Z našich honiteb
00HON
Z našich honiteb
Parohatá srna
Dne 20. října 2005 ulovil Milan Pittner v honitbě MS Kosova Hora (okr. Příbram) srnu, která měla parůžky paličkáče.
Levý parůžek byl vysoký 1,5 cm, na pravé straně byla pouze 0,5 cm vysoká pučnice. Vše bylo kryto lýčím. Po vyvržení srna vážila 14 kg. Stáří bylo odhadnuto na 11 až 12 let (podle příručky Lochman a kol.: Posuzování věku živé a ulovené zvěře užitkové). Srna vodila normálně vyvinuté srnče. Po vyvržení vážilo 10 kg.
Text a foto HR
Rekordní naháňka na černou zvěř
Pomalu končí hlavní lovecká sezóna a začíná se bilancovat. Myslivci z režijní honitby Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy, spadajícího pod Českou zemědělskou univerzitu Praha, se mají za čím ohlížet. V prosinci loňského roku padl rekord celé lovecké historie podniku. Při naháňce na černou zvěř se ve dvou lečích ulovilo celkem 36 divočáků, a to při 42 účastnících honu. Nejlepší lovec se trefil do „černého“ pětkrát. Celkem se v režijní honitbě o výměře 2600 ha ulovilo ke konci ledna přes 120 ks černé zvěře. Ještě než skončil myslivecký rok tak byla vyrovnána bilance minulé lovecké sezóny.
Ing. Michal Třeštík, ŠLP Kostelec n. Č. l.
Provoz a řízení myslivosti - nový studijní obor na Fakultě lesnické a environmentální ČZU v Praze
Počínaje akademickým rokem 2006/2007 se bude na Fakultě lesnické a environmentální (FLE) České zemědělské univerzity v Praze vyučovat nově akreditovaný bakalářský studijní obor Provoz a řízení myslivosti. Obor byl koncipován pro potřeby státní správy v myslivosti, s velkým přesahem do obecně ekologického základu, což odpovídá celkovému zaměření studia na FLE.
Třebaže je zařazen do studijního programu Lesnictví, patří k tzv. oborům profesním, s omezenou možností pokračovat přímo v návazných magisterských oborech. Zájemci o návazná magisterská studia studijních programů a oborů akreditovaných na FLE musí splnit úspěšně příslušné přijímací zkoušky. Primárně se ale počítá s ukončeným studiem na úrovni bakaláře, pro zaměstnance přímo ve státní správě a samosprávě v příslušném oboru. Vhodný je i pro profesionální myslivce.
Na výuce se kromě kmenových pracovníků fakulty podílejí významní externí specialisté (např. předmět střelectví a balistika přednáší učitel z Policejní akademie). Předpokládáme otevření denního prezenčního studia v Praze, s využitím terénního zázemí v Kostelci nad Černými lesy, a kombinovaného studia (v akademickém roce 2006/2007) v distančním středisku na SLŠ a VOŠ v Trutnově. V Praze otevřeme studium pro
60 zájemců a v Trutnově pro 40. Přijímací zkoušky se budou konat z biologie v rozsahu učiva gymnázií a díky charakteru oboru bude požadován i psychotest. Zájemci o studium se mohou informovat na webových stránkách fakulty (www.fle.czu.cz - studium; zájemci o studium) nebo na studijním oddělení FLE.
Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., Doc. Ing. Jiří Viewegh, CSc
Hrad jelenů
Petr Oskar Bílek: Hrad jelenů. V r. 2005 vydalo nakladatelství Sursum v Tišnově. Kniha má rozsah 100 stran a obsahuje čtyři barevné ilustrace. Prodejní cena 149,- Kč.
Dějištěm mysliveckých příběhů je západní výběžek českého Slezska v sousedství polského Kladska, mezi Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem. Ve 12 statích jsou zachyceny dějiny kraje, vzácná setkání se zvěří a její pozorování, problémy horské honitby, vzpomínky na lovecké psy a poválečný hospodářský a politický vývoj této jedinečné oblasti na dávné jantarové stezce. Uprostřed této rozsáhlé honitby stojí zřícenina tajemného bezejmenného hradu, jemuž dnes vládnou jeleni a jehož dějiny autor dokresluje na podkladě historických údajů vlastní fantazií.
Zasvěcený čtenář si na str. 12 opraví nedopatření: Franz Vogt prováděl cho-vatelské pokusy s jeleny ve 30. letech minulého století na Děčínském Sněžníku, nikoli na Kralickém.
Kniha je doplněna prameny a slovníčkem mysliveckých výrazů.
Rš
Kachna a kormorán si spletli silnici s řekou
Další kuriózní případy řešili rokycanští ochránci přírody provozující, záchrannou stanici živočichů pro území Rokycanska, Berounska a Hořovicka.
Na cestě do Svojkovic ležela lehce poraněná kachna divoká, kterou objevila místní obyvatelka. Hned jí odchytila a zavolala ochránce přírody. Podle všech okolností a rozsahu zranění u kachny zřejmě došlo k záměně řeky s frekventovanou silnicí. Její mírně namrzlý povrch v měsíčním svitu připomínal odraz hladiny, kterou si kachna vybrala pro svůj odpočinek. To se jí málem stalo osudným. Díky všímavosti lidí však našla přechodný azyl v záchranné stanici živočichů a již brzy bude vypuštěna do volné přírody.
Podle stejného scénáře došlo i ke kolizi kormorána se silnicí na neméně frekventované silniční komunikaci do Litohlav. Pták si opět zřejmě spletl povrch silnice s řekou a následoval pád na vozovku. Tentokrát se to stalo přímo před našima očima. Kormorána jsme odchytili a odvezli do našeho záchranného centra. Po podrobné kontrole jeho zdravotního stavu byl umístěn na pozorování do karanténního boxu. Během několika dnů se zotavil a byl vypuštěn na řeku Berounku.
Kormorán se projevoval velmi agresivně a během odchytu a průzkumu jeho zdravotního stavu se bránil nejen vyvrhováním kořisti, ale též zobákem. Střet zobáku s rukou je pro člověka opravdu bolestivý. Jak jsme zjistili z vývržků, potravou kormorána byli cejni a plotice o velikosti 20 až 25 cm.