Nedokončená snídaně
Antonín Procházka
Zima toho roku byla nejen dlouhá a mrazivá, ale hlavně bohatá na sníh. Zvěř nejen pravidelně vyhledávala krmelce, krmelečky a zásypy, ale nepohrdla, jako např. zajíci, i ztracenými kusy sena, které sváželi zemědělci pro dobytek.
Po skončení pracovní doby vyrážím k domovu pěšky. Nemám to daleko - dva kilometry polní cestou do vedlejší obce. První úsek vede hlubokým úvozem dlouhým asi pět set metrů a porostlým po obou stranách švestkami, šípkem a různými jinými keři. Zvečera padal opět sníh, kolem půlnoci sněžit ustalo, a tak jsem na obnově četl jako z knihy.
Hned nad vesnicí proťala cestu stopní dráha kočky, o kousek dál další, ta byla větší, a zastavila se u meze, kde z pod šípkového keře vedla cestička myší. O dalších padesát metrů dál jsem narazil na stopu zajíce. Vedla srázem, vyfoukanou pěšinkou v mezi a směřovala na cestu. Na ní, jak jsem už podotkl, bylo po zemědělcích poztrácené seno z vojtěškové strmištěny. Zajíčkovi zachutnalo, a jak jsem ze stop vyčetl, zastavil se skoro u každé hromádky a vždy u ní našel něco na ukojení hladu.
Ale co to! Najednou narážím v čerstvém sněhu na opatrné stopy lišáka. Šel střídavě rychle a pomalu a připadalo mi, že se i kryl za keře, které lemovaly okraj cesty. V blízkosti jedné hromádky sena, u níž zajíček zrovna pokračoval ve své ranní snídani, zaútočil. Zajíc jej zahlédl pozdě. Přesto nechtěl svůj kožíšek a život vzdát. Vyběhl napřed po cestě, ale tam jej lišák doháněl. Pustil se do srázu, ale nešlo to. Sníh byl příliš sypký, zajíc sklouzl opět na cestu. Zkusil to ještě jednou a tam se s ním utrhl celý nafoukaný převis sněhu a byl opět na cestě. Za ním to samozřejmě zkoušel i lišák. Honička dostávala na dramatičnosti. Oba se opět ocitli na cestě. Zajíc přebíhal z jedné strany na druhou, ale nic mu to nepomohlo. Vzdálenost mezi pronásledovaným a pronásledovatelem se neúprosně krátila. Několik desítek metrů před vyústěním úvozu na volné prostranství, kde by se snad na rovném zasněženém poli zachránil, jej lišák dostihl. Po krátkém boji zůstalo na místě jen něco vlny a pár kapek barvy. Úlovek, jak jsem ze stop vyčetl, si lišák odnášel do nedalekého lesíka.
Zajíčkova snídaně ten den zůstala nedokončena.