Archiv časopisu Svět myslivosti

Dalibor Pačes

O Poněšické oboře a v ní chované jelení zvěři jsme ve Světě myslivosti psali již několikrát. Bylo to jak v seriálu o oborních chovech v ČR (č. 8/2006 a 1/2009), tak v článcích o nových národních rekordních jeleních trofejích (č. 1/2002 a 3/2008). Posledních dvacet let je pravidlem, že obora každý rok vydá alespoň jednu zlatou trofej. Unikátní kolekce medailových trofejí z našeho nejlepšího oborního chovu jistě zaslouží pozornost.

Redakce

Čtvrté kolo soutěže Rarita roku 2013 o nejzajímavější abnormální srnčí trofej bylo – hodnoceno atraktivitou přihlášených trofejí – z dosud proběhlých letošních kol asi nejsilněji obsazené. Soutěžilo v něm 16 trofejí – 15 z ČR a jedna ze Slovenska.

Jaroslav Slamečka a Jakub Hruška

Nebývá zvykem, že zemědělci přicházejí s podnětem pro spolupráci na programech podporujících drobnou zvěř. Zemědělské družstvo Mojmírovce (okr. Nitra) je zřejmě výjimkou – z iniciativy jeho předsedy se 30. května t. r. uskutečnil mezinárodní seminář s názvem „Spolupráce myslivců a zemědělců – nová šance pro drobnou zvěř“. Pro jednání si organizátoři vybrali velmi atraktivní prostředí mojmírovského zámku. Aktuálnost tématu dokládá i vysoký zájem o účast – na seminář přijelo 160 myslivců, zemědělců a dalších účastníků, jimž není lhostejná problematika drobné zvěře.

Petr Šatrán a Dagmar Zendulková

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Rezervoárem viru a současně přenašečem nákazy jsou velcí ovální roztoči – klíšťáci rodu Ornithodoros. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj žádné zdravotní nebezpečí.

Emil Tkadlec

Ve Světě myslivosti č. 10/2007 jsem v rozhovoru „Stavy černé zvěře: vrcholu jsme ještě nedosáhli“ předpověděl, že rekordní úlovek z r. 2004 (122 tis. kusů) bude v dalších letech určitě překročen. To se naplnilo hned v r. 2008, kdy bylo uloveno 138 tis. kusů. V č. 9/2009 jsem se pokusil odhadnout na základě dostupných dat úlovků nosnou kapacitu české populace, tj. odhadnout rovnovážnou populační hustotu, při které se růst populace zastaví. Vyšla mi tenkrát hodnota v rozmezí 260 až 300 tis. ulovených jedinců za rok. Od té doby uplynuly čtyři roky. K dispozici jsou nová data, která vybízejí k aktualizaci předpovědi.

Milan Slavinger

Metodický pokyn Ministerstva zemědělství ČR na období 2013–2018 (Svět myslivosti č. 8/2013) vychází z pokynů vydaných v letech 2011 a 2008, doporučení pro redukci početních stavů spárkaté zvěře z r. 2007 a doporučení pro redukci početních stavů prasete divokého z r. 2004. Přes všechny vydané pokyny a doporučení je zřejmé, že problém v podobě vysokých stavů spárkaté zvěře se nepodařilo vyřešit. Podle mého názoru jsou tyto pokyny dobře myšlenou věcí, která však nemá vždy plnou oporu v zákonu o myslivosti, nevychází z praxe v honitbách, a proto na mne působí alibistickým dojmem.

Jakub Hruška

Myslivecká statistika za rok 2012/2013 přinesla údaje o nových absolutních rekordech úlovků některých druhů spárkaté zvěře. Pokud si dáme dohromady trendy v zemědělské výrobě, nároky zvěře a přístup části myslivců, není to nic překvapivého.

Redakce

V pátek 16. srpna t. r. zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) mysliveckou statistiku za období od 1. 4. 2012 do 31. 3. 2013. Pohledem na křivky zachycující vývoj odstřelu hlavních druhů spárkaté zvěře (s výjimkou srnčí) můžeme konstatovat, že již opět (po přerušení v loňském roce) stoupáme k výšinám: rok 2012/2013 byl rekordní z pohledu odstřelu daňčí, mufloní, sičí, ale především černé zvěře.

David Vaca

Vážení čtenáři,
v letošním dubnovém čísle Světa myslivosti jsme zveřejnili anketu, v níž jsme se respondentů ptali na to, jak budou vzpomínat na právě skončené desetileté myslivecké období 2003/2004–2012/2013. Anketu jsme připravili s vědomím, že má jednu vadu na kráse – v době, kdy jsme ji pořádali, nebyla ještě známá myslivecká statistika za poslední rok uvedené dekády. Nyní jsou již výsledky hospodaření v uplynulé lovecké sezóně k dispozici, seznámit se s nimi můžete na dalších stranách časopisu.