Archiv časopisu Svět myslivosti

Milan Košulič st.

Od začátku své lesnické dráhy jsem žil a pracoval v Jeseníkách. Proto i dnes jako důchodce se zájmem sleduji, co se v jesenických lesích a myslivosti děje. Proto jsem rád sáhl po článku P. Koubka a J. Maliny "Výsledky chovu jelení zvěře v Jeseníkách" (Svět myslivosti č. 11/2003). Ačkoliv jsem si již před časem předsevzal, že se k problematice vztahu zvěře k lesu nebudu vyjadřovat, nemohu to při nejlepší vůli a smířlivosti, k níž jsem věkem dospěl, dodržet. Důvodem k tomu jsou pochybnosti o věrohodnosti některých informací v uvedeném článku.

RNDr. Petr Koubek, CSc.

Musím přiznat, že náš článek o výsledcích redukce početnosti jelení zvěře v Jeseníkách (Svět myslivosti č. 11/2003) vyvolal docela slušnou polemiku. Bylo to také jeho smyslem. Do této chvíle nebylo těžké polemizovat, odpovídat na konkrétní dotazy a diskutovat o příčinách současného stavu. Snad také proto, že zatím všichni, kteří na náš článek reagovali, se chovali korektně, nezpochybňovali práci druhých a především respektovali právo na vlastní názor. Nebýt příspěvku pana Košuliče st., mohli jsme nabýt dojmu, že je vše v pořádku.

Ing. Petr Zvolánek

Podzim není jen hlavní částí lovecké sezóny "běžných" myslivců.

Ing. Lubomír Klement, Lipník nad Bečvou

U příležitosti 80. výročí založení ČMMJ jsem vyhledal a oprášil stará čísla mysliveckých časopisů Stráž myslivosti a s velkým zájmem sledoval zejména vytrvalý a urputný boj tehdejších kynologů za zlepšování pracovních i exteriérových vlastností základních loveckých plemen chovaných u nás. Kolik úsilí a osobní statečnosti museli vsadit do hry zastánci a chovatelé českého fouska, aby se z něho stalo národní plemeno a mohlo být zapsáno do plemenných knih čistokrevných psů!

Karel Pfeifer, Doksy

V době, kdy se v odborném tisku občas objeví návrh na radikální změny zkušebních řádů pro ověřování lovecké způsobilosti psů, nebude na škodu podívat se na to, jak se "to dělá" u našich sousedů v Rakousku a Německu. Jak vypadají zkoušky ve státech se starou mysliveckou tradicí, s vysokou úrovní lovecké kynologie, stabilitou a nepřerušovanou kontinuitou vývoje myslivosti? V zemích původu většiny u nás používaných plemen loveckých psů?

Ing. Jiří Špunar

Ve dnech 10. - 12. 10. 2003 uspořádal Lesní závod Židlochovice ve spolupráci s OMS ČMMJ Břeclav již V. ročník soutěže ohařů o cenu LZ Židlochovice podle pravidel a zkušebního řádu pro všestranné zkoušky ohařů. Náročné soutěže, která byla zároveň kvalifikací na memoriál Richarda Knolla v r. 2004, se zúčastnilo 23 psů pěti plemen ohařů. Mezinárodní scénu zastupoval letos pouze jeden kolega ze Slovenska.

Ing. Zdeněk Nevole

Již z r. 1830 pochází zpráva, v níž je zaznamenán úmysl knížete Kinského založit na velkostatku Heřmanův Městec oboru. Z tohoto plánu však zřejmě dočasně sešlo a naopak byl v r. 1849 nařízen odchyt tamní jelení zvěře a její odeslání do obory Přestavlky na panství Kostelec nad Orlicí. K založení obory, předchůdkyně dnešní obory Janovice, přesto došlo, avšak až o několik desítek let později.

Mezi naše neprávem zapomínané autory povídek z přírody patří Jan Seidl. Pocházel z rodiny středoškolského profesora, a ač rodilý Pražák - narodil se 16. ledna 1864, byl už od mládí natolik zaujat přírodou, že po čtyřech třídách gymnázia absolvoval lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem, kterou ukončil v r. 1882.

Lesan

S rozšířením přístupu na internet přichází i z řad loveckých kynologů, členů různých chovatelských klubů jednotlivých plemen, požadavek na vlastní internetové stránky. Jedny z novějších má Klub chovatelů německého krátkosrstého ohaře Praha (KCHNKO).

Švédsko: kříženci vlků se psy
Norský časopis Villmarksliv přinesl zprávu o genetickém průzkumu u volně žijících švédských vlků, podniknutém univerzitou v Uppsale. Přinejmenším ve dvou případech se jednoznačně prokázalo, že ve vyšetřovaných vrzích byli otci mláďat domácí psi. Z hlediska zachování druhu je křížení vlka s domácím psem nevítané. Ve Švédsku žije ještě asi 80 až 100 vlků ve volnosti.
Wild und Hund, 3/2003, Rš