Novinky v označování zvěře chované na farmách
Ing. Václav Pařízek, Asociace farmových chovů jelenovitých ČR
V posledním loňském čísle Světa myslivosti bylo uveřejněno čtvrté pokračování seriálu věnovaného problematice mysliveckých stráží. Obsah tohoto článku se týkal oprávnění myslivecké stráže. V komentáři k § 14, odst. 1, písm. g) zákona o myslivosti byly uvedeny dnes již neplatné údaje z legislativy týkající se označování zvěře ve farmových chovech.
Novela plemenářského zákona, která byla vyhlášena 28. srpna 2003 pod číslem 282/2003 Sb., uvádí některé změny v označování a evidenci hospodářských zvířat. Tato novela nabyla účinnosti 1. ledna t. r. Zvěř ve farmovém chovu je podle novely zařazena mezi zvířata evidovaná, přičemž se vypouští povinnost jejího označování.
Další změna nastala 30. září 2003, kdy nabyla účinnosti vyhláška č. 328/2003 Sb., která ruší označování zvěře ve farmovém chovu vymražením. Připravovaná novela zákona na ochranu zvířat proti týrání považuje tento způsob označování zvířat za týrání. Dosud platná vyhláška č. 357/2001 Sb., která zavedla před dvěma lety toto označování pro jelenovité a muflony chované na farmách, vyvolala ostré protesty chovatelů a Ústřední komise pro ochranu zvířat. Přitom původní návrh vypracovaný i ve spolupráci s chovateli zastoupenými Asociací farmových chovů jelenovitých ČR navrhoval označení ušními visačkami. Tento způsob se nyní používá ve většině evropských států, pouze v Německu zvěř ve farmových chovech jen evidují. Označování vymražením (obr. 1, 2) vyvolalo negativní reakce i ve Federaci evropských asociací farmových chovů jelenovitých a poškodilo pověst ČR. V dnešní době, kdy se klade velký důraz na dodržování zásad pohody zvířat (welfare) ve všech chovech, to byl velmi něšťastný způsob.
I když novela plemenářského zákona povinnost označovat zvěř ve farmových chovech vypustila, řada chovatelů svá zvířata označuje. Zavěšení ušních značek (obr. 3) je za určitých podmínek možné a usnadňuje chovatelskou práci i veterinární kontrolu. Máme již také případy, kdy zvěř, která unikla z farmy poškozením plotu přírodními živly (povodeň, padlý strom aj.), se buď sama vrátila, nebo byla zpět nalákána. Často i ve spolupráci s myslivci z okolí farmy.