Určování věku ulovené spárkaté zvěře - příklad použití laboratorních metod v praxi
{mosimage}
00PRAX
Určování věku ulovené spárkaté zvěře - příklad použití laboratorních metod v praxi
Ing. Jan Dvořák, Ph.D., a Ing. Bc. Jiří Honzírek
Přehlídky trofejí v regionech s výskytem jelení zvěře jsou pro mne vždy velkým lákadlem. Po několika v minulosti nezdařených pokusech se mi v loňském roce podařilo navštívit výstavu trofejí pocházejících z oblasti Rýmařova, Vrbna pod Pradědem a Bruntálu. Na každé přehlídce trofejí lze narazit na nejednu zajímavost.
Kromě prohlídky trofejí jsem se na přehlídce setkal s přáteli - tamními myslivci a lesníky. Při této příležitosti mi pan Kostka z Vrbna pod Pradědem - Mnichova věnoval pro potřeby výuky a rozšíření sbírkového materiálu na Ústavu ochrany lesa a myslivosti Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně zajímavý exponát. Jde o lebku a dolní čelist laně jelena lesního, která byla ulovena v těsné blízkosti lidských obydlí. Důvodem jejího ulovení byla špatná kondice. Protože šlo o evidentně velmi starý kus, pokusil jsem se co možná nejpřesněji určit věk této laně.
ORIENTAČNÍ ODHAD
Podle celkového úbrusu chrupu byl odhadnut vysoký věk kusu, což naznačovala i doplňující Biegerova metoda, resp. Budenzova metoda. K porovnání rozdílu věku stanoveného výše uvedenými „terénními“ metodami, a přesnějšími metodami používanými v laboratoří, jsem lebku a čelist odvezl do laboratoře ÚOLM FLD MZLU. Tam jsme s kolegou Honzírkem použili další metody odhadu určení věku.
EIDMANNOVA METODA
Eidmannova metoda pocházející z r. 1933 je založena na principu každoročního ukládání náhradního dentinu v dutině řezáku. Tuto metodu jsme použili u řezáku I1. Výsledek odpovídal dosavadním zkušenostem s touto metodou: po dosažení určitého věku (přes 10 let) se na zkusné ploše řezáku začíná obrušovat i náhradní dentin, takže metodu nelze použít pro posuzování věku starších jedinců. Věk „naší“ laně tedy nešlo touto metodou určit - byla mnohem starší.
MITCHELLOVA METODA
Z tohoto důvodu jsme přistoupili k další z laboratorních metod - Mitchellově metodě, používané od r. 1963. Tato metoda, hodnocená odborníky jako nejpřesnější, využívá skutečnosti, že s přibý-vajícím věkem dochází k ukládání vrstev zubního cementu mezi kořeny čtvrté stoličky. Metodu jsme aplikovali na první molár (M1). Díky výbrusu tohoto zubu jsme zjistili, že před námi leží čelist laně ve věku 17 - 18 let. Je pozoruhodné, jak se lani poda-řilo tolik let unikat enormnímu loveckému tlaku, který byl v honitbách Jeseníků v posledních letech vyvinut.
NEOPOMÍJEJME LABORATORNÍ METODY!
Vzhledem k faktu, že stupeň opotřebení chrupu u přežvýkavé zvěře je velmi individuální a liší se i podle oblasti jejího výskytu, je třeba v odůvodněných případech (např. stanovení chovné hodnoty konkrétního kusu) pamatovat i na výše uvedené a další laboratorní metody stanovení věku ulovené zvěře. V popisovaném případě jde pouze o zajímavost a pokus o připomenutí a názorné předvedení těchto metod myslivecké veřejnosti.