ČMMJ: za stabilitu a otevřenost

 

{mosimage}

00ROZH

ČMMJ: za stabilitu a otevřenost

Jednou z nejvýraznějších změn, které přinesl listopadový sjezd Českomoravské myslivecké jednoty, bylo zvolení nového předsedy naší nejstarší myslivecké organizace. Po prof. ing. Josefu Hromasovi, CSc., se jím stal ing. Jaroslav Palas, jehož myslivecká veřejnost zná především jako bývalého ministra zemědělství za ČSSD. Jeho názory a představy, s nimiž se ujal předsednické funkce v ČMMJ, přinášíme v rozhovoru, který poskytl našemu časopisu.

- Kdo dal impuls k tomu, abyste kandidoval do myslivecké rady ČMMJ?

Oslovila mne myslivecká veřejnost z okresu Bruntál, odkud pocházím. Na okresní konferenci jsem byl zvolen za kandidáta do myslivecké rady. Nebyl jsem tedy navržen na předsedu, jak se psalo, ale byl jsem jedním ze 45 kandidátů do rady. Na sjezdu jsem byl za člena rady zvolen hned v prvním kole voleb. Z 15 členů byli posléze navrženi dva kandidáti na předsedu, přičemž já jsem byl jedním z nich. V tajné volbě, kterou myslivecká rada vybírala nového předsedu, jsem dostal devět hlasů z 15. Bylo to demokratické rozhodnutí, proti němuž nelze nic namítat. Chci poděkovat účastníkům sjezdu za dů-věru, kterou mi dali, a myslivecké radě za zvolení předsedou ČMMJ. Je to pro mne velká čest.

- V posledních 15 letech jste jako poslanec, předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a posléze i jako ministr zemědělství spolupracoval s ČMMJ. Jak na Vás tato organizace zapůsobila?

S ČMMJ se mi spolupracovalo dobře. Před osmi lety jsem se stal dokonce jejím členem. S organizací jsem poté udržoval kontakt jak na okresní úrovni coby člen Okresního mysliveckého spolku ČMMJ Bruntál, tak jako poslanec, a to s pražským ústředím ČMMJ. Jako člen a posléze předseda zemědělského výboru a také později jako ministr zemědělství jsem spolupracoval s ČMMJ na tvorbě legislativy související s myslivostí. Coby myslivec a člen ČMMJ jsem pokládal za správné hájit v parlamentu barvy této organizace. Myslím si, že s kolegy, s nimiž jsme připravovali zákon o myslivosti, jsme odvedli kus práce. Výsledná podoba sice není zcela ideální, ale je nutné považovat ji za kompromis názorů zúčastněných subjektů - myslivců, vlastníků a správců honebních pozemků, ochránců přírody atd. Obrousit názorové hrany bylo leckdy obtížné a k výsledku se nešlo dopracovat jinak než za cenu kompromisu. Byť lze mít k zákonu připomínky, je podle mého názoru legislativní normou, na jejímž základě je možné vykonávat myslivost založenou na tradicích a cenných zkušeností z minulosti.

- Váš předchůdce v předsednické funkci byl osobou apolitickou, zatímco vy jste jednoznačně politicky vyprofilován. Neobáváte se toho, že by Vaše příslušnost k jedné ze stran politického spektra mohla do určité míry rozdělit členskou základnu ČMMJ?

ČMMJ je nepolitická organizace, která sdružuje občany různých profesí a politických názorů, přičemž všichni mají stejný zájem - myslivost. Mým úkolem v čele ČMMJ není prosazovat levicové myšlenky, ale postarat se o dobré fungování organizace a pomoci rozvoji myslivosti v naší republice. ČMMJ musí být organizací s potenciálem sdružovat lidi s různými politickým názory. A takovou organizací již je. Tudíž si myslím, že nehrozí nějaké myšlenkové rozdělení. Vždyť i v myslivecké radě jsou členové s různými politickými názory a dokáží společně diskutovat a řešit problémy, které trápí naši myslivost a ČMMJ.

