Myslivecká výročí – duben
{mosimage}
00VYRO
Myslivecká výročí – duben
Dne 14. dubna uplyne 200 let, co se v Jindřichově Hradci narodil Jiří Ferdinand Wachtel, znamenitý lesník a myslivec, pocházející z rodiny, která po čtyři generace působila v černínských službách. Jiří Ferdinand se jako mladý muž zúčastnil pověstných parforsních honů v jemčinské oboře, ukončených v létě 1822 větrnou smrští, která rozvrátila lesní porosty obory. Převážnou část své služební dráhy prožil Wachtel na Jindřichohradecku. Po 52 letech služby odešel do důchodu a věnoval se studiu vrchnostenského archivu: zachytil dějiny jemčinského loveckého zámku a pořídil sbírku pověstí z okolí. Některé jeho práce zůstaly nevydány.
Zemřel 23. ledna 1884 v Jindřichově Hradci.
Na stejný den připadá 90. výročí úmrtí Jana Seidla. Od mládí jej zajímala příroda, a proto po ukončení nižšího gymnázia vystudoval lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem, kterou absolvoval v r. 1882. Krátkou dobu působil jako lesník na Křivoklátsku a na Šumavě, později na Uherskohradišťsku. Od r. 1888 začal spolupracovat s Národními listy a od r. 1895 se definitivně rozhodl pro žurnalistiku. Založil postupně několik časopisů, které vzápětí prodal.
Od r. 1897 trvale zakotvil v redakci Národní politiky, kde uveřejňoval články o přírodě. Napsal několik odborných mysliveckých knih a několik knih povídek. Obrovské pracovní úsilí a neklidný duch byly příčinou, proč v r. 1914 musel zanechat práce.
Seidl se narodil 16. ledna 1864 v Praze, kde také 14. dubna 1916 zemřel.
Před 160 roky, 18. dubna 1846, se v Lukově nedaleko Znojma jako syn lékaře narodil Rudolf Klettenhoffer. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro lesnickou dráhu. Působil na Znojemsku i v Dolních Rakousích na několika velkostatcích. Po odchodu na odpočinek se usadil ve Znojmě.
Klettenhoffer patří mezi první organizátory naší lovecké kynologie a významné chovatele krátkosrstých ohařů. Své zkušenosti uložil do knihy O výcviku stavěcího psa pro veškerou potřebu loveckou, vydané v r. 1898, a do odborných článků v mysliveckých časopisech, převážně v Rozmarově Loveckém obzoru. V r. 1912 vydal další knížku Chov a výcvik loveckých psů.
Klettenhoffer zemřel na následky železničního neštěstí 10. února 1921 v Citonicích u Znojma.
Kdykoli se mluví o české mluvě myslivecké, vždy zazní mezi jinými také jméno Adolfa Midlocha. Ten se narodil před 150 lety 23. dubna 1856 ve Slibovicích nedaleko Chlumce nad Cidlinou, kde byl jeho otec lesním. Původně chtěl Midloch studovat vodní a silniční inženýrství, ale zabránila mu v tom vážná choroba. Proto se vrátil k povolání svých předků. Jako lesník působil ve Vlašimi do r. 1892, kdy byl raněn mrtvicí a penzionován. Houževnatý Midloch však pracovat nepřestal a r. 1897 nastoupil v českém odboru Zemědělské rady pro Království české v Praze, kde v r. 1919 odešel jako vrchní lesní rada do výslužby.
Své články uveřejňoval v Háji, Časopisu České lesnické jednoty, v Lesu a lovu i jinde. Týkaly se převážně lesní estetiky, zalesňování pražského okolí a hospodaření v obecních lesích. Krátce před smrtí vydal spis Mluva myslivecká (1919).
Midloch zemřel 19. května 1920 v Praze.
Rš