Archiv časopisu Svět myslivosti

Dalibor Pačes

Název v nadpisu nepatří nejvyššímu vrcholu Českomoravské vysočiny (837 m n. m.), jak by se na první pohled mohlo zdát, ale chovné stanici německých krátkosrstých ohařů, kterou před 90 lety založil lesmistr ve službách hraběte Podstatského-Liechtensteina Jan Šmikmátor. Třemi generacemi rodu Šmikmátorů vedený moravský chov „kraťasů“ oprávněně zaslouží pozornost. Průvodcem jeho historií a současností bude pětašedesátiletý vnuk zakladatele, shodou okolností rovněž Jan Šmikmátor.

Josef Novák

Ve Světě myslivosti č. 1/2013 jsem prezentoval svůj názor na článek prof. RNDr. Petra Koubka, CSc. „Vliv negativních faktorů prostředí a lovu na populace zajíce polního“, otištěný ve Světě myslivost č. 8/2012. Prof. Koubek reagoval na můj příspěvek „Co skutečně ovlivňuje početnost zajíce polního?“ v letošním únorovém čísle časopisu. Využívám práva na odpověď a chci některé věci uvést na pravou míru.

Jiří Křivánek

Ten, kdo měl alespoň jednou v životě možnost pozorovat v přírodě tetřívka, dá jistě za pravdu španělskému židovskému obchodníkovi Ibrahímu Ibn Jakúbovi, který o něm již v 10. století napsal: „Je to pták pestřejší a hezčí než páv!“ Tetřívčí kohoutek je vskutku krasavec. Jeho kovově lesklé modročerné peří ostře kontrastuje se svítivě bílým podtatrčím i hvězdou a zrcadlem na letkách. Zakroucená ocasní pera v lyře –
srpky – i červené poušky na hlavičce mu dodávají výraz odhodlaného bojovníka. Skromně vybarvený šat kropenaté slepičky, praktický pro náročnou dobu hnízdění, jako by ji stavěl do pozice chudé příbuzné. A právě tomuto krasavci může velmi brzy hrozit nezáviděníhodný osud.

Redakce

V květnovém čísle Světa myslivosti jsme vyhlásili již osmý ročník oblíbené soutěže Rarita roku o nejzajímavější abnormální srnčí trofej. V čísle červnovém, jímž právě listujete, přinášíme výsledky I. kola. O postup do Velkého finále v něm bojovalo 12 trofejí. Stejně jako v předchozích ročnících budou fotografie deseti nejlepších trofejí z každého kola zveřejněny ve Světě myslivosti.

Jaroslav Slamečka

Od prvního levického semináře s třemi přednáškami a krátkou diskusí letos uplynulo 18 let. V jejich průběhu se akce v Levicích vyvinula v podnik známý nejen na celém Slovensku, ale i v okolních státech.

Petr Šatrán, Tomáš Krůta, Zbyněk Semerád, Jiří Lamka

Státní veterinární správa (SVS) zahájila v r. 2011 v ČR monitoring Aujeszkyho choroby (ACH) černé zvěře. K dispozici pro daný rok však byly pouze výsledky vyšetření krve zvěře zajištěné z období srpen–prosinec 2011 (podrobněji viz Svět myslivosti č. 4/2012). Na toto startovací období se navázalo v r. 2012, rozsah monitoringu byl vymezen požadavkem SVS získat tři vzorky krve na 100 km2 území (přípis SVS z konce dubna 2012). Pro jednotlivé okresy ČR byla proto na základě jejich rozlohy stanovena směrná čísla potřebných vzorků krve. Okresy, které ke dni vydání pokynu kvótu vzorků již splnily, v monitoringu nepokračovaly, a naopak, kde vzorky chyběly, se pokračovalo v jejich zajišťování a vyšetřování až do naplnění odpovídající kvóty. Ostatní organizační záležitosti související s monitoringem zůstaly zachovány na úrovni r. 2011.

Ladislav Pulpán

Letos končí přibližně u dvou třetin honiteb, jejichž držitelem jsou Lesy České republiky, s. p, (Lesy ČR), desetileté období nájemních smluv uzavřených v r. 2003. Dne 8. března 2013 proto Lesy ČR po měsících příprav vyhlásily první vlnu výběrových řízení na pronájem honiteb, která proběhla ve dnech 26.–28. 3., a bylo do ní zařazeno 126 honiteb. Další tři vlny proběhly ve dnech 9.–11. 4., 23.–25. 4. a 14.–17. 5. Celkem bylo zahájeno 599 výběrových řízení a je podepsáno okolo 200 nových smluv. Je tedy čas na úvodní bilancování.

Miloš Ježek, Stanislav Dvořák, Jan Masner, Tomáš Kušta, Jan Jarolímek

Na internetu je dostupný nový portál ZVĚŘ ONLINE, na němž je možné téměř v reálném čase sledovat život jelenů evropských, siků a divočáků vybavených obojky s GPS. Sledovaní jedinci jsou z oblasti Doupovských hor a Šumavy. Portál je dostupný na adrese zver.agris.cz.

Petr Koubek, Miroslava Barančeková, Jarmila Krojerová, Miloslav Homolka, Petr Konupka a Peter Vallo

Pouze Moravskoslezské Beskydy jsou místem, kde se v ČR společně a víceméně pravidelně vyskytují všechny tři druhy našich velkých šelem – rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý. To je také důvod, proč bylo toto území zařazeno do sítě Evropsky významných lokalit (EVL) v programu Natura 2000. Samo o sobě to výše uvedeným druhům sice nezajišťuje ochranu, ale jde o významný donucovací prvek k prosazování všech prostředků, které mohou k jejich ochraně přispět. Základním předpokladem k formulaci takových opatření je dokonalá znalost všech faktorů, které mohou ovlivnit jejich početnost, rozšíření i jejich migraci do nových vhodných oblastí. Pro tento účel by měly posloužit výsledky projektu, který je velkým šelmám v Beskydech věnován.

Redakce

Redakce Světa myslivosti průběžně sleduje vývoj kolem tvorby novely zákona o myslivosti z dílny Ministerstva zemědělství (MZe) a snaží se přinášet aktuální informace o uskutečněných jednáních a dílčích závěrech.