- V letošním roce se u nás budou konat volby do poslanecké sněmovny, senátu i krajských zastupitelstev. ČMMJ bude jistě vstupovat do jednání s jednotlivými politickými stranami a zjišťovat jejich názor na myslivost a možnosti podpory mysliveckého hospodaření se zvěří. Vaše jméno se v posledních měsících často objevuje v médiích v souvislosti s některými nevyřešenými kauzami. Nebojíte se, že Vaše osoba by mohla zkomplikovat jednání s některými politickými stranami či politiky?

Kolem mé osoby proběhlo v posledním roce několik mediálních kampaní, protože jsem coby ministr zemědělství poměrně razantně a nepopulárně řešil některé problémy, což se nelíbilo určitým lidem. Jde např. o výměnu vedení Lesů České republiky, s. p., a následné kroky vedoucí ke zvýšení ziskovosti tohoto podniku. Nemyslím si ale, že bych měl být kvůli těmto kampaním ČMMJ přítěží. ČMMJ ostatně nebude vstupovat do jednání s žádnými politickými stranami, nevidím k tomu důvod. Počítáme pouze s tím, že členskou základnu budeme informovat o kandidátech do Parlamentu ČR majících pozitivní vztah k myslivosti a v případě zvolení by mohli - zjednodušeně řečeno - hájit zájmy myslivců. To bude jediné, co ČMMJ před volbami podnikne.

- Za jak významné považujete změny, které proběhly v myslivecké a dozorčí radě ČMMJ na loňském sjezdu? Přinesou něco nového do fungování organizace?

Nemyslím si, že změny jsou nějak revoluční. Do vedení byla zvolena mladší generace, ale ve většině činností ČMMJ zůstane zachována kontinuita s obdobím uplynulých pěti let. Současně však bude nutné řešit některé významné problémy, které nová rada zdědila po své přechůdkyni. Je to zejména ozdravění Interlovu, který je v několikamilionové ztrátě. Je třeba restrukturalizovat ho a dostat do ziskovosti. Podnik má nového ředitele s úkolem předložit koncepci dalších kroků vedoucích ke zlepšení hospodaření. Na každé myslivecké radě se budeme situací v Interlovu zabývat. Druhým problémem, o němž se na sjezdu rovněž diskutovalo, je vyřešení vlastnického vztahu k domu v Jungmannově ulici v Praze. Vlastnické vztahy jsou naprosto jasné. Vlastníkem domu je pojišťovna Halali, jejíž jediným akcionářem je ČMMJ. Vše je tedy v naprostém pořádku. Zdá se však, že část členů ČMMJ si přeje, aby dům nevlastnila pojišťovna Halali, ale přímo ČMMJ. Bude-li to členská základna vyžadovat a odhlasuje-li to sbor zástupců, musíme se pokusit najít způsob, jak budovu převést pod ČMMJ. Nejdříve však bude nutné provést řádnou analýzu všech problémů. Kromě toho se samozřejmě budeme zabývat „běžným“ životem ČMMJ. Na prvním zasedání myslivecké rady v prosinci loňského roku byli zvoleni předsedové jednotlivých odborných komisí, kteří mají za úkol připravit plány práce. Musíme zahájit aktivnější komunikaci s OMS, v blízké době se sejdeme s předsedy, abychom je informovali o postupu při řešení otázek kolem Interlovu a Halali a seznámili je s úkoly, při nichž bude potřeba spolupráce OMS s ústředím ČMMJ. Jednou z významných akcí letošního roku vyžadující kooperaci OMS a vedení ČMMJ je uspořádání mistrovství Evropy ve střeleckých disciplínách, které proběhne na přelomu června a července na střelnici v Kroměříži.

- ČMMJ využívá dům v Jungmannově ulici zatím jen zčásti, protože v některých bytech bydlí nájemníci. Hodláte tento stav nějak řešit? Podle některých členů ČMMJ by bylo smysluplné, kdyby v domě vzniklo servisně-poradenské myslivecké centrum, které by sloužilo všem členům organizace ...

V tomto ohledu je situace poněkud složitá a záleží na jednání s nájemníky o podmínkách uvolnění bytů, které obývají. Co se týče budoucí struktury domu a využití prostor, budeme postupovat v určitých krocích, při-čemž je nutné upozornit, že vše limitují finanční prostředky. Určité představy máme, ale v tuto chvíli by bylo předčasné o nich hovořit.

