecně (globálně) pokládáno za jeden z významných faktorů ohrožujících biologickou rozmanitost. V řadě případů dochází působením těchto organismů i ke vzniku ekonomických škod a dalších problémů. V podmínkách ČR, konkrétně v případě norka amerického, psíka mývalovitého a mývala severního jsou tyto dopady zřejmé a potřeba řešení tohoto problému je jednou z oblastí, kde se protíná zájem ochrany přírody a myslivosti. Jaké jsou možnosti řešení z hlediska právní úpravy v oblasti ochrany přírody a myslivosti?

Petr Koubek, Jaroslav Červený, Miloš Ježek

Mýval severní (Procyon lotor) patří do čeledi medvídkovitých, což je početná skupina malých až středně velkých všežravých šelem, žijících výhradně na americkém kontinentu. Jejich společným znakem je protáhlá obličejová část lebky a dlouhý, v některých případech chápavý, ocas. Mýval severní má ještě dva velmi podobné příbuzné: mývala jižního (P. carnivorus), který obývá jižní část střední Ameriky přes Amazonii až po Argentinu a na rozdíl od mývala severního má tmavá chodidla, a velmi vzácného a kriticky ohroženého mývala trpasličího (P. pygmeus). Posledních 250 jedinců tohoto druhu žije v mangrovových porostech malého ostrůvku Cozumel v Mexickém zálivu. Na pevnině byl již vyhuben. Mývalovi severnímu se naopak daří, a to nejen v jeho domovině, ale též na evropském kontinentu, kam se dostal koncem 20. let minulého století. Tehdejší rozhodnutí chovatelů kožešinových zvířat přenést jeho chov do Evropy dnes přidělává vrásky zoologům, ochráncům přírody a též myslivcům.

David Vaca

Dne 8. listopadu 2012 uspořádala Česká lesnická společnost, o. s., s finanční podporou Ministerstva zemědělství ČR seminář o problematice škod působených některými druhy živočichů. Akce se konala na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze.

prof. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Vážení čtenáři,
v historii lidstva najdeme nepřeberné množství příkladů vedoucích k pochybnostem, zda vědecký název člověk rozumný (Homo sapiens) odpovídá skutečnosti. Řadu z nich zaznamenáváme také ve vztahu k přírodě a jejím obyvatelům. V každé době se našli „průkopníci“, jejichž snahou bylo vylepšit flóru či faunu ve svém okolí. Z různých konců světa si přiváželi různé rostliny a vypouštěli různá zvířata, aby obohatili své zahrady a menažérie. Odtud byl jen kousek do volné přírody. Většina takových pokusů naštěstí skončila neúspěšně. Některé z úspěšných však s sebou bohužel nesly a dosud nesou jen stopy zkázy.