Úvodník 10/2005

 

{mosimage}

00UVOD

Úvodník

Ing. Vladimír Spejchal

Vážení čtenáři,
v těchto dnech, kdy dostáváte do rukou říjnové číslo Světa myslivosti, začíná v Praze a následně v podhorském městečku Opočno kongres Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravců (I. A. F. - International Association for Falconry and Conservation of Birds of Prey). Je to významná událost pro českou myslivost a pocta českému sokolnictví. Ukazuje význam našeho sokolnictví reprezentovaného Klubem sokolníků ČMMJ v mezinárodní organizaci sdružující sokolnické kluby ze čtyřiceti států světa.

Co je to vlastně sokolnictví?
Odpověď nemůže být jednoduchá. Tento způsob lovu existující několik tisíciletí prošel stejně jako jiné lidské činnosti dlouhodobým vývojem a významnými změnami.
Sokolnictví vzniklo pravděpodobně ve východní a střední Asii jako způsob obstarání potravy člověka. Ten zřejmě pozoroval lovící dravce, později ho napadlo odebírat jim ulovenou kořist, až si je nakonec ochočil jako pomocníky, nebo spíše partnery při lovu. Mezi ním a dravcem vznikla vazba založená na rovnoprávnosti a vzájemné úctě. I divoký, v přírodě odchycený dravec totiž pochopí výhody spolupráce s člověkem a volí návrat na sokolníkovu pěst, i když je téměř denně volný.
Sokolnictví jako způsob obstarání obživy se postupně šířilo do světa a na evropský kontinent se dostalo v době stěhování národů. Tehdy ještě bylo způsobem lovu používaným všemi vrstvami společnosti.
Teprve ve středověku se změnil pohled na sokolnictví tím, že bylo odepřeno prostému lidu a vyvinulo se v zábavu mocných. Úlovek již nebyl prvotní potřebou, tou se stala okázalost a prestiž. Prestiž sokolnictví ve středověku nabyla takové váhy, že se významně promítalo do obchodu a diplomacie. Nejeden politický svár byl zažehnán darováním vycvičených sokolů druhé straně. V tu dobu, kdy byl lov dravci na vrcholu, vstoupil do hry nový prvek - ochrana dravců. A nejen jich. Aby se udržela hojnost kořisti dravců, vychází nařízení regulující lov a stanovující hájení lovného ptactva v době hnízdění. Jde o první řízené pokusy ochrany přírody a nutno upozornit, že pocházejí od sokolníků. I ornitologický pohled na věc, poprvé zpracovaný na vysoké úrovni, vzešel od významného sokolníka středověku, císaře Bedřicha II. Je tedy patrné, že ochrana přírody a ornitologie mají společného jmenovatele ve středověkém sokolnictví.
Sokolnictví však prožilo i dobu temna. Bylo jí 18. století, kdy rozvoj palných zbraní vytlačil lov dravci na okraj zájmu člověka a způsobil jeho úpadek. Pouze v některých zemích - např. v Anglii - si starý způsob lovu udržel nepřerušenou tradici.
Návrat popularity sokolnictví spadá do 20. století, kdy se opět stalo zálibou, která však postupně přerostla v hospodářský význam v podobě ochrany letišť dravci před hejny tažných ptáků.
Sokol lovil po tisíciletí po boku člověka více kořisti než spotřeboval, aby mohl nakrmit svého loveckého partnera. Vlivem civilizace a nerozumné chemizace se však dostal do úzkých, ba přímo na práh vyhubení. Nastal tak čas, aby mu člověk - sokolník vrátil to, co mu po tisíciletí dluží. Člověk neváhal, dal dohromady všechny své znalosti a praktické dovednosti nabyté dlouhodobým soužitím se sokolem, se současnou vědou a pomocí umělého rozmnožování a metod reintrodukce vrátil symbol sokolnictví tam, kam patří - na oblohu.

Co je tedy sokolnictví?
Je to určitě způsob lovu založený na soužití člověka a divokého tvora - dravce, kdy je člověk pozorovatelem každodenního přírodního úkazu - boje predátora a kořisti o přežití.
Je to určitě vášeň, která naplňuje lovecké geny zakořeněné v člověku po dávných předcích.
Je to určitě způsob sebepoznání, protože než sokolník vycvičí dobrého loveckého dravce, musí zvládnout mnohé úkony a překonat nejrůznější úskalí s tím spojená.
Je to určitě možnost poznávání dravců a přírodních zákonů "zblízka", protože sokolník se jich přímo účastní. Následně je může využít při aktivní ochraně přírody.
Je to určitě disciplína, která na vědeckých podkladech rozvíjí poznání mimo jiné v oblasti rozmnožování dravců a ve veterinárním lékařství.
I z těchto důvodů podala v úvodu zmíněná organizace I. A. F. návrh na to, aby se sokolnictví stalo součástí světového dědictví UNESCO na základě historických podkladů z členských států.
Popřejme tedy sokolníkům úspěšná jednání a lovy. A věřme, že toto tisíce let trvající kulturní dědictví přetrvá i pro další generace.