- Již jste zmínil nutnost zlepšení komunikace ústředí s členskou základnou. Nebyl právě v tom zakopaný pes a příčina některých nedorozumění, např. ohledně informování o ekonomické situaci v obchodních organizacích ČMMJ? Hodláte v tomto směru něco změnit, např. zveřejňovat závěrečné zprávy atd.?

K lepší komunikaci s veřejností již dnes slouží internetové stránky ČMMJ a časopis Myslivost. Ten je otevřený každému a jeho prostřednictvím může svůj názor prezentovat kdokoliv. Ještě se ale vrátím k myslivecké radě. V ní jsou víceméně proporcionálně zastoupeny jednotlivé kraje a regiony, přičemž jejich zástupci - členové myslivecké rady - by měli samostatně informovat nižší složky ČMMJ ze svých krajů o tom, co se děje, které problémy nás nejvíce trápí a jak je řešíme. Informovanost musí fungovat i takto, přičemž cílem by mělo být přiblížit vedení ČMMJ okresům tak, aby vedení bylo schopné rychle reflektovat nejrůznější problémy, které se dotýkají myslivců z terénu. Členové myslivecké rady by měli být schopni věnovat alespoň trochu času tomu, aby mohli pravidelně objíždět OMS ve svém regionu a diskutovat s jejich členy. To je velmi důležité.

- Které problémy - vnitřní i vnější - jsou podle Vás momentálně nejaktuálnější a nejožehavější?

O vnitřních jsem se již zmínil - Interlov a Halali. Velkým úkolem je zlepšení obrazu myslivců a myslivosti coby pozitivní služby pro společnost. K vytváření pozitivního obrazu by měl přispívat každý myslivec svým chováním na veřejnosti. Na laickou veřejnost podle mého názoru v poslední době velmi dobře působí výsledky kontrol na přítomnost alkoholu v krvi u myslivců před hony, neboť prokazují, že myslivci před loveckými akcemi nepožívají alkohol. A na to je třeba poukazovat a vyvracet tím tradovaný názor, že myslivci absolvují hony pod vlivem alkoholu. Dalšími věcmi, o nichž musíme veřejnost více informovat, je vztah myslivců k ochraně přírody, nutnost prokazování rozsáhlých znalostí při zkouškách o získání loveckého lístku atd. Pozitiv je spousta a my se musíme naučit prodávat je. Ale zpět k věcem, které mne trápí. Kromě jiného je to struktura členské základny ČMMJ. Velká část členů je ve věku mezi 50 - 60 lety, takže velkým úkolem bude přilákat mladé lidi.

- Jak hodláte dostat pozitivně laděné informace o myslivcích a myslivosti mezi veřejnost?

Samozřejmě velmi záleží na způsobu prezentace myslivosti a ČMMJ samé. Těmito úkoly bude pověřen jeden z pracovníků kulturně-propagačního oddělení sekretariátu, který by měl vedle své dosavadní činnosti kromě jiného zastávat funkci tiskového mluvčího ČMMJ. Také počítám s tím, že se do propagace myslivosti zapojí všichni členové myslivecké rady a chtěl bych o to požádat rovněž všechny myslivce.

- Vzhledem k současné věkově struktuře členské základy je úbytek členů zřejmě nevyhnutelný ...

Bohužel ano. Některé věci ale těžko ovlivníme. Mám na mysli demografický vývoj naší společnosti, velké množství různých aktivit, jimž dávají mladí lidé přednost před myslivostí atd.

- Poměrně zásadní věcí pro budoucnost ČMMJ je fakt, že někteří členové přemýšlejí o tom, zda pro ně má členství v organizaci význam. Poukazují na možnost pojistit se u některé z našich pojišťoven, protože pojištění u nich je vyjde levněji než roční členský příspěvek v ČMMJ. Jak hodláte bojovat s těmito názory a jak chcete přesvědčit myslivce o tom, že členství v ČMMJ má smysl?

