ČESKÁ MYSLIVOST V EVROPĚ

Ing. David Vaca, Ph.D.

Zřejmě největší událostí letošního roku bude pro Českou republiku vstup do Evropské unie. Tato skutečnost se do určité míry odrazí i v naší myslivosti. Přitom ta již vlastně "v Evropě" je - od r. 1996 je naše Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) členem Federace mysliveckých organizací Evropské unie (Fédération des Associations de Chasseurs de l°Union Europe - FACE). V souvislosti s myslivostí v EU jsme položili několik otázek dr. Yvesu Lecocqovi, generálnímu sekretáři FACE.

- FACE je známa především jako organizace lobbující za zájmy myslivosti ve strukturách EU. Jak se to daří?

Od roku 1977, kdy byla FACE založena, nepochybně neustále vstupuje ve známost v Bruselu, Štrasburku i všude jinde jako organizace zastupující dnes již sedm milionů evropských myslivců, jako úspěšný činitel v legislativním procesu evropských a mezinárodních předpisů týkajících se zvěře (nařízení a směrnice EU, pravidla a normy, mezinárodní smlouvy) a jako vážný partner při vytváření mezinárodních programů pro ochranu a péči o zvěř. Evropské instituce kontaktují FACE stále častěji při vytváření nové legislativy, ale také, když se chystají rozpracovávat již platné zákony. A "dopady" aktivit FACE? Od doby, kdy začala FACE fungovat naplno, již nevznikají evropské zákony, které by nebyly v souladu s principy trvale udržitelné myslivosti. V tomto směru bych mohl uvést mnoho případů, kde FACE sehrála důležitou roli při úpravě hlavních bodů navržené legislativy tak, že v konečném výsledku bylo dosaženo z pohledu myslivosti její mnohem přijatelnější podoby.

- Přichází FACE s nějakými vlastními projekty, kterými oslovuje jak vrcholné orgány EU, tak myslivecké organizace, jež jsou jejími členy, příp. další (např. ochranářské) organizace?

Mým hlavním zájmem coby generálního sekretáře je pomocí spolehlivých dat a dobře zdokumentovaných případových studií ukázat, že myslivost je pozitivní pro ochranu přírody a přírodních stanovišť a pro rozvoj venkova. Je samozřejmé, že FACE v této oblasti potřebuje určitou pomoc, zkušenost a znalosti svých členů - národních organizací z 31 evropských států včetně ČMMJ.

- Jaký je zájem o myslivost ve strukturách EU? Jaká je informovanost komisařů, poslanců a úředníků?

Většina úředníků Evropské komise a Evropského parlamentu není o myslivosti a o jejím významu pro krajinu a přírodu dobře informována. Proto FACE vidí šíření těchto informací jako klíčové. Mohlo by se říci, že myslivost v této souvislosti není nutno chránit, nýbrž objasňovat.

- Jak informujete vybrané zájmové subjekty o činnosti FACE, o myslivosti a celé související problematice?

Komunikujeme mezi sebou a s okolním světem prostřednictvím nejrůznějších informačních kanálů. Velmi důležitým nástrojem jsou naše internetové stránky (www.face-europe.org - pozn. red.), ale také náš elektronický měsíčník "FACE H. Q. Diary". Také pravidelně vydáváme různé brožury nebo letáky, často se účastníme se svými příspěvky různých akcí souvisejících se sférou našeho zájmu, sympozií, kongresů atd. Píšeme články, poskytujeme rozhovory a rovněž - což je nejdůležitější - snažíme se o co možná největší počet osobních kontaktů a schůzek.

- Ve funkci sekretáře FACE jste již dlouhou dobu. Zaznamenal jste za dobu svého působení nějakou změnu v nahlížení na myslivost ze strany poslanců Evropského parlamentu nebo úředníků EU?

Za mého působení se FACE v Evropském parlamentu výrazně podílela na získávání podpory pro myslivost a venkovské oblasti, a to obzvlášť prostřednictvím pravidelných schůzí mezinárodní pracovní skupiny. Společně jsme napomohli založení platformy "Hunting, Countryside & Biodiversity" (Lov, venkov, přírodní rozmanitost - pozn. red.), v níž jsou zastoupeni političtí činitelé členských států EU. Největší pokrok byl dosažen na úrovni Evropské komise - ve vedení sekce životního prostředí. I když v této oblasti není vše dokonalé, obecný postoj k myslivosti je v současnosti otevřenější a konstruktivnější než před deseti lety.

- Příští rok se budou konat volby do Evropského parlamentu, což je pro FACE jistě velkou výzvou k získání podpory myslivosti a myšlenek trvale udržitelného hospodaření se zvěří nejen u nových poslanců. Jak postupujete v lobbingu za myslivecké zájmy? Co byste v tomto směru doporučil našim myslivcům?

Evropské volby jsou především výzvou pro národní delegáty. Jak to v těchto kruzích bývá, političtí kandidáti rozjedou své kampaně a budou se snažit přesvědčit občany - včetně myslivců a obyvatel venkova - aby je volili. Úkolem FACE je koordinovat jisté aktivity, zejména připravit politický "soupis" toho, co myslivci od "svých" politiků očekávají, pokud jsou zvoleni.

