Archiv časopisu Svět myslivosti

David Vaca

Dne 26. dubna t. r. oslavila Českomoravská myslivecká jednota svatohubertskou mší ve svatovítské katedrále a okázalým galavečerem 90. výročí svého založení. V souvislosti s bilancováním uplynulých let, ale i s výhledem do budoucna, jsme požádali o rozhovor jednatele ČMMJ Ing. Jaroslava Kostečku, Ph.D.

Redakce

Naše největší myslivecká organizace – Českomoravská myslivecká jednota – oslavila letos v dubnu 90. let své existence. Při této příležitosti a též v souvislosti se zahájením 60. generálního zasedání Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře (CIC), které spolupořádala ČR, Slovensko a Maďarsko, byla 26. dubna sloužena v pražské Katedrále sv. Víta mši ke cti sv. Huberta. Před 18. hodinou chrám zaplnily stovky myslivců a příznivců myslivosti, aby byli přítomni slavnostnímu aktu. Mši, kterou doprovázelo 110 trubačů a 60 pěvců, celebroval kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Jeho slovům naslouchali současný prezident CIC Bernard Lozé, jeho předchůdce Dieter Schramm, výkonný ředitel kanceláře CIC Tamás Marghescu a další významní hosté. Kardinál Duka vyzdvihl význam myslivosti, požehnal myslivcům a popřál jim úspěchy do dalších let. Po mši se ve Španělském sále Pražského hradu uskutečnil reprezentativní galavečer.

Jakub Hruška

Vážení čtenáři,
návrh novely zákona o myslivosti z dílny Ministerstva zemědělství bude jistě středem pozornosti myslivců ještě mnoho měsíců. V dubnovém čísle Světa myslivosti jsme si přečetli názory opírající se spíše o dohady, jak novela bude vypadat, ale v květnu byl již návrh změn konkrétnější (Svět myslivosti č. 5/2013). Přestože cesta k novele zákona ještě ani nezačala – má před sebou meziresortní připomínkové řízení, posouzení Legislativní radou vlády, předložení do vlády, trojstupňové schvalování v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (včetně pozměňovacích návrhů), schválení v Senátu (anebo také vrácení sněmovně) a nakonec podpis prezidenta – názory na její obsah se již dnes diametrálně odlišují. Zatímco jedna strana tvrdí, že dosavadní zákon je v pořádku, změny nepotřebuje, a pokud je s ním někdo nespokojen, pak je to diletant a potížista, který je proti myslivosti, strana druhá poukazuje zejména na nefunkční vztah majitele honebního pozemku a (obvykle) nájemce honitby. Realitou současnosti jsou ale raketově rostoucí stavy spárkaté zvěře a zvyšující se škody působené zvěří, které lze na základě dnešního zákona sice (teoreticky) eliminovat, desetiletá zkušenost však ukázala, že v praxi to možné takřka není. Myslivce ve valné většině vůbec nezajímá, jestli zvěř nějaké škody působí, protože zpravidla nemají vztah k honebním pozemkům.