Myslivci by si měli uvědomit, že ČMMJ je aktivní v mnoha nejrůznějších oblastech. Jde o jednání se státní správou, se zahraničními mysliveckými svazy, účast v mezinárodních mysliveckých organizacích, pořádání odborných, kynologických a střeleckých akcí, prezentace na výstavách, propagace myslivosti, provozování obchodních společností sloužících myslivcům atd. Tyto činnosti však nejsou moc vidět a myslivecká veřejnost je bere do určité míry jako samozřejmost. Kdyby je však ČMMJ nezajišťovala a nekoordinovala, znamenalo by to zásadní obrat v postavení myslivosti u nás - vnitřně i navenek. Proto je důležitá existence silné myslivecké organizace, přičemž členství v ní považuji za projev podpory myslivců společné myšlence a pokračování tradice, jejíž základy položili zakladatelé Československé myslivecké jednoty před více než 80 lety.

- To je jistě v pořádku. Ale Vy o tom budete muset členy přesvědčit a vzbudit v nich důvěru ...

Vrátím se ještě k tomu pojištění. Pojištění u naší pojišťovny Halali, které je zahrnuto do členského příspěvku, je velmi levné. Stojí 150 Kč. Je otázkou, zda by je jiná naše pojišťovna pojistila levněji než Halali.

- Pouhé pojištění není u jiných pojišťoven levnější. Ale jde o to, že člen ČMMJ musí platit členský příspěvek, zatímco pojistné u jiných pojišťoven může být až o několik set korun levnější. Samozřejmě, že někteří členové to neřeší, ale pro jiné je to důležité. Zvláště pokud jsou nespokojeni s vedením a směřováním organizace a získají pocit, že jim členství v ČMMJ nic nedává. Jak chcete tyto členy pozitivně motivovat, aby ČMMJ neopustili?

Budu u nich apelovat na odbornou seberealizaci, kterou členství v ČMMJ přináší. Stále si myslím, že být členem ČMMJ - nejstarší domácí myslivecké organizace - mnoho lidí motivuje a obohacuje. Nezastávám názor, že by ČMMJ svým členům nic nedávala, a to jak ideově, tak materiálně. Celá řada činností, o nichž jsem hovořil, je důkazem.

- Neuvažujete např. o nabídce systému odborného vzdělávání členů pořádáním odborných seminářů na úrovni OMS? Nebo o nějaké užší spolupráci s vedením ČMMJ s OMS a členskou základnou tak, aby se zvýšil pocit sounáležitosti členů s organizací?

Jak jsem již uvedl, přiblížení se k členské základně je pro vedení ČMMJ velmi důležitá otázka. Již minulé vedení organizovalo různé akce, např. ohledně výkladu zákona o myslivosti. V tom hodláme pokračovat. Další náměty by měly vzejít od odborných komisí.

- Novinkou, která vzešla z listopadového sjezdu, byl vznik komise pro zahraniční spolupráci. Můžete krátce popsat, co bude hlavním cílem a náplní práce této nové komise?

K hlavním důvodům jejího vzniku patří zlepšení spolupráce a komunikace s nadnárodními mysliveckými organizacemi a s mysliveckými svazy jednotlivých evropských států. Vznik komise byl podle mého názoru z tohoto důvodu evidentní. Cílem komise bude přebírat zkušenosti a poznatky zahraničních kolegů ze všech sfér myslivosti, účast na odborných akcích v zahraničí, které by byly pro naši myslivost přínosné atd.

- ČMMJ je sice členem nadnárodních mysliveckých organizací CIC a FACE, ale např. z výčtu zahraničních delegací zastoupených na výstavě Natura viva 2005 bylo patrné, že naše organizace udržuje dobré vztahy spíše s mysliveckými svazy z tzv. východoevropského bloku. Neuvažujete o navázání či o rozvoji podobných vztahů s mysliveckými organizacemi ze západní Evropy?

Podle mého názoru nejsou vztahy se západoevropskými svazy špatné. Velice dobře spolupracujeme např. s rakouskými myslivci. Nemyslím si, že by naše vztahy byly horší než s východoevropskými státy. Jsem si však vědom, že zkušenosti se zvyšováním prestiže myslivců v očích veřejnosti, s budováním pozitivního obrazu myslivců či s prezentací myslivosti v médiích mají naši západoevropští kolegové určitě mnoho. Proto je budeme určitě znovu kontaktovat. Co se týče jejich rozhodování ohledně účasti na výstavě Natura viva, je to jednoznačně na nich samých. Často mají na účast vliv finanční náklady.