- Komunikuje FACE o otázkách myslivosti s veřejností a se sdělovacími prostředky nebo to ponecháváte na jednotlivých členských organizacích ve státech jejích působení?

V tomto ohledu je velmi důležité předat správnou informaci na správné úrovni. Pokud jde o evropské téma, je nejlepší řešit je na evropské úrovni a v tom případě vede nesnazší cesta přes FACE. Jiné případy se rozhodují na národní úrovni nebo dokonce prostřednictvím regionálních či místních organizací.

- Jak lze v současné době, v časech spíše antimysliveckých nálad, obhajovat myslivost před veřejností? Jak v tomto směru postupuje FACE a co by pro to měly dělat národní myslivecké svazy?

Jak již bylo řečeno, mělo by jít o objasňování. O objasňování toho, co myslivci dělají pro ochranu přírody a hospodaření na venkově. V tomto směru je potřeba specifikovat, s jakým druhem veřejnosti chcete komunikovat. Konkrétní problémy a již zmíněné "objasňování", je nutné řešit v jednotlivých státech na národní úrovni.

- Můžete vyjmenovat základní stavební kameny, na nichž by podle Vás měla být myslivost v současné moderní době obhajována?

Moderní myslivost by měla být založena na spolehlivých biologických informacích, jako jsou odhady vývoje populací a přesné záznamy úlovků tak, aby bylo možné jít cestou trvale udržitelného rozvoje. Vše by mělo probíhat s ohledem na všechny občany - myslivce i nemyslivce - a s ohledem na platnou legislativu a to samozřejmě i tehdy, když se některé právní předpisy mohou myslivcům zdát nevyhovující. Akcent se musí v neposlední řadě klást také na zásady péče o živé bytosti, tzn. vyhýbat se zbytečnému týrání zvířat. Myslivci by měli pravidelné absolvovat cvičné střelby vedoucí k omezení pravděpodobnosti postřelení zvěře, měli by používat lovecky upotřebitelné psy atd. Současně s tím musí lov přispívat k biodiverzitě tak, aby umožňoval nebrat v úvahu pouze otázku druhů lovné zvěře, ale také ochranu ostatních živočichů, ochranu stanovišť a udržování ekosystémů.

- V současné době se v souvislosti s komunikačním problémem mezi myslivci a veřejností hovoří o názorovém střetu venkova a města. Jak tento problém chápe FACE a jak mu hodlá čelit?

Jak již bylo řečeno, musíme se před veřejností snažit objasnit, proč lovíme a co to přináší společnosti. Coby myslivci rádi trávíme čas v přírodě, kterou současně využíváme tím, že získáváme úlovky, s nimiž dále nakládáme podle svou potřebu (trofeje, zvěřina). "Náhradou" za umožnění lovu nabízíme ochranu zvěře a ostatních živočichů a zakládání a péči o jejich stanoviště. To vše přispívá k hospodaření na venkově, k finančním příjmům zainteresovaných osob a podnikatelských subjektů, k tvorbě pracovních míst atd. Je samozřejmě jasné, že nejsme schopni přesvědčit všechny občany, a to jednoduše proto, že každý člověk má zastává odlišný postoj k myslivosti. To však musíme akceptovat a soustředit se na ty, kteří jsou ochotni naslouchat našim argumentům.

- Je známo, že jste ČR již několikrát navštívil a máte u nás myslivecké přátele. Jak posuzujete úroveň české myslivosti? Jak se odlišuje od myslivosti v západních státech, ve státech EU?

Není to velký rozdíl a v mnoha bodech by podmínky u vás mohly sloužit jako dobrý příklad pro jiné státy. Ale v mnoha aspektech by také bylo třeba zvolit "modernější" přístup, např. nevěnovat tolik pozornosti trofejím a rituálům po lovu a více se soustředit na řízení populací zvěře. Méně energie a prostředků by se mělo zaměřit na chov a vypouštění drobné zvěře, zejména krotkých bažantů, zatímco větší péči by zasluhovalo udržování jejich stanovišť. Ale vývoj se touto cestou již začíná ubírat.

- Letos v květnu se ČR stane členem EU. Co to bude znamenat pro naši myslivost?

Od 1. května 2004 počínaje bude ČR muset převzít tzv. komunitární právo (veškeré existující předpisy a programy EU - včetně směrnic pro ochranu ptáků a stanovišť). Tento proces již začal a já v tomto směru neočekávám větší problémy a tudíž i výraznější změny pro myslivost.

- Myslíte si, že členství v EU může ČR v oblasti myslivosti něčím přispět?

Pro váš stát budou velmi důležité sociálně-ekonomické programy a podpory, které sice nebudou zaměřeny přímo na myslivost, ale přesto je lze v myslivosti částečně nepřímo využít. Pozitivní bude zavedení Evropského zbrojního pasu, který českým myslivcům umožní volně se pohybovat se zbraní a využívat ji při loveckých akcích v jiných členských státech EU. Členství v EU také podpoří lepší informovanost veřejnosti o tom, že zvěřina je kvalitní výrobek garantovaný přísnými pravidly EU, které se týkají hygieny a zdraví veřejnosti. V pravidlech dovozu a vývozu trofejí se objeví některá zjednodušení, čímž ubude byrokracie. Většina českých myslivců však podstatné změny ani nezpozoruje.

