K historii chovu alpských brakýřů jezevčíkových u nás
{mosimage}
00PES
K historii chovu alpských brakýřů jezevčíkových u nás
Ing. Gustav Kořínek
S plemenem brakýře jezevčíkovitého jsem se poprvé setkal v r. 1936. V té době naše rodina bydlela na Slovensku v Nové Bani. Je to již neuvěřitelných 70 let, co jsem doprovázel otce do Žarnovice, kde jsme koupili od tamního faráře pana Tajovského naše první štěně tohoto plemene.
Za 2. světové války chov brakýřů jezevčíkovitých na území Československa téměř zanikl. Jak jsem zjišťoval, v té době zbylo jen několik chovných jedinců v Čechách, na Slovensku se chov nepodařilo zachránit. V r. 1958 se mi po několika letech podařilo sehnat čistokrevné štěně - fenku od pana Hrabého z Rejštejna a založil jsem chovnou stanici Z Vikštejna.
Z tohoto chovu získal první štěňata pro Slovensko dr. Šamaj z Bytče. V té době k nám byla dovezena pes a fenka ze Slovinska a pes z Rakouska. Ti se stáli u zrodu našeho chovu po 2. světové válce. Chov řídil a koordinoval Klub chovateľov duričov, který působil na území celého Československa. V dalších letech byli na Slovensko importováni dva psi z Rakouska, ale v chovu se příliš neuplatnili. K významné změně kvality chovu brakýřů jezevčíkovitých došlo až po dalších dovozech psů z Rakouska (Lumpi a Mori v r. 1977, Rajko a Gero v r. 1981 a Cer). Těchto pět psů významně ovlivnilo chovy v Čechách i na Slovensku. Uvedené psy nám naprosto nezištně (výměnou „štěně za štěně“) obstaral můj přítel, rakouský kynolog pan Stöckl. Lumpi, Rajko a Cer byli chováni v Čechách, Mori a Gero na Slovensku. Panu Stöcklovi vděčíme za to, že nám pomohl v době, kdy vycestování z Československa a utrácení deviz bylo velmi obtížné.
Většina chovatelů, kteří po r. 1945 obnovili chovy brakýře jezevčíkovitého v Čechách a na Slovensku (pan Exner ze Sušice, pan Zvonař z Prahy, dr. Šamaj z Bytče, pan Adámi z Partyzánského, pan Stöckl z Rakouska a mnoho dalších), již není mezi námi. Svým nástupcům však zachovali početnou chovnou základnu alpské braky jezevčíkovité. V posledních letech dochází v našich honitbách ke značnému přemnožení černé zvěře a práce psa při lovu a dosledu se stala nepostradatelnou. Při lovu černé zvěře se plemeno alpského brakýře jezevčíkovitého výborně osvědčilo a získalo další perspektivu rozvoje. Dovolím si tvrdit, že alpský brakýř jezevčíkovitý je nejlepší barvář k dosledům černé zvěře.