- ČMMJ v minulosti podepsala smlouvy o spolupráci s ostatními domácími mysliveckými organizacemi. Jak hodnotíte jejich naplňování?

Smlouvy platí, s ostatními mysliveckými organizacemi jsme v kontaktu. Spolupráci vítám a počítám s tím, že bude nadále pokračovat v současné podobě.

- V posledních 15 letech u nás silně pokulhává myslivecký výzkum. Neměla by ČMMJ nějakým způsobem alespoň částečně spolufinancovat výzkumné projekty? Např. v Rakousku jde údajně určitá část členského příspěvku tamního mysliveckého svazu do fondu, založeného právě k tomuto účelu.

Cestu vidím ve spolupráci ČMMJ s ministerstvem zemědělství, které přispívá na výzkum. ČMMJ by měla působit jako určitý zdroj informací pro MZe ohledně témat vhodných k výzkumu. Podle mne by měl stát mít zájem spolupodílet se minimálně na některých oblastech vědy a výzkumu - např. na těch, které spojují lesnictví, zemědělství a myslivost. Jde tře-ba o škody působené zvěří.

- Jak hodnotíte současné vztahy mezi ČMMJ a státními institucemi?

Podle mne jsou velmi dobré. Hlavním partnerem je MZe, s nímž spojuje ČMMJ dlouhodobá spolupráce, která, jak doufám, bude pokračovat i za nového ministra zemědělství. Na MZe se obracíme s různými požadavky o pomoc a ono se nám snaží podle možností pomáhat.

- Před několika lety byl na MZe vypracován návrh koncepce státní myslivecké politiky. Dění okolo tohoto materiálu však následně utichlo. Pokusíte se o oživení tohoto nebo podobných koncepčních materiálů?

To je spíš otázka pro MZe. Myslím si, že takové materiály by měly vzniknout a měly by se stát vodítkem jak pro státní správu, tak pro zájmové organizace zabývající se myslivostí.

- Jaké vztahy má ČMMJ k ministerstvu životního prostředí?

Velmi korektní. Uvítali bychom větší vzájemnou informovanost. V případě MŽP existují velké možnosti spolupráce při ochraně ohrožených živočichů, v propagaci ochrany velkých šelem atd.

- Co chcete vzkázat čtenářům našeho časopisu?

Hovoříme spolu v novém roce (rozhovor proběhl 4. ledna - pozn. red.), do něhož chci popřát všem čtenářům Světa myslivosti zdraví a spokojenost a příjemné myslivecké zážitky.

Děkuji za rozhovor.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Ing. Jaroslav Palas (1952) se narodil v Bruntále, kde vystudoval střední zemědělskou technickou školu. Po absolutoriu na Vysoké škole zemědělské v bulharském Plovdivu a absolvování vojenské služby byl pět let zaměstnán ve Státním zemědělském podniku Velké Bílovice, okres Břeclav. Od r. 1982 pracoval v okrese Bruntál, na státním statku ve funkcích výrobní náměstek a ředitel závodu. V r. 1992 byl zvolen poslancem Parlamentu ČR za ČSSD, pracoval v Zemědělském výboru sněmovny, v letech 1996 - 1998 jako jeho místopředseda, v letech 1998 - 2002 jako jeho předseda. Od července 2002 do srpna 2005 byl ministrem zemědělství ČR.

Nyní se věnuje podnikatelské činnosti coby konzultant v zemědělství. V loňském roce obdržel čestný doktorát Vysoké školy zemědělské v Plovdivu a státní vyznamenání Bulharské republiky za pomoc při přípravě a realizaci přístupové smlouvy, kterou podepsalo Bulharsko s EU. Je ženatý, manželka je stomatoložka. Má jednoho syna.

Zkoušku z myslivosti složil v r. 1998. Během svého působení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a na ministerstvu zemědělství se v souvislosti s myslivostí věnoval tvorbě příslušné legislativy, pomoci při zajišťování různých významných akcí atd. Pro nedostatek času dosud není členem mysliveckého sdružení ani nemá pronajatou honitbu. Od 19. 11. 2005 je předsedou ČMMJ.