Úvodník 3/2014
Petr Koubek
Vážení čtenáři,
tak už jsem si myslel, že mě v souvislosti s naší myslivostí nemůže nic překvapit. Co také, když mám lovecký lístek téměř 50 let? Nicméně to, co předvedli a dosud předvádějí z našich daní placení úředníci Krajského úřadu (KÚ) Ústeckého kraje a Ministerstva zemědělství (MZe), předčilo vše, co dosud z dílny státní správy myslivosti vzešlo.V únorovém čísle Světa myslivosti jsme si mohli přečíst vyjádření vybraných odborníků k vyhlášce č. 403/2013 Sb., prodlužující dobu lovu dospělé černé zvěře a koloucha siky japonského, a diskusi k zamýšlenému pokutování držitelů či nájemců honiteb za porušení § 3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který ukládá hospodařit se zvěří v počtech určených minimálními a normovanými stavy. Poté, co jsem si pročetl všechny související příspěvky, s překvapením jsem zjistil, že bez dlouhých cavyků a hlubokomyslných úvah v nich své názory na celou situaci zcela přesně formulovali autoři v seniorském věku. Inu, životní zkušenosti jsou nenahraditelné!
Všichni dobře víme, jak to u nás s chovem spárkaté zvěře vypadá. Víme, že je nutné snížit stavy téměř všech druhů, a to významným způsobem. Víme, že jedinou cestou, jak dosáhnout snížení počtu jakéhokoliv druhu spárkaté zvěře, a zvláště černé, je lov samic. To by si měli úředníci MZe uvědomit především! Také by měli vědět, že sčítat volně žijící zvěř je sice možné, ale výsledky jsou k jakémukoliv rozhodování nepoužitelné. Dokázala to a výsledky publikovala řada našich i zahraničních odborníků. Publikace z ciziny byly přeloženy dokonce i do češtiny. Roky probíhá diskuse o nesmyslnosti plánování chovu a lovu podle kritérií neodpovídajících realitě. Dnes se již i z úst zástupců ČMMJ dozvídáme, že aktuální model plánování chovu a lovu spárkaté zvěře nevyhovuje. Rozhodnutí KÚ Ústeckého kraje o placení pokut za nedodržení kontroverzního § 3 jakoby dokazovalo absolutní neznalost situace a základních biologických potřeb spárkaté zvěře. Vyvolává řadu otázek, např.:
● Jaký důvod měl desetiletí spící úřední šiml k tomu, že právě se teď probudil a hodlá konat?
● Bude i on popotahován za dlouholetou nečinnost?
● Kdo bude posuzovat, jestli nahlášené sčítané jarní stavy jsou ty správné?
● Jak bude probíhat kontrolní sčítání a kdo ho bude provádět?
● Budeme rozpory řešit u soudu?
● Co horské honitby, kde zvěř migruje, takže v době sčítání je soustředěna v nižších polohách a její početní stavy tam několikanásobně převyšují stavy normované, zatímco na hřebenech zvěř v době sčítání vůbec není?
● A co ti, kteří chovají ve svých honitbách zvěř, jež v nich není normována?
● A jak to bude s černou zvěří?
● A co …?
Nechce se mi věřit, že lidé, kteří se podílejí na přípravě vyhlášek a zákonů, nemají alespoň elementární znalosti dané problematiky. Také si nedovedu představit, že nevědí, čeho uvedenými opatřeními dosáhnou. Předně zcela určitě odradí všechny poctivé myslivecké hospodáře, kteří se snaží přiblížit pravdě a do výkazů jarního sčítání opravdu napíší stav, který zjistili, bez ohledu, zda je vyšší než stav normovaný. Informace je to sice nepřesná, ale v časové řadě velmi cenná, protože alespoň naznačuje trend. A za druhé, jako by svým postupem tihle úředníci řekli: „Neobtěžujte nás nějakými čísly a držte se laskavě schválených minimálních a normovaných stavů. Podle nich si vypočítejte plán lovu. Co budete lovit mimo tento plán, je vaše věc. Nikam to nehlaste, nikde se tím nechlubte a v klidu to spotřebujte. Pokud tyhle podmínky splníte, my vás necháme na pokoji, pokutu platit nebudete!"
Chtělo by se vzkázat všem, kteří jsou za tyto nedodělky a zmetky odpovědní: takto si vysněnou definitivu v žádném případě nezasloužíte!