- Jak je FACE informována o mysliveckém dění v ČR?

Udržujeme pravidelné kontakty s ČMMJ i s jednotlivými mysliveckými odborníky. Připouštím však, že bych uvítal další příležitosti dozvědět se více o problematice myslivosti v ČR. Členy FACE je dnes 31 delegací evropských států a na tento počet máme bohužel pouze šest zaměstnanců na plný pracovní úvazek. Nedisponujeme tudíž dostatkem časových a jiných možností, jak tuto situaci zlepšit a zvýšit svoji informovanost.

- V souvislosti s EU se u nás asi nejvíce diskutuje o dodržování směrnic "o ptácích a o stanovištích" a o vyhlášení projektu NATURA 2000 s tím, že právě v těchto aspektech by mohlo dojít k ovlivnění myslivosti. Jaké s tím má FACE zkušenosti?

Směrnice o ptácích a o stanovištích jsou kompatibilní s pravidly trvale udržitelného rozvoje myslivosti, kterým odpovídá i česká myslivost, takže ve vašich tradicích pravděpodobně nebude muset docházet k nějakým nebo pouze k nepatrným změnám. Také NATURA 2000 by neměla být velkým problémem pro myslivost, což několikrát potvrdila i Evropská komise. V některých členských státech vznikají problémy hlavně proto, že jejich národní instituce interpretují předpisy EU příliš přísně a následné si vytvářejí alibi, že za to může EU. Dobrým příkladem je Holandsko, které omezilo spektrum lovného ptactva pouze na čtyři druhy, ačkoli jich ptačí směrnice pro povoluje mnohem více. Kromě toho je také v Holandsku zakázán lov na územích sítě NATURA 2000, což však Brusel nikdy nepožadoval.

- Již jste se zmínil o tom, že ve státech EU platí Evropský zbrojní průkaz ...

Evropský zbrojní pas existuje díky myšlence, s níž přišla FACE. Některým členským státům (hlavně Švédsku a Velké Británii) však nestačí pouze tento doklad EU a požadují navíc od zahraničních myslivců před vstupem na území jejich státu další doklady. FACE se snaží působit na Evropskou komisi, aby jednala s těmito státy tak, aby respektovaly směrnice o "střelných zbraních" a zjednodušily svůj přístup.

- V EU je kladen velký důraz na hygienu zvěřiny. Naše veterinární legislativa se veterinárním předpisům EU již dost přiblížila, takže lze říci, že víme, co nás čeká. Přesto - nechystají se v této oblasti nějaké změny?

Podle mé zkušenosti - já sám jsem vegetarián - jsou hygiena a inspekční předpisy týkající se zvěřiny ve státech Střední Evropy již natolik přísné, že odpovídají legislativě EU. Ostatně to není překvapivé - vždyť tyto státy mají dlouhou tradici s vývozem zvěřiny prvotřídní kvality do západní Evropy a podobnými předpisy se řídily i před tím, než je stanovila Evropská komise. Legislativa EU se přitom stejně nezaměřuje na myslivce jako jednotlivce, kteří využívají zvěřinu pro osobní spotřebu. Veterinární předpisy sledují nakládání se zvěřinou především větších objemů, které jsou předmětem obchodu, takže se to týká a bude týkat hlavně zpracovatelských a obchodních firem. U nich je striktně vyžadován veterinární dohled.

- O EU se u nás hodně mluví v souvislosti ze získáváním různých dotací na řadu činnosti. Jaké máte zkušenosti se získáváním dotačních titulů pro oblast myslivosti? Lze vůbec s něčím počítat? A pokud ano, v jakém směru?

O tom jsme již částečně mluvili. Objeví se příležitosti získat finanční podpory pro tzv. "rozvoj venkova" v podobě programů, kde bude myslivost hrát také určitou roli. Podpory EU jsou rovněž zaměřeny na agro-environmentální projekty, z čehož bude pravděpodobně možné podporovat i některé druhy zvěře. Pro nejvíce ohrožené druhy, jako jsou tetřevovití nebo rys, funguje velmi dostupný program získávání finančních prostředků. Co se týče žádostí, jsou pojaty obecně velmi komplexně a s jejich podáním je spojena velká byrokracie. S pomocí příslušných úředníků na národní úrovni a s odbornými radami a pod vedením FACE by se však myslivecké organizace měly rozhodně pokusit tyto podpory získat.

- Otázka na závěr: chystáte se v brzké době v souvislosti s myslivostí do ČR?

Co nejdříve to bude možné, pokud mne někdo pozve. Je mnoho krásných míst ve vaší nádherné zemi, která jsem dosud nenavštívil.

Děkuji za rozhovor.
Ing. David Vaca, Ph.D.