Staré zlaté časy

 

{mosimage}

00CASY

Staré zlaté časy

O poľovačkách

V parných dnech srpnových a zářijových jsou polovačky lovem dosti namáhavým. Ze zkušenosti ví každý, že o polovačce, než dostane prvního zajíce nebo první koroptev, jistě dříve dostane žízeň. A žízeň je za vedra nejnepříjemnější věc. Lékaři právě nyní rozepisují se, že takový žíznivý člověk konaje větší pochod za vedra, nejdříve se unaví a je pak náchylný k slunečnímu úžehu. Co tedy píti o lovu? Nejlépe nic. Ale každý nedovede snášeti žízeň, aniž by pozbyl dobrého rozmaru. A než loviti ve špatném rozmaru, to je lépe jíti hned domů a lovu nechati. Rozhodně se nedoporučuje bráti s sebou na lov k uhašení žízně líhové nápoje.

Sklenkou vína sice na jistou dobu žízeň uhasíme, brzy však dostaví se únava, a unavený lovec nehodí se k ničemu. Nebezpečno je také hasiti žízeň vodou z polních studánek, jednak že nevíte, co vlastně taková voda obsahuje, jednak že po napití se vody hned potem se zaléváme a umdlíme. Nejlépe by nám posloužila chladivá limonáda, ale neseme-li ji s sebou, přestane za půl hodiny býti nápojem chladivým, zteplí a je pak vlastně nápojem velmi odporným. Na polovačku hodí se nejlépe čerstvý citron. Vezmeme si dva nebo tři s sebou, a když se dostaví žízeň, ukrojí se koláček a žvýká se. Žízeň zmizí hned a šťáva z citronu nás osvěží. Věc vyzkoušel jsem za okupace Hercegoviny. Tu bylo nám konati namáhavé pochody, na něž nikdy jsem nezapomněl vzíti s sebou několik citronů. K vodě nepřišlo se obyčejně celý den a vojíni velice trpěli žízní. Opatrnější brávali si do polních láhvic černou kávu. Byl to osvěžující nápoj, jenže brzy zteplal a stal se pak odporným. Spatřil-li jsem, že některý vojín mé setniny už jedva únavou se vleče, dal jsem mu řízek citronu a dovedl jsem tak svůj lid vždycky bez nehody na místo určení. Na polovačku béřu si teď vždycky do brašny citron a nepocítím žízně ani únavy celé půldne a vydržím bez pití až do "poslední leče", kde si potom půst vynahradím.
Lovecký obzor, č. 10, roč. XI, 1908

Jen pro lovce a pro psy
Nastalo lovecké období. Městští lovci mohou se lovu zpravidla věnovati jen v neděli, a odjíždějí toho dne časně ráno na venek. Nedělní vlaky bývají však tak hustě přeplněny obecenstvem, že není možno, aby lovec do takového vozu vstoupil se svým psem, který je na lovu nezbytným pomocníkem. V Německu po dobu lovecké sezony připíná železniční správa k ranním vlakům vůz opatřený nápisem: "Nur für Jäger und Hunde" (Jen pro myslivce a psy - pozn. red.). Je velmi žádoucno, aby se opatření takové zavedlo i u nás. Předešlo by se tím mnohému nedorozumění se stran dopravních orgánů i obecenstva a zabránilo by se mnohým trapným výstupům.
Lovecký obzor, říjen, roč. XXIII, 1925-26

Odstřel laní na Slovensku
Maďarsko-slovenský časopis Nimrod přinesl článek, v němž pod záhlavím "Ochrana zveriny v Liptove" byl kritisován odstřel laní a mláďat zvěře jelení v oblasti ředitelství státních lesů a statků v Liptovském Hrádku. K tomu podává generální ředitelství státních lesů a statků v Praze toto vysvětlení: Ve státních lesních správách Svarině a Černém Váhu rozmnožila se podle hlášení ředitelství státních lesů a statků v Liptovském Hrádku zvěř jelení tou měrou, že ohrožovala vážně lesní kultury a působila loupáním citelné škody i ve starších porostech. Zmíněné ředitelství již v létech 1923 a 1924 na základě zjištěného počtu rozmnoživší se zvěře, zejména holé, navrhovalo ústřednímu ředitelství povolení odstřelu většího počtu holé zvěře jak v honitbách režijních, tak i pronajatých, aby škody byly zmírněny. Odstřelu povoleného počtu zvěře nebylo však v žádném roce ani zdaleka dosaženo. Vzhledem k opětovné žádosti uvedeného ředitelství a na základě důkladného šetření, jež provedeno bylo příslušnými referenty ústředního ředitelství na místě samém, byl povolen odstřel laní, jakož i slabších čiplenek a kolouchů, hlavně v honitbách pronajatých, poněvadž nájemci stav jelení zvěře přes nařízení vydané v zájmu ochrany lesních porostů nesnižovali a státní správa jest podle znění nájemních podmínek oprávněna nařízený odstřel na útraty nájemce provésti, když tento povinnosti své nedostojí. Tak stalo se i v tomto případě. Z odstřelených 31 kusů byla jen část laní, část byla zvěř mladá (čiplenky a kolouši). Myslivecká veřejnost může být ujištěna, že ústřední ředitelství státních lesů a statků v Praze má tolik smyslu pro racionální chov a řádný způsob lovu zvěře vůbec a zvěře jelení zvlášť, že by nezodpovědného a nemysliveckého vybíjení zvěře nepovolilo. Ostatně jest dnešní stav zvěře v honitbách spravovaných ústředním ředitelstvím státních lesů a statků nejlepším důkazem toho, jak snaží se správa státních lesů a statků přes veškeré obtíže vyvěrající z dnešních poměrů zabrániti úpadku naší myslivosti.
Lovecký obzor, duben, roč. XXIII, 1925-26