Kam kráčí drobná zvěř na Slovensku? (str. 11-13)

Jaroslav Slamečka, Peter Kaštier a Jozef Gašparík

Navzdory všem koncepcím, navrhovaným opatřením, kritickým článkům a jednoznačně vyznívajícím konferencím mají populace drobné zvěře na Slovensku neustále sílící klesající trend. Po změně společenského zřízení v r. 1989 jsme doufali, že dojde k částečné ekologizaci agrární krajiny, v níž žije většina naší drobné zvěře, ale dnes – po 24 letech – vidíme, že očekávání se nenaplnila. V zemědělství se sice významně změnily vlastnické vztahy a způsob výroby, ale tyto změny vedly k ještě hlubší krizi v situaci s drobnou zvěří. Výrazně byla omezena živočišná výroba, což způsobilo, že se již téměř nepěstují pícniny a škála pěstovaných plodin se zredukovala pouze na druhy, které přinášejí ekonomický efekt, čímž se opět významně snížila biodiverzita agrární krajiny. V rostlinné výrobě se aplikují neekologické agrotechnické postupy a využívá se moderní mechanizace bez jakékoliv ochrany zvěře. Výsledkem je další pokles početnosti a produkce všech druhů drobné zvěře. V chovu drobné zvěře se nedaří – na rozdíl od zvěře spárkaté, jejíž početnost neustálé narůstá a úlovky se zvyšují – zajistit trvalou udržitelnost mysliveckého hospodaření a s výjimkou bažanta úlovek hlavních druhů drobné zvěře klesá.