Účinnost ráže .308 Win. (7,62 x 51) pro lovecké účely
{mosimage}
00VYBA
Účinnost ráže .308 Win. (7,62 x 51) pro lovecké účely
Na stránkách časopisu Svět myslivosti č. 1/2006 mě zaujal článek myslivce, popisujícího úspěšnost lovecké střelby svého otce na základě písemných záznamů, které si vedl o množství úlovků drobné a spárkaté zvěře. Podobnou statistiku si vedu i já, a to již od r. 1964. Nezaměřuji se však na množství ulovené zvěře, ale na použití zbraní a střeliva různých ráží a jejich účinnost.
Sledované veličiny při testování
V jednotlivých položkách statistických tabulek zaznamenávám datum, hodinu a místo ulovení zvěře, druh a typ zbraně, příslušnou ráži, typ střeliva, konstrukci a hmotnost střely, místo, odkud byla střela vedena (z posedu, ze země), vzdálenost střelby. Údaje o zvěři omezuji na druh zvěře (pohlaví, u samčí zvěře věkovou třídu), hmotnost zvěře, umístění zásahu a zasažené tělesné orgány, postoj a pohyb zvěře v okamžiku zásahu a bezprostředně po něm. Zaznamenávám rovněž chování zvěře před výstřelem - např. klidné pastvení, volné přecházení nebo větření neznámého nebezpečí. Právě poslední zmíněný stav je pro statistické vyhodnocování ranivosti střely velmi důležitý, neboť zvěř v takovém okamžiku pudově mobilizuje veškerou energii k rychlému úniku do bezpečí. Tento stav krátkodobě přetrvává i v momentu, kdy je zvěř zasažena střelou. Pokud nejsou bezprostředně vyřazeny z funkce centra pohybu, i smrtelně raněná zvěř odbíhá několik desítek metrů. Můj statistický přehled vykazuje záznamy o ulovení přibližně tisíce kusů spárkaté zvěře.
Používané zbraně A STŘELIVO
K lovu jsem během 41 let lovecké praxe používal zbraně ráží 7x57R, 25-35 Win., 7,62x39, .308 Win., .300 Win.Mag., .358 Win., a 9,3x62. V menším počtu případů zbraně ostatních ráží. Mohu potvrdit, že nejčastěji používanými zbraněmi pro individuální lov zvěře jsou opakovací kulovnice ráže .308 Win. Za dobu 15 let (l983-1998) jsem měl možnost testovat 43 druhů nábojů této ráže od různých výrobců s rozdílnou konstrukcí, hmotností a výstřelovou rychlostí střel. Od r. 1998 testuji náboje vlastních laborací s použitím komponentů firem Sellier & Bellot, Hornady, Nosler, Sako, Norma a Winchester.
Lovecká střelba
Je zřejmé, že lovecká střelba se ve srovnání se sportovní střelbou v mnoha ohledech liší. Subjektivní podmínky, charakterizované především osobními vlastnostmi střelce, v tomto článku pomíjím, neboť pro testování účinnosti střeliva jsou významnější podmínky objektivní. Ty jsou charakterizovány především vzdáleností střelby, klimatickými vlivy (vítr, mlha, déšť, sníh, teplota vzduchu), hmotností zvěře a její odolností vůči střelným poraněním, a také mírou zasažení životně důležitých orgánů (jejich konzistence ve vztahu k možnému odporu vůči střele). Účinnost střel je ovlivňována jejich konstrukcí, jež umožňuje velkou, malou, nebo řízenou deformaci střely. Účinnost střely ovlivňuje rovněž tvrdost a pevnost materiálů, použitých k jejich výrobě. Velký vliv na účinnost střely má její dopadová rychlost. V případě střely o hmotnosti 10 g (bereme-li v úvahu laboratorně zjištěnou počáteční rychlost Vo, přesnou vzdálenost střelby měřenou laserovým dálkoměrem a poškození tělesných orgánů) se jeví jako optimální dopadová rychlost 600 až 650 m/s. Z uvedeného vyplývá, že náboje ráží, u nichž Vo dosahuje hodnoty 900 m/s a vyšší, optimální dopadovou rychlost v průměrné lovecké vzdálenosti (cca 100 m) podstatně převyšují. To se negativně projevuje především u pevných a celoplášťových střel v nedostatečném předávání dopadové energie, ale také ve vyšší nestabilitě či větším rozložení střely při kontaktu s překážkou na balistické dráze. Důsledkem je nadměrné znehodnocení zvěřiny.
Vyhodnocení střel ráže .308 Win.
V průběhu systematického testování střeliva prokázala ráže .308 Win. prioritu nejen v přesnosti a účinnosti střelby, ale také v univerzálnosti svého použití k lovu všech tuzemských druhů spárkaté zvěře. Během uvedeného období jsem postupně zredukoval sortiment testovaných nábojů na tři typy, které jsem volil podle kriteria specifické ranivosti a z hlediska zanedbatelného rozdílu balistických drah střelby na 100 až 200 m. To umožňuje střídavé použití uvedených nábojů bez opakovaného nastřelování zbraně či regulování optických mířidel. Výsledky svého dlouhodobého sledování mohu shrnout následovně:
Sestava střely SPCE 2936 o hmotnosti 150 grs/9,7g firmy Sellier & Bellot v provedení ocelový poloplášť s prosekávací hranou, plátovaným tombakem a olověným jádrem. Naměřená počáteční rychlost Vo - 828 m/s. Při dopadu na komoru zvěře střela vykazuje poměrně malou deformaci a malý rozklad, což se osvědčilo při odstřelu především srnčí zvěře a slabších kusů ostatní spárkaté zvěře. Nedochází k vážnějšímu znehodnocení zvěřiny.
Sestava střely Mega SP E469 o hmotnosti 150 grs/9,7g firmy Lapua v provedení s plochou špičkou ogivální části, s tombakovým polopláštěm zesíleným ve střední válcové části a olověným jádrem. Naměřená počáteční rychlost Vo - 835 m/s. Střela při dopadu na komoru zvěře vykazuje typickou hřibovitou deformací ogivální části, minimální střepinový efekt a velkou zbytkovou hmotnost. Osvědčila se při lovu černé zvěře o hmotnosti nad 50 kg a při lovu dospělé spárkaté zvěře. Střela není optimální k lovu srnčí zvěře, protože na této menší zvěři způsobu je poměrně velké poškození zvěřiny.
Sestava střely SILVERTIP o hmotnosti 180 grs/11,66g firmy Winchester v provedení se silnějším tombakovým polopláštěm a dvojnásobně uzamčeným olověným jádrem, v přední ogivální části krytým kapucí z hliníkové slitiny. Naměřená počáteční rychlost Vo - 825 m/s. Střela při dopadu na komoru zvěře vykazuje konstantní tvar válcové vodící části, nepravidelnou deformaci přední ogivální části se střepinovým efektem. Jde o střelu s velmi dobrým ranivým účinkem, použitelnou k lovu všech druhů spárkaté zvěře. Negativním poznatkem je však rozptyl hliníkových střepin ve zvěřině.
V uvedeném článku jsem se chtěl se čtenáři podělit o získané zkušenosti s účinností nábojů ráže .308 Win. Rád přivítám další poznatky čtenářů k této problematice.
JUDr. Pavel Jirkovský, soudní znalec v oboru zbraní a střeliva